Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
První místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Státní dumy Alexej Čepa v rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že Evropa se musí finančně podílet na následcích bojů kvůli své podpoře konfliktu. Podle jeho slov bude Moskva tyto požadavky vznášet opakovaně, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko disponuje dostatečnými pákami k tomu, aby evropské státy k placení přimělo.
K výzvám k finančním kompenzacím se připojil také člen Rady federace Alexandr Vološin, který zastupuje okupovaná území v Doněcké oblasti. Ten se nechal slyšet, že samotná Ukrajina není schopna uhradit rozsáhlé škody, které vznikly v Donbasu či v částečně zabraných oblastech Záporoží a Chersonu, ale i v ruských příhraničních regionech.
Tyto škody byly přitom ruským Vyšetřovacím výborem vyčísleny na přibližně jeden bilion rublů, což odpovídá zhruba třinácti miliardám dolarů. Vološin v této souvislosti prohlásil, že náklady spojené s obnovou zničených měst, škol a nemocnic by měly plně nést ty evropské vlády, které podle něj podporovaly eskalaci napětí a odmítaly mírová jednání.
Kreml z dlouhodobého hlediska svaluje vinu za rozsah a délku trvání celého konfliktu přímo na Severoatlantickou alianci. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že bez masivní vojenské a finanční pomoci ze strany NATO by boje nedosáhly současných rozměrů, a obvinil západní metropole jako Berlín, Paříž či Washington ze strůjcovství celé situace.
Finanční podpora Západu pro Kyjev přitom dosahuje obrovských rozměrů. Podle údajů Kielského institutu pro světovou ekonomiku poskytly Spojené státy Ukrajině od začátku invaze do počátku roku 2026 pomoc v hodnotě téměř sta patnácti miliard eur, zatímco evropské státy přispěly částkou dosahující dvou set sedmdesáti miliard eur. Důležitou roli hraje také neustálé poskytování zpravodajských informací.
Samotné boje si však na ruské straně vybírají obrovské lidské ztráty. Podle odhadů washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia dosáhly celkové ztráty ruské armády na frontě do poloviny roku 2026 přibližně jednoho a půl milionu lidí, z nichž přibližně 450 tisíc v bojích zahynulo. Podobně devastující dopady má válka i na ukrajinskou infrastrukturu a rozsáhlá území.
Ruský prezident Vladimir Putin nicméně nadále odmítá odpovědnost za rozpoutání války a tvrdí, že Moskva pouze reaguje na agresi ukrajinského režimu a jeho západních spojenců. Přes tato prohlášení o mírumilovných úmyslech však ruská armáda pokračuje v rozsáhlých útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu pomocí dronů a balistických raket.
Nedávné noční údery zasáhly například obytné domy v Kyjevě i nákupní centrum v Krivém Rohu, přičemž terčem útoků v Černém moři se stala i civilní nákladní loď převážející obilí. Tvrzení o nároku na spravedlivé kompenzace tak ostře kontrastují s realitou neustálého ostřelování a pokračující eskalace napětí na celém území Ukrajiny.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.