Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Tehdejší nabídka od norské rodiny Horn byla nakonec odmítnuta, a to navzdory tomu, že podle Ellwooda šlo o „promarněnou příležitost“. Civilní služba i další vládní úředníci se proti kroku postavili, údajně kvůli obavám o mezinárodní reakce i závazky plynoucí ze Svalbardské smlouvy, která omezuje vojenské využití tohoto území. Pozemek nakonec koupil norský stát za pouhých 21 milionů liber poté, co o něj projevil zájem i čínský miliardář.
Téma se znovu otevírá v době, kdy Londýn i ostatní západní metropole výrazně posilují svou arktickou politiku. Britský ministr zahraničí David Lammy právě podniká cestu do Norska a na Island, aby podpořil nové obranné dohody a demonstraci síly NATO na severní frontě. Jeho slova znějí jednoznačně: „Arktida se rychle stává klíčovou oblastí geopolitické soutěže a klíčovou linií obrany NATO.“
Tlak ze strany Moskvy sílí. Vladimir Putin nedávno přesunul vojska k hranicím Finska, čímž zvýšil obavy spojenců. Rusko zároveň modernizuje svou Severní flotilu, která už dnes čítá 18 jaderných ponorek a lodí s hypersonickými střelami. Po celém arktickém pásu vznikají nové ruské vojenské základny.
Ve snaze čelit této hrozbě uvalila britská vláda nové sankce, naposledy vůči ruskému remorkéru Vengery, který měl táhnout obrovský plovoucí dok určený k opravám ledoborců. Londýn rovněž posiluje spolupráci s Norskem, sází na satelitní sledování a umělou inteligenci pro odhalování nepřátelských aktivit v regionu.
Ellwood tvrdí, že už před téměř deseti lety varoval, že Arktida bude zásadní. „Byli jsme napřed, ale tehdy nás přetlačila administrativa,“ říká s odkazem na neúspěšný pokus o koupi pozemku u Austre Adventfjord. Podle něj mohla Británie vybudovat základnu pro sledování arktického prostoru a posílit svůj diplomatický vliv jako „arktický stát“ – což by jí dalo šanci vstoupit do Arktické rady, kde jsou kromě Ruska všichni členové zároveň členy NATO.
Ellwood dnes považuje tento zmařený plán za „obrovskou ztracenou šanci“. Podle něj jde o stejnou motivaci, která dnes vede Donalda Trumpa k tlaku na získání Grónska – ať už koupí, nebo silou. Trump argumentuje, že USA „potřebují Grónsko kvůli mezinárodní bezpečnosti“ a také kvůli bohatým surovinám.
V Arktidě už dnes probíhá přetahovaná, která se může proměnit v novou geopolitickou frontu. Rychlé tání ledu otevírá nové námořní trasy, přístup k nerostnému bohatství a zvyšuje strategický význam regionu. Rusko podle Ellwooda na tuto situaci reaguje agresivně – už od roku 2010 posiluje svou přítomnost, zatímco NATO podle něj „po studené válce Arktidu zanedbávalo“.
Souběžně s tím, jak Kreml rozšiřuje vliv od finských hranic až po Severní moře, se NATO snaží odpovědět – i v podobě obřích cvičení jako Steadfast Defender, kterého se loni zúčastnilo 90 tisíc vojáků. Závod o Arktidu tím zdaleka nekončí.
Je to týden, co došlo v předvečer Štědrého dne k nepříjemné události v domě Slováčkových. O Dádu Patrasovou se museli postarat záchranáři. Známá herečka nyní konečně vysvětlila, co se přesně stalo.
V Brně došlo v úterý kolem poledne k potyčce několika mužů, kterou někteří z nich odnesli zraněním. Případem se začala zabývat policie, přesnou právní kvalifikaci stanoví kriminalisté.
Dcera bývalého prezidenta Kateřina Zemanová se na konci letošního roku vrátila do Česka. Má to své vysvětlení, protože ji trápí zdraví. Exprezident, který se nedávno sám potýkal se zdravotními potížemi, nyní odhalil diagnózu.
Motoristé trvají na tom, aby se poslanec Filip Turek stal ministrem životního prostředí. Potvrdil to předseda strany a místopředseda vlády Petr Macinka. K Turkovi má výhrady prezident Petr Pavel, který dal najevo, že ho nechce do funkce jmenovat.
Zadržený zápasník Karlos Vémola se podle nejnovějších informací dočkal jisté úlevy. V úterý se konečně podrobil lékařskému zákroku, který se původně chystal absolvovat v den, kdy jej policie zadržela.
Americký prezident Donald Trump opět upozornil íránský režim, aby se nepokoušel o další vývoj jaderných zbraní. Washington je podle Trumpa připraven na další úder proti íránským jaderným zařízením.
Veronika Žilková je důkazem, že zamilovaní lidé občas dělají věci, které by jinak nedělali. Po Vánocích vyrazila se svým současným partnerem Ivanem Hubačem na dobrodružství v karavanu. Celé to ale začalo dost neslavně, což sama herečka přiznala na sociální síti.
V plném proudu je předposlední den kalendářního roku 2025 a v řadě domácností vrcholí přípravy na Silvestra. Pokud je odkládáte na poslední chvíli, měli byste vědět, jak budou ve středu otevřené obchody. Provozní doba bude oproti běžnému pracovnímu dni odlišná.
Dalších až 15 centimetrů sněhu může ve středu a ve čtvrtek napadnout v Česku, upozornili meteorologové. Varovali také před sněhovými jazyky či závějemi a silným větrem. V nárazech dosáhne rychlosti až 70 kilometrů za hodinu.
Lele Vémola není v závěru letošního roku co závidět. Vánoce oslavila s dětmi sama, protože její manžel Karlos Vémola skončil v rukou policistů. To ale Slovenka samozřejmě svým ratolestem říci nemohla. Jak vysvětlila absenci tatínka při rozdávání dárků?
Člen prezidentské ochranky čelí obžalobě kvůli únorové nehodě pod vlivem alkoholu, která se stala v obci na Náchodsku, kde má prezident Petr Pavel chalupu. Šofér, který je od nehody mimo službu, může dostat až dvouletý trest odnětí svobody.
Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua.