Útok na Evropu? Směšné, prohlásil Putin

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 27. listopadu 2025 21:39
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.

Tyto nároky zahrnují poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem již v roce 2014, a oblast Donbasu, tvořenou Luhanskem a Doněckem, kterou Moskva nyní z velké části okupuje. Pro Kyjev je však odměňování Ruska za agresi nepřijatelné, a proto vylučuje možnost vzdát se částí Donbasu, které stále drží.

Během své návštěvy Kyrgyzstánu Putin obvinil Kyjev, že chce bojovat „do posledního Ukrajince“, což podle něj bylo i Rusko „v principu“ připraveno udělat. Zopakoval svůj názor, že Rusko má na bojišti iniciativu, a boje skončí teprve tehdy, až se ukrajinské jednotky stáhnou ze sporných území. Pokud tak Kyjev neučiní, Rusko to prý dosáhne silou zbraní.

Pomalé ruské zisky na východě Ukrajiny si však vybírají značnou daň v podobě lidských sil. Podle amerického Institutu pro studium války by za současného tempa trvalo Moskvě téměř další dva roky, než by dobyla zbytek Doněcké oblasti. Čtvrteční Putinovy poznámky byly první, kterými reagoval na horečnou diplomatickou aktivitu posledního týdne. Ta zahrnovala intenzivní diskuse mezi USA a Ukrajinou o mírovém plánu, který byl údajně vypracován americkými a ruskými představiteli v říjnu.

Původní plán, který byl silně nakloněn požadavkům Moskvy, byl následně přepracován. Předpokládá se však, že neřeší otázku okupovaných území, která je vedle bezpečnostních záruk pro Ukrajinu největším sporným bodem mezi Kyjevem a Moskvou. Putin potvrdil, že Rusku byl ukázán nový návrh plánu a že by se mohl stát „základem“ pro budoucí dohodu o ukončení války. Dodal však, že je „naprosto nezbytné“ projednat „určité specifické body, které je třeba uvést do diplomatického jazyka“.

Na otázku ohledně možnosti uznání Krymu a Donbasu jako území pod faktickou, nikoli však právní kontrolou Ruska, Putin odpověděl, že právě toto je „jádrem diskuze s našimi americkými protějšky“. Potvrdil, že americká delegace, včetně zvláštního vyslance Steva Witkoffa, je v Moskvě očekávána v první polovině příštího týdne. Prezident Donald Trump mezitím uvedl, že se k Witkoffovi v Moskvě možná připojí i prezidentův zeť Jared Kushner.

Zároveň však Putin opět vyjádřil pohrdání ukrajinským vedením, které považuje za nelegitimní. Z toho důvodu podle něj nemá „smysl“ s nimi podepisovat jakékoliv dokumenty. Ukrajina je od února 2022 pod stanným právem, a proto nemohla uspořádat řádné volby. Ukrajinský parlament letos jednomyslně potvrdil legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož funkční období skončilo na jaře.

Putin také s despektem odmítl varování evropských lídrů, že by Rusko mohlo v příštích desetiletích zaútočit na evropský kontinent. Řekl, že to jim připadá „směšné, vážně“. Zatímco Bílý dům a Donald Trump znějí ohledně nedávných diplomatických snah optimisticky, Evropané opakovaně vyjadřují skepsi ohledně Putinových skutečných záměrů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová obvinila Rusko, že se drží myšlení po druhé světové válce a vnímá evropský kontinent jako „sféru vlivu“, ve které mohou být suverénní státy „rozděleny“.

Stalo se
Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Chcete mír? Pak pouze za našich podmínek, vzkázala Čína jasně USA

Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.

Novinky
Ilustrační foto

Extrémní počasí prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu, zjistila přelomová studie

Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.

Novinky
Hamás

Izraelská armáda tvrdí, že zlikvidovala nejvyššího velitele ozbrojeného křídla Hamásu

Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.

Novinky
Donald Trump

Trumpův propadák. Američany už válka s Íránem nebaví, nevěří ani ve vítězství

Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.