Dva německé stíhací letouny Eurofighter v neděli vzlétly, aby zachytily a sledovaly ruský vojenský letoun. Jednalo se o špionážní letoun Il-20M, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, ale bez letového plánu a rádiového spojení.
Německé letectvo v tiskové zprávě uvedlo, že jejich letouny musely zasáhnout poté, co je na nespecifikované letadlo upozornilo NATO. Následně identifikovaly neznámý letoun jako ruský průzkumný stroj Il-20M. Po vizuálním kontaktu předali doprovod švédským partnerům v NATO a vrátily se na svou základnu v Rostocku-Laage.
K incidentu došlo krátce poté, co Estonsko ohlásilo, že ruské stíhačky narušily jeho vzdušný prostor. Tři ruské stíhací letouny MiG-31 měly v pátek bez povolení vstoupit do estonského vzdušného prostoru a zůstat tam po dobu dvanácti minut, než byly donuceny k odletu. Severoatlantická rada NATO se kvůli tomu setká v úterý, aby prodiskutovala ruské narušení estonského vzdušného prostoru.
Estonsko vyzvalo své západní spojence, aby ukázali jednotu tváří v tvář rostoucí ruské agresi. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to prohlásil v pátek poté, co tři ruské stíhačky narušily vzdušný prostor země. V rozhovoru pro Politico uvedl, že incident ukazuje, že Vladimir Putin nemá zájem na míru.
„Šlo o vážné porušení ze strany Ruska. Tři stíhačky MiG-31 vstoupily do vzdušného prostoru NATO na 12 minut,“ řekl Tsahkna. Podle něj se NATO zachovalo adekvátně, když byly okamžitě vyslány italské stíhačky. Podle diplomatky EU Kaji Kallas se jednalo o „mimořádně vážnou provokaci“.
Incident je již třetím narušením vzdušného prostoru NATO během několika dní. Ruské drony předtím přeletěly nad Polskem a Rumunskem. „Musíme pochopit, že Putin nechce mít na Ukrajině žádný mír,“ dodal Tsahkna s tím, že Putin bombarduje Ukrajinu a je také stále agresivnější vůči NATO.
Estonsko aktivovalo článek 4 Smlouvy o NATO, který volá po naléhavých jednáních se spojenci. „Rusko testuje NATO, jednotu Evropy,“ řekl ministr a dodal, že východní křídlo aliance na sebe bere stále větší zodpovědnost.
V reakci na agresi prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila nové kolo sankcí EU vůči ruské energetice a finančním transakcím. „Prezident Putin neustále eskaluje a v reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ řekla a dodala, že sankce budou používány tak dlouho, dokud Rusko nezasedne k jednacímu stolu.
Rozhodnutí Velké Británie, Kanady a Austrálie uznat palestinský stát vyvolalo naděje na oživení takzvaného dvoustátního řešení. Podle diplomata Husama Zomlota je tento krok jedním z posledních pokusů o dosažení míru v regionu.
Dva německé stíhací letouny Eurofighter v neděli vzlétly, aby zachytily a sledovaly ruský vojenský letoun. Jednalo se o špionážní letoun Il-20M, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, ale bez letového plánu a rádiového spojení.
Britská vláda uvažuje o využití zmrazených ruských státních aktiv v hodnotě 25 miliard liber k financování půjček pro Ukrajinu. Britská ministryně financí Rachel Reevesová představila tento kontroverzní plán na sobotním setkání ministrů financí Evropské unie v Kodani.
Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.
Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.
Lidé se dělí na dvě skupiny: ti, kteří se sprchují ráno, a ti, kteří preferují sprchu večer. Ranní sprcha má za úkol probrat člověka a připravit ho na den. Večerní sprcha zase pomáhá smýt nečistoty a připravit tělo na odpočinek. Věda však nabízí zajímavý pohled na to, která volba je pro naše zdraví přínosnější.
Britský ministr obrany Jon Healey vydal varování Moskvě, že Spojené království nebude váhat jednat, pokud Rusko nepřestane narušovat vzdušný prostor NATO. Učinil tak poté, co tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek vletěly do estonského vzdušného prostoru.
Navzdory obavám z izraelské anexe uvítali Palestinci na Západním břehu Jordánu rozhodnutí mezinárodního společenství uznat jejich stát. Pro mnohé z nich, jako je Abdel Aziz Majarmeh, který přišel o svého třináctiletého syna Isláma, je to důležitý symbolický akt.
Dříve britské vlády tvrdily, že uznání Palestiny by mělo být součástí mírového procesu, ovšem premiér Sir Keir Starmer se pod tlakem událostí i vlastních poslanců rozhodl, že ta pravá chvíle je právě teď.
Jen pár dní po tom, co se v poklidné letní noci ve východním Polsku rozezněly sirény a oblohu proťal řev stíhaček NATO, se Evropa ptá na klíčovou otázku. Nejde o to, jestli Moskva záměrně poslala téměř dvě desítky dronů do vzdušného prostoru NATO, ale spíše o to, co tato vojenská reakce vypovídá o dlouhodobé schopnosti aliance čelit této hrozbě. Pokud se jednalo o záměrný test obrany NATO, jak se Polsko domnívá, pak to pro Rusko byl pozoruhodně levný experiment.
Prezident Donald Trump a jeho administrativa dávají najevo, že pro ně není priorita boj proti klimatickým změnám. Podle amerického ministra energetiky Chrise Wrighta je nebezpečí klimatických změn „přehnané“ a je nutné přestat dotovat obnovitelné zdroje energie.