V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Nejviditelnější obětí konfliktu je egyptská ekonomika. Ta se již před vypuknutím bojů potácela v obrovských dluzích, které byly důsledkem špatného řízení a neúsporného utrácení režimu prezidenta Abdala Fattáha as-Sísího. Zahraniční měna potřebná ke splácení těchto závazků v současnosti převyšuje devizové rezervy země. Aby Káhira tuto propast zaplnila, vydávala pokladniční poukázky s vysokým výnosem, avšak miliardy tohoto spekulativního kapitálu ze země uprchly okamžitě poté, co Spojené státy a Izrael zahájily 28. únoru bombardování Íránu. Splácení úroků z těchto poukázek a dalších masivních dluhů letos pohltí 64 procent ročního egyptského rozpočtu, přičemž deficit dále prohlubuje válečný růst cen energií.
Monarchie v Perském zálivu dlouho pohlížely na Egypt jako na stát, který je příliš velký na to, aby mohl padnout. Aby udržely egyptské hospodářství nad vodou, investovaly tam v posledních letech miliardy dolarů do nákupů lukrativních pobřežních pozemků pro developerské projekty. Spojené arabské emiráty financují na středomořském pobřeží projekt za 35 miliard dolarů, Katar tamtéž investuje 30 miliard dolarů a Saúdská Arábie plánuje vlastní záměr na pobřeží Rudého moře. Kuvajt navíc jedná o přeměně svých vkladů v egyptské centrální bance ve výši 4 miliard dolarů na přímé investice.
Tato finanční velkorysost je však nyní kvůli postoji Káhiry v ohrožení. Sísího režim sice formálně odsoudil íránské útoky na arabské státy a vyzval k deeskalaci, ale vládci v Zálivu považovali tato prohlášení za chladná a čistě formální. Na egyptských státních televizních stanicích a přísně kontrolovaných sociálních sítích se navíc objevily projevy škodolibosti. Olej do ohně přilil i virální příspěvek bývalého egyptského ministra zahraničí Amra Músy na síti X, který vyjadřoval obavy, že by válka mohla posílit regionální pozici Izraele, aniž by reflektoval přímé ohrožení států Zálivu ze strany Íránu.
Po letech finančního sponzorování přitom ropné monarchie, zejména Spojené arabské emiráty, očekávaly od Egypta mnohem víc. Sísí během své volební kampaně v roce 2014 prohlašoval, že pokud budou arabské státy ohroženy, Egypt bude na místě a pomůže. V roce 2018 opět sliboval mobilizaci sil v případě přímého ohrožení bezpečnosti Zálivu. Po vypuknutí nynější války však as-Sísí pouze mdle zopakoval závazek poskytnout nezbytnou podporu pro zachování stability, aniž by následovaly jakékoli reálné kroky.
Kritika z Emirátů, které se staly hlavním terčem íránského ostřelování, byla obzvláště ostrá. Přední emirátský diplomat Anwar Gargaš se veřejně dotázal, kde jsou v dobách nejtěžších zkoušek ty domněle velké arabské a regionální státy. Egyptská pasivita vynikla zejména v porovnání s jinými zeměmi, které do oblasti okamžitě vyslaly své síly k obraně napadených. Velká Británie vyslala stíhačky Eurofighter do Kataru, Francie umístila letouny Rafale v Emirátech na ničení íránských dronů a poslala námořní skupinu do Středomoří k ochraně Jordánska. Námořní a protivzdušné kapacity poskytly také Austrálie a Itálie. Nejpřekvapivěji pak Izrael vůbec poprvé rozmístil v Emirátech systém Železná opona (Iron Dome) s vlastní obsluhou, což emirátská strana označila za moment, který jim otevřel oči v tom, kdo jsou jejich skuteční přátelé.
Málokdo sice čekal, že se Egypt s největší armádou v arabském světě, avšak s omezeným operačním dosahem, vrhne do přímé války, ale materiální pomoc se vzhledem k jeho finanční závislosti na Zálivu předpokládala. Káhira nakonec poslala několik systémů protivzdušné obrany na ochranu svých patronů až v průběhu dubna. Toto váhání však bude mít dlouhodobé finanční následky. Spojené arabské emiráty, na které mířilo bezmála 3 000 ze 7 000 íránských raket a dronů, jsou připraveny Káhiru za její absenci potrestat. Šokující dubnové vystoupení Emirátů z organizace OPEC jasně demonstrovalo odmítnutí kolektivní arabské hospodářské spolupráce, což předznamenává i konec emirátské ochoty držet nad Egyptem finanční ochrannou síť.
Saúdská Arábie a Katar sice nebudou jednat tak represivně, mimo jiné i proto, že se Egypt v jejich dlouhodobých sporech s Emiráty staví na saúdskou stranu, přesto však Káhira pocítí ekonomické dopady. Saúdská Arábie kvůli předválečnému hospodářskému poklesu již dříve omezila některé své obří domácí projekty. Po skončení války s Íránem budou muset Rijád i Dauhá řešit narušení exportu energií a náklady na domácí obnovu, což povede ke krácení zahraniční pomoci a investic. Prioritou těchto zemí bude poválečná situace na domácí frontě a egyptská válečná obojetnost tak bude zemi stát miliardové zdroje po mnoho nadcházejících let.
Vojenská situace na Ukrajině nadále zůstává ve fázi pozemního opotřebovávacího boje, v němž ruská armáda navzdory probíhající letní ofenzivě nedosahuje žádných operačně významných územních zisků. Tempo postupu ruských jednotek se již několik měsíců drží na velmi nízkých hodnotách, které výrazně zaostávají za výsledky z předchozích let.
Ruské síly během předminulého týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.
Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.
Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou.
Řidiči jednoho konkrétního typu vozidla z Hradce Králové by si na své automobily měli dávat velký pozor. Soustředí se na ně totiž organizovaná skupina zlodějů, zřejmě jde o cizince. Auta nejspíš končí v jedné ze sousedních zemí.
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
Letošní mimořádné sucho může české domácnosti připravit o houby a další lesní plody v hodnotě několika miliard korun. Pokud se srážkové poměry během druhé poloviny srpna a zejména v září výrazně nezlepší, lze nyní jako střední odhad vyčíslit letošní výpadek proti běžnému roku na přibližně 3,5 miliardy korun. Nejde přitom o peníze, o které by přímo přišli houbaři nebo státní rozpočet.
Meteorologové dnes upřesnili výstrahu před pondělními silnými bouřkami, které mají doprovázet kroupy a přívalové srážky. Beze změny zůstává varování před rizikem vzniku a šíření požárů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump upřednostňuje osobní sympatie k severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi před strategickým partnerstvím s Jižní Koreou. Pentagonu totiž nařídil, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Informovala o tom britská BBC.
Z Hollywoodu přišla velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 36 let a jen několik dní před svými narozeninami nečekaně zemřela americká herečka Hayden Panettiere. O úmrtí informovala americká televizní stanice ABC News.
Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
Bývalý britský princ Andrew už přišel o řadu poct a privilegií, ale královská rodina vedená jeho bratrem ho ještě nehodila zcela přes palubu. Nejnovější informace ostrovních médií jsou toho důkazem. Andrewovo jméno totiž nechybí na důležitém seznamu.