Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu večer promluvil k národu a potvrdil rozsáhlé americké vojenské údery na tři íránská jaderná zařízení. Ve svém projevu z Bílého domu, kde ho doprovázeli viceprezident J.D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a ministr obrany Pete Hegseth, označil operaci za „naprostý vojenský triumf“. Vzkázal Íránu, že pokud nesvolí k míru, budou následovat ještě tvrdší zásahy.
„Íránská zařízení na obohacování uranu byla zcela a naprosto zničena,“ prohlásil prezident. „Írán, tyran Blízkého východu, musí nyní zvolit mír. Pokud ne, další údery budou mnohem tvrdší – a mnohem snazší.“
Trump ocenil úzkou spolupráci s Izraelem a osobně poděkoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. „Spolupracovali jsme jako tým, jako snad žádný jiný v dějinách. A společně jsme učinili zásadní krok k odstranění této hrozby pro Izrael,“ uvedl.
Prezident rovněž varoval Teherán, že Spojené státy disponují celou řadou dalších cílů. „Ten dnešní byl nejobtížnější – a možná nejničivější. Ale pokud se mír nedostaví rychle, půjdeme i po těch dalších. Přesně, rychle a s odborností,“ dodal.
Šlo o první Trumpovo formální vystoupení k veřejnosti od chvíle, kdy vydal rozkaz k zásahu. Událost přichází ve chvíli, kdy se mezinárodní napětí kolem íránského jaderného programu dramaticky stupňuje a svět hledá odpovědi na otázku, co bude dál.
Ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že v neděli v 8:00 východního času (14:00 SEČ) uspořádá tiskovou konferenci s podrobnostmi o útoku. Prezident svůj projev uzavřel slovy: „Bůh žehnej Blízkému východu, Bůh žehnej Izraeli a Bůh žehnej Americe.“
Další podrobnosti o samotné operaci přinesla televize Fox News, která citovala vysoce postaveného amerického úředníka. Ten uvedl, že nejobtížnějším cílem byl komplex v Isfahánu, přestože se pozornost většiny diplomatických a bezpečnostních kruhů soustředila na zařízení Fordo.
„Všichni se soustředili na Fordo, ale Isfahán byl ve skutečnosti mnohem složitější,“ řekl zdroj televize Fox News. Obě zařízení se nacházejí pod zemí a jejich zničení vyžadovalo přesné zacílení i rozsáhlé zpravodajské přípravy.
Podle dalších informací prezident Trump v rozhovoru s Fox News uvedl, že na zařízení Fordo bylo svrženo šest hlubinných pum GBU-57 určených k ničení podzemních bunkrů. Na ostatní cíle pak americká armáda odpálila celkem 30 střel Tomahawk. Jde přitom o první potvrzené použití pum GBU-57 americkou armádou v ostré akci.
Obavy veřejnosti, že by mohlo dojít k úniku radiace, částečně rozptýlila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V neděli ráno oznámila, že po útocích nezaznamenala žádný nárůst úrovně radiace mimo zasažené objekty.
„Po útocích na tři jaderná zařízení v Íránu – včetně Fordo – může MAAE potvrdit, že zatím nebyl hlášen žádný nárůst úrovně radiace mimo zasažené oblasti,“ uvedla agentura na sociální síti X.
Zároveň informovala, že situaci nadále sleduje a bude veřejnost průběžně informovat. MAAE připomněla, že jako hlavní světová mezivládní organizace pro jadernou spolupráci je připravena hrát svou roli v dalším vývoji situace.
Zatím není jasné, jak Írán odpoví, a svět s napětím očekává, zda zvolí cestu odvety, nebo diplomacie. Americká administrativa dává zatím najevo, že je připravena pokračovat v operacích, pokud Teherán nebude spolupracovat. V oblasti se mezitím výrazně zvýšila bojová pohotovost nejen amerických, ale i izraelských ozbrojených sil.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.