Polsko by podle šéfa Národního bezpečnostního úřadu Dariusze Lukowského dokázalo čelit nepřátelské invazi přibližně dva týdny, než by dorazily posily z NATO. V rozhovoru pro televizi Polsat News uvedl, že polská armáda má v současnosti dostatečné zásoby na obranu po dobu jednoho až dvou týdnů, v závislosti na průběhu bojů.
Lukowski zároveň přiznal, že polské ozbrojené síly stále využívají kombinaci moderní a zastaralé techniky, přičemž nedostatek munice se týká především starších systémů. Nově pořízené bojové prostředky jsou však podle něj vybavovány odpovídající municí.
Polská opozice kritizovala stav obranné produkce a tvrdí, že země by měla dostatek munice pouze na pět dní bojů. Lukowski však tyto obavy relativizoval a uvedl, že dostupné zásoby závisí na typu techniky a munice. Polsko, které hraničí s Běloruskem a silně militarizovanou ruskou Kaliningradskou oblastí, se nachází na východním křídle NATO a v případě konfliktu by patřilo k prvním cílům ruské agrese.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 patří Polsko mezi nejvýraznější podporovatele Kyjeva. Varšava poskytla Ukrajině tanky, těžkou techniku a munici. Rostoucí obavy z ruské hrozby vedly polského prezidenta Andrzeje Dudu k výzvě, aby Spojené státy rozmístily na polském území jaderné zbraně jako odstrašující prostředek.
Polský premiér Donald Tusk v lednu vyzval spojence v NATO, aby zvýšili výdaje na obranu. Argumentoval tím, že pokud by všechny evropské členské státy dosáhly polské úrovně obranných výdajů, vojenské rozpočty NATO by byly desetkrát vyšší než ruské.
Napětí mezi NATO a Ruskem se zvyšuje od začátku ruské ofenzivy proti Ukrajině a západní představitelé varují, že během příštích pěti let hrozí velký konflikt v Evropě. Polsko se na tuto možnost intenzivně připravuje a plánuje rozsáhlé rozšíření armády i výcvik civilního obyvatelstva.
Polská vláda nedávno oznámila ambiciózní plán na vojenský výcvik všech dospělých mužů v zemi. Premiér Tusk při představení tohoto plánu zdůraznil, že výcvik bude dobrovolný. Program má být spuštěn do konce roku a jeho cílem je vytvořit rezervy odpovídající možným hrozbám.
V parlamentu Tusk uvedl, že Polsko plánuje více než zdvojnásobit svou armádu na půl milionu vojáků a do roku 2026 proškolit 100 000 lidí. Program bude zahrnovat krátkodobé kurzy pro civilisty bez vojenských zkušeností a delší výcvikové programy pro ty, kteří již mají určité znalosti. Výcvik bude zaměřen na základní vojenské dovednosti, první pomoc a obranné strategie.
Generálpolní štáb Wiesław Kukuła uvedl, že Polsko nemá strategickou hloubku jako některé jiné evropské země, a proto je nezbytné reagovat rychle. „Jsme sousedé Ruské federace a jejího spojence Běloruska, nemáme mezi sebou a nimi žádný ochranný pás. Máme jen omezený čas na přípravu a reakci,“ varoval Kukuła. Podle něj je nezbytné připravit nejen armádu, ale i civilní obyvatelstvo na možné krizové situace.
Někteří vojenští představitelé však varují, že čas se krátí. Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil generál Leon Komornicki uvedl, že Rusko buduje rozsáhlou armádu v týlu a pokud nedojde k dosažení míru, může Moskva zaútočit na pobaltské státy již na konci tohoto roku nebo na začátku příštího. Bývalý velitel raketových a dělostřeleckých sil Jarosław Kraszewski se domnívá, že Tuskovy plány jsou nedostatečné. „Sto tisíc lidí ročně? To je příliš málo. Měli bychom obnovit povinnou vojenskou službu,“ prohlásil.
Navzdory těmto varováním se zdá, že polská vláda sází na dobrovolný výcvik a masivní investice do obrany. Polsko je v současnosti největším přispěvatelem na obranu v rámci NATO s výdaji ve výši 4,7 % HDP. V rámci tohoto úsilí plánuje země nejen rozšíření armády, ale také vytvoření robustního systému, který umožní rychlou mobilizaci civilního obyvatelstva v případě konfliktu.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
