Polsko by podle šéfa Národního bezpečnostního úřadu Dariusze Lukowského dokázalo čelit nepřátelské invazi přibližně dva týdny, než by dorazily posily z NATO. V rozhovoru pro televizi Polsat News uvedl, že polská armáda má v současnosti dostatečné zásoby na obranu po dobu jednoho až dvou týdnů, v závislosti na průběhu bojů.
Lukowski zároveň přiznal, že polské ozbrojené síly stále využívají kombinaci moderní a zastaralé techniky, přičemž nedostatek munice se týká především starších systémů. Nově pořízené bojové prostředky jsou však podle něj vybavovány odpovídající municí.
Polská opozice kritizovala stav obranné produkce a tvrdí, že země by měla dostatek munice pouze na pět dní bojů. Lukowski však tyto obavy relativizoval a uvedl, že dostupné zásoby závisí na typu techniky a munice. Polsko, které hraničí s Běloruskem a silně militarizovanou ruskou Kaliningradskou oblastí, se nachází na východním křídle NATO a v případě konfliktu by patřilo k prvním cílům ruské agrese.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 patří Polsko mezi nejvýraznější podporovatele Kyjeva. Varšava poskytla Ukrajině tanky, těžkou techniku a munici. Rostoucí obavy z ruské hrozby vedly polského prezidenta Andrzeje Dudu k výzvě, aby Spojené státy rozmístily na polském území jaderné zbraně jako odstrašující prostředek.
Polský premiér Donald Tusk v lednu vyzval spojence v NATO, aby zvýšili výdaje na obranu. Argumentoval tím, že pokud by všechny evropské členské státy dosáhly polské úrovně obranných výdajů, vojenské rozpočty NATO by byly desetkrát vyšší než ruské.
Napětí mezi NATO a Ruskem se zvyšuje od začátku ruské ofenzivy proti Ukrajině a západní představitelé varují, že během příštích pěti let hrozí velký konflikt v Evropě. Polsko se na tuto možnost intenzivně připravuje a plánuje rozsáhlé rozšíření armády i výcvik civilního obyvatelstva.
Polská vláda nedávno oznámila ambiciózní plán na vojenský výcvik všech dospělých mužů v zemi. Premiér Tusk při představení tohoto plánu zdůraznil, že výcvik bude dobrovolný. Program má být spuštěn do konce roku a jeho cílem je vytvořit rezervy odpovídající možným hrozbám.
V parlamentu Tusk uvedl, že Polsko plánuje více než zdvojnásobit svou armádu na půl milionu vojáků a do roku 2026 proškolit 100 000 lidí. Program bude zahrnovat krátkodobé kurzy pro civilisty bez vojenských zkušeností a delší výcvikové programy pro ty, kteří již mají určité znalosti. Výcvik bude zaměřen na základní vojenské dovednosti, první pomoc a obranné strategie.
Generálpolní štáb Wiesław Kukuła uvedl, že Polsko nemá strategickou hloubku jako některé jiné evropské země, a proto je nezbytné reagovat rychle. „Jsme sousedé Ruské federace a jejího spojence Běloruska, nemáme mezi sebou a nimi žádný ochranný pás. Máme jen omezený čas na přípravu a reakci,“ varoval Kukuła. Podle něj je nezbytné připravit nejen armádu, ale i civilní obyvatelstvo na možné krizové situace.
Někteří vojenští představitelé však varují, že čas se krátí. Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil generál Leon Komornicki uvedl, že Rusko buduje rozsáhlou armádu v týlu a pokud nedojde k dosažení míru, může Moskva zaútočit na pobaltské státy již na konci tohoto roku nebo na začátku příštího. Bývalý velitel raketových a dělostřeleckých sil Jarosław Kraszewski se domnívá, že Tuskovy plány jsou nedostatečné. „Sto tisíc lidí ročně? To je příliš málo. Měli bychom obnovit povinnou vojenskou službu,“ prohlásil.
Navzdory těmto varováním se zdá, že polská vláda sází na dobrovolný výcvik a masivní investice do obrany. Polsko je v současnosti největším přispěvatelem na obranu v rámci NATO s výdaji ve výši 4,7 % HDP. V rámci tohoto úsilí plánuje země nejen rozšíření armády, ale také vytvoření robustního systému, který umožní rychlou mobilizaci civilního obyvatelstva v případě konfliktu.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.