Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Toto vyjádření přišlo den poté, co se 26 zemí zavázalo vyslat na ukrajinské území jednotky, pokud bude dosaženo příměří. Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku řekl, že rozmístění západních sil by nebylo prospěšné pro dlouhodobý mír.
Putinovy komentáře se objevily den po summitu v Paříži, který hostil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na summitu se dvacet šest zemí zavázalo připojit se k „zabezpečovacím“ silám, které by měly být nasazeny v zemi zničené válkou. Cílem těchto sil je odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu.
Jednotky by neměly být nasazeny na frontové linii, ale měly by zabránit jakékoli nové rozsáhlé agresi. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj tento krok ocenil a označil ho za první takový vážný a konkrétní krok po dlouhé době.
Ačkoliv Macron uvedl, že se Spojené státy jasně vyjádřily o své ochotě podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, rozsah americké účasti stále zůstává nejasný. Donald Trump, který vedl jednání s evropskými lídry prostřednictvím videokonference, se po summitu vyjádřil, že brzy promluví s Putinem. Ruský mluvčí Peskov následně potvrdil, že takový telefonát může být rychle domluven.
V rámci koalice panují i určité neshody. Německý kancléř Friedrich Merz sice vyzval k většímu tlaku na Rusko, ale ohledně zapojení vojsk zůstává opatrný. Podobný postoj zaujala i italská premiérka Giorgia Meloniová, která zopakovala, že Itálie vojska na Ukrajinu nepošle. Může však pomoci s monitorováním případné mírové dohody.
Mezi západními lídry roste frustrace z toho, že Putin nejeví žádný zájem o mírovou dohodu. Zelenskyj po hovoru s Trumpem řekl, že jednali o sankcích proti Rusku a ochraně ukrajinského vzdušného prostoru. Macron obvinil Rusko z toho, že se snaží pouze „získat čas“ a mezitím zintenzivňuje útoky na civilisty. Pokud Rusko bude i nadále odmítat mírovou dohodu, Macron pohrozil dalšími sankcemi.
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.
Součástí obrovského úspěchu Leoše Mareše dlouhá léta byly i sociální sítě, což však v posledních měsících už úplně neplatí. Oblíbený moderátor se z nich totiž stáhl a zřejmě na tom nehodlá nic měnit.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.