Polsko by podle šéfa Národního bezpečnostního úřadu Dariusze Lukowského dokázalo čelit nepřátelské invazi přibližně dva týdny, než by dorazily posily z NATO. V rozhovoru pro televizi Polsat News uvedl, že polská armáda má v současnosti dostatečné zásoby na obranu po dobu jednoho až dvou týdnů, v závislosti na průběhu bojů.
Lukowski zároveň přiznal, že polské ozbrojené síly stále využívají kombinaci moderní a zastaralé techniky, přičemž nedostatek munice se týká především starších systémů. Nově pořízené bojové prostředky jsou však podle něj vybavovány odpovídající municí.
Polská opozice kritizovala stav obranné produkce a tvrdí, že země by měla dostatek munice pouze na pět dní bojů. Lukowski však tyto obavy relativizoval a uvedl, že dostupné zásoby závisí na typu techniky a munice. Polsko, které hraničí s Běloruskem a silně militarizovanou ruskou Kaliningradskou oblastí, se nachází na východním křídle NATO a v případě konfliktu by patřilo k prvním cílům ruské agrese.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 patří Polsko mezi nejvýraznější podporovatele Kyjeva. Varšava poskytla Ukrajině tanky, těžkou techniku a munici. Rostoucí obavy z ruské hrozby vedly polského prezidenta Andrzeje Dudu k výzvě, aby Spojené státy rozmístily na polském území jaderné zbraně jako odstrašující prostředek.
Polský premiér Donald Tusk v lednu vyzval spojence v NATO, aby zvýšili výdaje na obranu. Argumentoval tím, že pokud by všechny evropské členské státy dosáhly polské úrovně obranných výdajů, vojenské rozpočty NATO by byly desetkrát vyšší než ruské.
Napětí mezi NATO a Ruskem se zvyšuje od začátku ruské ofenzivy proti Ukrajině a západní představitelé varují, že během příštích pěti let hrozí velký konflikt v Evropě. Polsko se na tuto možnost intenzivně připravuje a plánuje rozsáhlé rozšíření armády i výcvik civilního obyvatelstva.
Polská vláda nedávno oznámila ambiciózní plán na vojenský výcvik všech dospělých mužů v zemi. Premiér Tusk při představení tohoto plánu zdůraznil, že výcvik bude dobrovolný. Program má být spuštěn do konce roku a jeho cílem je vytvořit rezervy odpovídající možným hrozbám.
V parlamentu Tusk uvedl, že Polsko plánuje více než zdvojnásobit svou armádu na půl milionu vojáků a do roku 2026 proškolit 100 000 lidí. Program bude zahrnovat krátkodobé kurzy pro civilisty bez vojenských zkušeností a delší výcvikové programy pro ty, kteří již mají určité znalosti. Výcvik bude zaměřen na základní vojenské dovednosti, první pomoc a obranné strategie.
Generálpolní štáb Wiesław Kukuła uvedl, že Polsko nemá strategickou hloubku jako některé jiné evropské země, a proto je nezbytné reagovat rychle. „Jsme sousedé Ruské federace a jejího spojence Běloruska, nemáme mezi sebou a nimi žádný ochranný pás. Máme jen omezený čas na přípravu a reakci,“ varoval Kukuła. Podle něj je nezbytné připravit nejen armádu, ale i civilní obyvatelstvo na možné krizové situace.
Někteří vojenští představitelé však varují, že čas se krátí. Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil generál Leon Komornicki uvedl, že Rusko buduje rozsáhlou armádu v týlu a pokud nedojde k dosažení míru, může Moskva zaútočit na pobaltské státy již na konci tohoto roku nebo na začátku příštího. Bývalý velitel raketových a dělostřeleckých sil Jarosław Kraszewski se domnívá, že Tuskovy plány jsou nedostatečné. „Sto tisíc lidí ročně? To je příliš málo. Měli bychom obnovit povinnou vojenskou službu,“ prohlásil.
Navzdory těmto varováním se zdá, že polská vláda sází na dobrovolný výcvik a masivní investice do obrany. Polsko je v současnosti největším přispěvatelem na obranu v rámci NATO s výdaji ve výši 4,7 % HDP. V rámci tohoto úsilí plánuje země nejen rozšíření armády, ale také vytvoření robustního systému, který umožní rychlou mobilizaci civilního obyvatelstva v případě konfliktu.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.