Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Roste počet otázek, jak se mohl požár v komplexu Wang Fuk Court rozšířit tak rychle. Mnozí incident označují za "katastrofu způsobenou lidskou činností" a žádají určení odpovědné osoby. V souvislosti s požárem byli zatčeni tři lidé, kteří měli na starosti renovaci bloků, a to pro podezření z zabítí z nedbalosti. Navíc bylo zahájeno vyšetřování korupce. Na sociálních sítích se po katastrofě rozšířil příspěvek s prohlášením: "Tohle nebyla nehoda".
Několik obyvatel v rozhovorech uvedlo, že se při vypuknutí požáru nespustil požární poplach. Úřady v pátek potvrdily, že zkontrolovaly alarmy ve všech osmi blocích a zjistily, že nefungovaly správně. Kiko Ma, která v komplexu vlastní byt, uvedla, že alarmy byly vypnuté kvůli renovačním pracím. Stavební dělníci totiž pravidelně používali požární únikové cesty ke vstupu a výstupu z budovy.
Třiatřicetiletá Ma žije se svou rodinou v Kanadě, ale několikrát ročně byt navštěvuje. Pro BBC prohlásila: "Tomu šlo předejít. Mnoho lidí si neplnilo své povinnosti." Tvrdí také, že renovační firma používala "nekvalitní, hořlavé materiály". Dodala, že obyvatelé často viděli stavební dělníky kouřit a nacházeli nedopalky cigaret na okenních římsách. "Lidé se neustále ptali, co se stane, když vypukne požár. Všichni z toho měli velké obavy," řekla.
Komplex Wang Fuk Court, postavený v 80. letech ve čtvrti Tai Po, se skládá z osmi 31patrových budov, přičemž sedm z nich lehlo popelem. Byty se prodávají za dotované ceny, ale každodenní záležitosti spravují soukromé firmy. Podle sčítání lidu z roku 2021 zde žilo přibližně 4 600 lidí, z nichž téměř 40 % bylo starších 65 let.
Hasičský sbor ve čtvrtek uvedl, že záchranáři čelili významným překážkám, včetně vysokých teplot, rizika zhroucení lešení a malých, přeplněných interiérů bytů. Hongkong je známý svými malými, hustě obydlenými byty ve vnitřním městě, kde mají nájemníci sociálního bydlení v průměru obytnou plochu pouhých 14,1m2.
Zatímco policie vyšetřuje, zda síťovina, plastové a plátěné plachty použité při renovacích splňovaly bezpečnostní normy, někteří odborníci se domnívají, že bambusové lešení spojující bytové bloky pomohlo rozdmýchat oheň. Takové lešení je pro Hongkong typické a běžně se používá ve stavebnictví. Začátkem tohoto roku úřady oznámily plány na postupné nahrazení bambusu pevnější a ohnivzdornou ocelí. Jako důvod uvedly hořlavost a postupné chátrání bambusu.
Obyvatelé komplexu Wang Fuk Court vyjádřili znepokojení nad plány renovace již loni. Zprávy o těchto obavách se nyní objevily online a vyvolaly obvinění z nedostatku transparentnosti. Další majitel bytu, který byl v době požáru v zahraničí, napsal na Instagram, že plány byly "v zásadě pochybné". Uvedl, že "ti, kteří měli renovaci na starosti, používali drobné laskavosti k tomu, aby získali podporu nic netušících starších obyvatel pro své plány."
Pan Lai, obchodní zástupce, řekl BBC, že obyvatelé komplexu dříve zpochybňovali vysoké náklady na renovační práce. Volání některých obyvatel po novém zvolení výboru pro správu komplexu prý nebylo vyslyšeno. Lai dodal, že tento požár není ojedinělý incident a tvrdí, že stavební společnosti často upřednostňují efektivitu nákladů před bezpečností. Uvedl jako příklad, že minulý měsíc vzplála budova v centrální čtvrti Hongkongu poté, co se vznítilo její bambusové lešení. "Když se stávají podobné incidenty, vyvolává to otázku, zda zde nejsou systémové slabosti," poznamenal.
Hongkongské úřady ve čtvrtek nařídily inspekci všech bytových komplexů, které procházejí "zásadními opravami". Cílem je zkontrolovat "bezpečnost lešení a stavebních materiálů".
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.
Americká diplomacie v Jižní Americe se nachází na křižovatce. Zatímco se pozornost Washingtonu soustředí na spektakulární, téměř filmové záběry zadrženého Nicoláse Madura, kterého americké síly počátkem roku odvezly v poutech z Venezuely, na zbytku kontinentu se odehrává mnohem tišší, ale o to zásadnější proměna. Administrativa Donalda Trumpa sice vzkřísila Monroeovu doktrínu v podobě takzvaného „Trumpova dodatku“ (Trump Corollary), ale riskuje, že při kácení jednoho venezuelského stromu přehlédne celý jihoamerický les, který už mezitím ovládla Čína.
Evropská letiště se potýkají s narůstajícím napětím kvůli zavádění nového systému digitálních hraničních kontrol, známého jako Entry-Exit System (EES). Zatímco Evropská komise trvá na tom, že systém funguje bez větších zádrhelů, zástupci letišť a cestovního ruchu varují před kritickým zpožděním a nepohodlím pro cestující. Od pátku 9. ledna se totiž podíl cestujících, kteří musí projít těmito biometrickými kontrolami, zvýšil na nejméně 35 % všech občanů zemí mimo EU.
Pád Nicoláse Madura a následné odstřižení od venezuelských energetických zdrojů uvrhly Kubu do nejhlubší mezinárodní izolace za poslední desetiletí. Historický vztah mezi těmito dvěma národy, který po šest desetiletí definoval politickou mapu Latinské Ameriky, byl postaven především na ropě. Pro Havanu znamenalo zatčení Madura v lednu 2026 geopolitický zlom, protože strategické a finanční vazby s Caracasem byly hlavním pilířem přežití kubánského státu.
V Íránu se v posledních dnech dramaticky vyostřila situace, když se k rozsáhlým protivládním nepokojům přidal totální informační blackout. Podle dostupných zpráv je země již čtvrtý den v řadě prakticky odříznuta od světové počítačové sítě, což paralyzuje nejen běžnou komunikaci, ale i životně důležité finanční a humanitární služby. Podnikatelé v zahraničí, kteří zprostředkovávají převody peněz, hlásí naprosté zastavení provozu, protože v Íránu nefungují ani vnitřní bankovní servery.