Dva německé stíhací letouny Eurofighter v neděli vzlétly, aby zachytily a sledovaly ruský vojenský letoun. Jednalo se o špionážní letoun Il-20M, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, ale bez letového plánu a rádiového spojení.
Německé letectvo v tiskové zprávě uvedlo, že jejich letouny musely zasáhnout poté, co je na nespecifikované letadlo upozornilo NATO. Následně identifikovaly neznámý letoun jako ruský průzkumný stroj Il-20M. Po vizuálním kontaktu předali doprovod švédským partnerům v NATO a vrátily se na svou základnu v Rostocku-Laage.
K incidentu došlo krátce poté, co Estonsko ohlásilo, že ruské stíhačky narušily jeho vzdušný prostor. Tři ruské stíhací letouny MiG-31 měly v pátek bez povolení vstoupit do estonského vzdušného prostoru a zůstat tam po dobu dvanácti minut, než byly donuceny k odletu. Severoatlantická rada NATO se kvůli tomu setká v úterý, aby prodiskutovala ruské narušení estonského vzdušného prostoru.
Estonsko vyzvalo své západní spojence, aby ukázali jednotu tváří v tvář rostoucí ruské agresi. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to prohlásil v pátek poté, co tři ruské stíhačky narušily vzdušný prostor země. V rozhovoru pro Politico uvedl, že incident ukazuje, že Vladimir Putin nemá zájem na míru.
„Šlo o vážné porušení ze strany Ruska. Tři stíhačky MiG-31 vstoupily do vzdušného prostoru NATO na 12 minut,“ řekl Tsahkna. Podle něj se NATO zachovalo adekvátně, když byly okamžitě vyslány italské stíhačky. Podle diplomatky EU Kaji Kallas se jednalo o „mimořádně vážnou provokaci“.
Incident je již třetím narušením vzdušného prostoru NATO během několika dní. Ruské drony předtím přeletěly nad Polskem a Rumunskem. „Musíme pochopit, že Putin nechce mít na Ukrajině žádný mír,“ dodal Tsahkna s tím, že Putin bombarduje Ukrajinu a je také stále agresivnější vůči NATO.
Estonsko aktivovalo článek 4 Smlouvy o NATO, který volá po naléhavých jednáních se spojenci. „Rusko testuje NATO, jednotu Evropy,“ řekl ministr a dodal, že východní křídlo aliance na sebe bere stále větší zodpovědnost.
V reakci na agresi prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila nové kolo sankcí EU vůči ruské energetice a finančním transakcím. „Prezident Putin neustále eskaluje a v reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ řekla a dodala, že sankce budou používány tak dlouho, dokud Rusko nezasedne k jednacímu stolu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.