Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Tehdejší nabídka od norské rodiny Horn byla nakonec odmítnuta, a to navzdory tomu, že podle Ellwooda šlo o „promarněnou příležitost“. Civilní služba i další vládní úředníci se proti kroku postavili, údajně kvůli obavám o mezinárodní reakce i závazky plynoucí ze Svalbardské smlouvy, která omezuje vojenské využití tohoto území. Pozemek nakonec koupil norský stát za pouhých 21 milionů liber poté, co o něj projevil zájem i čínský miliardář.
Téma se znovu otevírá v době, kdy Londýn i ostatní západní metropole výrazně posilují svou arktickou politiku. Britský ministr zahraničí David Lammy právě podniká cestu do Norska a na Island, aby podpořil nové obranné dohody a demonstraci síly NATO na severní frontě. Jeho slova znějí jednoznačně: „Arktida se rychle stává klíčovou oblastí geopolitické soutěže a klíčovou linií obrany NATO.“
Tlak ze strany Moskvy sílí. Vladimir Putin nedávno přesunul vojska k hranicím Finska, čímž zvýšil obavy spojenců. Rusko zároveň modernizuje svou Severní flotilu, která už dnes čítá 18 jaderných ponorek a lodí s hypersonickými střelami. Po celém arktickém pásu vznikají nové ruské vojenské základny.
Ve snaze čelit této hrozbě uvalila britská vláda nové sankce, naposledy vůči ruskému remorkéru Vengery, který měl táhnout obrovský plovoucí dok určený k opravám ledoborců. Londýn rovněž posiluje spolupráci s Norskem, sází na satelitní sledování a umělou inteligenci pro odhalování nepřátelských aktivit v regionu.
Ellwood tvrdí, že už před téměř deseti lety varoval, že Arktida bude zásadní. „Byli jsme napřed, ale tehdy nás přetlačila administrativa,“ říká s odkazem na neúspěšný pokus o koupi pozemku u Austre Adventfjord. Podle něj mohla Británie vybudovat základnu pro sledování arktického prostoru a posílit svůj diplomatický vliv jako „arktický stát“ – což by jí dalo šanci vstoupit do Arktické rady, kde jsou kromě Ruska všichni členové zároveň členy NATO.
Ellwood dnes považuje tento zmařený plán za „obrovskou ztracenou šanci“. Podle něj jde o stejnou motivaci, která dnes vede Donalda Trumpa k tlaku na získání Grónska – ať už koupí, nebo silou. Trump argumentuje, že USA „potřebují Grónsko kvůli mezinárodní bezpečnosti“ a také kvůli bohatým surovinám.
V Arktidě už dnes probíhá přetahovaná, která se může proměnit v novou geopolitickou frontu. Rychlé tání ledu otevírá nové námořní trasy, přístup k nerostnému bohatství a zvyšuje strategický význam regionu. Rusko podle Ellwooda na tuto situaci reaguje agresivně – už od roku 2010 posiluje svou přítomnost, zatímco NATO podle něj „po studené válce Arktidu zanedbávalo“.
Souběžně s tím, jak Kreml rozšiřuje vliv od finských hranic až po Severní moře, se NATO snaží odpovědět – i v podobě obřích cvičení jako Steadfast Defender, kterého se loni zúčastnilo 90 tisíc vojáků. Závod o Arktidu tím zdaleka nekončí.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.