Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer v obsáhlém televizním rozhovoru oznámil, že Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku. Kromě toho otevřel debatu o rozšíření francouzského jaderného odstrašování na evropské spojence a varoval před oslabováním role Spojených států v Evropě.
V přímém přenosu, který trval přes tři hodiny, Macron hovořil o celé řadě domácích i mezinárodních témat. Největší pozornost však vyvolala jeho slova o bezpečnosti, evropské obraně a budoucím postupu vůči Rusku.
„Naše vůle je uvalit sankce,“ prohlásil Macron. Podle něj Evropská komise v koordinaci se Spojenými státy dokončuje nový balíček opatření, který by měl být zveřejněn „v následujících dnech“. Cílem je zasáhnout ruské finanční služby a ropný sektor, včetně tzv. sekundárních prodejců. Tyto sankce by měly být spuštěny v případě, že Moskva nepřistoupí na bezpodmínečné příměří.
Macron rovněž překvapivě uvedl, že je připraven zahájit debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na další evropské země. Učinil tak v době, kdy roste nejistota ohledně spolehlivosti americké obrany Evropy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Macron ale zdůraznil, že Francie nebude financovat bezpečnost jiných zemí a rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane výhradně v rukou francouzského prezidenta.
„V následujících týdnech a měsících oficiálně stanovím rámec této otázky,“ slíbil Macron. Tím dal najevo, že Paříž má ambici stát se vedoucím hlasem v otázkách evropské bezpečnosti v době geopolitických otřesů.
Francouzský prezident zároveň zchladil spekulace o možnosti zabavení zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur, které jsou uloženy v belgické instituci Euroclear. Ačkoliv se v posledních týdnech objevily zprávy, že Paříž k tomuto kroku mění postoj, Macron řekl jasně: „Dnes k tomu nemáme právní rámec.“
Současně upozornil, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy své závazky vůči starému kontinentu omezí. „Více a více víme, že zájmy Spojených států už nejsou tolik v Evropě,“ uvedl Macron a dodal, že Evropa sice americké vojáky — zejména na východním křídle — stále potřebuje, ale zároveň by bylo „nezodpovědné“, kdyby se nezačala sama organizovat. Vyzval proto k vybudování silnější evropské obrany během příštích pěti až deseti let.
Rozhovor se dotkl i vnitropolitických otázek. Macron čelil ostrým dotazům na rostoucí zadlužení Francie, rozpočtový deficit i reformy důchodového systému, které v zemi vyvolaly masové protesty. V debatě se střetl i se šéfkou významné odborové centrály Sophií Binetovou ohledně propouštění v hutním gigantu ArcelorMittal.
Macron v závěru rozhovoru překvapivě podpořil myšlenku vypsání několika referend, která by mohla pomoci obejít nefunkční parlament, kde jeho vláda nemá většinu. Jedním z témat by mohlo být i eutanazie, pokud se na ní zákonodárci nedohodnou. Jiné referendum by se podle něj mohlo týkat školství, sociálních otázek či ekonomiky, ale detaily neupřesnil.
Evropští spojenci Ukrajiny ještě hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, odmítlo výzvu k 30dennímu bezpodmínečnému příměří, podpořenou Washingtonem. Namísto toho Kreml pozval Ukrajinu k přímým jednáním v Istanbulu.
Zelenskyj na nabídku zareagoval souhlasem a uvedl, že je připraven setkat se s Putinem v Turecku 15. května. Někteří odborníci podle deníku Kyiv Independent tvrdí, že tento krok mohl Putina zaskočit.
Zdroje agentury Bloomberg uvádějí, že američtí a evropští představitelé vedli 12. května jednání, během nichž Bílý dům dal najevo, že chce nejprve dát prostor pro rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, než zvýší tlak na Moskvu.
Pokud se Putin se Zelenským nesetká, nebo Rusko odmítne 15. května přistoupit na okamžité a bezpodmínečné příměří, evropští lídři podle zdrojů Bloombergu vyzvou prezidenta Donalda Trumpa, aby dostál své dřívější hrozbě a uvalil na Rusko nové sankce.
Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin jednání skutečně zúčastní.
Trump v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval frustraci z pomalého postupu v mírovém procesu. Již 26. dubna naznačil, že jej Putin možná „vodí za nos“ a že ruský prezident o ukončení války nemá skutečný zájem.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
