Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Ve španělské provincii Huelva meteorologové zaznamenali 46 stupňů Celsia, což je nový červnový rekord pro tuto zemi. Podobně extrémní horka se šíří i do Itálie, Řecka, Portugalska a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Kromě samotného horka situaci zhoršují rozsáhlé požáry a zvyšující se počet obětí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že v důsledku změn klimatu se takové jevy stávají běžnou součástí letních měsíců. „Nejde už o výjimečné události. Otázkou je, kolik vln veder za léto zažijeme a jak závažné budou,“ uvedla Marisol Yglesias Gonzalez, odbornice WHO na klima a zdraví.
Pierre Masselot z londýnské školy tropické medicíny odhaduje, že v období mezi 30. červnem a 3. červencem by v důsledku horka mohly zemřít tisíce lidí. Největší riziko hrozí Itálii, Slovinsku, Lucembursku a Chorvatsku. Nejkritičtější situace se očekává v úterý a ve středu.
Podle údajů WHO zemře každý rok v evropském regionu, který zahrnuje i Island a Rusko, více než 175 000 lidí kvůli extrémnímu teplu. Výzkumníci varují, že pokud se rychle nezavedou adaptační strategie, počet obětí bude dramaticky stoupat.
Oteplování planety způsobené spalováním fosilních paliv činí vlny horka častějšími, intenzivnějšími a smrtelnějšími. WHO proto vyzývá evropské státy, aby nejen reagovaly na současné hrozby, ale také přistoupily k dlouhodobému plánování. V roce 2022 mělo konkrétní plán na zvládání horka pouze 21 z 57 států v evropském regionu WHO, z toho jen 14 patřilo do Evropské unie.
V samotném Španělsku platily varování před horkem ve více než 800 obcích. Podobná situace je i ve Francii, Itálii, Řecku a Portugalsku. V Řecku navíc došlo k výraznému zhoršení ovzduší kvůli požárům na okraji Athén. V Turecku muselo kvůli rychle se šířícím požárům v oblasti Izmiru opustit své domovy více než 50 000 lidí.
Albánie hlásila 26 požárů během jednoho dne, zatímco v Srbsku naměřili nejvyšší teplotu od začátku meteorologických záznamů. Odborníci varují, že vlny veder mohou trvat i po 3. červenci, kdy se původně očekával jejich ústup.
WHO doporučuje omezit pohyb venku během poledne, pít dostatek tekutin, chránit se před sluncem a chladit prostory, kde lidé žijí. Zvláštní ohled je třeba brát na seniory, děti, těhotné ženy, chronicky nemocné a osoby užívající léky ovlivňující termoregulaci – například antidepresiva nebo léky na tlak.
Přestože některé země mají včasné výstražné systémy a informují veřejnost, většina států zaostává v oblasti přizpůsobení měst, zdravotnických systémů i dlouhodobé prevence. WHO proto chystá nové doporučení zaměřené na tzv. „chlazení orientované na člověka“, které má pomoci na úrovni měst i regionů.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.