Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
Vzhledem k očividnému kolapsu předchozího memoranda o porozumění a neudržitelnosti příměří mluví Trump o zničení Íránu velmi neformálně jako o jednom z mnoha témat. Tento přístup vyvolává obavy ohledně etického i praktického využití síly jako odstrašujícího prostředku. Povaha hrozeb navíc narušuje dosavadní standardy chování USA, které se dříve snažily dodržovat mezinárodní humanitární právo a prezentovat sílu až jako poslední možnost.
Trump hovoří o devastaci íránské infrastruktury, včetně mostů a elektráren, což právníci označují za válečný zločin. Jeho stoupenci sice mohou namítat, že tato pravidla zastarávají, nicméně stále platí. Když podobné cíle na Ukrajině zasahuje ruský prezident Vladimir Putin, vyvolává to oprávněné západní rozhořčení. Předchozí zdrženlivost USA pomáhala udržovat respekt k Pentagonu, zatímco Trumpovo druhé funkční období tyto zásady opouští.
Podobným příkladem byl únos tehdejšího venezuelského prezidenta Nicolase Madura z Caracasu, který sice přivedl zemi k přátelštějšímu postoji vůči USA, ale porušil mezinárodní normy o nedotknutelnosti hlav států. Tento krok navíc narušil Trumpovu mírovou image po předchozích snahách o ukončení zděděných válek, zejména na Ukrajině. V případě Íránu se Trump před kongresovými volbami dostává do vleklého konfliktu s nejasným odůvodněním a slábnoucí domácí podporou.
Podmínky příměří byly natolik vágní, že téměř vybízely íránské radikály k jejich porušení. Írán měl výměnou za miliardové úlevy ze sankcí upustit od jaderného programu, který podle svých slov stejně nechtěl. Přestože byl Írán oslaben tisíci útoků, dokázal se zotavit, a USA mají nyní větší potíže s doplňováním zásob munice než Írán s nahrazováním svých generálů. Tento stav odhaluje limity amerického odhodlání.
Na rozdíl od války v Afghánistánu, kde šlo o odvetu za útoky z 11. září, Trump americké veřejnosti nikdy nevysvětlil existenční nezbytnost konfliktu s Íránem. Do války se pustil bez plánu na další postup, přesvědčen izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o jedinečné příležitosti ke svržení tamního režimu. Neformální začátek této operace se tak promítá do jejího současného tápání.
Odolnost Íránu vůči americkému tlaku ukazuje limity moci USA, což vnímají i Moskva a Peking. Trumpovy hrozby pozemní invazí na klíčové ostrovy či eskalací vzdušné kampaně působí s každým dalším nesplněným varováním prázdněji. Americké odhodlání navíc naráží na dva zásadní limity. Prvním je cena ropy, která kvůli tenčícím se rezervám směřuje k další krizi a omezuje akceschopnost USA.
Druhým limitem jsou propadající se Trumpovy preference před nadcházejícími kongresovými volbami, které mohou výrazně oslabit jeho pozici. Íránský režim přitom dosahuje vítězství už jen tím, že dokáže tomuto tlaku odolávat. Přestože čelil vážným domácím nepokojům, pod vnějším tlakem se nezhroutil. Na rozdíl od afghánského Tálibánu či iráckých povstalců je Írán etablovaným státem, což dává jeho odolnosti širší geopolitický význam.
Írán udržel chod svého státu navzdory masivním cíleným atentátům v uplynulém roce. Přiměl největší vojenskou mocnost světa k použití síly s cílem dotlačit ho zpět k jednacímu stolu a k návratu do stavu před únorem. Pokud se do válek vstupuje s lehkostí a bez dlouhodobého zájmu, nepřítel předpokládá, že stejně nízké je i odhodlání dosáhnout jasného výsledku.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.