Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Tehdejší nabídka od norské rodiny Horn byla nakonec odmítnuta, a to navzdory tomu, že podle Ellwooda šlo o „promarněnou příležitost“. Civilní služba i další vládní úředníci se proti kroku postavili, údajně kvůli obavám o mezinárodní reakce i závazky plynoucí ze Svalbardské smlouvy, která omezuje vojenské využití tohoto území. Pozemek nakonec koupil norský stát za pouhých 21 milionů liber poté, co o něj projevil zájem i čínský miliardář.
Téma se znovu otevírá v době, kdy Londýn i ostatní západní metropole výrazně posilují svou arktickou politiku. Britský ministr zahraničí David Lammy právě podniká cestu do Norska a na Island, aby podpořil nové obranné dohody a demonstraci síly NATO na severní frontě. Jeho slova znějí jednoznačně: „Arktida se rychle stává klíčovou oblastí geopolitické soutěže a klíčovou linií obrany NATO.“
Tlak ze strany Moskvy sílí. Vladimir Putin nedávno přesunul vojska k hranicím Finska, čímž zvýšil obavy spojenců. Rusko zároveň modernizuje svou Severní flotilu, která už dnes čítá 18 jaderných ponorek a lodí s hypersonickými střelami. Po celém arktickém pásu vznikají nové ruské vojenské základny.
Ve snaze čelit této hrozbě uvalila britská vláda nové sankce, naposledy vůči ruskému remorkéru Vengery, který měl táhnout obrovský plovoucí dok určený k opravám ledoborců. Londýn rovněž posiluje spolupráci s Norskem, sází na satelitní sledování a umělou inteligenci pro odhalování nepřátelských aktivit v regionu.
Ellwood tvrdí, že už před téměř deseti lety varoval, že Arktida bude zásadní. „Byli jsme napřed, ale tehdy nás přetlačila administrativa,“ říká s odkazem na neúspěšný pokus o koupi pozemku u Austre Adventfjord. Podle něj mohla Británie vybudovat základnu pro sledování arktického prostoru a posílit svůj diplomatický vliv jako „arktický stát“ – což by jí dalo šanci vstoupit do Arktické rady, kde jsou kromě Ruska všichni členové zároveň členy NATO.
Ellwood dnes považuje tento zmařený plán za „obrovskou ztracenou šanci“. Podle něj jde o stejnou motivaci, která dnes vede Donalda Trumpa k tlaku na získání Grónska – ať už koupí, nebo silou. Trump argumentuje, že USA „potřebují Grónsko kvůli mezinárodní bezpečnosti“ a také kvůli bohatým surovinám.
V Arktidě už dnes probíhá přetahovaná, která se může proměnit v novou geopolitickou frontu. Rychlé tání ledu otevírá nové námořní trasy, přístup k nerostnému bohatství a zvyšuje strategický význam regionu. Rusko podle Ellwooda na tuto situaci reaguje agresivně – už od roku 2010 posiluje svou přítomnost, zatímco NATO podle něj „po studené válce Arktidu zanedbávalo“.
Souběžně s tím, jak Kreml rozšiřuje vliv od finských hranic až po Severní moře, se NATO snaží odpovědět – i v podobě obřích cvičení jako Steadfast Defender, kterého se loni zúčastnilo 90 tisíc vojáků. Závod o Arktidu tím zdaleka nekončí.
Léto se pomalu chýlí ke konci a už by se ve svém zbytku mělo obejít bez dalších tropických epizod. Alespoň to naznačuje nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na konci srpna mohou být teploty dokonce podprůměrné.
Právě měla probíhat hlavní sezóna, ale sběrači hub rozhodně nezažívají žně. Počasí si vybralo daň i ohledně této oblíbené kratochvíle českých občanů. Na mapě prakticky nenajdete místo, na které by se dalo vyrazit na jistotu.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.