Zpráva o vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách se rychle rozšířila i do ruských médií. Zatímco některé zpravodajské kanály se omezily na oznámení výsledků, jiné se zaměřily na jeho minulost – zejména na fakt, že je v Rusku trestně stíhán a figuruje na tamním seznamu hledaných osob.
Ruská státní agentura TASS stručně informovala, že „v Polsku zvítězil kandidát opoziční strany“, čímž narážela na skutečnost, že Nawrockého podporovala strana Právo a spravedlnost (PiS), nyní v opozici vůči vládě premiéra Donalda Tuska. Agentura Ria Novosti popsala Nawrockého jako „historika, veřejného činitele a politika“, zatímco server Vedomosti upozornil na těsný výsledek voleb, které podle něj „rozdělily Polsko na dvě poloviny“.
Z ruských médií největší prostor věnovaly volbám Vedomosti, které připomněly nejen rozdíly mezi programy obou kandidátů, ale i to, že Nawrocki hodlá rozvíjet vztahy s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň ale server upozornil na „kontroverzní moment“ v jeho životopise: podle ruské strany je v zemi stíhán kvůli údajnému „ničení památníků sovětských vojáků“, kteří podle oficiální ruské verze „osvobozovali Polsko“. Tuto formulaci označují západní historici za součást propagandy, jelikož „osvobození“ v roce 1945 bylo následováno čtyřicetiletou sovětskou nadvládou.
Server RBK.ru dokonce tuto skutečnost vyzdvihl v titulku: „Kandidát hledaný v Rusku vyhrál volby v Polsku.“ Text připomněl, že Nawrocki je známý jako badatel protikomunistického odboje a v minulosti se coby šéf Institutu národní paměti podílel na odstraňování sovětských památníků v rámci zákonů přijatých za vlády PiS.
Ruská média si všímají nejen sporného vztahu mezi Nawrockým a Moskvou, ale i hluboké polarizace polské společnosti. Analytik Dmitrij Buněvič z Ruského institutu strategických studií pro Vedomosti uvedl, že volby podle něj odhalily „naprosté nepochopení mezi levicovými liberály a národními konzervativci“ – nejen v politice, ale i v oblasti kultury a etiky.
Tato polarizace podle něj vytváří velmi vypjaté společenské klima, které může mít vliv i na další vývoj v zemi.
Ruský zájem o polské volby není náhodný – Polsko je jedním z nejtvrdších kritiků ruské politiky v rámci EU a patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny. Zvolení prezidenta, který sice není otevřeným proruským politikem, ale zastává zdrženlivější postoj k ukrajinskému členství v NATO a kritizuje „nevděčnost“ Kyjeva, v Moskvě vyvolává naději na oslabení jednoty Západu.
Připomínáním jeho „protiruských činů“ se ruská média snaží diskreditovat jeho legitimitu, zároveň ale nepřímo přiznávají, že jeho vítězství vnímá Kreml jako důležitý vývoj, který by mohl hrát roli v měnící se evropské politické mapě.
Zatímco v Polsku je Karol Nawrocki vnímán buď jako ochránce tradičních hodnot, nebo jako hrozba pro liberální demokracii, z pohledu Ruska je především symbolem odporu vůči sovětskému dědictví – a tedy i protivníkem současné oficiální historické politiky Moskvy. Jeho přítomnost na ruském seznamu hledaných osob je pak nejen propagandistickým nástrojem, ale i důkazem, jak hluboké a komplikované jsou vztahy mezi Varšavou a Moskvou.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
