Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu večer promluvil k národu a potvrdil rozsáhlé americké vojenské údery na tři íránská jaderná zařízení. Ve svém projevu z Bílého domu, kde ho doprovázeli viceprezident J.D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a ministr obrany Pete Hegseth, označil operaci za „naprostý vojenský triumf“. Vzkázal Íránu, že pokud nesvolí k míru, budou následovat ještě tvrdší zásahy.
„Íránská zařízení na obohacování uranu byla zcela a naprosto zničena,“ prohlásil prezident. „Írán, tyran Blízkého východu, musí nyní zvolit mír. Pokud ne, další údery budou mnohem tvrdší – a mnohem snazší.“
Trump ocenil úzkou spolupráci s Izraelem a osobně poděkoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. „Spolupracovali jsme jako tým, jako snad žádný jiný v dějinách. A společně jsme učinili zásadní krok k odstranění této hrozby pro Izrael,“ uvedl.
Prezident rovněž varoval Teherán, že Spojené státy disponují celou řadou dalších cílů. „Ten dnešní byl nejobtížnější – a možná nejničivější. Ale pokud se mír nedostaví rychle, půjdeme i po těch dalších. Přesně, rychle a s odborností,“ dodal.
Šlo o první Trumpovo formální vystoupení k veřejnosti od chvíle, kdy vydal rozkaz k zásahu. Událost přichází ve chvíli, kdy se mezinárodní napětí kolem íránského jaderného programu dramaticky stupňuje a svět hledá odpovědi na otázku, co bude dál.
Ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že v neděli v 8:00 východního času (14:00 SEČ) uspořádá tiskovou konferenci s podrobnostmi o útoku. Prezident svůj projev uzavřel slovy: „Bůh žehnej Blízkému východu, Bůh žehnej Izraeli a Bůh žehnej Americe.“
Další podrobnosti o samotné operaci přinesla televize Fox News, která citovala vysoce postaveného amerického úředníka. Ten uvedl, že nejobtížnějším cílem byl komplex v Isfahánu, přestože se pozornost většiny diplomatických a bezpečnostních kruhů soustředila na zařízení Fordo.
„Všichni se soustředili na Fordo, ale Isfahán byl ve skutečnosti mnohem složitější,“ řekl zdroj televize Fox News. Obě zařízení se nacházejí pod zemí a jejich zničení vyžadovalo přesné zacílení i rozsáhlé zpravodajské přípravy.
Podle dalších informací prezident Trump v rozhovoru s Fox News uvedl, že na zařízení Fordo bylo svrženo šest hlubinných pum GBU-57 určených k ničení podzemních bunkrů. Na ostatní cíle pak americká armáda odpálila celkem 30 střel Tomahawk. Jde přitom o první potvrzené použití pum GBU-57 americkou armádou v ostré akci.
Obavy veřejnosti, že by mohlo dojít k úniku radiace, částečně rozptýlila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V neděli ráno oznámila, že po útocích nezaznamenala žádný nárůst úrovně radiace mimo zasažené objekty.
„Po útocích na tři jaderná zařízení v Íránu – včetně Fordo – může MAAE potvrdit, že zatím nebyl hlášen žádný nárůst úrovně radiace mimo zasažené oblasti,“ uvedla agentura na sociální síti X.
Zároveň informovala, že situaci nadále sleduje a bude veřejnost průběžně informovat. MAAE připomněla, že jako hlavní světová mezivládní organizace pro jadernou spolupráci je připravena hrát svou roli v dalším vývoji situace.
Zatím není jasné, jak Írán odpoví, a svět s napětím očekává, zda zvolí cestu odvety, nebo diplomacie. Americká administrativa dává zatím najevo, že je připravena pokračovat v operacích, pokud Teherán nebude spolupracovat. V oblasti se mezitím výrazně zvýšila bojová pohotovost nejen amerických, ale i izraelských ozbrojených sil.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.