Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Návrh mírového plánu USA byl předložen v době, kdy Rusko na bojišti dosahuje významných pokroků. Jen za poslední měsíc ztratila Ukrajina dalších 450 km² území. Kyjev stále kontroluje přibližně 15 % Donbasu, tedy východní části země zahrnující Luhanskou a Doněckou oblast, což je klíčový válečný cíl Ruska. Původní americký plán nicméně navrhoval, aby se Ukrajina vzdala celého regionu, včetně částí, které úspěšně bránila téměř čtyři roky plné války.
Voják Had k tomu řekl: "Ať si to vezmou. Ve městech a vesnicích už prakticky nikdo nezbyl... Neválčíme za lidi, ale za zemi, přičemž ztrácíme další lidi." Důstojník generálního štábu Andrij označuje to, co se navrhuje pro Luhansk a Doněck, za "bolestivé a obtížné", ale naznačuje, že země možná nemá jinou možnost. Ukrajina brání tento region od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a jeho zástupné síly obsadily části Donbasu. Andrij se domnívá: "Možná se toho nechceme vzdát, ale nebudeme schopni to udržet vojenskou silou a zdroji."
Východní Ukrajina je dějištěm nejtěžších bojů v této válce a Ukrajina zde ztratila desítky tisíc vojáků. Matros, který bojuje od roku 2018, uvedl, že odevzdání Donbasu by "nulovalo veškeré úsilí ozbrojených sil". Dodal, že by to ignorovalo životy padlých vojáků a civilistů.
Návrh amerického mírového plánu počítal s omezením velikosti ukrajinské armády na 600 000 vojáků. To je sice stále výrazně více než před invazí (tehdy přibližně 250 000), ale méně než současný odhad přesahující 800 000 vojáků. Voják Had věří, že mnoho lidí v uniformě bude potřeba k obnově Ukrajiny po skončení války. Ptá se: "Jaký má smysl mít tolik lidí v armádě, když budou existovat bezpečnostní záruky?" Důstojník Andrij souhlasí: "Pokud budou bezpečnostní záruky, pak samozřejmě nemá smysl udržovat tak velkou armádu. Lidé jsou unavení a chtějí se vrátit ke svým rodinám." Zároveň se domnívá, že ukrajinská ekonomika by tak velkou armádu v době míru neudržela.
Armádní medik Štutser s tím nesouhlasí a tvrdí, že ukrajinská armáda je "jedinou věcí, která nás odděluje od porážky a zotročení". Matros označuje návrh na snížení velikosti ozbrojených sil za "absurdní a manipulativní".
Ochota Ukrajiny přistoupit na návrhy bude záviset na budoucích bezpečnostních zárukách. Americký návrh vylučuje členství Ukrajiny v NATO, ale nikoli v Evropské unii. Obsahuje příslib bezpečnostních záruk USA v případě dalšího útoku Ruska, ačkoliv žádné bližší podrobnosti o rozsahu podpory. Návrh také vylučuje přítomnost sil NATO na Ukrajině, pokud dojde k dohodě.
Obsluha dronu Jevhen si myslí, že přítomnost zahraničních vojsk v zemi je důležitou bezpečnostní zárukou. Spojené království a Francie stály v čele úsilí o poskytnutí "záruční síly" v případě příměří v rámci "Koalice ochotných". Jevhen říká: "Líbí se mi plán Spojeného království poslat vojáky na Ukrajinu. Je to jediný plán, který nám pomůže zvítězit, zavést spojenecké jednotky." Důstojník Andrij však nevěří, že Evropa může poskytnout silné bezpečnostní záruky: "Evropa se ukázala jako naprosto bezkrevná a rozdělená," říká. "Zdá se, že veškerá naděje spočívá pouze na Spojených státech." Ostatní vojáci ale nevkládají velkou důvěru ani do USA. Štutser tvrdí, že "bezpečnostní záruky USA pod jejich současnou vládou nejsou zárukami vůbec."
Návrh plánu USA počítá s uspořádáním nových voleb na Ukrajině do 100 dnů od konce války. Podle ukrajinské ústavy se volby nesmí konat v době válečného stavu. Nicméně se objevují známky rostoucí frustrace ze současné vlády, která čelí vážným obviněním z korupce. To je živé téma i na frontě. Mezi oslovenými vojáky panuje podpora pro nové volby. "Samozřejmě jsou potřeba, těm, co jsou u moci, se nedůvěřuje," říká Had. Voják Marin je také pro volby a uvádí, že současná vláda "potřebuje být očištěna od korupce." Andrij souhlasí, že je nutný "úplný reset vlády" prostřednictvím nových voleb, i když ne hned.
Nové volby mohou být nejméně kontroverzním návrhem v celém plánu. Celkově však panují vážné pochybnosti o amerických návrzích. Jaroslav říká, že plán jednoduše "nebude fungovat," zatímco Oleksandr ho odmítá vulgárně. Jasná zpráva od všech oslovených je, že mnozí jsou unavení z boje. Andrij má obavy z některých návrhů, ale uzavírá: "Pokud to zastaví válku, pak to pro mě funguje."
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.