Jedno z nejcitlivějších a nejdéle trvajících šetření v britské zpravodajské historii bylo tajně vedeno kvůli podezření, že se do řad MI6, britské zahraniční rozvědky, infiltroval ruský špión. Vyšetřování neslo krycí název Operace Wedlock a prováděla ho britská domácí kontrarozvědka MI5. Podle zjištění deníku The Guardian probíhala operace téměř dvě desetiletí a zavedla její aktéry doslova po celém světě.
Operace začala v druhé polovině 90. let, kdy CIA upozornila britské protějšky, že má podezření, že jeden z důstojníků MI6 v Londýně předává citlivé informace Rusku. Tímto důstojníkem se okamžitě začala zabývat elitní jednotka MI5 čítající až 35 operativců, plánovačů a analytiků. Vyšetřování se stalo jednou z největších interních operací MI5 od dob studené války.
Zvláštní jednotka sledovala podezřelého napříč kontinenty – od Evropy přes Asii až po Blízký východ. Jeden z nejrizikovějších výjezdů zavedl celý tým do blízkovýchodní země, kde byl ubytován v bezpečném domě CIA. Cestu podnikli bez vědomí místní vlády, čímž podle dostupných informací porušili mezinárodní právo.
Podezření bylo natolik vážné, že podle jednoho z dobře informovaných zdrojů vyvolalo vzpomínky na nechvalně proslulého agenta Kim Philbyho – člena tzv. Cambridgeského špionážního kruhu, který během studené války pracoval pro Sovětský svaz. „Mysleli jsme si, že máme dalšího Philbyho,“ řekl zdroj deníku The Guardian.
Přestože MI5 po celou dobu vyšetřování nepředložila žádný přímý důkaz o špionáži, operace pokračovala až do roku 2015, kdy už podezřelý důstojník MI6 opustil. Zdroje tvrdí, že pokud nebyl vinen on, pak „MI6 možná stále skrývá krtka“.
Z důvodu extrémní citlivosti byla některá rozhodnutí přijímána mimo oficiální prostory – například jeden z vedoucích důstojníků byl o své roli informován v kostele. Jiní členové týmu se údajně dozvěděli pravou povahu mise až po příchodu do tajného sídla v londýnském Wandsworthu, kde MI5 působila pod zástěrkou fiktivní bezpečnostní agentury.
Podle dostupných informací byl sledovaný důstojník ve své době vysoce postavený v MI6 a měl přístup k mnoha tajným dokumentům. MI5 na něj nasadila pokročilou techniku – do jeho domu byly nainstalovány odposlechy a kamery, včetně zařízení ukrytého v kapesníkovníku v autě zaparkovaném před domem.
Šetření odhalilo některé znepokojující aspekty jeho chování, ale podle zdrojů nešlo o nic, co by dokazovalo špionáž. Přesto tým pokračoval v jeho sledování během zahraničních misí, kdy příslušníci MI5 cestovali pod falešnými jmény, ale s pravými pasy. Byli přitom instruováni, že v případě zadržení jim nebude poskytnuta žádná diplomatická pomoc.
Podezření se neomezovalo pouze na jednoho člověka – další dvě osoby působící v Londýně byly považovány za jeho možné spolupracovníky. Celkově byla operace Wedlock označena jako „vysoce neobvyklá, extrémně drahá a nejdelší v nedávné historii britské kontrarozvědky“.
Vyšetřovatelé se obávali, že sledovaný muž – sám expert na kontrarozvědku – mohl časem zjistit, že je cílem sledování. Britská vláda i zpravodajské služby na přímé dotazy odmítly věc komentovat.
I přesto, že nikdy nebyl nalezen definitivní důkaz o špionáži, samotná skutečnost, že MI5 vedla po dvě desetiletí utajenou operaci proti vlastní sesterské agentuře MI6, ukazuje na hloubku podezření i rozsah bezpečnostní krize, která se odehrála daleko od očí veřejnosti. Pokud se skutečně jednalo o ruského agenta, mohl podle některých zdrojů předat nepříteli bezpočet důvěrných informací – a zůstat navždy nedopaden.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.