Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský generální štáb uvádí, že denně Rusko čítá průměrně 950 ztrát. Oproti srpnu, kdy ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté zaznamenali denní průměr 931 ztrát, je to mírné navýšení. Od března však celkový průměr denních obětí konzistentně klesá.
Britské ministerstvo obrany ve svém nejnovějším hodnocení poznamenalo, že „snížená měsíční míra obětí v Rusku byla udržena i v době, kdy ruské síly zachovaly vysoké operační tempo podél celé frontové linie a Rusko nadále dosahovalo postupných územních zisků.“ Nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto poklesu ztrát, i přes územní postup, je změna taktiky. Zdá se, že ruští velitelé nahrazují masové pěchotní útoky sofistikovanějšími metodami, které se blíží vedení kombinovaného boje.
Celkově ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté utrpěli přibližně 1118000 ztrát od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Za více než tři roky bojů ztratily ruské síly více než pětinásobek počátečních invazních sil, které čítaly přibližně 200000 mužů.
Počáteční záměr Kremlu, „zvláštní vojenská operace,“ alespoň ve své původní koncepci, nepochybně selhal. Ruští vojenští a zpravodajští činitelé očekávali rychlou kampaň trvající tři dny až dva týdny. Předinvazní zpravodajské odhady předpokládaly, že ukrajinský lid přivítá invazní ruská vojska s otevřenou náručí a květinami. Ve skutečnosti se však setkali s protiletadlovými střelami FIM-92 Stinger a protitankovými střelami FGM-148 Javelin.
Nejvíce smrtícím měsícem byl prosinec 2024, kdy ruské síly ztratily průměrně 1570 zabitých a zraněných vojáků denně. Jedná se o extrémně vysokou míru ztrát pro údajně sofistikovanou vojenskou sílu. Měsíc s nejnižšími ztrátami byl červen 2022, kdy ruské síly ztratily průměrně 172 vojáků denně.
V posledních 15 měsících ztratily ruské síly v průměru více než 1000 mužů denně. Navíc v pěti z těchto měsíců průměrné ztráty přesáhly 1300 vojáků. Pro lepší představu, prapor americké armády nebo námořní pěchoty má přibližně 1000 mužů. To znamená, že ruská armáda ztrácí po dobu více než 15 měsíců každý den ekvivalent celého praporu vojáků. Dále v průběhu 23 měsíců ztratily ruské síly průměrně více než 800 mužů denně.
Ruské síly se v říjnu zřejmě potýkají s obzvlášť těžkými ztrátami. V sedmi dnech dosáhl průměrný počet zabitých nebo zraněných ruských vojáků více než 1000 denně.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.