Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Tehdejší nabídka od norské rodiny Horn byla nakonec odmítnuta, a to navzdory tomu, že podle Ellwooda šlo o „promarněnou příležitost“. Civilní služba i další vládní úředníci se proti kroku postavili, údajně kvůli obavám o mezinárodní reakce i závazky plynoucí ze Svalbardské smlouvy, která omezuje vojenské využití tohoto území. Pozemek nakonec koupil norský stát za pouhých 21 milionů liber poté, co o něj projevil zájem i čínský miliardář.
Téma se znovu otevírá v době, kdy Londýn i ostatní západní metropole výrazně posilují svou arktickou politiku. Britský ministr zahraničí David Lammy právě podniká cestu do Norska a na Island, aby podpořil nové obranné dohody a demonstraci síly NATO na severní frontě. Jeho slova znějí jednoznačně: „Arktida se rychle stává klíčovou oblastí geopolitické soutěže a klíčovou linií obrany NATO.“
Tlak ze strany Moskvy sílí. Vladimir Putin nedávno přesunul vojska k hranicím Finska, čímž zvýšil obavy spojenců. Rusko zároveň modernizuje svou Severní flotilu, která už dnes čítá 18 jaderných ponorek a lodí s hypersonickými střelami. Po celém arktickém pásu vznikají nové ruské vojenské základny.
Ve snaze čelit této hrozbě uvalila britská vláda nové sankce, naposledy vůči ruskému remorkéru Vengery, který měl táhnout obrovský plovoucí dok určený k opravám ledoborců. Londýn rovněž posiluje spolupráci s Norskem, sází na satelitní sledování a umělou inteligenci pro odhalování nepřátelských aktivit v regionu.
Ellwood tvrdí, že už před téměř deseti lety varoval, že Arktida bude zásadní. „Byli jsme napřed, ale tehdy nás přetlačila administrativa,“ říká s odkazem na neúspěšný pokus o koupi pozemku u Austre Adventfjord. Podle něj mohla Británie vybudovat základnu pro sledování arktického prostoru a posílit svůj diplomatický vliv jako „arktický stát“ – což by jí dalo šanci vstoupit do Arktické rady, kde jsou kromě Ruska všichni členové zároveň členy NATO.
Ellwood dnes považuje tento zmařený plán za „obrovskou ztracenou šanci“. Podle něj jde o stejnou motivaci, která dnes vede Donalda Trumpa k tlaku na získání Grónska – ať už koupí, nebo silou. Trump argumentuje, že USA „potřebují Grónsko kvůli mezinárodní bezpečnosti“ a také kvůli bohatým surovinám.
V Arktidě už dnes probíhá přetahovaná, která se může proměnit v novou geopolitickou frontu. Rychlé tání ledu otevírá nové námořní trasy, přístup k nerostnému bohatství a zvyšuje strategický význam regionu. Rusko podle Ellwooda na tuto situaci reaguje agresivně – už od roku 2010 posiluje svou přítomnost, zatímco NATO podle něj „po studené válce Arktidu zanedbávalo“.
Souběžně s tím, jak Kreml rozšiřuje vliv od finských hranic až po Severní moře, se NATO snaží odpovědět – i v podobě obřích cvičení jako Steadfast Defender, kterého se loni zúčastnilo 90 tisíc vojáků. Závod o Arktidu tím zdaleka nekončí.
Když si Česko v polovině července připomínalo Karla Gotta v den jeho nedožitých 86. narozenin, zmiňovala Ivana Gottová rekonstrukci jeho vily, jejíž zpřístupnění se v posledních letech chystalo. Nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co oznámila ve středu ráno na sociálních sítích.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.