Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Ve španělské provincii Huelva meteorologové zaznamenali 46 stupňů Celsia, což je nový červnový rekord pro tuto zemi. Podobně extrémní horka se šíří i do Itálie, Řecka, Portugalska a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Kromě samotného horka situaci zhoršují rozsáhlé požáry a zvyšující se počet obětí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že v důsledku změn klimatu se takové jevy stávají běžnou součástí letních měsíců. „Nejde už o výjimečné události. Otázkou je, kolik vln veder za léto zažijeme a jak závažné budou,“ uvedla Marisol Yglesias Gonzalez, odbornice WHO na klima a zdraví.
Pierre Masselot z londýnské školy tropické medicíny odhaduje, že v období mezi 30. červnem a 3. červencem by v důsledku horka mohly zemřít tisíce lidí. Největší riziko hrozí Itálii, Slovinsku, Lucembursku a Chorvatsku. Nejkritičtější situace se očekává v úterý a ve středu.
Podle údajů WHO zemře každý rok v evropském regionu, který zahrnuje i Island a Rusko, více než 175 000 lidí kvůli extrémnímu teplu. Výzkumníci varují, že pokud se rychle nezavedou adaptační strategie, počet obětí bude dramaticky stoupat.
Oteplování planety způsobené spalováním fosilních paliv činí vlny horka častějšími, intenzivnějšími a smrtelnějšími. WHO proto vyzývá evropské státy, aby nejen reagovaly na současné hrozby, ale také přistoupily k dlouhodobému plánování. V roce 2022 mělo konkrétní plán na zvládání horka pouze 21 z 57 států v evropském regionu WHO, z toho jen 14 patřilo do Evropské unie.
V samotném Španělsku platily varování před horkem ve více než 800 obcích. Podobná situace je i ve Francii, Itálii, Řecku a Portugalsku. V Řecku navíc došlo k výraznému zhoršení ovzduší kvůli požárům na okraji Athén. V Turecku muselo kvůli rychle se šířícím požárům v oblasti Izmiru opustit své domovy více než 50 000 lidí.
Albánie hlásila 26 požárů během jednoho dne, zatímco v Srbsku naměřili nejvyšší teplotu od začátku meteorologických záznamů. Odborníci varují, že vlny veder mohou trvat i po 3. červenci, kdy se původně očekával jejich ústup.
WHO doporučuje omezit pohyb venku během poledne, pít dostatek tekutin, chránit se před sluncem a chladit prostory, kde lidé žijí. Zvláštní ohled je třeba brát na seniory, děti, těhotné ženy, chronicky nemocné a osoby užívající léky ovlivňující termoregulaci – například antidepresiva nebo léky na tlak.
Přestože některé země mají včasné výstražné systémy a informují veřejnost, většina států zaostává v oblasti přizpůsobení měst, zdravotnických systémů i dlouhodobé prevence. WHO proto chystá nové doporučení zaměřené na tzv. „chlazení orientované na člověka“, které má pomoci na úrovni měst i regionů.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.