Zpráva o vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách se rychle rozšířila i do ruských médií. Zatímco některé zpravodajské kanály se omezily na oznámení výsledků, jiné se zaměřily na jeho minulost – zejména na fakt, že je v Rusku trestně stíhán a figuruje na tamním seznamu hledaných osob.
Ruská státní agentura TASS stručně informovala, že „v Polsku zvítězil kandidát opoziční strany“, čímž narážela na skutečnost, že Nawrockého podporovala strana Právo a spravedlnost (PiS), nyní v opozici vůči vládě premiéra Donalda Tuska. Agentura Ria Novosti popsala Nawrockého jako „historika, veřejného činitele a politika“, zatímco server Vedomosti upozornil na těsný výsledek voleb, které podle něj „rozdělily Polsko na dvě poloviny“.
Z ruských médií největší prostor věnovaly volbám Vedomosti, které připomněly nejen rozdíly mezi programy obou kandidátů, ale i to, že Nawrocki hodlá rozvíjet vztahy s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň ale server upozornil na „kontroverzní moment“ v jeho životopise: podle ruské strany je v zemi stíhán kvůli údajnému „ničení památníků sovětských vojáků“, kteří podle oficiální ruské verze „osvobozovali Polsko“. Tuto formulaci označují západní historici za součást propagandy, jelikož „osvobození“ v roce 1945 bylo následováno čtyřicetiletou sovětskou nadvládou.
Server RBK.ru dokonce tuto skutečnost vyzdvihl v titulku: „Kandidát hledaný v Rusku vyhrál volby v Polsku.“ Text připomněl, že Nawrocki je známý jako badatel protikomunistického odboje a v minulosti se coby šéf Institutu národní paměti podílel na odstraňování sovětských památníků v rámci zákonů přijatých za vlády PiS.
Ruská média si všímají nejen sporného vztahu mezi Nawrockým a Moskvou, ale i hluboké polarizace polské společnosti. Analytik Dmitrij Buněvič z Ruského institutu strategických studií pro Vedomosti uvedl, že volby podle něj odhalily „naprosté nepochopení mezi levicovými liberály a národními konzervativci“ – nejen v politice, ale i v oblasti kultury a etiky.
Tato polarizace podle něj vytváří velmi vypjaté společenské klima, které může mít vliv i na další vývoj v zemi.
Ruský zájem o polské volby není náhodný – Polsko je jedním z nejtvrdších kritiků ruské politiky v rámci EU a patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny. Zvolení prezidenta, který sice není otevřeným proruským politikem, ale zastává zdrženlivější postoj k ukrajinskému členství v NATO a kritizuje „nevděčnost“ Kyjeva, v Moskvě vyvolává naději na oslabení jednoty Západu.
Připomínáním jeho „protiruských činů“ se ruská média snaží diskreditovat jeho legitimitu, zároveň ale nepřímo přiznávají, že jeho vítězství vnímá Kreml jako důležitý vývoj, který by mohl hrát roli v měnící se evropské politické mapě.
Zatímco v Polsku je Karol Nawrocki vnímán buď jako ochránce tradičních hodnot, nebo jako hrozba pro liberální demokracii, z pohledu Ruska je především symbolem odporu vůči sovětskému dědictví – a tedy i protivníkem současné oficiální historické politiky Moskvy. Jeho přítomnost na ruském seznamu hledaných osob je pak nejen propagandistickým nástrojem, ale i důkazem, jak hluboké a komplikované jsou vztahy mezi Varšavou a Moskvou.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
