Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Podobný scénář se odehrává také na východě Evropy, kde poslední dočasné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou z 9. až 11. května skončilo prakticky dříve, než stačilo plně začít. Kyjev obvinil Moskvu, že dohodnutou pauzu zprostředkovanou Spojenými státy po celé tři dny porušovala. Krátké období klidu zbraní nakonec definitivně uzavřely ruské útoky bezpilotních letounů, které cílily na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu.
Selhávání dočasných dohod často souvisí s tím, že ne každé příměří má ambici trvat věčně, přičemž zastavení bojů má někdy pouze udržet otevřené komunikační kanály a vytvořit prostor pro hlubší debatu. To byl i případ dubnové dohody mezi Washingtonem a Teheránem, která umožnila diplomatickým delegacím setkat se v Pákistánu a projednat mírový návrh týkající se íránských jaderných kapacit. Jednání sice nepřinesla zásadní průlom kvůli nezkušenosti amerického týmu a hluboké vzájemné nedůvěře, ale samotná existence příměří umožnila další výměnu mírových návrhů.
Výzkumy zaměřené na historické mírové dohody ukazují, že delší trvání vykazují ty dokumenty, které obsahují závazky směřující ke snižování kapacity pro násilí, jako je demobilizace ozbrojených skupin nebo vytváření demilitarizovaných zón. Dočasná ujednání na Ukrajině a v Íránu však podle dostupných informací silné kontrolní mechanismy ani dlouhodobé bezpečnostní záruky nezahrnovala. Trump při oznámení dubnového příměří sice zmínil dočasné pozastavení síly výměnou za otevření Hormuzského průlivu Íránem, ale už nespecifikoval, jak bude dodržování podmínek monitorováno třetí stranou.
Mnozí analytici v této souvislosti poukazují na Trumpovu preferenci pro rychlé a transakční dohody namísto udržitelných řešení, což podle nich degraduje příměří na pouhou performativní diplomacii. Vynucování dohod v obou konfliktech navíc komplikuje mezinárodní systém, kde Spojené státy i Rusko disponují právem veta v Radě bezpečnosti OSN, což jim umožňuje zablokovat například nasazení mezinárodních mírových sil. Stabilitu dubnového příměří v Perském zálivu tak paradoxně udrželo spíše odmítnutí arabských spojenců asistovat americké operaci na doprovod ropných tankerů, na kterou Írán hrozil reagovat masivní eskalací.
Složitost moderních konfliktů zvyšuje také vysoké množství zapojených ozbrojených skupin, což se projevilo na dubnovém příměří mezi Izraelem a Libanonem, jehož formální součástí nebylo hnutí Hizballáh. Izrael po květnovém prodloužení této dohody pokračoval v náletech s argumentem, že útočí na infrastrukturu Hizballáhu, který jako nestátní aktér odmítá výzvy k odzbrojení a není smluvní stranou. Celá situace je navíc propojena s Íránem, jehož režim výslovně podmínil dosažení mírové dohody s USA zavedením trvalého příměří právě v Libanonu.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
