Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Návrh mírového plánu USA byl předložen v době, kdy Rusko na bojišti dosahuje významných pokroků. Jen za poslední měsíc ztratila Ukrajina dalších 450 km² území. Kyjev stále kontroluje přibližně 15 % Donbasu, tedy východní části země zahrnující Luhanskou a Doněckou oblast, což je klíčový válečný cíl Ruska. Původní americký plán nicméně navrhoval, aby se Ukrajina vzdala celého regionu, včetně částí, které úspěšně bránila téměř čtyři roky plné války.
Voják Had k tomu řekl: "Ať si to vezmou. Ve městech a vesnicích už prakticky nikdo nezbyl... Neválčíme za lidi, ale za zemi, přičemž ztrácíme další lidi." Důstojník generálního štábu Andrij označuje to, co se navrhuje pro Luhansk a Doněck, za "bolestivé a obtížné", ale naznačuje, že země možná nemá jinou možnost. Ukrajina brání tento region od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a jeho zástupné síly obsadily části Donbasu. Andrij se domnívá: "Možná se toho nechceme vzdát, ale nebudeme schopni to udržet vojenskou silou a zdroji."
Východní Ukrajina je dějištěm nejtěžších bojů v této válce a Ukrajina zde ztratila desítky tisíc vojáků. Matros, který bojuje od roku 2018, uvedl, že odevzdání Donbasu by "nulovalo veškeré úsilí ozbrojených sil". Dodal, že by to ignorovalo životy padlých vojáků a civilistů.
Návrh amerického mírového plánu počítal s omezením velikosti ukrajinské armády na 600 000 vojáků. To je sice stále výrazně více než před invazí (tehdy přibližně 250 000), ale méně než současný odhad přesahující 800 000 vojáků. Voják Had věří, že mnoho lidí v uniformě bude potřeba k obnově Ukrajiny po skončení války. Ptá se: "Jaký má smysl mít tolik lidí v armádě, když budou existovat bezpečnostní záruky?" Důstojník Andrij souhlasí: "Pokud budou bezpečnostní záruky, pak samozřejmě nemá smysl udržovat tak velkou armádu. Lidé jsou unavení a chtějí se vrátit ke svým rodinám." Zároveň se domnívá, že ukrajinská ekonomika by tak velkou armádu v době míru neudržela.
Armádní medik Štutser s tím nesouhlasí a tvrdí, že ukrajinská armáda je "jedinou věcí, která nás odděluje od porážky a zotročení". Matros označuje návrh na snížení velikosti ozbrojených sil za "absurdní a manipulativní".
Ochota Ukrajiny přistoupit na návrhy bude záviset na budoucích bezpečnostních zárukách. Americký návrh vylučuje členství Ukrajiny v NATO, ale nikoli v Evropské unii. Obsahuje příslib bezpečnostních záruk USA v případě dalšího útoku Ruska, ačkoliv žádné bližší podrobnosti o rozsahu podpory. Návrh také vylučuje přítomnost sil NATO na Ukrajině, pokud dojde k dohodě.
Obsluha dronu Jevhen si myslí, že přítomnost zahraničních vojsk v zemi je důležitou bezpečnostní zárukou. Spojené království a Francie stály v čele úsilí o poskytnutí "záruční síly" v případě příměří v rámci "Koalice ochotných". Jevhen říká: "Líbí se mi plán Spojeného království poslat vojáky na Ukrajinu. Je to jediný plán, který nám pomůže zvítězit, zavést spojenecké jednotky." Důstojník Andrij však nevěří, že Evropa může poskytnout silné bezpečnostní záruky: "Evropa se ukázala jako naprosto bezkrevná a rozdělená," říká. "Zdá se, že veškerá naděje spočívá pouze na Spojených státech." Ostatní vojáci ale nevkládají velkou důvěru ani do USA. Štutser tvrdí, že "bezpečnostní záruky USA pod jejich současnou vládou nejsou zárukami vůbec."
Návrh plánu USA počítá s uspořádáním nových voleb na Ukrajině do 100 dnů od konce války. Podle ukrajinské ústavy se volby nesmí konat v době válečného stavu. Nicméně se objevují známky rostoucí frustrace ze současné vlády, která čelí vážným obviněním z korupce. To je živé téma i na frontě. Mezi oslovenými vojáky panuje podpora pro nové volby. "Samozřejmě jsou potřeba, těm, co jsou u moci, se nedůvěřuje," říká Had. Voják Marin je také pro volby a uvádí, že současná vláda "potřebuje být očištěna od korupce." Andrij souhlasí, že je nutný "úplný reset vlády" prostřednictvím nových voleb, i když ne hned.
Nové volby mohou být nejméně kontroverzním návrhem v celém plánu. Celkově však panují vážné pochybnosti o amerických návrzích. Jaroslav říká, že plán jednoduše "nebude fungovat," zatímco Oleksandr ho odmítá vulgárně. Jasná zpráva od všech oslovených je, že mnozí jsou unavení z boje. Andrij má obavy z některých návrhů, ale uzavírá: "Pokud to zastaví válku, pak to pro mě funguje."
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.
Americký prezident Donald Trump chce, aby se jeho golfový klub ve West Palm Beach na Floridě stal prezidentskou rezidencí. Informovala o tom americká zpravodajská stanice NBC News. Klubové golfové hřiště by se zároveň mělo stát oficiálním prezidentským hřištěm.
V Česku ještě tento týden panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi.
Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.
Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.