Polsko by podle šéfa Národního bezpečnostního úřadu Dariusze Lukowského dokázalo čelit nepřátelské invazi přibližně dva týdny, než by dorazily posily z NATO. V rozhovoru pro televizi Polsat News uvedl, že polská armáda má v současnosti dostatečné zásoby na obranu po dobu jednoho až dvou týdnů, v závislosti na průběhu bojů.
Lukowski zároveň přiznal, že polské ozbrojené síly stále využívají kombinaci moderní a zastaralé techniky, přičemž nedostatek munice se týká především starších systémů. Nově pořízené bojové prostředky jsou však podle něj vybavovány odpovídající municí.
Polská opozice kritizovala stav obranné produkce a tvrdí, že země by měla dostatek munice pouze na pět dní bojů. Lukowski však tyto obavy relativizoval a uvedl, že dostupné zásoby závisí na typu techniky a munice. Polsko, které hraničí s Běloruskem a silně militarizovanou ruskou Kaliningradskou oblastí, se nachází na východním křídle NATO a v případě konfliktu by patřilo k prvním cílům ruské agrese.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 patří Polsko mezi nejvýraznější podporovatele Kyjeva. Varšava poskytla Ukrajině tanky, těžkou techniku a munici. Rostoucí obavy z ruské hrozby vedly polského prezidenta Andrzeje Dudu k výzvě, aby Spojené státy rozmístily na polském území jaderné zbraně jako odstrašující prostředek.
Polský premiér Donald Tusk v lednu vyzval spojence v NATO, aby zvýšili výdaje na obranu. Argumentoval tím, že pokud by všechny evropské členské státy dosáhly polské úrovně obranných výdajů, vojenské rozpočty NATO by byly desetkrát vyšší než ruské.
Napětí mezi NATO a Ruskem se zvyšuje od začátku ruské ofenzivy proti Ukrajině a západní představitelé varují, že během příštích pěti let hrozí velký konflikt v Evropě. Polsko se na tuto možnost intenzivně připravuje a plánuje rozsáhlé rozšíření armády i výcvik civilního obyvatelstva.
Polská vláda nedávno oznámila ambiciózní plán na vojenský výcvik všech dospělých mužů v zemi. Premiér Tusk při představení tohoto plánu zdůraznil, že výcvik bude dobrovolný. Program má být spuštěn do konce roku a jeho cílem je vytvořit rezervy odpovídající možným hrozbám.
V parlamentu Tusk uvedl, že Polsko plánuje více než zdvojnásobit svou armádu na půl milionu vojáků a do roku 2026 proškolit 100 000 lidí. Program bude zahrnovat krátkodobé kurzy pro civilisty bez vojenských zkušeností a delší výcvikové programy pro ty, kteří již mají určité znalosti. Výcvik bude zaměřen na základní vojenské dovednosti, první pomoc a obranné strategie.
Generálpolní štáb Wiesław Kukuła uvedl, že Polsko nemá strategickou hloubku jako některé jiné evropské země, a proto je nezbytné reagovat rychle. „Jsme sousedé Ruské federace a jejího spojence Běloruska, nemáme mezi sebou a nimi žádný ochranný pás. Máme jen omezený čas na přípravu a reakci,“ varoval Kukuła. Podle něj je nezbytné připravit nejen armádu, ale i civilní obyvatelstvo na možné krizové situace.
Někteří vojenští představitelé však varují, že čas se krátí. Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil generál Leon Komornicki uvedl, že Rusko buduje rozsáhlou armádu v týlu a pokud nedojde k dosažení míru, může Moskva zaútočit na pobaltské státy již na konci tohoto roku nebo na začátku příštího. Bývalý velitel raketových a dělostřeleckých sil Jarosław Kraszewski se domnívá, že Tuskovy plány jsou nedostatečné. „Sto tisíc lidí ročně? To je příliš málo. Měli bychom obnovit povinnou vojenskou službu,“ prohlásil.
Navzdory těmto varováním se zdá, že polská vláda sází na dobrovolný výcvik a masivní investice do obrany. Polsko je v současnosti největším přispěvatelem na obranu v rámci NATO s výdaji ve výši 4,7 % HDP. V rámci tohoto úsilí plánuje země nejen rozšíření armády, ale také vytvoření robustního systému, který umožní rychlou mobilizaci civilního obyvatelstva v případě konfliktu.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.