Zatímco prezident Donald Trump zahajuje největší vlnu obchodních bariér za posledních sto let, Evropská unie se snaží uzavírat dohody o volném obchodu s kýmkoli, kdo má zájem. Cílem je posílit mezinárodní obchodní postavení Unie a zároveň kompenzovat ztrátu v transatlantických vztazích, které kvůli Trumpově protekcionismu ochladly.
„Země se k nám hrnou,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro Politico. Od prosince, kdy byla potvrzena její druhé období ve vedení Komise, stihla završit jednání s jihoamerickým blokem Mercosur, navrhnout ambiciózní dohodu s Indií a obnovit jednání s Filipínami, Malajsií, Thajskem, Spojenými arabskými emiráty a dalšími.
Mercosur
Tato dohoda by vytvořila trh čítající přes 700 milionů obyvatel. Překážkou jsou však evropští farmáři, zejména ve Francii, kteří se obávají levného dovozu masa, cukru a dalších zemědělských produktů. Obavy budí i rizika spojená s odlesňováním, zejména v Brazílii. Přesto se atmosféra mění – Trumpova obchodní politika přesvědčila skeptické země jako Rakousko, aby přehodnotily svůj postoj. O finální dohodě by mohlo být jasno ke konci roku.
Indie
Jednání s Indií je prioritou – výsledkem by mohl být největší obchodní pakt na světě zahrnující téměř dvě miliardy lidí. Problémem je však ochrana indického trhu, zejména v oblasti automobilů a alkoholu, a také napětí kolem evropského uhlíkového cla. Přesto obě strany deklarují odhodlání uzavřít dohodu ještě letos.
Austrálie
Jednání o dohodě, která by EU přinesla růst HDP o čtyři miliardy eur, v roce 2023 zkrachovala kvůli sporům o zemědělství a označení původu potravin. Nová šance se rýsuje po květnových volbách, kdy by mohl začít nový vyjednávací cyklus.
Indonésie
Největší ekonomika jihovýchodní Asie má s EU nevyvážený vztah – pro EU jde o zanedbatelného partnera, zatímco EU je pro Indonésii pátým největším. Jednání váznou kvůli sporu o vývoz niklu a omezení dovozu palmového oleje.
Jihovýchodní Asie (Filipíny, Malajsie, Thajsko)
Po letech stagnace Brusel obnovuje jednání i s těmito zeměmi. Překážkami jsou ekologické standardy, lidská práva a minulá politická nestabilita. První jednání s Malajsií jsou očekávána ještě letos, pokrok je znát i ve vyjednávání s Filipínami a Thajskem.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.