Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Ukrajinský generální štáb uvádí, že denně Rusko čítá průměrně 950 ztrát. Oproti srpnu, kdy ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté zaznamenali denní průměr 931 ztrát, je to mírné navýšení. Od března však celkový průměr denních obětí konzistentně klesá.
Britské ministerstvo obrany ve svém nejnovějším hodnocení poznamenalo, že „snížená měsíční míra obětí v Rusku byla udržena i v době, kdy ruské síly zachovaly vysoké operační tempo podél celé frontové linie a Rusko nadále dosahovalo postupných územních zisků.“ Nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto poklesu ztrát, i přes územní postup, je změna taktiky. Zdá se, že ruští velitelé nahrazují masové pěchotní útoky sofistikovanějšími metodami, které se blíží vedení kombinovaného boje.
Celkově ruská armáda, polovojenské jednotky a proruští separatisté utrpěli přibližně 1118000 ztrát od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Za více než tři roky bojů ztratily ruské síly více než pětinásobek počátečních invazních sil, které čítaly přibližně 200000 mužů.
Počáteční záměr Kremlu, „zvláštní vojenská operace,“ alespoň ve své původní koncepci, nepochybně selhal. Ruští vojenští a zpravodajští činitelé očekávali rychlou kampaň trvající tři dny až dva týdny. Předinvazní zpravodajské odhady předpokládaly, že ukrajinský lid přivítá invazní ruská vojska s otevřenou náručí a květinami. Ve skutečnosti se však setkali s protiletadlovými střelami FIM-92 Stinger a protitankovými střelami FGM-148 Javelin.
Nejvíce smrtícím měsícem byl prosinec 2024, kdy ruské síly ztratily průměrně 1570 zabitých a zraněných vojáků denně. Jedná se o extrémně vysokou míru ztrát pro údajně sofistikovanou vojenskou sílu. Měsíc s nejnižšími ztrátami byl červen 2022, kdy ruské síly ztratily průměrně 172 vojáků denně.
V posledních 15 měsících ztratily ruské síly v průměru více než 1000 mužů denně. Navíc v pěti z těchto měsíců průměrné ztráty přesáhly 1300 vojáků. Pro lepší představu, prapor americké armády nebo námořní pěchoty má přibližně 1000 mužů. To znamená, že ruská armáda ztrácí po dobu více než 15 měsíců každý den ekvivalent celého praporu vojáků. Dále v průběhu 23 měsíců ztratily ruské síly průměrně více než 800 mužů denně.
Ruské síly se v říjnu zřejmě potýkají s obzvlášť těžkými ztrátami. V sedmi dnech dosáhl průměrný počet zabitých nebo zraněných ruských vojáků více než 1000 denně.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
