Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Tyto nároky zahrnují poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem již v roce 2014, a oblast Donbasu, tvořenou Luhanskem a Doněckem, kterou Moskva nyní z velké části okupuje. Pro Kyjev je však odměňování Ruska za agresi nepřijatelné, a proto vylučuje možnost vzdát se částí Donbasu, které stále drží.
Během své návštěvy Kyrgyzstánu Putin obvinil Kyjev, že chce bojovat „do posledního Ukrajince“, což podle něj bylo i Rusko „v principu“ připraveno udělat. Zopakoval svůj názor, že Rusko má na bojišti iniciativu, a boje skončí teprve tehdy, až se ukrajinské jednotky stáhnou ze sporných území. Pokud tak Kyjev neučiní, Rusko to prý dosáhne silou zbraní.
Pomalé ruské zisky na východě Ukrajiny si však vybírají značnou daň v podobě lidských sil. Podle amerického Institutu pro studium války by za současného tempa trvalo Moskvě téměř další dva roky, než by dobyla zbytek Doněcké oblasti. Čtvrteční Putinovy poznámky byly první, kterými reagoval na horečnou diplomatickou aktivitu posledního týdne. Ta zahrnovala intenzivní diskuse mezi USA a Ukrajinou o mírovém plánu, který byl údajně vypracován americkými a ruskými představiteli v říjnu.
Původní plán, který byl silně nakloněn požadavkům Moskvy, byl následně přepracován. Předpokládá se však, že neřeší otázku okupovaných území, která je vedle bezpečnostních záruk pro Ukrajinu největším sporným bodem mezi Kyjevem a Moskvou. Putin potvrdil, že Rusku byl ukázán nový návrh plánu a že by se mohl stát „základem“ pro budoucí dohodu o ukončení války. Dodal však, že je „naprosto nezbytné“ projednat „určité specifické body, které je třeba uvést do diplomatického jazyka“.
Na otázku ohledně možnosti uznání Krymu a Donbasu jako území pod faktickou, nikoli však právní kontrolou Ruska, Putin odpověděl, že právě toto je „jádrem diskuze s našimi americkými protějšky“. Potvrdil, že americká delegace, včetně zvláštního vyslance Steva Witkoffa, je v Moskvě očekávána v první polovině příštího týdne. Prezident Donald Trump mezitím uvedl, že se k Witkoffovi v Moskvě možná připojí i prezidentův zeť Jared Kushner.
Zároveň však Putin opět vyjádřil pohrdání ukrajinským vedením, které považuje za nelegitimní. Z toho důvodu podle něj nemá „smysl“ s nimi podepisovat jakékoliv dokumenty. Ukrajina je od února 2022 pod stanným právem, a proto nemohla uspořádat řádné volby. Ukrajinský parlament letos jednomyslně potvrdil legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období skončilo na jaře.
Putin také s despektem odmítl varování evropských lídrů, že by Rusko mohlo v příštích desetiletích zaútočit na evropský kontinent. Řekl, že to jim připadá „směšné, vážně“. Zatímco Bílý dům a Donald Trump znějí ohledně nedávných diplomatických snah optimisticky, Evropané opakovaně vyjadřují skepsi ohledně Putinových skutečných záměrů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová obvinila Rusko, že se drží myšlení po druhé světové válce a vnímá evropský kontinent jako „sféru vlivu“, ve které mohou být suverénní státy „rozděleny“.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.