V západoindickém městě Ahmedabád došlo k tragické havárii dopravního letadla společnosti Air India. Stroj s číslem letu AI171, který měl letět do Londýna Gatwick, se zřítil krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patel International Airport. Nehodu letadla nikdo z 242 lidí na palubě nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících.
Podle serveru FlightRadar24 letadlo vzlétlo v 10:08 místního času (04:38 SELČ) a přestalo vysílat signál pouhých několik sekund po startu, když dosáhlo výšky 625 stop (přibližně 190 metrů). Let měl být zahájen v 09:50 a přílet do Londýna byl plánován na 18:25 tamního času.
Na palubě bylo podle předběžných informací 242 cestujících a posádka. Společnost Air India uvedla na síti X (dříve Twitter): „Let AI171 z Ahmedabádu do Londýna Gatwick se dnes 12. června stal účastníkem incidentu. V tuto chvíli zjišťujeme podrobnosti a co nejdříve poskytneme další informace.“
Letoun se podle Indického úřadu pro civilní letectví (DGCA) zřítil mimo perimetr letiště, konkrétně do obytné oblasti v blízkosti ranveje. Z videí na sociálních sítích je patrné, že z místa stoupají černé sloupy dýmu, oblast je zasažena požárem a troskami.
Faiz Ahmed Kidwai, šéf Indického ředitelství civilního letectví, později uvedl, že letoun typu Boeing 787-8 Dreamliner havaroval v obytné čtvrti Meghani Nagar, která se nachází mimo perimetr letiště. Na palubě bylo 230 cestujících a 12 členů posádky.
„Z tohoto počtu bylo 169 osob indické národnosti, 53 britských občanů, jeden Kanaďan a sedm občanů Portugalska,“ uvedla Air India.
Záchranné složky okamžitě zasáhly, ale počty obětí ani přeživších zatím nejsou potvrzeny. Obyvatelé čtvrti, do které letoun dopadl, hlásí značné škody a paniku. Letiště v Ahmedabádu zůstává částečně uzavřeno.
Zatím není jasné, co havárii způsobilo. Vyšetřování vede indické ministerstvo civilního letectví, které spolupracuje s leteckými experty a bezpečnostními složkami. Incident bude mít pravděpodobně mezinárodní dopad, protože let byl určen do Spojeného království.
Britský král Karel III. uvedl, že on i královna Camilla jsou „zoufale šokováni“ „strašnými událostmi“ v Ahmadábádu. „Naše zvláštní modlitby a nejhlubší soustrast patří rodinám a přátelům všech, které tato otřesně tragická událost zasáhla, zatímco čekají na zprávy o svých blízkých,“ uvedl král ve zprávě zveřejněné na oficiálním účtu královské rodiny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.