Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer v obsáhlém televizním rozhovoru oznámil, že Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku. Kromě toho otevřel debatu o rozšíření francouzského jaderného odstrašování na evropské spojence a varoval před oslabováním role Spojených států v Evropě.
V přímém přenosu, který trval přes tři hodiny, Macron hovořil o celé řadě domácích i mezinárodních témat. Největší pozornost však vyvolala jeho slova o bezpečnosti, evropské obraně a budoucím postupu vůči Rusku.
„Naše vůle je uvalit sankce,“ prohlásil Macron. Podle něj Evropská komise v koordinaci se Spojenými státy dokončuje nový balíček opatření, který by měl být zveřejněn „v následujících dnech“. Cílem je zasáhnout ruské finanční služby a ropný sektor, včetně tzv. sekundárních prodejců. Tyto sankce by měly být spuštěny v případě, že Moskva nepřistoupí na bezpodmínečné příměří.
Macron rovněž překvapivě uvedl, že je připraven zahájit debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na další evropské země. Učinil tak v době, kdy roste nejistota ohledně spolehlivosti americké obrany Evropy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Macron ale zdůraznil, že Francie nebude financovat bezpečnost jiných zemí a rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane výhradně v rukou francouzského prezidenta.
„V následujících týdnech a měsících oficiálně stanovím rámec této otázky,“ slíbil Macron. Tím dal najevo, že Paříž má ambici stát se vedoucím hlasem v otázkách evropské bezpečnosti v době geopolitických otřesů.
Francouzský prezident zároveň zchladil spekulace o možnosti zabavení zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur, které jsou uloženy v belgické instituci Euroclear. Ačkoliv se v posledních týdnech objevily zprávy, že Paříž k tomuto kroku mění postoj, Macron řekl jasně: „Dnes k tomu nemáme právní rámec.“
Současně upozornil, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy své závazky vůči starému kontinentu omezí. „Více a více víme, že zájmy Spojených států už nejsou tolik v Evropě,“ uvedl Macron a dodal, že Evropa sice americké vojáky — zejména na východním křídle — stále potřebuje, ale zároveň by bylo „nezodpovědné“, kdyby se nezačala sama organizovat. Vyzval proto k vybudování silnější evropské obrany během příštích pěti až deseti let.
Rozhovor se dotkl i vnitropolitických otázek. Macron čelil ostrým dotazům na rostoucí zadlužení Francie, rozpočtový deficit i reformy důchodového systému, které v zemi vyvolaly masové protesty. V debatě se střetl i se šéfkou významné odborové centrály Sophií Binetovou ohledně propouštění v hutním gigantu ArcelorMittal.
Macron v závěru rozhovoru překvapivě podpořil myšlenku vypsání několika referend, která by mohla pomoci obejít nefunkční parlament, kde jeho vláda nemá většinu. Jedním z témat by mohlo být i eutanazie, pokud se na ní zákonodárci nedohodnou. Jiné referendum by se podle něj mohlo týkat školství, sociálních otázek či ekonomiky, ale detaily neupřesnil.
Evropští spojenci Ukrajiny ještě hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, odmítlo výzvu k 30dennímu bezpodmínečnému příměří, podpořenou Washingtonem. Namísto toho Kreml pozval Ukrajinu k přímým jednáním v Istanbulu.
Zelenskyj na nabídku zareagoval souhlasem a uvedl, že je připraven setkat se s Putinem v Turecku 15. května. Někteří odborníci podle deníku Kyiv Independent tvrdí, že tento krok mohl Putina zaskočit.
Zdroje agentury Bloomberg uvádějí, že američtí a evropští představitelé vedli 12. května jednání, během nichž Bílý dům dal najevo, že chce nejprve dát prostor pro rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, než zvýší tlak na Moskvu.
Pokud se Putin se Zelenským nesetká, nebo Rusko odmítne 15. května přistoupit na okamžité a bezpodmínečné příměří, evropští lídři podle zdrojů Bloombergu vyzvou prezidenta Donalda Trumpa, aby dostál své dřívější hrozbě a uvalil na Rusko nové sankce.
Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin jednání skutečně zúčastní.
Trump v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval frustraci z pomalého postupu v mírovém procesu. Již 26. dubna naznačil, že jej Putin možná „vodí za nos“ a že ruský prezident o ukončení války nemá skutečný zájem.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
