Mario Draghi si v poklidném důchodu sotva zvykl na ticho, když mu v září 2023 zazvonil telefon. Volala kancelář Ursuly von der Leyenové. Evropská komise potřebovala pomoc s úkolem, který nelze označit jinak než za herkulovský: najít způsob, jak znovu učinit Evropu konkurenceschopnou. Draghi, bývalý premiér Itálie a bývalý šéf Evropské centrální banky, po pár dnech váhání kývl.
Nyní, v červenci 2025, se jeho návrhy vrací do centra evropské pozornosti. Von der Leyenová právě představuje návrh rozpočtu EU na období 2028–2034 – a ve světě, kde dominuje geopolitická síla Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, jde o zásadní moment jejího mandátu.
Rozpočet EU, známý jako Multiannual Financial Framework (MFF), čelí nebývalému tlaku. Má být zbraní proti obchodní válce s USA, skutečné válce s Ruskem, konkurenci z Číny, krizi na Blízkém východě, klimatickým změnám, migraci i sílícímu vlivu krajní pravice v Evropě.
„Pokud nezasáhneme, budeme nuceni obětovat buď naši prosperitu, životní prostředí, nebo svobodu,“ varoval Draghi.
Současný rozpočet EU se pohybuje kolem 1,2 bilionu eur, což je asi 1 % HDP celé unie – v kontrastu s 48 % HDP u německého rozpočtu a 57 % u francouzského. Draghi i mnozí analytici tvrdí, že veřejné investice na evropské úrovni zdaleka neodpovídají výzvám, kterým kontinent čelí.
Jak moc by tedy měl být rozpočet navýšen?
Ekonom Jan Stráský z OECD odhaduje, že i navýšení o 20–30 % (tedy zhruba na 1,3 % HDP) by mělo významný dopad. Jiní, například Zsolt Darvas z bruselského think-tanku Bruegel, jdou dál a volají po zdvojnásobení rozpočtu, což by ho dostalo na přibližně 2 % HDP. Jen tak lze podle něj financovat klimatickou transformaci i splácení covidových dluhů.
OECD ve svém červencovém reportu doporučuje nejen zvýšení rozpočtu, ale i jeho restrukturalizaci – přesměrování výdajů na obranu, integraci energetického trhu a přeshraniční infrastrukturu. Podobně Draghi doporučuje zjednodušení rozpočtu: sloučení Společné zemědělské politiky a Fondu soudržnosti do jednoho megafondu.
Plán von der Leyenové má tři hlavní pilíře. 1) Zjednodušený fond pro vnitřní politiku – sloučení hlavních výdajových položek, 2) Evropský fond konkurenceschopnosti – podpora klíčových odvětví a výzkumu a 3) Fond pro vnější akce – kombinace rozvojové pomoci a diplomatických nástrojů.
Očekává se, že tyto návrhy vyvolají silný odpor, zejména ze strany zemědělců a regionů závislých na strukturálních fondech.
Nejtěžší otázkou není, kolik utratit, ale kde vzít peníze. Diskuse o tzv. vlastních zdrojích EU – tedy nových formách příjmů – je politicky výbušná. Zatímco Komisař pro rozpočet Piotr Serafin připravuje „ambiciózní balíček“, některé státy, například Švédsko, se staví ostře proti jakýmkoli novým daním na úrovni EU.
„Nepotřebujeme nové vlastní zdroje, rozhodně ne evropské daně,“ řekla švédská ministryně Jessica Rosencrantzová. Podle ní je nutné spíš přehodnotit priority v rámci stávajícího rozpočtu.
Jednou z cest k úsporám by podle ní bylo odepřít prostředky státům, které porušují zásady právního státu – narážka především na Maďarsko. Jenže vzhledem k nutnosti jednomyslného schválení rozpočtu se i tento bod může stát předmětem politického vydírání.
V konečném důsledku je rozpočtová debata víc než jen hra s čísly. Jde o otázku identity: Co vlastně EU znamená? Kolik toho mají členské státy dělat společně – a kolik si mají nechat na národní úrovni?
Historie ukazuje, že změny v MFF bývají spíše kosmetické než systémové. A pokud bude muset být výsledek opět jednomyslně přijat všemi 27 členskými státy, šance na skutečnou transformaci nejsou velké.
„Vidíme obrovskou rigiditu,“ varuje Darvas z Bruegelu. „Obávám se, že ani tentokrát nedojde k žádným zásadním změnám.“
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.