Zpráva o vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách se rychle rozšířila i do ruských médií. Zatímco některé zpravodajské kanály se omezily na oznámení výsledků, jiné se zaměřily na jeho minulost – zejména na fakt, že je v Rusku trestně stíhán a figuruje na tamním seznamu hledaných osob.
Ruská státní agentura TASS stručně informovala, že „v Polsku zvítězil kandidát opoziční strany“, čímž narážela na skutečnost, že Nawrockého podporovala strana Právo a spravedlnost (PiS), nyní v opozici vůči vládě premiéra Donalda Tuska. Agentura Ria Novosti popsala Nawrockého jako „historika, veřejného činitele a politika“, zatímco server Vedomosti upozornil na těsný výsledek voleb, které podle něj „rozdělily Polsko na dvě poloviny“.
Z ruských médií největší prostor věnovaly volbám Vedomosti, které připomněly nejen rozdíly mezi programy obou kandidátů, ale i to, že Nawrocki hodlá rozvíjet vztahy s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň ale server upozornil na „kontroverzní moment“ v jeho životopise: podle ruské strany je v zemi stíhán kvůli údajnému „ničení památníků sovětských vojáků“, kteří podle oficiální ruské verze „osvobozovali Polsko“. Tuto formulaci označují západní historici za součást propagandy, jelikož „osvobození“ v roce 1945 bylo následováno čtyřicetiletou sovětskou nadvládou.
Server RBK.ru dokonce tuto skutečnost vyzdvihl v titulku: „Kandidát hledaný v Rusku vyhrál volby v Polsku.“ Text připomněl, že Nawrocki je známý jako badatel protikomunistického odboje a v minulosti se coby šéf Institutu národní paměti podílel na odstraňování sovětských památníků v rámci zákonů přijatých za vlády PiS.
Ruská média si všímají nejen sporného vztahu mezi Nawrockým a Moskvou, ale i hluboké polarizace polské společnosti. Analytik Dmitrij Buněvič z Ruského institutu strategických studií pro Vedomosti uvedl, že volby podle něj odhalily „naprosté nepochopení mezi levicovými liberály a národními konzervativci“ – nejen v politice, ale i v oblasti kultury a etiky.
Tato polarizace podle něj vytváří velmi vypjaté společenské klima, které může mít vliv i na další vývoj v zemi.
Ruský zájem o polské volby není náhodný – Polsko je jedním z nejtvrdších kritiků ruské politiky v rámci EU a patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny. Zvolení prezidenta, který sice není otevřeným proruským politikem, ale zastává zdrženlivější postoj k ukrajinskému členství v NATO a kritizuje „nevděčnost“ Kyjeva, v Moskvě vyvolává naději na oslabení jednoty Západu.
Připomínáním jeho „protiruských činů“ se ruská média snaží diskreditovat jeho legitimitu, zároveň ale nepřímo přiznávají, že jeho vítězství vnímá Kreml jako důležitý vývoj, který by mohl hrát roli v měnící se evropské politické mapě.
Zatímco v Polsku je Karol Nawrocki vnímán buď jako ochránce tradičních hodnot, nebo jako hrozba pro liberální demokracii, z pohledu Ruska je především symbolem odporu vůči sovětskému dědictví – a tedy i protivníkem současné oficiální historické politiky Moskvy. Jeho přítomnost na ruském seznamu hledaných osob je pak nejen propagandistickým nástrojem, ale i důkazem, jak hluboké a komplikované jsou vztahy mezi Varšavou a Moskvou.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
