Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Tehdejší nabídka od norské rodiny Horn byla nakonec odmítnuta, a to navzdory tomu, že podle Ellwooda šlo o „promarněnou příležitost“. Civilní služba i další vládní úředníci se proti kroku postavili, údajně kvůli obavám o mezinárodní reakce i závazky plynoucí ze Svalbardské smlouvy, která omezuje vojenské využití tohoto území. Pozemek nakonec koupil norský stát za pouhých 21 milionů liber poté, co o něj projevil zájem i čínský miliardář.
Téma se znovu otevírá v době, kdy Londýn i ostatní západní metropole výrazně posilují svou arktickou politiku. Britský ministr zahraničí David Lammy právě podniká cestu do Norska a na Island, aby podpořil nové obranné dohody a demonstraci síly NATO na severní frontě. Jeho slova znějí jednoznačně: „Arktida se rychle stává klíčovou oblastí geopolitické soutěže a klíčovou linií obrany NATO.“
Tlak ze strany Moskvy sílí. Vladimir Putin nedávno přesunul vojska k hranicím Finska, čímž zvýšil obavy spojenců. Rusko zároveň modernizuje svou Severní flotilu, která už dnes čítá 18 jaderných ponorek a lodí s hypersonickými střelami. Po celém arktickém pásu vznikají nové ruské vojenské základny.
Ve snaze čelit této hrozbě uvalila britská vláda nové sankce, naposledy vůči ruskému remorkéru Vengery, který měl táhnout obrovský plovoucí dok určený k opravám ledoborců. Londýn rovněž posiluje spolupráci s Norskem, sází na satelitní sledování a umělou inteligenci pro odhalování nepřátelských aktivit v regionu.
Ellwood tvrdí, že už před téměř deseti lety varoval, že Arktida bude zásadní. „Byli jsme napřed, ale tehdy nás přetlačila administrativa,“ říká s odkazem na neúspěšný pokus o koupi pozemku u Austre Adventfjord. Podle něj mohla Británie vybudovat základnu pro sledování arktického prostoru a posílit svůj diplomatický vliv jako „arktický stát“ – což by jí dalo šanci vstoupit do Arktické rady, kde jsou kromě Ruska všichni členové zároveň členy NATO.
Ellwood dnes považuje tento zmařený plán za „obrovskou ztracenou šanci“. Podle něj jde o stejnou motivaci, která dnes vede Donalda Trumpa k tlaku na získání Grónska – ať už koupí, nebo silou. Trump argumentuje, že USA „potřebují Grónsko kvůli mezinárodní bezpečnosti“ a také kvůli bohatým surovinám.
V Arktidě už dnes probíhá přetahovaná, která se může proměnit v novou geopolitickou frontu. Rychlé tání ledu otevírá nové námořní trasy, přístup k nerostnému bohatství a zvyšuje strategický význam regionu. Rusko podle Ellwooda na tuto situaci reaguje agresivně – už od roku 2010 posiluje svou přítomnost, zatímco NATO podle něj „po studené válce Arktidu zanedbávalo“.
Souběžně s tím, jak Kreml rozšiřuje vliv od finských hranic až po Severní moře, se NATO snaží odpovědět – i v podobě obřích cvičení jako Steadfast Defender, kterého se loni zúčastnilo 90 tisíc vojáků. Závod o Arktidu tím zdaleka nekončí.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).