Zatímco prezident Donald Trump zahajuje největší vlnu obchodních bariér za posledních sto let, Evropská unie se snaží uzavírat dohody o volném obchodu s kýmkoli, kdo má zájem. Cílem je posílit mezinárodní obchodní postavení Unie a zároveň kompenzovat ztrátu v transatlantických vztazích, které kvůli Trumpově protekcionismu ochladly.
„Země se k nám hrnou,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro Politico. Od prosince, kdy byla potvrzena její druhé období ve vedení Komise, stihla završit jednání s jihoamerickým blokem Mercosur, navrhnout ambiciózní dohodu s Indií a obnovit jednání s Filipínami, Malajsií, Thajskem, Spojenými arabskými emiráty a dalšími.
Mercosur
Tato dohoda by vytvořila trh čítající přes 700 milionů obyvatel. Překážkou jsou však evropští farmáři, zejména ve Francii, kteří se obávají levného dovozu masa, cukru a dalších zemědělských produktů. Obavy budí i rizika spojená s odlesňováním, zejména v Brazílii. Přesto se atmosféra mění – Trumpova obchodní politika přesvědčila skeptické země jako Rakousko, aby přehodnotily svůj postoj. O finální dohodě by mohlo být jasno ke konci roku.
Indie
Jednání s Indií je prioritou – výsledkem by mohl být největší obchodní pakt na světě zahrnující téměř dvě miliardy lidí. Problémem je však ochrana indického trhu, zejména v oblasti automobilů a alkoholu, a také napětí kolem evropského uhlíkového cla. Přesto obě strany deklarují odhodlání uzavřít dohodu ještě letos.
Austrálie
Jednání o dohodě, která by EU přinesla růst HDP o čtyři miliardy eur, v roce 2023 zkrachovala kvůli sporům o zemědělství a označení původu potravin. Nová šance se rýsuje po květnových volbách, kdy by mohl začít nový vyjednávací cyklus.
Indonésie
Největší ekonomika jihovýchodní Asie má s EU nevyvážený vztah – pro EU jde o zanedbatelného partnera, zatímco EU je pro Indonésii pátým největším. Jednání váznou kvůli sporu o vývoz niklu a omezení dovozu palmového oleje.
Jihovýchodní Asie (Filipíny, Malajsie, Thajsko)
Po letech stagnace Brusel obnovuje jednání i s těmito zeměmi. Překážkami jsou ekologické standardy, lidská práva a minulá politická nestabilita. První jednání s Malajsií jsou očekávána ještě letos, pokrok je znát i ve vyjednávání s Filipínami a Thajskem.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Mnoho dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.