Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Toto vyjádření přišlo den poté, co se 26 zemí zavázalo vyslat na ukrajinské území jednotky, pokud bude dosaženo příměří. Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku řekl, že rozmístění západních sil by nebylo prospěšné pro dlouhodobý mír.
Putinovy komentáře se objevily den po summitu v Paříži, který hostil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na summitu se dvacet šest zemí zavázalo připojit se k „zabezpečovacím“ silám, které by měly být nasazeny v zemi zničené válkou. Cílem těchto sil je odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu.
Jednotky by neměly být nasazeny na frontové linii, ale měly by zabránit jakékoli nové rozsáhlé agresi. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj tento krok ocenil a označil ho za první takový vážný a konkrétní krok po dlouhé době.
Ačkoliv Macron uvedl, že se Spojené státy jasně vyjádřily o své ochotě podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, rozsah americké účasti stále zůstává nejasný. Donald Trump, který vedl jednání s evropskými lídry prostřednictvím videokonference, se po summitu vyjádřil, že brzy promluví s Putinem. Ruský mluvčí Peskov následně potvrdil, že takový telefonát může být rychle domluven.
V rámci koalice panují i určité neshody. Německý kancléř Friedrich Merz sice vyzval k většímu tlaku na Rusko, ale ohledně zapojení vojsk zůstává opatrný. Podobný postoj zaujala i italská premiérka Giorgia Meloniová, která zopakovala, že Itálie vojska na Ukrajinu nepošle. Může však pomoci s monitorováním případné mírové dohody.
Mezi západními lídry roste frustrace z toho, že Putin nejeví žádný zájem o mírovou dohodu. Zelenskyj po hovoru s Trumpem řekl, že jednali o sankcích proti Rusku a ochraně ukrajinského vzdušného prostoru. Macron obvinil Rusko z toho, že se snaží pouze „získat čas“ a mezitím zintenzivňuje útoky na civilisty. Pokud Rusko bude i nadále odmítat mírovou dohodu, Macron pohrozil dalšími sankcemi.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.