Mario Draghi si v poklidném důchodu sotva zvykl na ticho, když mu v září 2023 zazvonil telefon. Volala kancelář Ursuly von der Leyenové. Evropská komise potřebovala pomoc s úkolem, který nelze označit jinak než za herkulovský: najít způsob, jak znovu učinit Evropu konkurenceschopnou. Draghi, bývalý premiér Itálie a bývalý šéf Evropské centrální banky, po pár dnech váhání kývl.
Nyní, v červenci 2025, se jeho návrhy vrací do centra evropské pozornosti. Von der Leyenová právě představuje návrh rozpočtu EU na období 2028–2034 – a ve světě, kde dominuje geopolitická síla Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, jde o zásadní moment jejího mandátu.
Rozpočet EU, známý jako Multiannual Financial Framework (MFF), čelí nebývalému tlaku. Má být zbraní proti obchodní válce s USA, skutečné válce s Ruskem, konkurenci z Číny, krizi na Blízkém východě, klimatickým změnám, migraci i sílícímu vlivu krajní pravice v Evropě.
„Pokud nezasáhneme, budeme nuceni obětovat buď naši prosperitu, životní prostředí, nebo svobodu,“ varoval Draghi.
Současný rozpočet EU se pohybuje kolem 1,2 bilionu eur, což je asi 1 % HDP celé unie – v kontrastu s 48 % HDP u německého rozpočtu a 57 % u francouzského. Draghi i mnozí analytici tvrdí, že veřejné investice na evropské úrovni zdaleka neodpovídají výzvám, kterým kontinent čelí.
Jak moc by tedy měl být rozpočet navýšen?
Ekonom Jan Stráský z OECD odhaduje, že i navýšení o 20–30 % (tedy zhruba na 1,3 % HDP) by mělo významný dopad. Jiní, například Zsolt Darvas z bruselského think-tanku Bruegel, jdou dál a volají po zdvojnásobení rozpočtu, což by ho dostalo na přibližně 2 % HDP. Jen tak lze podle něj financovat klimatickou transformaci i splácení covidových dluhů.
OECD ve svém červencovém reportu doporučuje nejen zvýšení rozpočtu, ale i jeho restrukturalizaci – přesměrování výdajů na obranu, integraci energetického trhu a přeshraniční infrastrukturu. Podobně Draghi doporučuje zjednodušení rozpočtu: sloučení Společné zemědělské politiky a Fondu soudržnosti do jednoho megafondu.
Plán von der Leyenové má tři hlavní pilíře. 1) Zjednodušený fond pro vnitřní politiku – sloučení hlavních výdajových položek, 2) Evropský fond konkurenceschopnosti – podpora klíčových odvětví a výzkumu a 3) Fond pro vnější akce – kombinace rozvojové pomoci a diplomatických nástrojů.
Očekává se, že tyto návrhy vyvolají silný odpor, zejména ze strany zemědělců a regionů závislých na strukturálních fondech.
Nejtěžší otázkou není, kolik utratit, ale kde vzít peníze. Diskuse o tzv. vlastních zdrojích EU – tedy nových formách příjmů – je politicky výbušná. Zatímco Komisař pro rozpočet Piotr Serafin připravuje „ambiciózní balíček“, některé státy, například Švédsko, se staví ostře proti jakýmkoli novým daním na úrovni EU.
„Nepotřebujeme nové vlastní zdroje, rozhodně ne evropské daně,“ řekla švédská ministryně Jessica Rosencrantzová. Podle ní je nutné spíš přehodnotit priority v rámci stávajícího rozpočtu.
Jednou z cest k úsporám by podle ní bylo odepřít prostředky státům, které porušují zásady právního státu – narážka především na Maďarsko. Jenže vzhledem k nutnosti jednomyslného schválení rozpočtu se i tento bod může stát předmětem politického vydírání.
V konečném důsledku je rozpočtová debata víc než jen hra s čísly. Jde o otázku identity: Co vlastně EU znamená? Kolik toho mají členské státy dělat společně – a kolik si mají nechat na národní úrovni?
Historie ukazuje, že změny v MFF bývají spíše kosmetické než systémové. A pokud bude muset být výsledek opět jednomyslně přijat všemi 27 členskými státy, šance na skutečnou transformaci nejsou velké.
„Vidíme obrovskou rigiditu,“ varuje Darvas z Bruegelu. „Obávám se, že ani tentokrát nedojde k žádným zásadním změnám.“
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.