Úterý bylo ve Washingtonu ve znamení značné diplomatické nejistoty. Vše bylo připraveno k odletu vládního speciálu, kterým měl viceprezident JD Vance zamířit do Islámábádu na další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Jen o několik hodin později se ale situace výrazně změnila. Letadlo nakonec ke svému cíli nevzlétlo a plánovaná jednání byla odložena. Prezident Donald Trump totiž oznámil prodloužení příměří s Íránem, které mělo původně vypršet ve středu večer, aby získal více času na vytvoření „sjednoceného návrhu“ na ukončení války.
Pro Trumpa to bylo již podruhé v posledních dvou týdnech, kdy ustoupil od hrozby vojenské eskalace. Snaží se tak získat prostor pro zmírnění bojů, které se přiblížily k hranici dvou měsíců trvání, aniž by však konflikt definitivně ukončil.
Oficiální oznámení o cestě viceprezidenta do Pákistánu nikdy nebylo potvrzeno, což udržovalo Washington v nejistotě. Stejně tak Írán se k účasti na rozhovorech oficiálně nezavázal, čímž se Bílý dům ocitl v obtížné pozici, kdy musel rozhodnout, zda vyslat Vance bez jasných záruk íránské přítomnosti.
Během dne se objevily jasné náznaky odkladu celé akce. Steve Witkoff, zvláštní vyslanec, a Jared Kushner, prezidentův zeť, kteří byli součástí vyjednávacího týmu, zamířili z Miami do Washingtonu namísto cesty do Islámábádu. Vance se následně odebral do Bílého domu na politické konzultace, kde prezident se svými poradci řešil další postup.
Nakonec Trump své rozhodnutí zveřejnil na sociální síti Truth Social, která mu od vypuknutí války v únoru slouží jako primární komunikační kanál. Uvedl, že k tomuto kroku přistoupil na základě žádosti Pákistánu, který v konfliktu vystupuje jako klíčový prostředník.
Prezident v prohlášení zdůraznil, že na žádost pákistánských partnerů pozastaví útok na Írán, dokud tamní lídři nepředloží sjednocený návrh. Tentokrát Trump nespecifikoval přesnou délku trvání příměří, na rozdíl od počátku měsíce, kdy stanovil pevný dvoutýdenní limit.
James Jeffrey, bývalý americký velvyslanec v Turecku a Iráku, v této souvislosti poznamenal, že pro ukončení válek neexistuje žádný jasný univerzální vzorec. Dodal, že Trump není prvním prezidentem, který kombinuje výhrůžky vojenskou eskalací s nabídkou jednání.
Trumpův postup byl tentokrát umírněnější než jeho předchozí útoky na sociálních sítích. Podle analytika Briana Katulise z Middle East Institute to může naznačovat prezidentovu snahu ukončit válku, která negativně ovlivňuje globální ekonomiku a je nepopulární u části jeho voličské základny.
Katulis zároveň upozornil, že Trumpovo rozhodnutí vnáší do situace další nejistotu ohledně reálné délky trvání konfliktu. Podotkl také, že prezident zatím nenalezl uspokojivé odpovědi na otázky týkající se ekonomických dopadů na Američany a politického tlaku, kterému čelí.
Ačkoliv oběma stranám vznikl prostor pro dosažení trvalého míru, zásadní otázky zůstávají otevřené. Írán nadále považuje americkou blokádu Hormuzského průlivu za válečný akt. Trump sice okamžitě válku neobnovil, ale zároveň nedal najevo, že by hodlal blokádu ukončit, čímž se mu zužuje manévrovací prostor.
Írán navíc nedal najevo ochotu ustoupit v otázkách svého jaderného programu nebo podpory regionálních spojeneckých skupin. Tyto body Trump označuje za své „červené linie“, které musí být součástí finální dohody. Rychlé vyřešení konfliktu tak prozatím zůstává v nedohlednu.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.