Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský generální štáb uvádí, že denně Rusko čítá průměrně 950 ztrát. Oproti srpnu, kdy ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté zaznamenali denní průměr 931 ztrát, je to mírné navýšení. Od března však celkový průměr denních obětí konzistentně klesá.
Britské ministerstvo obrany ve svém nejnovějším hodnocení poznamenalo, že „snížená měsíční míra obětí v Rusku byla udržena i v době, kdy ruské síly zachovaly vysoké operační tempo podél celé frontové linie a Rusko nadále dosahovalo postupných územních zisků.“ Nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto poklesu ztrát, i přes územní postup, je změna taktiky. Zdá se, že ruští velitelé nahrazují masové pěchotní útoky sofistikovanějšími metodami, které se blíží vedení kombinovaného boje.
Celkově ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté utrpěli přibližně 1118000 ztrát od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Za více než tři roky bojů ztratily ruské síly více než pětinásobek počátečních invazních sil, které čítaly přibližně 200000 mužů.
Počáteční záměr Kremlu, „zvláštní vojenská operace,“ alespoň ve své původní koncepci, nepochybně selhal. Ruští vojenští a zpravodajští činitelé očekávali rychlou kampaň trvající tři dny až dva týdny. Předinvazní zpravodajské odhady předpokládaly, že ukrajinský lid přivítá invazní ruská vojska s otevřenou náručí a květinami. Ve skutečnosti se však setkali s protiletadlovými střelami FIM-92 Stinger a protitankovými střelami FGM-148 Javelin.
Nejvíce smrtícím měsícem byl prosinec 2024, kdy ruské síly ztratily průměrně 1570 zabitých a zraněných vojáků denně. Jedná se o extrémně vysokou míru ztrát pro údajně sofistikovanou vojenskou sílu. Měsíc s nejnižšími ztrátami byl červen 2022, kdy ruské síly ztratily průměrně 172 vojáků denně.
V posledních 15 měsících ztratily ruské síly v průměru více než 1000 mužů denně. Navíc v pěti z těchto měsíců průměrné ztráty přesáhly 1300 vojáků. Pro lepší představu, prapor americké armády nebo námořní pěchoty má přibližně 1000 mužů. To znamená, že ruská armáda ztrácí po dobu více než 15 měsíců každý den ekvivalent celého praporu vojáků. Dále v průběhu 23 měsíců ztratily ruské síly průměrně více než 800 mužů denně.
Ruské síly se v říjnu zřejmě potýkají s obzvlášť těžkými ztrátami. V sedmi dnech dosáhl průměrný počet zabitých nebo zraněných ruských vojáků více než 1000 denně.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.