V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Tato otázka je podle webu The Conversation velmi důležitá, jelikož ztráta státnosti by znamenala nejen zánik domovů a kultury, ale také ztrátu kontroly nad přírodními zdroji a členství v mezinárodních organizacích, jako je OSN.
Tradiční mezinárodní právo definuje existenci státu na základě čtyř prvků: populace, území, účinná a nezávislá vláda a schopnost navazovat mezinárodní vztahy. Pro potápějící se ostrovní státy představují stoupající moře ohrožení všech těchto klíčových prvků. I přes to mezinárodní právo uznává, že jakmile je stát založen, pokračuje v existenci, i když jsou některé z prvků ohroženy, jako je tomu například u takzvaných "neúspěšných států", jako je Somálsko, kde chybí efektivní vláda.
Hrozby, kterým ostrovní státy čelí, jsou ale bezprecedentní a pravděpodobně trvalé. To vyvolává nejasnosti ohledně toho, zda mezinárodní právo dokáže být tak flexibilní, aby se přizpůsobilo situaci, kdy stát zcela zmizí. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nedávno vydal stanovisko týkající se povinností států v souvislosti s klimatickými změnami, ve kterém se k této otázce vyjádřil. Soud uznal, že klimatické změny mohou ohrozit existenci malých ostrovních států.
Nicméně stanovisko soudu není zcela jednoznačné. ICJ uvedl, že „jakmile je stát založen, zmizení jedné z jeho základních složek by nemuselo nutně znamenat ztrátu státnosti“. Toto prohlášení je do jisté míry uklidňující, protože zdánlivě potvrzuje tradiční flexibilitu mezinárodního práva. Nicméně, když se věta čte pozorněji, nezdá se, že by soud výslovně potvrdil, že by se tato flexibilita mohla vztahovat i na situaci, kdy by stát byl zcela pod vodou.
ICJ se totiž vyjádřil pouze k „jednomu“ chybějícímu prvku, zatímco u potápějících se států by pravděpodobně došlo ke ztrátě všech klíčových prvků: populace, území, vlády a schopnosti navazovat mezinárodní vztahy. Právní budoucnost potápějících se ostrovních států tak i nadále zůstává nejistá. Stanovisko sice naznačuje určitou flexibilitu, ale nepodalo definitivní prohlášení, v které ohrožené státy doufaly.
V reakci na tuto hrozbu se některé státy již snaží aktivně jednat. Tuvalu podepsalo smlouvu s Austrálií, která zaručuje, že si Tuvalu zachová svou státnost a suverenitu bez ohledu na stoupající hladinu moře. Austrálie se navíc zavázala přijmout občany Tuvalu, kteří budou muset kvůli změnám emigrovat. Tuvalu také začalo s digitalizací svých vládních služeb a kulturního dědictví, aby mohlo existovat jako „první digitální národ“ i po zániku svého území.
Maledivy testují inženýrská řešení, jako je umělé navyšování ostrovů. Jiné iniciativy se snaží ochránit suverenitu tichomořských ostrovních států před hrozbami klimatických změn. Všechny tyto snahy ukazují na snahu zranitelných národů zajistit si právní existenci, i když jejich pevnina zmizí.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.