V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Nejviditelnější obětí konfliktu je egyptská ekonomika. Ta se již před vypuknutím bojů potácela v obrovských dluzích, které byly důsledkem špatného řízení a neúsporného utrácení režimu prezidenta Abdala Fattáha as-Sísího. Zahraniční měna potřebná ke splácení těchto závazků v současnosti převyšuje devizové rezervy země. Aby Káhira tuto propast zaplnila, vydávala pokladniční poukázky s vysokým výnosem, avšak miliardy tohoto spekulativního kapitálu ze země uprchly okamžitě poté, co Spojené státy a Izrael zahájily 28. únoru bombardování Íránu. Splácení úroků z těchto poukázek a dalších masivních dluhů letos pohltí 64 procent ročního egyptského rozpočtu, přičemž deficit dále prohlubuje válečný růst cen energií.
Monarchie v Perském zálivu dlouho pohlížely na Egypt jako na stát, který je příliš velký na to, aby mohl padnout. Aby udržely egyptské hospodářství nad vodou, investovaly tam v posledních letech miliardy dolarů do nákupů lukrativních pobřežních pozemků pro developerské projekty. Spojené arabské emiráty financují na středomořském pobřeží projekt za 35 miliard dolarů, Katar tamtéž investuje 30 miliard dolarů a Saúdská Arábie plánuje vlastní záměr na pobřeží Rudého moře. Kuvajt navíc jedná o přeměně svých vkladů v egyptské centrální bance ve výši 4 miliard dolarů na přímé investice.
Tato finanční velkorysost je však nyní kvůli postoji Káhiry v ohrožení. Sísího režim sice formálně odsoudil íránské útoky na arabské státy a vyzval k deeskalaci, ale vládci v Zálivu považovali tato prohlášení za chladná a čistě formální. Na egyptských státních televizních stanicích a přísně kontrolovaných sociálních sítích se navíc objevily projevy škodolibosti. Olej do ohně přilil i virální příspěvek bývalého egyptského ministra zahraničí Amra Músy na síti X, který vyjadřoval obavy, že by válka mohla posílit regionální pozici Izraele, aniž by reflektoval přímé ohrožení států Zálivu ze strany Íránu.
Po letech finančního sponzorování přitom ropné monarchie, zejména Spojené arabské emiráty, očekávaly od Egypta mnohem víc. Sísí během své volební kampaně v roce 2014 prohlašoval, že pokud budou arabské státy ohroženy, Egypt bude na místě a pomůže. V roce 2018 opět sliboval mobilizaci sil v případě přímého ohrožení bezpečnosti Zálivu. Po vypuknutí nynější války však as-Sísí pouze mdle zopakoval závazek poskytnout nezbytnou podporu pro zachování stability, aniž by následovaly jakékoli reálné kroky.
Kritika z Emirátů, které se staly hlavním terčem íránského ostřelování, byla obzvláště ostrá. Přední emirátský diplomat Anwar Gargaš se veřejně dotázal, kde jsou v dobách nejtěžších zkoušek ty domněle velké arabské a regionální státy. Egyptská pasivita vynikla zejména v porovnání s jinými zeměmi, které do oblasti okamžitě vyslaly své síly k obraně napadených. Velká Británie vyslala stíhačky Eurofighter do Kataru, Francie umístila letouny Rafale v Emirátech na ničení íránských dronů a poslala námořní skupinu do Středomoří k ochraně Jordánska. Námořní a protivzdušné kapacity poskytly také Austrálie a Itálie. Nejpřekvapivěji pak Izrael vůbec poprvé rozmístil v Emirátech systém Železná opona (Iron Dome) s vlastní obsluhou, což emirátská strana označila za moment, který jim otevřel oči v tom, kdo jsou jejich skuteční přátelé.
Málokdo sice čekal, že se Egypt s největší armádou v arabském světě, avšak s omezeným operačním dosahem, vrhne do přímé války, ale materiální pomoc se vzhledem k jeho finanční závislosti na Zálivu předpokládala. Káhira nakonec poslala několik systémů protivzdušné obrany na ochranu svých patronů až v průběhu dubna. Toto váhání však bude mít dlouhodobé finanční následky. Spojené arabské emiráty, na které mířilo bezmála 3 000 ze 7 000 íránských raket a dronů, jsou připraveny Káhiru za její absenci potrestat. Šokující dubnové vystoupení Emirátů z organizace OPEC jasně demonstrovalo odmítnutí kolektivní arabské hospodářské spolupráce, což předznamenává i konec emirátské ochoty držet nad Egyptem finanční ochrannou síť.
Saúdská Arábie a Katar sice nebudou jednat tak represivně, mimo jiné i proto, že se Egypt v jejich dlouhodobých sporech s Emiráty staví na saúdskou stranu, přesto však Káhira pocítí ekonomické dopady. Saúdská Arábie kvůli předválečnému hospodářskému poklesu již dříve omezila některé své obří domácí projekty. Po skončení války s Íránem budou muset Rijád i Dauhá řešit narušení exportu energií a náklady na domácí obnovu, což povede ke krácení zahraniční pomoci a investic. Prioritou těchto zemí bude poválečná situace na domácí frontě a egyptská válečná obojetnost tak bude zemi stát miliardové zdroje po mnoho nadcházejících let.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.