Zatímco prezident Donald Trump zahajuje největší vlnu obchodních bariér za posledních sto let, Evropská unie se snaží uzavírat dohody o volném obchodu s kýmkoli, kdo má zájem. Cílem je posílit mezinárodní obchodní postavení Unie a zároveň kompenzovat ztrátu v transatlantických vztazích, které kvůli Trumpově protekcionismu ochladly.
„Země se k nám hrnou,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro Politico. Od prosince, kdy byla potvrzena její druhé období ve vedení Komise, stihla završit jednání s jihoamerickým blokem Mercosur, navrhnout ambiciózní dohodu s Indií a obnovit jednání s Filipínami, Malajsií, Thajskem, Spojenými arabskými emiráty a dalšími.
Mercosur
Tato dohoda by vytvořila trh čítající přes 700 milionů obyvatel. Překážkou jsou však evropští farmáři, zejména ve Francii, kteří se obávají levného dovozu masa, cukru a dalších zemědělských produktů. Obavy budí i rizika spojená s odlesňováním, zejména v Brazílii. Přesto se atmosféra mění – Trumpova obchodní politika přesvědčila skeptické země jako Rakousko, aby přehodnotily svůj postoj. O finální dohodě by mohlo být jasno ke konci roku.
Indie
Jednání s Indií je prioritou – výsledkem by mohl být největší obchodní pakt na světě zahrnující téměř dvě miliardy lidí. Problémem je však ochrana indického trhu, zejména v oblasti automobilů a alkoholu, a také napětí kolem evropského uhlíkového cla. Přesto obě strany deklarují odhodlání uzavřít dohodu ještě letos.
Austrálie
Jednání o dohodě, která by EU přinesla růst HDP o čtyři miliardy eur, v roce 2023 zkrachovala kvůli sporům o zemědělství a označení původu potravin. Nová šance se rýsuje po květnových volbách, kdy by mohl začít nový vyjednávací cyklus.
Indonésie
Největší ekonomika jihovýchodní Asie má s EU nevyvážený vztah – pro EU jde o zanedbatelného partnera, zatímco EU je pro Indonésii pátým největším. Jednání váznou kvůli sporu o vývoz niklu a omezení dovozu palmového oleje.
Jihovýchodní Asie (Filipíny, Malajsie, Thajsko)
Po letech stagnace Brusel obnovuje jednání i s těmito zeměmi. Překážkami jsou ekologické standardy, lidská práva a minulá politická nestabilita. První jednání s Malajsií jsou očekávána ještě letos, pokrok je znát i ve vyjednávání s Filipínami a Thajskem.
Proč ty špinavé talíře nikdy nejdou rovnou do myčky? Kdo má dnes vyzvednout děti? A proč to pořád děláš, když víš, jak mě to štve? Pokud jste součástí dlouhodobého vztahu, možná vám to zní povědomě. Anebo jste jako George a Amal Clooneyovi – ti totiž tento týden prohlásili, že se za téměř 12 let manželství nikdy nepohádali.
Prezident Spojených států Donald Trump uvedl, že jeho administrativa již uzavřela 200 obchodních dohod po celém světě. S kým konkrétně byly dohody sjednány, však odmítl prozradit. V rozhovoru pro časopis Time, který byl zveřejněn v pátek, prezident pouze řekl: „Uzavřel jsem 200 dohod. Na 100 %.“
Ve Vatikánu vrcholí přípravy na pohřeb papeže Františka. Jak uvedla agentura AFP, do čtvrtečního večera již jeho památku v Bazilice svatého Petra přišlo uctít kolem 150 tisíc lidí. Poutníci z celého světa však mají už jen několik hodin, než se bazilika uzavře veřejnosti před pátečním pohřebním obřadem.
Americký ministr obrany Pete Hegseth se ocitl v centru závažného bezpečnostního skandálu poté, co vyšlo najevo, že si nechal nainstalovat nechráněné internetové připojení přímo ve své kanceláři v Pentagonu. Podle informací agentury Associated Press, která se odvolává na dva důvěryhodné zdroje, mělo jít o záměrný krok, jak obejít bezpečnostní filtry ministerstva a používat komunikační aplikaci Signal na svém osobním zařízení.
Agentura Reuters dnes zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
V ruském městě Balašicha, ležícím východně od Moskvy, došlo k vážnému incidentu, který podle místních médií skončil smrtí vysoce postaveného ruského armádního důstojníka. Server The Guardian s odkazem na ruské zdroje informoval, že exploze automobilu připravila o život generálmajora Jaroslava Moskalika, zástupce šéfa Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace.
Příběh pětadvacetileté Kate Drummond otřásl britskou veřejností. Mladá žena, která byla podle své rodiny „fit a zdravá“, začala v roce 2020 pociťovat bolesti zad. Nejprve si myslela, že jde o špatné držení těla nebo následky cvičení. Její obtíže však postupně zesílily a v květnu 2021, když bolest vystřelovala až do kyčle, vyhledala pomoc na pohotovosti. Lékaři jí tehdy diagnostikovali pravděpodobný ischias.
Východní Evropa a západní části Ruska zažívají další vlnu nezvykle teplého počasí, která navazuje na minulý týden, kdy padaly teplotní rekordy. V polovině týdne vystoupaly teploty ve východním Německu a Polsku až k 28–29 °C, přičemž v polském pobřežním městě Łeba bylo v pátek naměřeno 29,6 °C – téměř o 20 °C více, než je pro duben obvyklé.
Generální tajemník NATO Mark Rutte označil Rusko za „dlouhodobou hrozbu“ pro bezpečnost euroatlantického prostoru. Po návštěvě Bílého domu, kde jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl, že všichni členové aliance se na tomto hodnocení shodují.
Údajné použití severokorejské balistické střely při čtvrtečním útoku na Kyjev, při němž zahynulo 12 lidí, znovu obrátilo pozornost na rostoucí roli Severní Koreje v ruské agresi vůči Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského raketu typu KN-23 poskytl Moskvě právě režim Kim Čong-una. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde podle něj o další důkaz „zločinného charakteru aliance mezi Ruskem a Pchjongjangem“.