Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
První místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Státní dumy Alexej Čepa v rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že Evropa se musí finančně podílet na následcích bojů kvůli své podpoře konfliktu. Podle jeho slov bude Moskva tyto požadavky vznášet opakovaně, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko disponuje dostatečnými pákami k tomu, aby evropské státy k placení přimělo.
K výzvám k finančním kompenzacím se připojil také člen Rady federace Alexandr Vološin, který zastupuje okupovaná území v Doněcké oblasti. Ten se nechal slyšet, že samotná Ukrajina není schopna uhradit rozsáhlé škody, které vznikly v Donbasu či v částečně zabraných oblastech Záporoží a Chersonu, ale i v ruských příhraničních regionech.
Tyto škody byly přitom ruským Vyšetřovacím výborem vyčísleny na přibližně jeden bilion rublů, což odpovídá zhruba třinácti miliardám dolarů. Vološin v této souvislosti prohlásil, že náklady spojené s obnovou zničených měst, škol a nemocnic by měly plně nést ty evropské vlády, které podle něj podporovaly eskalaci napětí a odmítaly mírová jednání.
Kreml z dlouhodobého hlediska svaluje vinu za rozsah a délku trvání celého konfliktu přímo na Severoatlantickou alianci. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že bez masivní vojenské a finanční pomoci ze strany NATO by boje nedosáhly současných rozměrů, a obvinil západní metropole jako Berlín, Paříž či Washington ze strůjcovství celé situace.
Finanční podpora Západu pro Kyjev přitom dosahuje obrovských rozměrů. Podle údajů Kielského institutu pro světovou ekonomiku poskytly Spojené státy Ukrajině od začátku invaze do počátku roku 2026 pomoc v hodnotě téměř sta patnácti miliard eur, zatímco evropské státy přispěly částkou dosahující dvou set sedmdesáti miliard eur. Důležitou roli hraje také neustálé poskytování zpravodajských informací.
Samotné boje si však na ruské straně vybírají obrovské lidské ztráty. Podle odhadů washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia dosáhly celkové ztráty ruské armády na frontě do poloviny roku 2026 přibližně jednoho a půl milionu lidí, z nichž přibližně 450 tisíc v bojích zahynulo. Podobně devastující dopady má válka i na ukrajinskou infrastrukturu a rozsáhlá území.
Ruský prezident Vladimir Putin nicméně nadále odmítá odpovědnost za rozpoutání války a tvrdí, že Moskva pouze reaguje na agresi ukrajinského režimu a jeho západních spojenců. Přes tato prohlášení o mírumilovných úmyslech však ruská armáda pokračuje v rozsáhlých útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu pomocí dronů a balistických raket.
Nedávné noční údery zasáhly například obytné domy v Kyjevě i nákupní centrum v Krivém Rohu, přičemž terčem útoků v Černém moři se stala i civilní nákladní loď převážející obilí. Tvrzení o nároku na spravedlivé kompenzace tak ostře kontrastují s realitou neustálého ostřelování a pokračující eskalace napětí na celém území Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.