Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tato návštěva je již pátou v toto roce, kdy Witkoff dorazil do Ruska. Na konci července dal Trump Moskvě desetidenní lhůtu – ta vyprší 8. srpna – aby zastavila vojenské operace na Ukrajině.
Pokud Rusko nevyhoví, Trump pohrozil uvalením sankcí a zavedením cel na země, které nakupují ruskou ropu. Rozhodnutí o konkrétních opatřeních proti Rusku a jeho obchodním partnerům učiní po rozhovorech Witkoffa v Moskvě.
Ruský prezident Vladimir Putin na Trumpovo ultimátum dosud nereagoval přímo. Dne 1. srpna uvedl, že Rusko podporuje „trvalý mír“, avšak jeho válečné cíle zůstávají nezměněny, zejména uznání čtyř ukrajinských regionů, které Rusko anektovalo v roce 2022, jako součásti Ruské federace.
Zdroje blízké Kremlu pro Reuters sdělily, že Rusko bude připraveno zahájit mírová jednání až po získání plné kontroly nad ukrajinskými oblastmi Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson. Podle Bloombergu
Moskva naznačila, že by mohla souhlasit s příměřím ve vzduchu, ale nikoli na zemi, což by bylo považováno za ústupek vůči Trumpovi.
Putin je ale podle Kremlu připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, avšak pouze za podmínky, že před samotnou schůzkou proběhne důkladná odborná příprava. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že k setkání může dojít pouze tehdy, až budou splněny všechny přípravné kroky na expertní úrovni.
Peskov podle ruských médií a agentury Unian zároveň zdůraznil, že tato příprava zatím neprobíhá. I přesto však Kreml nevyvrátil možnost setkání Putina s Witkoffem.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dříve zmínil, že na ruské straně došlo k určitému posunu ohledně možnosti setkání s Putinem, ale Kreml v tuto chvíli tvrdí, že k takovému setkání pravděpodobně nedojde do konce srpna. Ukrajinský velvyslanec v Turecku Nariman Dželjal, připustil, že Rusko a Ukrajina mají odlišné názory na to, jak by měla probíhat příprava na setkání mezi oběma lídry.
Možnost setkání se začala rýsovat po červencových mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik významných návrhů, včetně možnosti přímého summitu mezi Zelenským a Putinem ještě do konce srpna.
Jednání probíhalo po předchozích kolech rozhovorů v květnu a červnu, které se uskutečnily po více než třech letech přerušení formálních kontaktů mezi oběma zeměmi. I přes rozdílné postoje Kyjeva a Moskvy došlo alespoň k několika výměnám válečných zajatců.
Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Peskov i nadále trvá na tom, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny, což naznačuje, že Rusko není ochotno ustoupit od svých maximálních požadavků.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.