Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Ve španělské provincii Huelva meteorologové zaznamenali 46 stupňů Celsia, což je nový červnový rekord pro tuto zemi. Podobně extrémní horka se šíří i do Itálie, Řecka, Portugalska a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Kromě samotného horka situaci zhoršují rozsáhlé požáry a zvyšující se počet obětí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že v důsledku změn klimatu se takové jevy stávají běžnou součástí letních měsíců. „Nejde už o výjimečné události. Otázkou je, kolik vln veder za léto zažijeme a jak závažné budou,“ uvedla Marisol Yglesias Gonzalez, odbornice WHO na klima a zdraví.
Pierre Masselot z londýnské školy tropické medicíny odhaduje, že v období mezi 30. červnem a 3. červencem by v důsledku horka mohly zemřít tisíce lidí. Největší riziko hrozí Itálii, Slovinsku, Lucembursku a Chorvatsku. Nejkritičtější situace se očekává v úterý a ve středu.
Podle údajů WHO zemře každý rok v evropském regionu, který zahrnuje i Island a Rusko, více než 175 000 lidí kvůli extrémnímu teplu. Výzkumníci varují, že pokud se rychle nezavedou adaptační strategie, počet obětí bude dramaticky stoupat.
Oteplování planety způsobené spalováním fosilních paliv činí vlny horka častějšími, intenzivnějšími a smrtelnějšími. WHO proto vyzývá evropské státy, aby nejen reagovaly na současné hrozby, ale také přistoupily k dlouhodobému plánování. V roce 2022 mělo konkrétní plán na zvládání horka pouze 21 z 57 států v evropském regionu WHO, z toho jen 14 patřilo do Evropské unie.
V samotném Španělsku platily varování před horkem ve více než 800 obcích. Podobná situace je i ve Francii, Itálii, Řecku a Portugalsku. V Řecku navíc došlo k výraznému zhoršení ovzduší kvůli požárům na okraji Athén. V Turecku muselo kvůli rychle se šířícím požárům v oblasti Izmiru opustit své domovy více než 50 000 lidí.
Albánie hlásila 26 požárů během jednoho dne, zatímco v Srbsku naměřili nejvyšší teplotu od začátku meteorologických záznamů. Odborníci varují, že vlny veder mohou trvat i po 3. červenci, kdy se původně očekával jejich ústup.
WHO doporučuje omezit pohyb venku během poledne, pít dostatek tekutin, chránit se před sluncem a chladit prostory, kde lidé žijí. Zvláštní ohled je třeba brát na seniory, děti, těhotné ženy, chronicky nemocné a osoby užívající léky ovlivňující termoregulaci – například antidepresiva nebo léky na tlak.
Přestože některé země mají včasné výstražné systémy a informují veřejnost, většina států zaostává v oblasti přizpůsobení měst, zdravotnických systémů i dlouhodobé prevence. WHO proto chystá nové doporučení zaměřené na tzv. „chlazení orientované na člověka“, které má pomoci na úrovni měst i regionů.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.