Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Ve španělské provincii Huelva meteorologové zaznamenali 46 stupňů Celsia, což je nový červnový rekord pro tuto zemi. Podobně extrémní horka se šíří i do Itálie, Řecka, Portugalska a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Kromě samotného horka situaci zhoršují rozsáhlé požáry a zvyšující se počet obětí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že v důsledku změn klimatu se takové jevy stávají běžnou součástí letních měsíců. „Nejde už o výjimečné události. Otázkou je, kolik vln veder za léto zažijeme a jak závažné budou,“ uvedla Marisol Yglesias Gonzalez, odbornice WHO na klima a zdraví.
Pierre Masselot z londýnské školy tropické medicíny odhaduje, že v období mezi 30. červnem a 3. červencem by v důsledku horka mohly zemřít tisíce lidí. Největší riziko hrozí Itálii, Slovinsku, Lucembursku a Chorvatsku. Nejkritičtější situace se očekává v úterý a ve středu.
Podle údajů WHO zemře každý rok v evropském regionu, který zahrnuje i Island a Rusko, více než 175 000 lidí kvůli extrémnímu teplu. Výzkumníci varují, že pokud se rychle nezavedou adaptační strategie, počet obětí bude dramaticky stoupat.
Oteplování planety způsobené spalováním fosilních paliv činí vlny horka častějšími, intenzivnějšími a smrtelnějšími. WHO proto vyzývá evropské státy, aby nejen reagovaly na současné hrozby, ale také přistoupily k dlouhodobému plánování. V roce 2022 mělo konkrétní plán na zvládání horka pouze 21 z 57 států v evropském regionu WHO, z toho jen 14 patřilo do Evropské unie.
V samotném Španělsku platily varování před horkem ve více než 800 obcích. Podobná situace je i ve Francii, Itálii, Řecku a Portugalsku. V Řecku navíc došlo k výraznému zhoršení ovzduší kvůli požárům na okraji Athén. V Turecku muselo kvůli rychle se šířícím požárům v oblasti Izmiru opustit své domovy více než 50 000 lidí.
Albánie hlásila 26 požárů během jednoho dne, zatímco v Srbsku naměřili nejvyšší teplotu od začátku meteorologických záznamů. Odborníci varují, že vlny veder mohou trvat i po 3. červenci, kdy se původně očekával jejich ústup.
WHO doporučuje omezit pohyb venku během poledne, pít dostatek tekutin, chránit se před sluncem a chladit prostory, kde lidé žijí. Zvláštní ohled je třeba brát na seniory, děti, těhotné ženy, chronicky nemocné a osoby užívající léky ovlivňující termoregulaci – například antidepresiva nebo léky na tlak.
Přestože některé země mají včasné výstražné systémy a informují veřejnost, většina států zaostává v oblasti přizpůsobení měst, zdravotnických systémů i dlouhodobé prevence. WHO proto chystá nové doporučení zaměřené na tzv. „chlazení orientované na člověka“, které má pomoci na úrovni měst i regionů.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.