Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Návrh mírového plánu USA byl předložen v době, kdy Rusko na bojišti dosahuje významných pokroků. Jen za poslední měsíc ztratila Ukrajina dalších 450 km² území. Kyjev stále kontroluje přibližně 15 % Donbasu, tedy východní části země zahrnující Luhanskou a Doněckou oblast, což je klíčový válečný cíl Ruska. Původní americký plán nicméně navrhoval, aby se Ukrajina vzdala celého regionu, včetně částí, které úspěšně bránila téměř čtyři roky plné války.
Voják Had k tomu řekl: "Ať si to vezmou. Ve městech a vesnicích už prakticky nikdo nezbyl... Neválčíme za lidi, ale za zemi, přičemž ztrácíme další lidi." Důstojník generálního štábu Andrij označuje to, co se navrhuje pro Luhansk a Doněck, za "bolestivé a obtížné", ale naznačuje, že země možná nemá jinou možnost. Ukrajina brání tento region od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a jeho zástupné síly obsadily části Donbasu. Andrij se domnívá: "Možná se toho nechceme vzdát, ale nebudeme schopni to udržet vojenskou silou a zdroji."
Východní Ukrajina je dějištěm nejtěžších bojů v této válce a Ukrajina zde ztratila desítky tisíc vojáků. Matros, který bojuje od roku 2018, uvedl, že odevzdání Donbasu by "nulovalo veškeré úsilí ozbrojených sil". Dodal, že by to ignorovalo životy padlých vojáků a civilistů.
Návrh amerického mírového plánu počítal s omezením velikosti ukrajinské armády na 600 000 vojáků. To je sice stále výrazně více než před invazí (tehdy přibližně 250 000), ale méně než současný odhad přesahující 800 000 vojáků. Voják Had věří, že mnoho lidí v uniformě bude potřeba k obnově Ukrajiny po skončení války. Ptá se: "Jaký má smysl mít tolik lidí v armádě, když budou existovat bezpečnostní záruky?" Důstojník Andrij souhlasí: "Pokud budou bezpečnostní záruky, pak samozřejmě nemá smysl udržovat tak velkou armádu. Lidé jsou unavení a chtějí se vrátit ke svým rodinám." Zároveň se domnívá, že ukrajinská ekonomika by tak velkou armádu v době míru neudržela.
Armádní medik Štutser s tím nesouhlasí a tvrdí, že ukrajinská armáda je "jedinou věcí, která nás odděluje od porážky a zotročení". Matros označuje návrh na snížení velikosti ozbrojených sil za "absurdní a manipulativní".
Ochota Ukrajiny přistoupit na návrhy bude záviset na budoucích bezpečnostních zárukách. Americký návrh vylučuje členství Ukrajiny v NATO, ale nikoli v Evropské unii. Obsahuje příslib bezpečnostních záruk USA v případě dalšího útoku Ruska, ačkoliv žádné bližší podrobnosti o rozsahu podpory. Návrh také vylučuje přítomnost sil NATO na Ukrajině, pokud dojde k dohodě.
Obsluha dronu Jevhen si myslí, že přítomnost zahraničních vojsk v zemi je důležitou bezpečnostní zárukou. Spojené království a Francie stály v čele úsilí o poskytnutí "záruční síly" v případě příměří v rámci "Koalice ochotných". Jevhen říká: "Líbí se mi plán Spojeného království poslat vojáky na Ukrajinu. Je to jediný plán, který nám pomůže zvítězit, zavést spojenecké jednotky." Důstojník Andrij však nevěří, že Evropa může poskytnout silné bezpečnostní záruky: "Evropa se ukázala jako naprosto bezkrevná a rozdělená," říká. "Zdá se, že veškerá naděje spočívá pouze na Spojených státech." Ostatní vojáci ale nevkládají velkou důvěru ani do USA. Štutser tvrdí, že "bezpečnostní záruky USA pod jejich současnou vládou nejsou zárukami vůbec."
Návrh plánu USA počítá s uspořádáním nových voleb na Ukrajině do 100 dnů od konce války. Podle ukrajinské ústavy se volby nesmí konat v době válečného stavu. Nicméně se objevují známky rostoucí frustrace ze současné vlády, která čelí vážným obviněním z korupce. To je živé téma i na frontě. Mezi oslovenými vojáky panuje podpora pro nové volby. "Samozřejmě jsou potřeba, těm, co jsou u moci, se nedůvěřuje," říká Had. Voják Marin je také pro volby a uvádí, že současná vláda "potřebuje být očištěna od korupce." Andrij souhlasí, že je nutný "úplný reset vlády" prostřednictvím nových voleb, i když ne hned.
Nové volby mohou být nejméně kontroverzním návrhem v celém plánu. Celkově však panují vážné pochybnosti o amerických návrzích. Jaroslav říká, že plán jednoduše "nebude fungovat," zatímco Oleksandr ho odmítá vulgárně. Jasná zpráva od všech oslovených je, že mnozí jsou unavení z boje. Andrij má obavy z některých návrhů, ale uzavírá: "Pokud to zastaví válku, pak to pro mě funguje."
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.