Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu večer promluvil k národu a potvrdil rozsáhlé americké vojenské údery na tři íránská jaderná zařízení. Ve svém projevu z Bílého domu, kde ho doprovázeli viceprezident J.D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a ministr obrany Pete Hegseth, označil operaci za „naprostý vojenský triumf“. Vzkázal Íránu, že pokud nesvolí k míru, budou následovat ještě tvrdší zásahy.
„Íránská zařízení na obohacování uranu byla zcela a naprosto zničena,“ prohlásil prezident. „Írán, tyran Blízkého východu, musí nyní zvolit mír. Pokud ne, další údery budou mnohem tvrdší – a mnohem snazší.“
Trump ocenil úzkou spolupráci s Izraelem a osobně poděkoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. „Spolupracovali jsme jako tým, jako snad žádný jiný v dějinách. A společně jsme učinili zásadní krok k odstranění této hrozby pro Izrael,“ uvedl.
Prezident rovněž varoval Teherán, že Spojené státy disponují celou řadou dalších cílů. „Ten dnešní byl nejobtížnější – a možná nejničivější. Ale pokud se mír nedostaví rychle, půjdeme i po těch dalších. Přesně, rychle a s odborností,“ dodal.
Šlo o první Trumpovo formální vystoupení k veřejnosti od chvíle, kdy vydal rozkaz k zásahu. Událost přichází ve chvíli, kdy se mezinárodní napětí kolem íránského jaderného programu dramaticky stupňuje a svět hledá odpovědi na otázku, co bude dál.
Ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že v neděli v 8:00 východního času (14:00 SEČ) uspořádá tiskovou konferenci s podrobnostmi o útoku. Prezident svůj projev uzavřel slovy: „Bůh žehnej Blízkému východu, Bůh žehnej Izraeli a Bůh žehnej Americe.“
Další podrobnosti o samotné operaci přinesla televize Fox News, která citovala vysoce postaveného amerického úředníka. Ten uvedl, že nejobtížnějším cílem byl komplex v Isfahánu, přestože se pozornost většiny diplomatických a bezpečnostních kruhů soustředila na zařízení Fordo.
„Všichni se soustředili na Fordo, ale Isfahán byl ve skutečnosti mnohem složitější,“ řekl zdroj televize Fox News. Obě zařízení se nacházejí pod zemí a jejich zničení vyžadovalo přesné zacílení i rozsáhlé zpravodajské přípravy.
Podle dalších informací prezident Trump v rozhovoru s Fox News uvedl, že na zařízení Fordo bylo svrženo šest hlubinných pum GBU-57 určených k ničení podzemních bunkrů. Na ostatní cíle pak americká armáda odpálila celkem 30 střel Tomahawk. Jde přitom o první potvrzené použití pum GBU-57 americkou armádou v ostré akci.
Obavy veřejnosti, že by mohlo dojít k úniku radiace, částečně rozptýlila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V neděli ráno oznámila, že po útocích nezaznamenala žádný nárůst úrovně radiace mimo zasažené objekty.
„Po útocích na tři jaderná zařízení v Íránu – včetně Fordo – může MAAE potvrdit, že zatím nebyl hlášen žádný nárůst úrovně radiace mimo zasažené oblasti,“ uvedla agentura na sociální síti X.
Zároveň informovala, že situaci nadále sleduje a bude veřejnost průběžně informovat. MAAE připomněla, že jako hlavní světová mezivládní organizace pro jadernou spolupráci je připravena hrát svou roli v dalším vývoji situace.
Zatím není jasné, jak Írán odpoví, a svět s napětím očekává, zda zvolí cestu odvety, nebo diplomacie. Americká administrativa dává zatím najevo, že je připravena pokračovat v operacích, pokud Teherán nebude spolupracovat. V oblasti se mezitím výrazně zvýšila bojová pohotovost nejen amerických, ale i izraelských ozbrojených sil.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.