Rusko možná zaútočí už letos, my se bez pomoci NATO ubráníme týden, tvrdí Polsko

Lukowski zároveň přiznal, že polské ozbrojené síly stále využívají kombinaci moderní a zastaralé techniky, přičemž nedostatek munice se týká především starších systémů. Nově pořízené bojové prostředky jsou však podle něj vybavovány odpovídající municí.

Polská opozice kritizovala stav obranné produkce a tvrdí, že země by měla dostatek munice pouze na pět dní bojů. Lukowski však tyto obavy relativizoval a uvedl, že dostupné zásoby závisí na typu techniky a munice. Polsko, které hraničí s Běloruskem a silně militarizovanou ruskou Kaliningradskou oblastí, se nachází na východním křídle NATO a v případě konfliktu by patřilo k prvním cílům ruské agrese.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 patří Polsko mezi nejvýraznější podporovatele Kyjeva. Varšava poskytla Ukrajině tanky, těžkou techniku a munici. Rostoucí obavy z ruské hrozby vedly polského prezidenta Andrzeje Dudu k výzvě, aby Spojené státy rozmístily na polském území jaderné zbraně jako odstrašující prostředek.

Polský premiér Donald Tusk v lednu vyzval spojence v NATO, aby zvýšili výdaje na obranu. Argumentoval tím, že pokud by všechny evropské členské státy dosáhly polské úrovně obranných výdajů, vojenské rozpočty NATO by byly desetkrát vyšší než ruské.

Napětí mezi NATO a Ruskem se zvyšuje od začátku ruské ofenzivy proti Ukrajině a západní představitelé varují, že během příštích pěti let hrozí velký konflikt v Evropě. Polsko se na tuto možnost intenzivně připravuje a plánuje rozsáhlé rozšíření armády i výcvik civilního obyvatelstva.

Polská vláda nedávno oznámila ambiciózní plán na vojenský výcvik všech dospělých mužů v zemi. Premiér Tusk při představení tohoto plánu zdůraznil, že výcvik bude dobrovolný. Program má být spuštěn do konce roku a jeho cílem je vytvořit rezervy odpovídající možným hrozbám.

V parlamentu Tusk uvedl, že Polsko plánuje více než zdvojnásobit svou armádu na půl milionu vojáků a do roku 2026 proškolit 100 000 lidí. Program bude zahrnovat krátkodobé kurzy pro civilisty bez vojenských zkušeností a delší výcvikové programy pro ty, kteří již mají určité znalosti. Výcvik bude zaměřen na základní vojenské dovednosti, první pomoc a obranné strategie.

Generálpolní štáb Wiesław Kukuła uvedl, že Polsko nemá strategickou hloubku jako některé jiné evropské země, a proto je nezbytné reagovat rychle. „Jsme sousedé Ruské federace a jejího spojence Běloruska, nemáme mezi sebou a nimi žádný ochranný pás. Máme jen omezený čas na přípravu a reakci,“ varoval Kukuła. Podle něj je nezbytné připravit nejen armádu, ale i civilní obyvatelstvo na možné krizové situace.

Někteří vojenští představitelé však varují, že čas se krátí. Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil generál Leon Komornicki uvedl, že Rusko buduje rozsáhlou armádu v týlu a pokud nedojde k dosažení míru, může Moskva zaútočit na pobaltské státy již na konci tohoto roku nebo na začátku příštího. Bývalý velitel raketových a dělostřeleckých sil Jarosław Kraszewski se domnívá, že Tuskovy plány jsou nedostatečné. „Sto tisíc lidí ročně? To je příliš málo. Měli bychom obnovit povinnou vojenskou službu,“ prohlásil.

Navzdory těmto varováním se zdá, že polská vláda sází na dobrovolný výcvik a masivní investice do obrany. Polsko je v současnosti největším přispěvatelem na obranu v rámci NATO s výdaji ve výši 4,7 % HDP. V rámci tohoto úsilí plánuje země nejen rozšíření armády, ale také vytvoření robustního systému, který umožní rychlou mobilizaci civilního obyvatelstva v případě konfliktu.