Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Rutte vysvětlil, že pokud je ruský prezident ochoten obětovat milion vlastních lidí za nápravu historie, Aliance musí být připravena. Mírový plán proto nemění hodnocení, že Rusko představuje dlouhodobou hrozbu pro celý evropský kontinent.
Rutte se v současné době soustředí na naléhání na spojence, aby navýšili své investice do obrany, včetně Španělska. Zpochybnil realistický odhad španělského premiéra Pedra Sáncheze, že země dosáhne požadovaných cílů s výdaji ve výši 2,1 procenta HDP. Podle Rutteho Španělsko brzy zjistí, že bude muset vydávat 3,4 až 3,6 procenta HDP.
Cíl 2 procent z roku 2014 byl podle něj pouze vycucaný z prstu, zatímco současný požadavek 3,5 procenta vychází z potřeb kapacit Aliance, jako jsou systémy protivzdušné obrany, manévrovací platformy a rakety dlouhého doletu.
Nový generální tajemník NATO rovněž ocenil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Rutte uvedl, že se mu Trump líbí a je velmi rád za jeho vedení, které podle něj prosazuje to, co Aliance potřebuje.
Obdivuje Trumpovu snahu prolomit patovou situaci s Putinem a ukončit strašlivou válku. Navrhovaný mírový plán, který posloužil jako základ pro jednání mezi USA a Ukrajinou, má sice silné prvky, ale některé části vyžadují další práci a dialog.
Rutte se vyjádřil k otázce budoucího členství Ukrajiny v NATO s tím, že Rusko nemá právo veta nad tím, kdo se členem stane. Přestože Aliance potvrdila, že Ukrajina je na nezvratné cestě k členství, některé členské státy v čele s USA jsou v současné době proti vstupu.
Pokud by členství nebylo možné, je nutné zavést tak silné bezpečnostní záruky, aby Rusko nikdy nezkusilo zaútočit znovu. O těchto zárukách se vedou diskuze, do kterých se chce zapojit i prezident Trump.
Bývalý nizozemský premiér si také myslí, že Rusko již ztratilo více než milion vojáků, a to pro jen nepatrné územní zisky. Válka na Ukrajině má navíc dopad na ruský způsob života a nutí Putina zvýšit daně, což je nepopulární opatření.
Zdůraznil také, že bez ohledu na vzdálenost od bojiště je hrozba pro všechny spojence stejná. Mezi Vilniusem a Valencií je rozdíl pouhých pět minut, což je doba, za kterou nejnovější ruské rakety dosáhnou Španělska. Není již rozdílu mezi Východním křídlem a zbytkem.
Rutte shrnul své zkušenosti s Putinem z dob svého premiérování, kdy se setkali několikrát. Naučil se prý, že jakákoli dohoda s Ruskem musí být v Putinově vlastním zájmu, aby ji dodržel. Není to jen o důvěře, ale o „důvěře plus“; je potřeba udržovat důvěru na nízké úrovni a zajistit jasné pobídky. V případě dlouhodobého příměří musí Aliance zajistit, že Putin nikdy znovu nezaútočí, protože ví, že následky by pro něj byly zničující.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.