V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Tato otázka je podle webu The Conversation velmi důležitá, jelikož ztráta státnosti by znamenala nejen zánik domovů a kultury, ale také ztrátu kontroly nad přírodními zdroji a členství v mezinárodních organizacích, jako je OSN.
Tradiční mezinárodní právo definuje existenci státu na základě čtyř prvků: populace, území, účinná a nezávislá vláda a schopnost navazovat mezinárodní vztahy. Pro potápějící se ostrovní státy představují stoupající moře ohrožení všech těchto klíčových prvků. I přes to mezinárodní právo uznává, že jakmile je stát založen, pokračuje v existenci, i když jsou některé z prvků ohroženy, jako je tomu například u takzvaných "neúspěšných států", jako je Somálsko, kde chybí efektivní vláda.
Hrozby, kterým ostrovní státy čelí, jsou ale bezprecedentní a pravděpodobně trvalé. To vyvolává nejasnosti ohledně toho, zda mezinárodní právo dokáže být tak flexibilní, aby se přizpůsobilo situaci, kdy stát zcela zmizí. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nedávno vydal stanovisko týkající se povinností států v souvislosti s klimatickými změnami, ve kterém se k této otázce vyjádřil. Soud uznal, že klimatické změny mohou ohrozit existenci malých ostrovních států.
Nicméně stanovisko soudu není zcela jednoznačné. ICJ uvedl, že „jakmile je stát založen, zmizení jedné z jeho základních složek by nemuselo nutně znamenat ztrátu státnosti“. Toto prohlášení je do jisté míry uklidňující, protože zdánlivě potvrzuje tradiční flexibilitu mezinárodního práva. Nicméně, když se věta čte pozorněji, nezdá se, že by soud výslovně potvrdil, že by se tato flexibilita mohla vztahovat i na situaci, kdy by stát byl zcela pod vodou.
ICJ se totiž vyjádřil pouze k „jednomu“ chybějícímu prvku, zatímco u potápějících se států by pravděpodobně došlo ke ztrátě všech klíčových prvků: populace, území, vlády a schopnosti navazovat mezinárodní vztahy. Právní budoucnost potápějících se ostrovních států tak i nadále zůstává nejistá. Stanovisko sice naznačuje určitou flexibilitu, ale nepodalo definitivní prohlášení, v které ohrožené státy doufaly.
V reakci na tuto hrozbu se některé státy již snaží aktivně jednat. Tuvalu podepsalo smlouvu s Austrálií, která zaručuje, že si Tuvalu zachová svou státnost a suverenitu bez ohledu na stoupající hladinu moře. Austrálie se navíc zavázala přijmout občany Tuvalu, kteří budou muset kvůli změnám emigrovat. Tuvalu také začalo s digitalizací svých vládních služeb a kulturního dědictví, aby mohlo existovat jako „první digitální národ“ i po zániku svého území.
Maledivy testují inženýrská řešení, jako je umělé navyšování ostrovů. Jiné iniciativy se snaží ochránit suverenitu tichomořských ostrovních států před hrozbami klimatických změn. Všechny tyto snahy ukazují na snahu zranitelných národů zajistit si právní existenci, i když jejich pevnina zmizí.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.