Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Generální tajemník OSN António Guterres poznamenal, že propast mezi akcemi a vědou se nezmenšuje. Jde o jasné přiznání neschopnosti vlád projevit dostatek vůle, důvtipu či vlivu, aby zkrotily uhlíkovou hrozbu. Australský akademik Luke Kemp z Centra pro studium existenčních rizik na Cambridgeské univerzitě nahlíží na vzestupy a pády civilizací prizmatem „Goliáše“. Ten představuje hierarchii, která dominuje práci a energii pomocí nátlaku a násilí. Zatímco tradiční impéria, jako byl Řím, projektovala svou moc z geografické základny, dnešní globální Goliáš je sítí nadnárodních korporací a algoritmů, které pustoší Zemi a ohýbají obchodní dohody a smlouvy podle své vůle.
Austrálie se pravděpodobně vyhnula problémům tím, že nezískala právo pořádat příští klimatické rozhovory v Adelaide. Podpora pro tuto snahu byla mezi voliči vlažná. S tím, jak Spojené státy upouštějí od klimatických opatření a vědci jsou stále optimističtější ohledně potenciálu zvrátit globální oteplování, se kolem australských snah o zmírnění dopadů klimatu šíří mrzutá poraženecká nálada a pocit bezmoci.
Přestože voliči obecně podporují klimatické akce, ochota k větším ambicím klesá. Mnozí vnímají domácí emise Austrálie jako marginální ve srovnání s dopadem velkých znečišťovatelů. Lidé se domnívají, že to, co může Austrálie udělat, je jen kapkou v moři. Tento názor posiluje globální klimatický rámec, který omezuje čistý příspěvek země jen na to, co se spotřebuje v rámci jejích hranic. Neřeší však skutečné množství, které korporace extrahují a vyvážejí do zbytku světa.
Pokud by se standardem stal čistý uhlíkový příspěvek z těžby a exportu, Austrálie by se z globální "malé ryby" stala "velkou rybou". Odhady totiž ukazují, že je Austrálie mezi prvními třemi vývozci fosilních paliv a celkově v první desítce globálních znečišťovatelů. Zveřejnění těchto faktů nemá Australanům způsobit špatný pocit. Spíše jim dává šanci uvědomit si vlastní vliv na globální úsilí, které mnozí považují za marné.
I když Austrálie nebude hostit COP31, bude mít v příštím roce stále významnou roli. Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen převezme ústřední roli vyjednavače. Vedení s autoritou národa, který to myslí se svým globálním dopadem vážně, by posílilo jeho schopnost zvyšovat globální ambice a hájit zájmy sousedů.
Ještě větší výzvou pro ty, kdo usilují o rozhodnější klimatické akce, je rostoucí konkurence mezi řadou existenčních rizik, jako jsou pandemie, jaderné války, citlivá umělá inteligence a bezprecedentní nerovnost. Kemp tvrdí, že nejde o izolované problémy. Vytvářejí polykrizi, kde se jedno riziko vzájemně živí druhým: klimatický kolaps pohání migraci, AI polyká energii a zároveň pohání nerovnost, zatímco se hromadí 10 000 jaderných hlavic a teplota stoupá.
Kemp píše, že tyto hrozby nejsou nevyhnutelné. Jsou vědomě vytvářeny mocnými skupinami, které na tom bohatě profitují. Globální katastrofické riziko je produktem celosvětového systému těžby – Globálního Goliáše. Poslední průzkum ukazuje, jak byla klimatická krize pohlcena tímto vírem propojených katastrof. Nejde o to, že je ignorována, ale je jen jednou z mnoha věcí, o kterých je možné zoufat. Jedinou událostí, u které mají lidé své obavy pod kontrolou, je pravděpodobnost dopadu meteoritu – tedy jediný akt, který je dílem přírody.
Kempova studie o padlých impériích dochází k závěru, že Goliášové v sobě skrývají zárodky vlastního zániku. Jsou prokleti právě těmi vlastnostmi, které jim dávají moc, tedy neudržitelností jejich dominance a ničením zdrojů, které drancují. Při promítání trajektorie existenčního rizika za horizont současné doby, řekněme 100 let, se musí stát jedna ze dvou věcí: Goliášové se sami zničí, nebo najdeme způsob, jak spolupracovat a obra porazit.
Kempova prognóza zní, že je třeba si uvědomit, že vlády byly Goliáši polapeny. Je nutné zorganizovat armádu Davidů, která přerozdělí moc prostřednictvím otevřené demokracie a občanských porot. I když se to zdá být velký skok z momentu bezmoci, objevují se záblesky naděje. Lewis nedávno zveřejnil studii ve spolupráci s akademiky. Studie zkoumala snahy o využití technologie k tomu, aby občané získali větší slovo v rozhodnutích ovlivňujících budoucnost.
Výzkum ukazuje, jak se objevují snahy o zapojení občanů do rozhodování pomocí přepojení demokracie, zploštění hierarchií a konstruování dynamičtějších zpětnovazebných smyček se skutečnými důsledky. Je třeba získat zpět kontrolu – ať už jde o zavádění obnovitelných zdrojů, šíření AI, poskytování služeb nebo budoucnost planety – než všichni ztratíme naději. Protože jakmile nezbude žádný David, Goliáš skutečně zvítězí.
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.