Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
Vzhledem k očividnému kolapsu předchozího memoranda o porozumění a neudržitelnosti příměří mluví Trump o zničení Íránu velmi neformálně jako o jednom z mnoha témat. Tento přístup vyvolává obavy ohledně etického i praktického využití síly jako odstrašujícího prostředku. Povaha hrozeb navíc narušuje dosavadní standardy chování USA, které se dříve snažily dodržovat mezinárodní humanitární právo a prezentovat sílu až jako poslední možnost.
Trump hovoří o devastaci íránské infrastruktury, včetně mostů a elektráren, což právníci označují za válečný zločin. Jeho stoupenci sice mohou namítat, že tato pravidla zastarávají, nicméně stále platí. Když podobné cíle na Ukrajině zasahuje ruský prezident Vladimir Putin, vyvolává to oprávněné západní rozhořčení. Předchozí zdrženlivost USA pomáhala udržovat respekt k Pentagonu, zatímco Trumpovo druhé funkční období tyto zásady opouští.
Podobným příkladem byl únos tehdejšího venezuelského prezidenta Nicolase Madura z Caracasu, který sice přivedl zemi k přátelštějšímu postoji vůči USA, ale porušil mezinárodní normy o nedotknutelnosti hlav států. Tento krok navíc narušil Trumpovu mírovou image po předchozích snahách o ukončení zděděných válek, zejména na Ukrajině. V případě Íránu se Trump před kongresovými volbami dostává do vleklého konfliktu s nejasným odůvodněním a slábnoucí domácí podporou.
Podmínky příměří byly natolik vágní, že téměř vybízely íránské radikály k jejich porušení. Írán měl výměnou za miliardové úlevy ze sankcí upustit od jaderného programu, který podle svých slov stejně nechtěl. Přestože byl Írán oslaben tisíci útoků, dokázal se zotavit, a USA mají nyní větší potíže s doplňováním zásob munice než Írán s nahrazováním svých generálů. Tento stav odhaluje limity amerického odhodlání.
Na rozdíl od války v Afghánistánu, kde šlo o odvetu za útoky z 11. září, Trump americké veřejnosti nikdy nevysvětlil existenční nezbytnost konfliktu s Íránem. Do války se pustil bez plánu na další postup, přesvědčen izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o jedinečné příležitosti ke svržení tamního režimu. Neformální začátek této operace se tak promítá do jejího současného tápání.
Odolnost Íránu vůči americkému tlaku ukazuje limity moci USA, což vnímají i Moskva a Peking. Trumpovy hrozby pozemní invazí na klíčové ostrovy či eskalací vzdušné kampaně působí s každým dalším nesplněným varováním prázdněji. Americké odhodlání navíc naráží na dva zásadní limity. Prvním je cena ropy, která kvůli tenčícím se rezervám směřuje k další krizi a omezuje akceschopnost USA.
Druhým limitem jsou propadající se Trumpovy preference před nadcházejícími kongresovými volbami, které mohou výrazně oslabit jeho pozici. Íránský režim přitom dosahuje vítězství už jen tím, že dokáže tomuto tlaku odolávat. Přestože čelil vážným domácím nepokojům, pod vnějším tlakem se nezhroutil. Na rozdíl od afghánského Tálibánu či iráckých povstalců je Írán etablovaným státem, což dává jeho odolnosti širší geopolitický význam.
Írán udržel chod svého státu navzdory masivním cíleným atentátům v uplynulém roce. Přiměl největší vojenskou mocnost světa k použití síly s cílem dotlačit ho zpět k jednacímu stolu a k návratu do stavu před únorem. Pokud se do válek vstupuje s lehkostí a bez dlouhodobého zájmu, nepřítel předpokládá, že stejně nízké je i odhodlání dosáhnout jasného výsledku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.