Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Tyto nároky zahrnují poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem již v roce 2014, a oblast Donbasu, tvořenou Luhanskem a Doněckem, kterou Moskva nyní z velké části okupuje. Pro Kyjev je však odměňování Ruska za agresi nepřijatelné, a proto vylučuje možnost vzdát se částí Donbasu, které stále drží.
Během své návštěvy Kyrgyzstánu Putin obvinil Kyjev, že chce bojovat „do posledního Ukrajince“, což podle něj bylo i Rusko „v principu“ připraveno udělat. Zopakoval svůj názor, že Rusko má na bojišti iniciativu, a boje skončí teprve tehdy, až se ukrajinské jednotky stáhnou ze sporných území. Pokud tak Kyjev neučiní, Rusko to prý dosáhne silou zbraní.
Pomalé ruské zisky na východě Ukrajiny si však vybírají značnou daň v podobě lidských sil. Podle amerického Institutu pro studium války by za současného tempa trvalo Moskvě téměř další dva roky, než by dobyla zbytek Doněcké oblasti. Čtvrteční Putinovy poznámky byly první, kterými reagoval na horečnou diplomatickou aktivitu posledního týdne. Ta zahrnovala intenzivní diskuse mezi USA a Ukrajinou o mírovém plánu, který byl údajně vypracován americkými a ruskými představiteli v říjnu.
Původní plán, který byl silně nakloněn požadavkům Moskvy, byl následně přepracován. Předpokládá se však, že neřeší otázku okupovaných území, která je vedle bezpečnostních záruk pro Ukrajinu největším sporným bodem mezi Kyjevem a Moskvou. Putin potvrdil, že Rusku byl ukázán nový návrh plánu a že by se mohl stát „základem“ pro budoucí dohodu o ukončení války. Dodal však, že je „naprosto nezbytné“ projednat „určité specifické body, které je třeba uvést do diplomatického jazyka“.
Na otázku ohledně možnosti uznání Krymu a Donbasu jako území pod faktickou, nikoli však právní kontrolou Ruska, Putin odpověděl, že právě toto je „jádrem diskuze s našimi americkými protějšky“. Potvrdil, že americká delegace, včetně zvláštního vyslance Steva Witkoffa, je v Moskvě očekávána v první polovině příštího týdne. Prezident Donald Trump mezitím uvedl, že se k Witkoffovi v Moskvě možná připojí i prezidentův zeť Jared Kushner.
Zároveň však Putin opět vyjádřil pohrdání ukrajinským vedením, které považuje za nelegitimní. Z toho důvodu podle něj nemá „smysl“ s nimi podepisovat jakékoliv dokumenty. Ukrajina je od února 2022 pod stanným právem, a proto nemohla uspořádat řádné volby. Ukrajinský parlament letos jednomyslně potvrdil legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období skončilo na jaře.
Putin také s despektem odmítl varování evropských lídrů, že by Rusko mohlo v příštích desetiletích zaútočit na evropský kontinent. Řekl, že to jim připadá „směšné, vážně“. Zatímco Bílý dům a Donald Trump znějí ohledně nedávných diplomatických snah optimisticky, Evropané opakovaně vyjadřují skepsi ohledně Putinových skutečných záměrů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová obvinila Rusko, že se drží myšlení po druhé světové válce a vnímá evropský kontinent jako „sféru vlivu“, ve které mohou být suverénní státy „rozděleny“.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.