Válku mezi Íránem a USA má prvního poraženého. Zemi, které se konflikt vůbec netýká

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán, foto: reprofoto X
Klára Marková 19. května 2026 16:10
Sdílej:

V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.

Nejviditelnější obětí konfliktu je egyptská ekonomika. Ta se již před vypuknutím bojů potácela v obrovských dluzích, které byly důsledkem špatného řízení a neúsporného utrácení režimu prezidenta Abdala Fattáha as-Sísího. Zahraniční měna potřebná ke splácení těchto závazků v současnosti převyšuje devizové rezervy země. Aby Káhira tuto propast zaplnila, vydávala pokladniční poukázky s vysokým výnosem, avšak miliardy tohoto spekulativního kapitálu ze země uprchly okamžitě poté, co Spojené státy a Izrael zahájily 28. únoru bombardování Íránu. Splácení úroků z těchto poukázek a dalších masivních dluhů letos pohltí 64 procent ročního egyptského rozpočtu, přičemž deficit dále prohlubuje válečný růst cen energií.

Monarchie v Perském zálivu dlouho pohlížely na Egypt jako na stát, který je příliš velký na to, aby mohl padnout. Aby udržely egyptské hospodářství nad vodou, investovaly tam v posledních letech miliardy dolarů do nákupů lukrativních pobřežních pozemků pro developerské projekty. Spojené arabské emiráty financují na středomořském pobřeží projekt za 35 miliard dolarů, Katar tamtéž investuje 30 miliard dolarů a Saúdská Arábie plánuje vlastní záměr na pobřeží Rudého moře. Kuvajt navíc jedná o přeměně svých vkladů v egyptské centrální bance ve výši 4 miliard dolarů na přímé investice.

Tato finanční velkorysost je však nyní kvůli postoji Káhiry v ohrožení. Sísího režim sice formálně odsoudil íránské útoky na arabské státy a vyzval k deeskalaci, ale vládci v Zálivu považovali tato prohlášení za chladná a čistě formální. Na egyptských státních televizních stanicích a přísně kontrolovaných sociálních sítích se navíc objevily projevy škodolibosti. Olej do ohně přilil i virální příspěvek bývalého egyptského ministra zahraničí Amra Músy na síti X, který vyjadřoval obavy, že by válka mohla posílit regionální pozici Izraele, aniž by reflektoval přímé ohrožení států Zálivu ze strany Íránu.

Po letech finančního sponzorování přitom ropné monarchie, zejména Spojené arabské emiráty, očekávaly od Egypta mnohem víc. Sísí během své volební kampaně v roce 2014 prohlašoval, že pokud budou arabské státy ohroženy, Egypt bude na místě a pomůže. V roce 2018 opět sliboval mobilizaci sil v případě přímého ohrožení bezpečnosti Zálivu. Po vypuknutí nynější války však as-Sísí pouze mdle zopakoval závazek poskytnout nezbytnou podporu pro zachování stability, aniž by následovaly jakékoli reálné kroky.

Kritika z Emirátů, které se staly hlavním terčem íránského ostřelování, byla obzvláště ostrá. Přední emirátský diplomat Anwar Gargaš se veřejně dotázal, kde jsou v dobách nejtěžších zkoušek ty domněle velké arabské a regionální státy. Egyptská pasivita vynikla zejména v porovnání s jinými zeměmi, které do oblasti okamžitě vyslaly své síly k obraně napadených. Velká Británie vyslala stíhačky Eurofighter do Kataru, Francie umístila letouny Rafale v Emirátech na ničení íránských dronů a poslala námořní skupinu do Středomoří k ochraně Jordánska. Námořní a protivzdušné kapacity poskytly také Austrálie a Itálie. Nejpřekvapivěji pak Izrael vůbec poprvé rozmístil v Emirátech systém Železná opona (Iron Dome) s vlastní obsluhou, což emirátská strana označila za moment, který jim otevřel oči v tom, kdo jsou jejich skuteční přátelé.

Málokdo sice čekal, že se Egypt s největší armádou v arabském světě, avšak s omezeným operačním dosahem, vrhne do přímé války, ale materiální pomoc se vzhledem k jeho finanční závislosti na Zálivu předpokládala. Káhira nakonec poslala několik systémů protivzdušné obrany na ochranu svých patronů až v průběhu dubna. Toto váhání však bude mít dlouhodobé finanční následky. Spojené arabské emiráty, na které mířilo bezmála 3 000 ze 7 000 íránských raket a dronů, jsou připraveny Káhiru za její absenci potrestat. Šokující dubnové vystoupení Emirátů z organizace OPEC jasně demonstrovalo odmítnutí kolektivní arabské hospodářské spolupráce, což předznamenává i konec emirátské ochoty držet nad Egyptem finanční ochrannou síť.

Saúdská Arábie a Katar sice nebudou jednat tak represivně, mimo jiné i proto, že se Egypt v jejich dlouhodobých sporech s Emiráty staví na saúdskou stranu, přesto však Káhira pocítí ekonomické dopady. Saúdská Arábie kvůli předválečnému hospodářskému poklesu již dříve omezila některé své obří domácí projekty. Po skončení války s Íránem budou muset Rijád i Dauhá řešit narušení exportu energií a náklady na domácí obnovu, což povede ke krácení zahraniční pomoci a investic. Prioritou těchto zemí bude poválečná situace na domácí frontě a egyptská válečná obojetnost tak bude zemi stát miliardové zdroje po mnoho nadcházejících let.

Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.