Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer v obsáhlém televizním rozhovoru oznámil, že Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku. Kromě toho otevřel debatu o rozšíření francouzského jaderného odstrašování na evropské spojence a varoval před oslabováním role Spojených států v Evropě.
V přímém přenosu, který trval přes tři hodiny, Macron hovořil o celé řadě domácích i mezinárodních témat. Největší pozornost však vyvolala jeho slova o bezpečnosti, evropské obraně a budoucím postupu vůči Rusku.
„Naše vůle je uvalit sankce,“ prohlásil Macron. Podle něj Evropská komise v koordinaci se Spojenými státy dokončuje nový balíček opatření, který by měl být zveřejněn „v následujících dnech“. Cílem je zasáhnout ruské finanční služby a ropný sektor, včetně tzv. sekundárních prodejců. Tyto sankce by měly být spuštěny v případě, že Moskva nepřistoupí na bezpodmínečné příměří.
Macron rovněž překvapivě uvedl, že je připraven zahájit debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na další evropské země. Učinil tak v době, kdy roste nejistota ohledně spolehlivosti americké obrany Evropy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Macron ale zdůraznil, že Francie nebude financovat bezpečnost jiných zemí a rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane výhradně v rukou francouzského prezidenta.
„V následujících týdnech a měsících oficiálně stanovím rámec této otázky,“ slíbil Macron. Tím dal najevo, že Paříž má ambici stát se vedoucím hlasem v otázkách evropské bezpečnosti v době geopolitických otřesů.
Francouzský prezident zároveň zchladil spekulace o možnosti zabavení zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur, které jsou uloženy v belgické instituci Euroclear. Ačkoliv se v posledních týdnech objevily zprávy, že Paříž k tomuto kroku mění postoj, Macron řekl jasně: „Dnes k tomu nemáme právní rámec.“
Současně upozornil, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy své závazky vůči starému kontinentu omezí. „Více a více víme, že zájmy Spojených států už nejsou tolik v Evropě,“ uvedl Macron a dodal, že Evropa sice americké vojáky — zejména na východním křídle — stále potřebuje, ale zároveň by bylo „nezodpovědné“, kdyby se nezačala sama organizovat. Vyzval proto k vybudování silnější evropské obrany během příštích pěti až deseti let.
Rozhovor se dotkl i vnitropolitických otázek. Macron čelil ostrým dotazům na rostoucí zadlužení Francie, rozpočtový deficit i reformy důchodového systému, které v zemi vyvolaly masové protesty. V debatě se střetl i se šéfkou významné odborové centrály Sophií Binetovou ohledně propouštění v hutním gigantu ArcelorMittal.
Macron v závěru rozhovoru překvapivě podpořil myšlenku vypsání několika referend, která by mohla pomoci obejít nefunkční parlament, kde jeho vláda nemá většinu. Jedním z témat by mohlo být i eutanazie, pokud se na ní zákonodárci nedohodnou. Jiné referendum by se podle něj mohlo týkat školství, sociálních otázek či ekonomiky, ale detaily neupřesnil.
Evropští spojenci Ukrajiny ještě hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, odmítlo výzvu k 30dennímu bezpodmínečnému příměří, podpořenou Washingtonem. Namísto toho Kreml pozval Ukrajinu k přímým jednáním v Istanbulu.
Zelenskyj na nabídku zareagoval souhlasem a uvedl, že je připraven setkat se s Putinem v Turecku 15. května. Někteří odborníci podle deníku Kyiv Independent tvrdí, že tento krok mohl Putina zaskočit.
Zdroje agentury Bloomberg uvádějí, že američtí a evropští představitelé vedli 12. května jednání, během nichž Bílý dům dal najevo, že chce nejprve dát prostor pro rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, než zvýší tlak na Moskvu.
Pokud se Putin se Zelenským nesetká, nebo Rusko odmítne 15. května přistoupit na okamžité a bezpodmínečné příměří, evropští lídři podle zdrojů Bloombergu vyzvou prezidenta Donalda Trumpa, aby dostál své dřívější hrozbě a uvalil na Rusko nové sankce.
Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin jednání skutečně zúčastní.
Trump v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval frustraci z pomalého postupu v mírovém procesu. Již 26. dubna naznačil, že jej Putin možná „vodí za nos“ a že ruský prezident o ukončení války nemá skutečný zájem.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.