Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Rutte vysvětlil, že pokud je ruský prezident ochoten obětovat milion vlastních lidí za nápravu historie, Aliance musí být připravena. Mírový plán proto nemění hodnocení, že Rusko představuje dlouhodobou hrozbu pro celý evropský kontinent.
Rutte se v současné době soustředí na naléhání na spojence, aby navýšili své investice do obrany, včetně Španělska. Zpochybnil realistický odhad španělského premiéra Pedra Sáncheze, že země dosáhne požadovaných cílů s výdaji ve výši 2,1 procenta HDP. Podle Rutteho Španělsko brzy zjistí, že bude muset vydávat 3,4 až 3,6 procenta HDP.
Cíl 2 procent z roku 2014 byl podle něj pouze vycucaný z prstu, zatímco současný požadavek 3,5 procenta vychází z potřeb kapacit Aliance, jako jsou systémy protivzdušné obrany, manévrovací platformy a rakety dlouhého doletu.
Nový generální tajemník NATO rovněž ocenil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Rutte uvedl, že se mu Trump líbí a je velmi rád za jeho vedení, které podle něj prosazuje to, co Aliance potřebuje.
Obdivuje Trumpovu snahu prolomit patovou situaci s Putinem a ukončit strašlivou válku. Navrhovaný mírový plán, který posloužil jako základ pro jednání mezi USA a Ukrajinou, má sice silné prvky, ale některé části vyžadují další práci a dialog.
Rutte se vyjádřil k otázce budoucího členství Ukrajiny v NATO s tím, že Rusko nemá právo veta nad tím, kdo se členem stane. Přestože Aliance potvrdila, že Ukrajina je na nezvratné cestě k členství, některé členské státy v čele s USA jsou v současné době proti vstupu.
Pokud by členství nebylo možné, je nutné zavést tak silné bezpečnostní záruky, aby Rusko nikdy nezkusilo zaútočit znovu. O těchto zárukách se vedou diskuze, do kterých se chce zapojit i prezident Trump.
Bývalý nizozemský premiér si také myslí, že Rusko již ztratilo více než milion vojáků, a to pro jen nepatrné územní zisky. Válka na Ukrajině má navíc dopad na ruský způsob života a nutí Putina zvýšit daně, což je nepopulární opatření.
Zdůraznil také, že bez ohledu na vzdálenost od bojiště je hrozba pro všechny spojence stejná. Mezi Vilniusem a Valencií je rozdíl pouhých pět minut, což je doba, za kterou nejnovější ruské rakety dosáhnou Španělska. Není již rozdílu mezi Východním křídlem a zbytkem.
Rutte shrnul své zkušenosti s Putinem z dob svého premiérování, kdy se setkali několikrát. Naučil se prý, že jakákoli dohoda s Ruskem musí být v Putinově vlastním zájmu, aby ji dodržel. Není to jen o důvěře, ale o „důvěře plus“; je potřeba udržovat důvěru na nízké úrovni a zajistit jasné pobídky. V případě dlouhodobého příměří musí Aliance zajistit, že Putin nikdy znovu nezaútočí, protože ví, že následky by pro něj byly zničující.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
Zničující požár zachvátil výškový komplex sociálního bydlení v Hongkongu, kde si vyžádal nejméně 55 lidských životů, což z něj činí nejsmrtelnější požár ve městě za posledních více než 60 let. Z místa je hlášeno přes 270 pohřešovaných osob a tisíce obyvatel našly útočiště v evakuačních centrech. Záběry z místa ukazují, že několik výškových bloků je stále v plamenech. Obrovské sloupy hustého kouře se vznášejí nad hongkongským panoramem.
Rozsáhlý požár, který zachvátil bytové domy v komplexu Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po v Hongkongu, si vyžádal nejméně 55 obětí. Přitom více než 270 osob je stále pohřešováno. Úřady ve čtvrtek ráno oznámily, že požár mají pod kontrolou ve čtyřech ze sedmi zasažených budov. Doufají, že zbývající ohniska uhasí do večera.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.
Nesoudná, trapná, nevkusná. To si o sobě mohla Dara Rolins přečíst po pátečním vystoupení na galavečeru Český slavík. A zjevně přečetla, protože se rozhodla reagovat na sociální síti. Všem svým "fanouškům" vzkázala, že jí jejich komentáře nijak zvlášť netrápí.