Zatímco prezident Donald Trump zahajuje největší vlnu obchodních bariér za posledních sto let, Evropská unie se snaží uzavírat dohody o volném obchodu s kýmkoli, kdo má zájem. Cílem je posílit mezinárodní obchodní postavení Unie a zároveň kompenzovat ztrátu v transatlantických vztazích, které kvůli Trumpově protekcionismu ochladly.
„Země se k nám hrnou,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro Politico. Od prosince, kdy byla potvrzena její druhé období ve vedení Komise, stihla završit jednání s jihoamerickým blokem Mercosur, navrhnout ambiciózní dohodu s Indií a obnovit jednání s Filipínami, Malajsií, Thajskem, Spojenými arabskými emiráty a dalšími.
Mercosur
Tato dohoda by vytvořila trh čítající přes 700 milionů obyvatel. Překážkou jsou však evropští farmáři, zejména ve Francii, kteří se obávají levného dovozu masa, cukru a dalších zemědělských produktů. Obavy budí i rizika spojená s odlesňováním, zejména v Brazílii. Přesto se atmosféra mění – Trumpova obchodní politika přesvědčila skeptické země jako Rakousko, aby přehodnotily svůj postoj. O finální dohodě by mohlo být jasno ke konci roku.
Indie
Jednání s Indií je prioritou – výsledkem by mohl být největší obchodní pakt na světě zahrnující téměř dvě miliardy lidí. Problémem je však ochrana indického trhu, zejména v oblasti automobilů a alkoholu, a také napětí kolem evropského uhlíkového cla. Přesto obě strany deklarují odhodlání uzavřít dohodu ještě letos.
Austrálie
Jednání o dohodě, která by EU přinesla růst HDP o čtyři miliardy eur, v roce 2023 zkrachovala kvůli sporům o zemědělství a označení původu potravin. Nová šance se rýsuje po květnových volbách, kdy by mohl začít nový vyjednávací cyklus.
Indonésie
Největší ekonomika jihovýchodní Asie má s EU nevyvážený vztah – pro EU jde o zanedbatelného partnera, zatímco EU je pro Indonésii pátým největším. Jednání váznou kvůli sporu o vývoz niklu a omezení dovozu palmového oleje.
Jihovýchodní Asie (Filipíny, Malajsie, Thajsko)
Po letech stagnace Brusel obnovuje jednání i s těmito zeměmi. Překážkami jsou ekologické standardy, lidská práva a minulá politická nestabilita. První jednání s Malajsií jsou očekávána ještě letos, pokrok je znát i ve vyjednávání s Filipínami a Thajskem.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.