Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
Vzhledem k očividnému kolapsu předchozího memoranda o porozumění a neudržitelnosti příměří mluví Trump o zničení Íránu velmi neformálně jako o jednom z mnoha témat. Tento přístup vyvolává obavy ohledně etického i praktického využití síly jako odstrašujícího prostředku. Povaha hrozeb navíc narušuje dosavadní standardy chování USA, které se dříve snažily dodržovat mezinárodní humanitární právo a prezentovat sílu až jako poslední možnost.
Trump hovoří o devastaci íránské infrastruktury, včetně mostů a elektráren, což právníci označují za válečný zločin. Jeho stoupenci sice mohou namítat, že tato pravidla zastarávají, nicméně stále platí. Když podobné cíle na Ukrajině zasahuje ruský prezident Vladimir Putin, vyvolává to oprávněné západní rozhořčení. Předchozí zdrženlivost USA pomáhala udržovat respekt k Pentagonu, zatímco Trumpovo druhé funkční období tyto zásady opouští.
Podobným příkladem byl únos tehdejšího venezuelského prezidenta Nicolase Madura z Caracasu, který sice přivedl zemi k přátelštějšímu postoji vůči USA, ale porušil mezinárodní normy o nedotknutelnosti hlav států. Tento krok navíc narušil Trumpovu mírovou image po předchozích snahách o ukončení zděděných válek, zejména na Ukrajině. V případě Íránu se Trump před kongresovými volbami dostává do vleklého konfliktu s nejasným odůvodněním a slábnoucí domácí podporou.
Podmínky příměří byly natolik vágní, že téměř vybízely íránské radikály k jejich porušení. Írán měl výměnou za miliardové úlevy ze sankcí upustit od jaderného programu, který podle svých slov stejně nechtěl. Přestože byl Írán oslaben tisíci útoků, dokázal se zotavit, a USA mají nyní větší potíže s doplňováním zásob munice než Írán s nahrazováním svých generálů. Tento stav odhaluje limity amerického odhodlání.
Na rozdíl od války v Afghánistánu, kde šlo o odvetu za útoky z 11. září, Trump americké veřejnosti nikdy nevysvětlil existenční nezbytnost konfliktu s Íránem. Do války se pustil bez plánu na další postup, přesvědčen izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o jedinečné příležitosti ke svržení tamního režimu. Neformální začátek této operace se tak promítá do jejího současného tápání.
Odolnost Íránu vůči americkému tlaku ukazuje limity moci USA, což vnímají i Moskva a Peking. Trumpovy hrozby pozemní invazí na klíčové ostrovy či eskalací vzdušné kampaně působí s každým dalším nesplněným varováním prázdněji. Americké odhodlání navíc naráží na dva zásadní limity. Prvním je cena ropy, která kvůli tenčícím se rezervám směřuje k další krizi a omezuje akceschopnost USA.
Druhým limitem jsou propadající se Trumpovy preference před nadcházejícími kongresovými volbami, které mohou výrazně oslabit jeho pozici. Íránský režim přitom dosahuje vítězství už jen tím, že dokáže tomuto tlaku odolávat. Přestože čelil vážným domácím nepokojům, pod vnějším tlakem se nezhroutil. Na rozdíl od afghánského Tálibánu či iráckých povstalců je Írán etablovaným státem, což dává jeho odolnosti širší geopolitický význam.
Írán udržel chod svého státu navzdory masivním cíleným atentátům v uplynulém roce. Přiměl největší vojenskou mocnost světa k použití síly s cílem dotlačit ho zpět k jednacímu stolu a k návratu do stavu před únorem. Pokud se do válek vstupuje s lehkostí a bez dlouhodobého zájmu, nepřítel předpokládá, že stejně nízké je i odhodlání dosáhnout jasného výsledku.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.