Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Toto vyjádření přišlo den poté, co se 26 zemí zavázalo vyslat na ukrajinské území jednotky, pokud bude dosaženo příměří. Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku řekl, že rozmístění západních sil by nebylo prospěšné pro dlouhodobý mír.
Putinovy komentáře se objevily den po summitu v Paříži, který hostil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na summitu se dvacet šest zemí zavázalo připojit se k „zabezpečovacím“ silám, které by měly být nasazeny v zemi zničené válkou. Cílem těchto sil je odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu.
Jednotky by neměly být nasazeny na frontové linii, ale měly by zabránit jakékoli nové rozsáhlé agresi. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj tento krok ocenil a označil ho za první takový vážný a konkrétní krok po dlouhé době.
Ačkoliv Macron uvedl, že se Spojené státy jasně vyjádřily o své ochotě podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, rozsah americké účasti stále zůstává nejasný. Donald Trump, který vedl jednání s evropskými lídry prostřednictvím videokonference, se po summitu vyjádřil, že brzy promluví s Putinem. Ruský mluvčí Peskov následně potvrdil, že takový telefonát může být rychle domluven.
V rámci koalice panují i určité neshody. Německý kancléř Friedrich Merz sice vyzval k většímu tlaku na Rusko, ale ohledně zapojení vojsk zůstává opatrný. Podobný postoj zaujala i italská premiérka Giorgia Meloniová, která zopakovala, že Itálie vojska na Ukrajinu nepošle. Může však pomoci s monitorováním případné mírové dohody.
Mezi západními lídry roste frustrace z toho, že Putin nejeví žádný zájem o mírovou dohodu. Zelenskyj po hovoru s Trumpem řekl, že jednali o sankcích proti Rusku a ochraně ukrajinského vzdušného prostoru. Macron obvinil Rusko z toho, že se snaží pouze „získat čas“ a mezitím zintenzivňuje útoky na civilisty. Pokud Rusko bude i nadále odmítat mírovou dohodu, Macron pohrozil dalšími sankcemi.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.
Americké Ministerstvo zahraničí zveřejnilo anonymní stostránkovou zprávu s názvem Kuba: Hlavní město komunismu 21. století, která obviňuje kubánskou vládu z dlouholeté podvratné činnosti na území Spojených států.
Vědci z Durhamské univerzity přišli s objevem, že Mléčná dráha byla v dávné minulosti zasažena přímým nárazem jiné galaxie, který ji naklonil na bok.
Rozsáhlé škrty v americkém programu zaměřeném na boj proti HIV způsobují po celém světě závažné a ničivé dopady, jak odhaluje nová zpráva chystaná pro Mezinárodní konferenci o AIDS v Riu de Janeiru. Žádná část tohoto globálního projektu nezůstala ušetřena, a to ani přes dřívější přísliby administrativy prezidenta Donalda Trumpa, že život zachraňující péče zůstane zachována. Změny v americké politice tak přímo ohrožují dosavadní pokrok a staví předcházející úspěchy do bezprostředního rizika.
Ukrajinská dělostřelecká a dronová kanonáda zaměřená na Krymský poloostrov vnáší zásadní komplikace do každodenního života tamních obyvatel. Útoky zaměřené na energetickou infrastrukturu a zásobovací trasy vedly k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, nedostatku vody a kritickému nedostatku pohonných hmot. V mnoha oblastech tak musely být zavedeny přísné přídělové systémy a omezení pro soukromé řidiče.
Lidé na celém světě stále častěji stahují aplikace, které imitují reálné služby, jako je doručování jídla, nakupování oblečení nebo dokonce kouření. Příkladem je aplikace FoodNeverComes, která uvádí téměř milion vyřízených fiktivních objednávek, nebo Dopamine Shop, kde lze do košíku vložit cokoliv od levných drobností až po astronomicky drahé položky. Uživatelé si vyberou zboží a potvrdí objednávku, aniž by však zadávali platební údaje nebo očekávali doručení zásilky.
V aukci v anglickém hrabství Wiltshire se bude dražit vzácný dopis jednoho z cestujících z Titanicu, který byl napsán jen několik dní před potopením lodi. Očekává se, že se tento historický dokument prodá až za pětatřicet tisíc liber.
Ačkoli volební preference amerického prezidenta Donalda Trumpa klesají, jeho politický cit pro výběr protivníka zůstává ostrý. Tentokrát zaměřil svou pozornost na nového starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho.