Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Let AI171 havaroval krátce po startu – letoun se zřítil do obytné čtvrti, přičemž zahynulo 241 cestujících, 12 členů posádky a nejméně 8 lidí na zemi. Bhoomi měla být mezi nimi.
„Když jsme dorazili na letiště, bylo 12:20 místního času – přesně deset minut po začátku nástupu na palubu. Snažila jsem se přemluvit personál, aby mě ještě pustili. Byla jsem zoufalá,“ vzpomíná Bhoomi v rozhovoru pro BBC Gujarati.
Studentka se s manželem vracela z dovolené ve státě Gudžarát a cestovala z města Ankleshwar, vzdáleného více než 200 kilometrů. Do Ahmedábádu je však zdržela hustá městská doprava. Na letišti už bylo pozdě – i když měla digitální palubní vstupenku na místo 36G v ekonomické třídě, zaměstnanci jí odmítli pustit k bráně.
Rozčarovaná a zklamaná se s manželem odebrala z letiště. „Zastavili jsme se na čaj, byli jsme v kontaktu s cestovní agenturou kvůli možnému vrácení peněz. A právě tehdy přišel telefonát, že se letadlo zřítilo.“
„Je to naprostý zázrak,“ říká dnes Bhoomi.
Letadlo se zřítilo zhruba 30 vteřin po startu, podle očitých svědků mělo problém s výškou. Na palubě byli kromě Indů také občané Velké Británie, Kanady a Portugalska. Mezi 53 oběťmi z Velké Británie byla například rodina z Gloucesteru, tři členové jedné londýnské rodiny a manželský pár, který vedl duchovní centrum v hlavním městě.
Záchranáři a vyšetřovatelé stále pracují na místě neštěstí a identifikují těla obětí. Mezitím čekají rodiny a blízcí cestujících na odpovědi.
Pro Bhoomi Chauhan má celá událost jediný závěr: „Přišlo mi to jako smůla. Teď vím, že to byla největší šťastná náhoda v mém životě.“
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině, což značí posun v jeho dosavadní politice. Tento komentář, který pronesl v neděli, přichází poté, co dříve odmítal odsoudit Moskvu za invazi. V únoru dokonce jeho administrativa podpořila Rusko a Severní Koreu při hlasování proti rezoluci OSN, která měla bránit územní celistvost Ukrajiny.
Ve světle blížícího se veřejného posledního rozloučení s charismatickým konzervativním aktivistou Charliem Kirkem se vyšetřování jeho vraždy soustředí na online aktivity, poznámky a nápisy na nábojnicích, které zanechal údajný vrah. Úřady podle CNN prověřují, zda mohl být vražedným motivem vztah Tylera Robinsona s jeho transgender partnerem.
Vrtulníky české armády by v následujících dnech měly začít operovat v Polsku, které o jejich vyslání požádalo po průniku ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce.