Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Návrh mírového plánu USA byl předložen v době, kdy Rusko na bojišti dosahuje významných pokroků. Jen za poslední měsíc ztratila Ukrajina dalších 450 km² území. Kyjev stále kontroluje přibližně 15 % Donbasu, tedy východní části země zahrnující Luhanskou a Doněckou oblast, což je klíčový válečný cíl Ruska. Původní americký plán nicméně navrhoval, aby se Ukrajina vzdala celého regionu, včetně částí, které úspěšně bránila téměř čtyři roky plné války.
Voják Had k tomu řekl: "Ať si to vezmou. Ve městech a vesnicích už prakticky nikdo nezbyl... Neválčíme za lidi, ale za zemi, přičemž ztrácíme další lidi." Důstojník generálního štábu Andrij označuje to, co se navrhuje pro Luhansk a Doněck, za "bolestivé a obtížné", ale naznačuje, že země možná nemá jinou možnost. Ukrajina brání tento region od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a jeho zástupné síly obsadily části Donbasu. Andrij se domnívá: "Možná se toho nechceme vzdát, ale nebudeme schopni to udržet vojenskou silou a zdroji."
Východní Ukrajina je dějištěm nejtěžších bojů v této válce a Ukrajina zde ztratila desítky tisíc vojáků. Matros, který bojuje od roku 2018, uvedl, že odevzdání Donbasu by "nulovalo veškeré úsilí ozbrojených sil". Dodal, že by to ignorovalo životy padlých vojáků a civilistů.
Návrh amerického mírového plánu počítal s omezením velikosti ukrajinské armády na 600 000 vojáků. To je sice stále výrazně více než před invazí (tehdy přibližně 250 000), ale méně než současný odhad přesahující 800 000 vojáků. Voják Had věří, že mnoho lidí v uniformě bude potřeba k obnově Ukrajiny po skončení války. Ptá se: "Jaký má smysl mít tolik lidí v armádě, když budou existovat bezpečnostní záruky?" Důstojník Andrij souhlasí: "Pokud budou bezpečnostní záruky, pak samozřejmě nemá smysl udržovat tak velkou armádu. Lidé jsou unavení a chtějí se vrátit ke svým rodinám." Zároveň se domnívá, že ukrajinská ekonomika by tak velkou armádu v době míru neudržela.
Armádní medik Štutser s tím nesouhlasí a tvrdí, že ukrajinská armáda je "jedinou věcí, která nás odděluje od porážky a zotročení". Matros označuje návrh na snížení velikosti ozbrojených sil za "absurdní a manipulativní".
Ochota Ukrajiny přistoupit na návrhy bude záviset na budoucích bezpečnostních zárukách. Americký návrh vylučuje členství Ukrajiny v NATO, ale nikoli v Evropské unii. Obsahuje příslib bezpečnostních záruk USA v případě dalšího útoku Ruska, ačkoliv žádné bližší podrobnosti o rozsahu podpory. Návrh také vylučuje přítomnost sil NATO na Ukrajině, pokud dojde k dohodě.
Obsluha dronu Jevhen si myslí, že přítomnost zahraničních vojsk v zemi je důležitou bezpečnostní zárukou. Spojené království a Francie stály v čele úsilí o poskytnutí "záruční síly" v případě příměří v rámci "Koalice ochotných". Jevhen říká: "Líbí se mi plán Spojeného království poslat vojáky na Ukrajinu. Je to jediný plán, který nám pomůže zvítězit, zavést spojenecké jednotky." Důstojník Andrij však nevěří, že Evropa může poskytnout silné bezpečnostní záruky: "Evropa se ukázala jako naprosto bezkrevná a rozdělená," říká. "Zdá se, že veškerá naděje spočívá pouze na Spojených státech." Ostatní vojáci ale nevkládají velkou důvěru ani do USA. Štutser tvrdí, že "bezpečnostní záruky USA pod jejich současnou vládou nejsou zárukami vůbec."
Návrh plánu USA počítá s uspořádáním nových voleb na Ukrajině do 100 dnů od konce války. Podle ukrajinské ústavy se volby nesmí konat v době válečného stavu. Nicméně se objevují známky rostoucí frustrace ze současné vlády, která čelí vážným obviněním z korupce. To je živé téma i na frontě. Mezi oslovenými vojáky panuje podpora pro nové volby. "Samozřejmě jsou potřeba, těm, co jsou u moci, se nedůvěřuje," říká Had. Voják Marin je také pro volby a uvádí, že současná vláda "potřebuje být očištěna od korupce." Andrij souhlasí, že je nutný "úplný reset vlády" prostřednictvím nových voleb, i když ne hned.
Nové volby mohou být nejméně kontroverzním návrhem v celém plánu. Celkově však panují vážné pochybnosti o amerických návrzích. Jaroslav říká, že plán jednoduše "nebude fungovat," zatímco Oleksandr ho odmítá vulgárně. Jasná zpráva od všech oslovených je, že mnozí jsou unavení z boje. Andrij má obavy z některých návrhů, ale uzavírá: "Pokud to zastaví válku, pak to pro mě funguje."
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.