V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Tato otázka je podle webu The Conversation velmi důležitá, jelikož ztráta státnosti by znamenala nejen zánik domovů a kultury, ale také ztrátu kontroly nad přírodními zdroji a členství v mezinárodních organizacích, jako je OSN.
Tradiční mezinárodní právo definuje existenci státu na základě čtyř prvků: populace, území, účinná a nezávislá vláda a schopnost navazovat mezinárodní vztahy. Pro potápějící se ostrovní státy představují stoupající moře ohrožení všech těchto klíčových prvků. I přes to mezinárodní právo uznává, že jakmile je stát založen, pokračuje v existenci, i když jsou některé z prvků ohroženy, jako je tomu například u takzvaných "neúspěšných států", jako je Somálsko, kde chybí efektivní vláda.
Hrozby, kterým ostrovní státy čelí, jsou ale bezprecedentní a pravděpodobně trvalé. To vyvolává nejasnosti ohledně toho, zda mezinárodní právo dokáže být tak flexibilní, aby se přizpůsobilo situaci, kdy stát zcela zmizí. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nedávno vydal stanovisko týkající se povinností států v souvislosti s klimatickými změnami, ve kterém se k této otázce vyjádřil. Soud uznal, že klimatické změny mohou ohrozit existenci malých ostrovních států.
Nicméně stanovisko soudu není zcela jednoznačné. ICJ uvedl, že „jakmile je stát založen, zmizení jedné z jeho základních složek by nemuselo nutně znamenat ztrátu státnosti“. Toto prohlášení je do jisté míry uklidňující, protože zdánlivě potvrzuje tradiční flexibilitu mezinárodního práva. Nicméně, když se věta čte pozorněji, nezdá se, že by soud výslovně potvrdil, že by se tato flexibilita mohla vztahovat i na situaci, kdy by stát byl zcela pod vodou.
ICJ se totiž vyjádřil pouze k „jednomu“ chybějícímu prvku, zatímco u potápějících se států by pravděpodobně došlo ke ztrátě všech klíčových prvků: populace, území, vlády a schopnosti navazovat mezinárodní vztahy. Právní budoucnost potápějících se ostrovních států tak i nadále zůstává nejistá. Stanovisko sice naznačuje určitou flexibilitu, ale nepodalo definitivní prohlášení, v které ohrožené státy doufaly.
V reakci na tuto hrozbu se některé státy již snaží aktivně jednat. Tuvalu podepsalo smlouvu s Austrálií, která zaručuje, že si Tuvalu zachová svou státnost a suverenitu bez ohledu na stoupající hladinu moře. Austrálie se navíc zavázala přijmout občany Tuvalu, kteří budou muset kvůli změnám emigrovat. Tuvalu také začalo s digitalizací svých vládních služeb a kulturního dědictví, aby mohlo existovat jako „první digitální národ“ i po zániku svého území.
Maledivy testují inženýrská řešení, jako je umělé navyšování ostrovů. Jiné iniciativy se snaží ochránit suverenitu tichomořských ostrovních států před hrozbami klimatických změn. Všechny tyto snahy ukazují na snahu zranitelných národů zajistit si právní existenci, i když jejich pevnina zmizí.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.