Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Tyto nároky zahrnují poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem již v roce 2014, a oblast Donbasu, tvořenou Luhanskem a Doněckem, kterou Moskva nyní z velké části okupuje. Pro Kyjev je však odměňování Ruska za agresi nepřijatelné, a proto vylučuje možnost vzdát se částí Donbasu, které stále drží.
Během své návštěvy Kyrgyzstánu Putin obvinil Kyjev, že chce bojovat „do posledního Ukrajince“, což podle něj bylo i Rusko „v principu“ připraveno udělat. Zopakoval svůj názor, že Rusko má na bojišti iniciativu, a boje skončí teprve tehdy, až se ukrajinské jednotky stáhnou ze sporných území. Pokud tak Kyjev neučiní, Rusko to prý dosáhne silou zbraní.
Pomalé ruské zisky na východě Ukrajiny si však vybírají značnou daň v podobě lidských sil. Podle amerického Institutu pro studium války by za současného tempa trvalo Moskvě téměř další dva roky, než by dobyla zbytek Doněcké oblasti. Čtvrteční Putinovy poznámky byly první, kterými reagoval na horečnou diplomatickou aktivitu posledního týdne. Ta zahrnovala intenzivní diskuse mezi USA a Ukrajinou o mírovém plánu, který byl údajně vypracován americkými a ruskými představiteli v říjnu.
Původní plán, který byl silně nakloněn požadavkům Moskvy, byl následně přepracován. Předpokládá se však, že neřeší otázku okupovaných území, která je vedle bezpečnostních záruk pro Ukrajinu největším sporným bodem mezi Kyjevem a Moskvou. Putin potvrdil, že Rusku byl ukázán nový návrh plánu a že by se mohl stát „základem“ pro budoucí dohodu o ukončení války. Dodal však, že je „naprosto nezbytné“ projednat „určité specifické body, které je třeba uvést do diplomatického jazyka“.
Na otázku ohledně možnosti uznání Krymu a Donbasu jako území pod faktickou, nikoli však právní kontrolou Ruska, Putin odpověděl, že právě toto je „jádrem diskuze s našimi americkými protějšky“. Potvrdil, že americká delegace, včetně zvláštního vyslance Steva Witkoffa, je v Moskvě očekávána v první polovině příštího týdne. Prezident Donald Trump mezitím uvedl, že se k Witkoffovi v Moskvě možná připojí i prezidentův zeť Jared Kushner.
Zároveň však Putin opět vyjádřil pohrdání ukrajinským vedením, které považuje za nelegitimní. Z toho důvodu podle něj nemá „smysl“ s nimi podepisovat jakékoliv dokumenty. Ukrajina je od února 2022 pod stanným právem, a proto nemohla uspořádat řádné volby. Ukrajinský parlament letos jednomyslně potvrdil legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období skončilo na jaře.
Putin také s despektem odmítl varování evropských lídrů, že by Rusko mohlo v příštích desetiletích zaútočit na evropský kontinent. Řekl, že to jim připadá „směšné, vážně“. Zatímco Bílý dům a Donald Trump znějí ohledně nedávných diplomatických snah optimisticky, Evropané opakovaně vyjadřují skepsi ohledně Putinových skutečných záměrů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová obvinila Rusko, že se drží myšlení po druhé světové válce a vnímá evropský kontinent jako „sféru vlivu“, ve které mohou být suverénní státy „rozděleny“.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.