V západoindickém městě Ahmedabád došlo k tragické havárii dopravního letadla společnosti Air India. Stroj s číslem letu AI171, který měl letět do Londýna Gatwick, se zřítil krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patel International Airport. Nehodu letadla nikdo z 242 lidí na palubě nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících.
Podle serveru FlightRadar24 letadlo vzlétlo v 10:08 místního času (04:38 SELČ) a přestalo vysílat signál pouhých několik sekund po startu, když dosáhlo výšky 625 stop (přibližně 190 metrů). Let měl být zahájen v 09:50 a přílet do Londýna byl plánován na 18:25 tamního času.
Na palubě bylo podle předběžných informací 242 cestujících a posádka. Společnost Air India uvedla na síti X (dříve Twitter): „Let AI171 z Ahmedabádu do Londýna Gatwick se dnes 12. června stal účastníkem incidentu. V tuto chvíli zjišťujeme podrobnosti a co nejdříve poskytneme další informace.“
Letoun se podle Indického úřadu pro civilní letectví (DGCA) zřítil mimo perimetr letiště, konkrétně do obytné oblasti v blízkosti ranveje. Z videí na sociálních sítích je patrné, že z místa stoupají černé sloupy dýmu, oblast je zasažena požárem a troskami.
Faiz Ahmed Kidwai, šéf Indického ředitelství civilního letectví, později uvedl, že letoun typu Boeing 787-8 Dreamliner havaroval v obytné čtvrti Meghani Nagar, která se nachází mimo perimetr letiště. Na palubě bylo 230 cestujících a 12 členů posádky.
„Z tohoto počtu bylo 169 osob indické národnosti, 53 britských občanů, jeden Kanaďan a sedm občanů Portugalska,“ uvedla Air India.
Záchranné složky okamžitě zasáhly, ale počty obětí ani přeživších zatím nejsou potvrzeny. Obyvatelé čtvrti, do které letoun dopadl, hlásí značné škody a paniku. Letiště v Ahmedabádu zůstává částečně uzavřeno.
Zatím není jasné, co havárii způsobilo. Vyšetřování vede indické ministerstvo civilního letectví, které spolupracuje s leteckými experty a bezpečnostními složkami. Incident bude mít pravděpodobně mezinárodní dopad, protože let byl určen do Spojeného království.
Britský král Karel III. uvedl, že on i královna Camilla jsou „zoufale šokováni“ „strašnými událostmi“ v Ahmadábádu. „Naše zvláštní modlitby a nejhlubší soustrast patří rodinám a přátelům všech, které tato otřesně tragická událost zasáhla, zatímco čekají na zprávy o svých blízkých,“ uvedl král ve zprávě zveřejněné na oficiálním účtu královské rodiny.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.