Útok na Evropu? Směšné, prohlásil Putin

Tyto nároky zahrnují poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem již v roce 2014, a oblast Donbasu, tvořenou Luhanskem a Doněckem, kterou Moskva nyní z velké části okupuje. Pro Kyjev je však odměňování Ruska za agresi nepřijatelné, a proto vylučuje možnost vzdát se částí Donbasu, které stále drží.

Během své návštěvy Kyrgyzstánu Putin obvinil Kyjev, že chce bojovat „do posledního Ukrajince“, což podle něj bylo i Rusko „v principu“ připraveno udělat. Zopakoval svůj názor, že Rusko má na bojišti iniciativu, a boje skončí teprve tehdy, až se ukrajinské jednotky stáhnou ze sporných území. Pokud tak Kyjev neučiní, Rusko to prý dosáhne silou zbraní.

Pomalé ruské zisky na východě Ukrajiny si však vybírají značnou daň v podobě lidských sil. Podle amerického Institutu pro studium války by za současného tempa trvalo Moskvě téměř další dva roky, než by dobyla zbytek Doněcké oblasti. Čtvrteční Putinovy poznámky byly první, kterými reagoval na horečnou diplomatickou aktivitu posledního týdne. Ta zahrnovala intenzivní diskuse mezi USA a Ukrajinou o mírovém plánu, který byl údajně vypracován americkými a ruskými představiteli v říjnu.

Původní plán, který byl silně nakloněn požadavkům Moskvy, byl následně přepracován. Předpokládá se však, že neřeší otázku okupovaných území, která je vedle bezpečnostních záruk pro Ukrajinu největším sporným bodem mezi Kyjevem a Moskvou. Putin potvrdil, že Rusku byl ukázán nový návrh plánu a že by se mohl stát „základem“ pro budoucí dohodu o ukončení války. Dodal však, že je „naprosto nezbytné“ projednat „určité specifické body, které je třeba uvést do diplomatického jazyka“.

Na otázku ohledně možnosti uznání Krymu a Donbasu jako území pod faktickou, nikoli však právní kontrolou Ruska, Putin odpověděl, že právě toto je „jádrem diskuze s našimi americkými protějšky“. Potvrdil, že americká delegace, včetně zvláštního vyslance Steva Witkoffa, je v Moskvě očekávána v první polovině příštího týdne. Prezident Donald Trump mezitím uvedl, že se k Witkoffovi v Moskvě možná připojí i prezidentův zeť Jared Kushner.

Zároveň však Putin opět vyjádřil pohrdání ukrajinským vedením, které považuje za nelegitimní. Z toho důvodu podle něj nemá „smysl“ s nimi podepisovat jakékoliv dokumenty. Ukrajina je od února 2022 pod stanným právem, a proto nemohla uspořádat řádné volby. Ukrajinský parlament letos jednomyslně potvrdil legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období skončilo na jaře.

Putin také s despektem odmítl varování evropských lídrů, že by Rusko mohlo v příštích desetiletích zaútočit na evropský kontinent. Řekl, že to jim připadá „směšné, vážně“. Zatímco Bílý dům a Donald Trump znějí ohledně nedávných diplomatických snah optimisticky, Evropané opakovaně vyjadřují skepsi ohledně Putinových skutečných záměrů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová obvinila Rusko, že se drží myšlení po druhé světové válce a vnímá evropský kontinent jako „sféru vlivu“, ve které mohou být suverénní státy „rozděleny“.