Selhávání dočasných dohod: Proč dochází tak často k porušování příměří?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Facebook/Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Klára Marková 6. června 2026 16:08
Sdílej:

Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.

Podobný scénář se odehrává také na východě Evropy, kde poslední dočasné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou z 9. až 11. května skončilo prakticky dříve, než stačilo plně začít. Kyjev obvinil Moskvu, že dohodnutou pauzu zprostředkovanou Spojenými státy po celé tři dny porušovala. Krátké období klidu zbraní nakonec definitivně uzavřely ruské útoky bezpilotních letounů, které cílily na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu.

Selhávání dočasných dohod často souvisí s tím, že ne každé příměří má ambici trvat věčně, přičemž zastavení bojů má někdy pouze udržet otevřené komunikační kanály a vytvořit prostor pro hlubší debatu. To byl i případ dubnové dohody mezi Washingtonem a Teheránem, která umožnila diplomatickým delegacím setkat se v Pákistánu a projednat mírový návrh týkající se íránských jaderných kapacit. Jednání sice nepřinesla zásadní průlom kvůli nezkušenosti amerického týmu a hluboké vzájemné nedůvěře, ale samotná existence příměří umožnila další výměnu mírových návrhů.

Výzkumy zaměřené na historické mírové dohody ukazují, že delší trvání vykazují ty dokumenty, které obsahují závazky směřující ke snižování kapacity pro násilí, jako je demobilizace ozbrojených skupin nebo vytváření demilitarizovaných zón. Dočasná ujednání na Ukrajině a v Íránu však podle dostupných informací silné kontrolní mechanismy ani dlouhodobé bezpečnostní záruky nezahrnovala. Trump při oznámení dubnového příměří sice zmínil dočasné pozastavení síly výměnou za otevření Hormuzského průlivu Íránem, ale už nespecifikoval, jak bude dodržování podmínek monitorováno třetí stranou.

Mnozí analytici v této souvislosti poukazují na Trumpovu preferenci pro rychlé a transakční dohody namísto udržitelných řešení, což podle nich degraduje příměří na pouhou performativní diplomacii. Vynucování dohod v obou konfliktech navíc komplikuje mezinárodní systém, kde Spojené státy i Rusko disponují právem veta v Radě bezpečnosti OSN, což jim umožňuje zablokovat například nasazení mezinárodních mírových sil. Stabilitu dubnového příměří v Perském zálivu tak paradoxně udrželo spíše odmítnutí arabských spojenců asistovat americké operaci na doprovod ropných tankerů, na kterou Írán hrozil reagovat masivní eskalací.

Složitost moderních konfliktů zvyšuje také vysoké množství zapojených ozbrojených skupin, což se projevilo na dubnovém příměří mezi Izraelem a Libanonem, jehož formální součástí nebylo hnutí Hizballáh. Izrael po květnovém prodloužení této dohody pokračoval v náletech s argumentem, že útočí na infrastrukturu Hizballáhu, který jako nestátní aktér odmítá výzvy k odzbrojení a není smluvní stranou. Celá situace je navíc propojena s Íránem, jehož režim výslovně podmínil dosažení mírové dohody s USA zavedením trvalého příměří právě v Libanonu.

Stalo se
Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku invaze

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku ruské invaze. V Kyjevě již pátým dnem pokračují protesty vyvolané odvoláním populárního a reformního ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož snahy o modernizaci armády vedly k opakovaným sporům s nejvyšším vojenským velením. Lidé v ulicích požadují hluboké reformy v armádě a demisi vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, přičemž prezident se snaží najít řešení, které by zabránilo vnitřnímu rozštěpení země během probíhajícího válečného konfliktu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Rusko čerpá zásoby. Na Ukrajinu střílí víc raket, než kolik dokáže vyrobit

Ukrajinské síly vyslaly směrem k Moskvě více než 400 dronů, jak v pondělí uvedl starosta ruské metropole. Útok způsobil požár v průmyslovém parku Južnyje Vrata, kde se nachází další ze skladů společnosti Wildberries. Tyto objekty byly terčem již během víkendu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že důvodem úderů je jejich zapojení do ruského válečného úsilí. 

Počasí
Ilustrační foto

Počasí na čtyři týdny: Kdy se do Česka vrátí horké léto?

Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Novinky
Andrej Babiš a Petr Pavel

Tajný premiérův návod: Babiš nastínil, jak chce postupovat proti Pavlovi!

Premiér Andrej Babiš (ANO) nejspíš omylem odhalil svou komunikační strategii ve sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Podle poznámek, které se objevily v jeho videu na sociálních sítích, jej hodlá maximálně ignorovat. Babiš ale přispěchal s jiným vysvětlením.