Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tato návštěva je již pátou v toto roce, kdy Witkoff dorazil do Ruska. Na konci července dal Trump Moskvě desetidenní lhůtu – ta vyprší 8. srpna – aby zastavila vojenské operace na Ukrajině.
Pokud Rusko nevyhoví, Trump pohrozil uvalením sankcí a zavedením cel na země, které nakupují ruskou ropu. Rozhodnutí o konkrétních opatřeních proti Rusku a jeho obchodním partnerům učiní po rozhovorech Witkoffa v Moskvě.
Ruský prezident Vladimir Putin na Trumpovo ultimátum dosud nereagoval přímo. Dne 1. srpna uvedl, že Rusko podporuje „trvalý mír“, avšak jeho válečné cíle zůstávají nezměněny, zejména uznání čtyř ukrajinských regionů, které Rusko anektovalo v roce 2022, jako součásti Ruské federace.
Zdroje blízké Kremlu pro Reuters sdělily, že Rusko bude připraveno zahájit mírová jednání až po získání plné kontroly nad ukrajinskými oblastmi Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson. Podle Bloombergu
Moskva naznačila, že by mohla souhlasit s příměřím ve vzduchu, ale nikoli na zemi, což by bylo považováno za ústupek vůči Trumpovi.
Putin je ale podle Kremlu připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, avšak pouze za podmínky, že před samotnou schůzkou proběhne důkladná odborná příprava. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že k setkání může dojít pouze tehdy, až budou splněny všechny přípravné kroky na expertní úrovni.
Peskov podle ruských médií a agentury Unian zároveň zdůraznil, že tato příprava zatím neprobíhá. I přesto však Kreml nevyvrátil možnost setkání Putina s Witkoffem.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dříve zmínil, že na ruské straně došlo k určitému posunu ohledně možnosti setkání s Putinem, ale Kreml v tuto chvíli tvrdí, že k takovému setkání pravděpodobně nedojde do konce srpna. Ukrajinský velvyslanec v Turecku Nariman Dželjal, připustil, že Rusko a Ukrajina mají odlišné názory na to, jak by měla probíhat příprava na setkání mezi oběma lídry.
Možnost setkání se začala rýsovat po červencových mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik významných návrhů, včetně možnosti přímého summitu mezi Zelenským a Putinem ještě do konce srpna.
Jednání probíhalo po předchozích kolech rozhovorů v květnu a červnu, které se uskutečnily po více než třech letech přerušení formálních kontaktů mezi oběma zeměmi. I přes rozdílné postoje Kyjeva a Moskvy došlo alespoň k několika výměnám válečných zajatců.
Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Peskov i nadále trvá na tom, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny, což naznačuje, že Rusko není ochotno ustoupit od svých maximálních požadavků.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).