V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Tato otázka je podle webu The Conversation velmi důležitá, jelikož ztráta státnosti by znamenala nejen zánik domovů a kultury, ale také ztrátu kontroly nad přírodními zdroji a členství v mezinárodních organizacích, jako je OSN.
Tradiční mezinárodní právo definuje existenci státu na základě čtyř prvků: populace, území, účinná a nezávislá vláda a schopnost navazovat mezinárodní vztahy. Pro potápějící se ostrovní státy představují stoupající moře ohrožení všech těchto klíčových prvků. I přes to mezinárodní právo uznává, že jakmile je stát založen, pokračuje v existenci, i když jsou některé z prvků ohroženy, jako je tomu například u takzvaných "neúspěšných států", jako je Somálsko, kde chybí efektivní vláda.
Hrozby, kterým ostrovní státy čelí, jsou ale bezprecedentní a pravděpodobně trvalé. To vyvolává nejasnosti ohledně toho, zda mezinárodní právo dokáže být tak flexibilní, aby se přizpůsobilo situaci, kdy stát zcela zmizí. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nedávno vydal stanovisko týkající se povinností států v souvislosti s klimatickými změnami, ve kterém se k této otázce vyjádřil. Soud uznal, že klimatické změny mohou ohrozit existenci malých ostrovních států.
Nicméně stanovisko soudu není zcela jednoznačné. ICJ uvedl, že „jakmile je stát založen, zmizení jedné z jeho základních složek by nemuselo nutně znamenat ztrátu státnosti“. Toto prohlášení je do jisté míry uklidňující, protože zdánlivě potvrzuje tradiční flexibilitu mezinárodního práva. Nicméně, když se věta čte pozorněji, nezdá se, že by soud výslovně potvrdil, že by se tato flexibilita mohla vztahovat i na situaci, kdy by stát byl zcela pod vodou.
ICJ se totiž vyjádřil pouze k „jednomu“ chybějícímu prvku, zatímco u potápějících se států by pravděpodobně došlo ke ztrátě všech klíčových prvků: populace, území, vlády a schopnosti navazovat mezinárodní vztahy. Právní budoucnost potápějících se ostrovních států tak i nadále zůstává nejistá. Stanovisko sice naznačuje určitou flexibilitu, ale nepodalo definitivní prohlášení, v které ohrožené státy doufaly.
V reakci na tuto hrozbu se některé státy již snaží aktivně jednat. Tuvalu podepsalo smlouvu s Austrálií, která zaručuje, že si Tuvalu zachová svou státnost a suverenitu bez ohledu na stoupající hladinu moře. Austrálie se navíc zavázala přijmout občany Tuvalu, kteří budou muset kvůli změnám emigrovat. Tuvalu také začalo s digitalizací svých vládních služeb a kulturního dědictví, aby mohlo existovat jako „první digitální národ“ i po zániku svého území.
Maledivy testují inženýrská řešení, jako je umělé navyšování ostrovů. Jiné iniciativy se snaží ochránit suverenitu tichomořských ostrovních států před hrozbami klimatických změn. Všechny tyto snahy ukazují na snahu zranitelných národů zajistit si právní existenci, i když jejich pevnina zmizí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.