Mario Draghi si v poklidném důchodu sotva zvykl na ticho, když mu v září 2023 zazvonil telefon. Volala kancelář Ursuly von der Leyenové. Evropská komise potřebovala pomoc s úkolem, který nelze označit jinak než za herkulovský: najít způsob, jak znovu učinit Evropu konkurenceschopnou. Draghi, bývalý premiér Itálie a bývalý šéf Evropské centrální banky, po pár dnech váhání kývl.
Nyní, v červenci 2025, se jeho návrhy vrací do centra evropské pozornosti. Von der Leyenová právě představuje návrh rozpočtu EU na období 2028–2034 – a ve světě, kde dominuje geopolitická síla Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, jde o zásadní moment jejího mandátu.
Rozpočet EU, známý jako Multiannual Financial Framework (MFF), čelí nebývalému tlaku. Má být zbraní proti obchodní válce s USA, skutečné válce s Ruskem, konkurenci z Číny, krizi na Blízkém východě, klimatickým změnám, migraci i sílícímu vlivu krajní pravice v Evropě.
„Pokud nezasáhneme, budeme nuceni obětovat buď naši prosperitu, životní prostředí, nebo svobodu,“ varoval Draghi.
Současný rozpočet EU se pohybuje kolem 1,2 bilionu eur, což je asi 1 % HDP celé unie – v kontrastu s 48 % HDP u německého rozpočtu a 57 % u francouzského. Draghi i mnozí analytici tvrdí, že veřejné investice na evropské úrovni zdaleka neodpovídají výzvám, kterým kontinent čelí.
Jak moc by tedy měl být rozpočet navýšen?
Ekonom Jan Stráský z OECD odhaduje, že i navýšení o 20–30 % (tedy zhruba na 1,3 % HDP) by mělo významný dopad. Jiní, například Zsolt Darvas z bruselského think-tanku Bruegel, jdou dál a volají po zdvojnásobení rozpočtu, což by ho dostalo na přibližně 2 % HDP. Jen tak lze podle něj financovat klimatickou transformaci i splácení covidových dluhů.
OECD ve svém červencovém reportu doporučuje nejen zvýšení rozpočtu, ale i jeho restrukturalizaci – přesměrování výdajů na obranu, integraci energetického trhu a přeshraniční infrastrukturu. Podobně Draghi doporučuje zjednodušení rozpočtu: sloučení Společné zemědělské politiky a Fondu soudržnosti do jednoho megafondu.
Plán von der Leyenové má tři hlavní pilíře. 1) Zjednodušený fond pro vnitřní politiku – sloučení hlavních výdajových položek, 2) Evropský fond konkurenceschopnosti – podpora klíčových odvětví a výzkumu a 3) Fond pro vnější akce – kombinace rozvojové pomoci a diplomatických nástrojů.
Očekává se, že tyto návrhy vyvolají silný odpor, zejména ze strany zemědělců a regionů závislých na strukturálních fondech.
Nejtěžší otázkou není, kolik utratit, ale kde vzít peníze. Diskuse o tzv. vlastních zdrojích EU – tedy nových formách příjmů – je politicky výbušná. Zatímco Komisař pro rozpočet Piotr Serafin připravuje „ambiciózní balíček“, některé státy, například Švédsko, se staví ostře proti jakýmkoli novým daním na úrovni EU.
„Nepotřebujeme nové vlastní zdroje, rozhodně ne evropské daně,“ řekla švédská ministryně Jessica Rosencrantzová. Podle ní je nutné spíš přehodnotit priority v rámci stávajícího rozpočtu.
Jednou z cest k úsporám by podle ní bylo odepřít prostředky státům, které porušují zásady právního státu – narážka především na Maďarsko. Jenže vzhledem k nutnosti jednomyslného schválení rozpočtu se i tento bod může stát předmětem politického vydírání.
V konečném důsledku je rozpočtová debata víc než jen hra s čísly. Jde o otázku identity: Co vlastně EU znamená? Kolik toho mají členské státy dělat společně – a kolik si mají nechat na národní úrovni?
Historie ukazuje, že změny v MFF bývají spíše kosmetické než systémové. A pokud bude muset být výsledek opět jednomyslně přijat všemi 27 členskými státy, šance na skutečnou transformaci nejsou velké.
„Vidíme obrovskou rigiditu,“ varuje Darvas z Bruegelu. „Obávám se, že ani tentokrát nedojde k žádným zásadním změnám.“
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.