Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Návrh mírového plánu USA byl předložen v době, kdy Rusko na bojišti dosahuje významných pokroků. Jen za poslední měsíc ztratila Ukrajina dalších 450 km² území. Kyjev stále kontroluje přibližně 15 % Donbasu, tedy východní části země zahrnující Luhanskou a Doněckou oblast, což je klíčový válečný cíl Ruska. Původní americký plán nicméně navrhoval, aby se Ukrajina vzdala celého regionu, včetně částí, které úspěšně bránila téměř čtyři roky plné války.
Voják Had k tomu řekl: "Ať si to vezmou. Ve městech a vesnicích už prakticky nikdo nezbyl... Neválčíme za lidi, ale za zemi, přičemž ztrácíme další lidi." Důstojník generálního štábu Andrij označuje to, co se navrhuje pro Luhansk a Doněck, za "bolestivé a obtížné", ale naznačuje, že země možná nemá jinou možnost. Ukrajina brání tento region od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a jeho zástupné síly obsadily části Donbasu. Andrij se domnívá: "Možná se toho nechceme vzdát, ale nebudeme schopni to udržet vojenskou silou a zdroji."
Východní Ukrajina je dějištěm nejtěžších bojů v této válce a Ukrajina zde ztratila desítky tisíc vojáků. Matros, který bojuje od roku 2018, uvedl, že odevzdání Donbasu by "nulovalo veškeré úsilí ozbrojených sil". Dodal, že by to ignorovalo životy padlých vojáků a civilistů.
Návrh amerického mírového plánu počítal s omezením velikosti ukrajinské armády na 600 000 vojáků. To je sice stále výrazně více než před invazí (tehdy přibližně 250 000), ale méně než současný odhad přesahující 800 000 vojáků. Voják Had věří, že mnoho lidí v uniformě bude potřeba k obnově Ukrajiny po skončení války. Ptá se: "Jaký má smysl mít tolik lidí v armádě, když budou existovat bezpečnostní záruky?" Důstojník Andrij souhlasí: "Pokud budou bezpečnostní záruky, pak samozřejmě nemá smysl udržovat tak velkou armádu. Lidé jsou unavení a chtějí se vrátit ke svým rodinám." Zároveň se domnívá, že ukrajinská ekonomika by tak velkou armádu v době míru neudržela.
Armádní medik Štutser s tím nesouhlasí a tvrdí, že ukrajinská armáda je "jedinou věcí, která nás odděluje od porážky a zotročení". Matros označuje návrh na snížení velikosti ozbrojených sil za "absurdní a manipulativní".
Ochota Ukrajiny přistoupit na návrhy bude záviset na budoucích bezpečnostních zárukách. Americký návrh vylučuje členství Ukrajiny v NATO, ale nikoli v Evropské unii. Obsahuje příslib bezpečnostních záruk USA v případě dalšího útoku Ruska, ačkoliv žádné bližší podrobnosti o rozsahu podpory. Návrh také vylučuje přítomnost sil NATO na Ukrajině, pokud dojde k dohodě.
Obsluha dronu Jevhen si myslí, že přítomnost zahraničních vojsk v zemi je důležitou bezpečnostní zárukou. Spojené království a Francie stály v čele úsilí o poskytnutí "záruční síly" v případě příměří v rámci "Koalice ochotných". Jevhen říká: "Líbí se mi plán Spojeného království poslat vojáky na Ukrajinu. Je to jediný plán, který nám pomůže zvítězit, zavést spojenecké jednotky." Důstojník Andrij však nevěří, že Evropa může poskytnout silné bezpečnostní záruky: "Evropa se ukázala jako naprosto bezkrevná a rozdělená," říká. "Zdá se, že veškerá naděje spočívá pouze na Spojených státech." Ostatní vojáci ale nevkládají velkou důvěru ani do USA. Štutser tvrdí, že "bezpečnostní záruky USA pod jejich současnou vládou nejsou zárukami vůbec."
Návrh plánu USA počítá s uspořádáním nových voleb na Ukrajině do 100 dnů od konce války. Podle ukrajinské ústavy se volby nesmí konat v době válečného stavu. Nicméně se objevují známky rostoucí frustrace ze současné vlády, která čelí vážným obviněním z korupce. To je živé téma i na frontě. Mezi oslovenými vojáky panuje podpora pro nové volby. "Samozřejmě jsou potřeba, těm, co jsou u moci, se nedůvěřuje," říká Had. Voják Marin je také pro volby a uvádí, že současná vláda "potřebuje být očištěna od korupce." Andrij souhlasí, že je nutný "úplný reset vlády" prostřednictvím nových voleb, i když ne hned.
Nové volby mohou být nejméně kontroverzním návrhem v celém plánu. Celkově však panují vážné pochybnosti o amerických návrzích. Jaroslav říká, že plán jednoduše "nebude fungovat," zatímco Oleksandr ho odmítá vulgárně. Jasná zpráva od všech oslovených je, že mnozí jsou unavení z boje. Andrij má obavy z některých návrhů, ale uzavírá: "Pokud to zastaví válku, pak to pro mě funguje."
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.