Zpráva o vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách se rychle rozšířila i do ruských médií. Zatímco některé zpravodajské kanály se omezily na oznámení výsledků, jiné se zaměřily na jeho minulost – zejména na fakt, že je v Rusku trestně stíhán a figuruje na tamním seznamu hledaných osob.
Ruská státní agentura TASS stručně informovala, že „v Polsku zvítězil kandidát opoziční strany“, čímž narážela na skutečnost, že Nawrockého podporovala strana Právo a spravedlnost (PiS), nyní v opozici vůči vládě premiéra Donalda Tuska. Agentura Ria Novosti popsala Nawrockého jako „historika, veřejného činitele a politika“, zatímco server Vedomosti upozornil na těsný výsledek voleb, které podle něj „rozdělily Polsko na dvě poloviny“.
Z ruských médií největší prostor věnovaly volbám Vedomosti, které připomněly nejen rozdíly mezi programy obou kandidátů, ale i to, že Nawrocki hodlá rozvíjet vztahy s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň ale server upozornil na „kontroverzní moment“ v jeho životopise: podle ruské strany je v zemi stíhán kvůli údajnému „ničení památníků sovětských vojáků“, kteří podle oficiální ruské verze „osvobozovali Polsko“. Tuto formulaci označují západní historici za součást propagandy, jelikož „osvobození“ v roce 1945 bylo následováno čtyřicetiletou sovětskou nadvládou.
Server RBK.ru dokonce tuto skutečnost vyzdvihl v titulku: „Kandidát hledaný v Rusku vyhrál volby v Polsku.“ Text připomněl, že Nawrocki je známý jako badatel protikomunistického odboje a v minulosti se coby šéf Institutu národní paměti podílel na odstraňování sovětských památníků v rámci zákonů přijatých za vlády PiS.
Ruská média si všímají nejen sporného vztahu mezi Nawrockým a Moskvou, ale i hluboké polarizace polské společnosti. Analytik Dmitrij Buněvič z Ruského institutu strategických studií pro Vedomosti uvedl, že volby podle něj odhalily „naprosté nepochopení mezi levicovými liberály a národními konzervativci“ – nejen v politice, ale i v oblasti kultury a etiky.
Tato polarizace podle něj vytváří velmi vypjaté společenské klima, které může mít vliv i na další vývoj v zemi.
Ruský zájem o polské volby není náhodný – Polsko je jedním z nejtvrdších kritiků ruské politiky v rámci EU a patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny. Zvolení prezidenta, který sice není otevřeným proruským politikem, ale zastává zdrženlivější postoj k ukrajinskému členství v NATO a kritizuje „nevděčnost“ Kyjeva, v Moskvě vyvolává naději na oslabení jednoty Západu.
Připomínáním jeho „protiruských činů“ se ruská média snaží diskreditovat jeho legitimitu, zároveň ale nepřímo přiznávají, že jeho vítězství vnímá Kreml jako důležitý vývoj, který by mohl hrát roli v měnící se evropské politické mapě.
Zatímco v Polsku je Karol Nawrocki vnímán buď jako ochránce tradičních hodnot, nebo jako hrozba pro liberální demokracii, z pohledu Ruska je především symbolem odporu vůči sovětskému dědictví – a tedy i protivníkem současné oficiální historické politiky Moskvy. Jeho přítomnost na ruském seznamu hledaných osob je pak nejen propagandistickým nástrojem, ale i důkazem, jak hluboké a komplikované jsou vztahy mezi Varšavou a Moskvou.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Analýza, kterou společně provedly deník The Guardian a organizace Carbon Brief, ukázala, že země jako Čína a bohaté ropné státy včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dostávají značné finanční prostředky určené na boj proti změně klimatu. Výzkum zkoumal dosud nezveřejněné materiály předložené OSN a data od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které ilustrují, jak jsou miliardy dolarů z veřejných zdrojů investovány do snah o zmírnění globálního oteplování. Vyšetřování obecně potvrdilo funkční systém, který přesouvá finanční kapitál od bohatých znečišťovatelů k zranitelným zemím. Tento systém má rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat s ekologickou transformací a adaptací na teplejší klima.
Extrémní projevy počasí zesilují a planeta se rychle mění. Stále častější vlny veder, záplavy a dlouhotrvající sucha ukazují, že klimatická krize už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti. Země vysychá nejen kvůli menším srážkám, ale i rostoucí „žízni“ atmosféry, která odebírá půdě vlhkost rychleji, než ji dokáže doplnit. Nedostatek vody tak spouští dominový efekt – ohrožuje ekonomiku, přírodu i bezpečnost. A svět se možná blíží době, kdy se místo o ropu bude bojovat o vodu.
Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.
Dnes se v Číně vyrábí více než tři čtvrtiny celosvětové produkce lithium-iontových článků a země hostí šest z deseti největších světových výrobců baterií. Přitom ještě v roce 2005 měla Čína pouze dva výrobce baterií pro elektromobily. Tento meteorický vzestup je výsledkem kombinace strategické vládní podpory a zdatnosti čínských společností v hromadné výrobě a řízení nákladů.
