Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský generální štáb uvádí, že denně Rusko čítá průměrně 950 ztrát. Oproti srpnu, kdy ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté zaznamenali denní průměr 931 ztrát, je to mírné navýšení. Od března však celkový průměr denních obětí konzistentně klesá.
Britské ministerstvo obrany ve svém nejnovějším hodnocení poznamenalo, že „snížená měsíční míra obětí v Rusku byla udržena i v době, kdy ruské síly zachovaly vysoké operační tempo podél celé frontové linie a Rusko nadále dosahovalo postupných územních zisků.“ Nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto poklesu ztrát, i přes územní postup, je změna taktiky. Zdá se, že ruští velitelé nahrazují masové pěchotní útoky sofistikovanějšími metodami, které se blíží vedení kombinovaného boje.
Celkově ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté utrpěli přibližně 1118000 ztrát od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Za více než tři roky bojů ztratily ruské síly více než pětinásobek počátečních invazních sil, které čítaly přibližně 200000 mužů.
Počáteční záměr Kremlu, „zvláštní vojenská operace,“ alespoň ve své původní koncepci, nepochybně selhal. Ruští vojenští a zpravodajští činitelé očekávali rychlou kampaň trvající tři dny až dva týdny. Předinvazní zpravodajské odhady předpokládaly, že ukrajinský lid přivítá invazní ruská vojska s otevřenou náručí a květinami. Ve skutečnosti se však setkali s protiletadlovými střelami FIM-92 Stinger a protitankovými střelami FGM-148 Javelin.
Nejvíce smrtícím měsícem byl prosinec 2024, kdy ruské síly ztratily průměrně 1570 zabitých a zraněných vojáků denně. Jedná se o extrémně vysokou míru ztrát pro údajně sofistikovanou vojenskou sílu. Měsíc s nejnižšími ztrátami byl červen 2022, kdy ruské síly ztratily průměrně 172 vojáků denně.
V posledních 15 měsících ztratily ruské síly v průměru více než 1000 mužů denně. Navíc v pěti z těchto měsíců průměrné ztráty přesáhly 1300 vojáků. Pro lepší představu, prapor americké armády nebo námořní pěchoty má přibližně 1000 mužů. To znamená, že ruská armáda ztrácí po dobu více než 15 měsíců každý den ekvivalent celého praporu vojáků. Dále v průběhu 23 měsíců ztratily ruské síly průměrně více než 800 mužů denně.
Ruské síly se v říjnu zřejmě potýkají s obzvlášť těžkými ztrátami. V sedmi dnech dosáhl průměrný počet zabitých nebo zraněných ruských vojáků více než 1000 denně.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.