Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Ve španělské provincii Huelva meteorologové zaznamenali 46 stupňů Celsia, což je nový červnový rekord pro tuto zemi. Podobně extrémní horka se šíří i do Itálie, Řecka, Portugalska a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Kromě samotného horka situaci zhoršují rozsáhlé požáry a zvyšující se počet obětí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že v důsledku změn klimatu se takové jevy stávají běžnou součástí letních měsíců. „Nejde už o výjimečné události. Otázkou je, kolik vln veder za léto zažijeme a jak závažné budou,“ uvedla Marisol Yglesias Gonzalez, odbornice WHO na klima a zdraví.
Pierre Masselot z londýnské školy tropické medicíny odhaduje, že v období mezi 30. červnem a 3. červencem by v důsledku horka mohly zemřít tisíce lidí. Největší riziko hrozí Itálii, Slovinsku, Lucembursku a Chorvatsku. Nejkritičtější situace se očekává v úterý a ve středu.
Podle údajů WHO zemře každý rok v evropském regionu, který zahrnuje i Island a Rusko, více než 175 000 lidí kvůli extrémnímu teplu. Výzkumníci varují, že pokud se rychle nezavedou adaptační strategie, počet obětí bude dramaticky stoupat.
Oteplování planety způsobené spalováním fosilních paliv činí vlny horka častějšími, intenzivnějšími a smrtelnějšími. WHO proto vyzývá evropské státy, aby nejen reagovaly na současné hrozby, ale také přistoupily k dlouhodobému plánování. V roce 2022 mělo konkrétní plán na zvládání horka pouze 21 z 57 států v evropském regionu WHO, z toho jen 14 patřilo do Evropské unie.
V samotném Španělsku platily varování před horkem ve více než 800 obcích. Podobná situace je i ve Francii, Itálii, Řecku a Portugalsku. V Řecku navíc došlo k výraznému zhoršení ovzduší kvůli požárům na okraji Athén. V Turecku muselo kvůli rychle se šířícím požárům v oblasti Izmiru opustit své domovy více než 50 000 lidí.
Albánie hlásila 26 požárů během jednoho dne, zatímco v Srbsku naměřili nejvyšší teplotu od začátku meteorologických záznamů. Odborníci varují, že vlny veder mohou trvat i po 3. červenci, kdy se původně očekával jejich ústup.
WHO doporučuje omezit pohyb venku během poledne, pít dostatek tekutin, chránit se před sluncem a chladit prostory, kde lidé žijí. Zvláštní ohled je třeba brát na seniory, děti, těhotné ženy, chronicky nemocné a osoby užívající léky ovlivňující termoregulaci – například antidepresiva nebo léky na tlak.
Přestože některé země mají včasné výstražné systémy a informují veřejnost, většina států zaostává v oblasti přizpůsobení měst, zdravotnických systémů i dlouhodobé prevence. WHO proto chystá nové doporučení zaměřené na tzv. „chlazení orientované na člověka“, které má pomoci na úrovni měst i regionů.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.