Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Má ale zásadní podmínku

Američtí představitelé v čele s ministrem zahraničí Marcem Rubiem jsou k postupu skeptičtí a tvrdí, že pokrok brzdí právě Írán. Prezident Donald Trump sice preferuje dohodu, zároveň však pohrozil útoky v případě, že se íránský jaderný program nepodaří omezit. Napětí v regionu navíc zvyšuje rostoucí přítomnost amerických vojenských sil po nedávném násilném potlačení protivládních protestů v Íránu.

Nepřímá jednání v Ománu hodnotí obě strany opatrně pozitivně, přičemž další kolo rozhovorů je naplánováno na úterý v Ženevě. Teherán jako důkaz dobré vůle nabízí zředění svých zásob uranu obohaceného na 60 %, což je úroveň blízká té, která je potřeba pro výrobu zbraně. Ravánčí potvrdil ochotu o tomto i dalších bodech jednat, pokud se diskuse zaměří na sankce.

Zatímco Rusko nabídlo, že by opět převzalo íránské zásoby vysoce obohaceného uranu, Teherán trvá na tom, že rozhovory se musí týkat výhradně jaderného programu. Írán odmítá zahrnout do vyjednávání své balistické střely, které považuje za klíčový prvek své obrany. Diplomaty také znepokojují protichůdné signály z Washingtonu, kde Trump veřejně mluví o změně režimu, zatímco soukromé zprávy naznačují zájem o mírové řešení.

Íránský diplomat varoval, že případná válka by byla traumatická pro celý svět a postihla by zejména ty, kteří agresi zahájí. Teherán považuje americké základny v regionu za legitimní cíle a zdůrazňuje, že v případě existenčního ohrožení bude reagovat. Regionální mocnosti se podle Ravánčího shodují na snaze vyhnout se konfliktu s dalekosáhlými následky.

Důvěru v proces podkopávají také dřívější zkušenosti a obavy z izraelské sabotáže, podobné útoku z loňského června. Íránští představitelé v minulosti kritizovali, že dosažené dohody se často do dalšího kola rozhovorů změnily. Určitou naději však Teherán spatřuje v zapojení Jareda Kushnera do posledních únorových jednání, což vnímá jako signál většího zájmu USA o výsledek.