Zpráva o vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách se rychle rozšířila i do ruských médií. Zatímco některé zpravodajské kanály se omezily na oznámení výsledků, jiné se zaměřily na jeho minulost – zejména na fakt, že je v Rusku trestně stíhán a figuruje na tamním seznamu hledaných osob.
Ruská státní agentura TASS stručně informovala, že „v Polsku zvítězil kandidát opoziční strany“, čímž narážela na skutečnost, že Nawrockého podporovala strana Právo a spravedlnost (PiS), nyní v opozici vůči vládě premiéra Donalda Tuska. Agentura Ria Novosti popsala Nawrockého jako „historika, veřejného činitele a politika“, zatímco server Vedomosti upozornil na těsný výsledek voleb, které podle něj „rozdělily Polsko na dvě poloviny“.
Z ruských médií největší prostor věnovaly volbám Vedomosti, které připomněly nejen rozdíly mezi programy obou kandidátů, ale i to, že Nawrocki hodlá rozvíjet vztahy s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň ale server upozornil na „kontroverzní moment“ v jeho životopise: podle ruské strany je v zemi stíhán kvůli údajnému „ničení památníků sovětských vojáků“, kteří podle oficiální ruské verze „osvobozovali Polsko“. Tuto formulaci označují západní historici za součást propagandy, jelikož „osvobození“ v roce 1945 bylo následováno čtyřicetiletou sovětskou nadvládou.
Server RBK.ru dokonce tuto skutečnost vyzdvihl v titulku: „Kandidát hledaný v Rusku vyhrál volby v Polsku.“ Text připomněl, že Nawrocki je známý jako badatel protikomunistického odboje a v minulosti se coby šéf Institutu národní paměti podílel na odstraňování sovětských památníků v rámci zákonů přijatých za vlády PiS.
Ruská média si všímají nejen sporného vztahu mezi Nawrockým a Moskvou, ale i hluboké polarizace polské společnosti. Analytik Dmitrij Buněvič z Ruského institutu strategických studií pro Vedomosti uvedl, že volby podle něj odhalily „naprosté nepochopení mezi levicovými liberály a národními konzervativci“ – nejen v politice, ale i v oblasti kultury a etiky.
Tato polarizace podle něj vytváří velmi vypjaté společenské klima, které může mít vliv i na další vývoj v zemi.
Ruský zájem o polské volby není náhodný – Polsko je jedním z nejtvrdších kritiků ruské politiky v rámci EU a patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny. Zvolení prezidenta, který sice není otevřeným proruským politikem, ale zastává zdrženlivější postoj k ukrajinskému členství v NATO a kritizuje „nevděčnost“ Kyjeva, v Moskvě vyvolává naději na oslabení jednoty Západu.
Připomínáním jeho „protiruských činů“ se ruská média snaží diskreditovat jeho legitimitu, zároveň ale nepřímo přiznávají, že jeho vítězství vnímá Kreml jako důležitý vývoj, který by mohl hrát roli v měnící se evropské politické mapě.
Zatímco v Polsku je Karol Nawrocki vnímán buď jako ochránce tradičních hodnot, nebo jako hrozba pro liberální demokracii, z pohledu Ruska je především symbolem odporu vůči sovětskému dědictví – a tedy i protivníkem současné oficiální historické politiky Moskvy. Jeho přítomnost na ruském seznamu hledaných osob je pak nejen propagandistickým nástrojem, ale i důkazem, jak hluboké a komplikované jsou vztahy mezi Varšavou a Moskvou.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
