Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer v obsáhlém televizním rozhovoru oznámil, že Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku. Kromě toho otevřel debatu o rozšíření francouzského jaderného odstrašování na evropské spojence a varoval před oslabováním role Spojených států v Evropě.
V přímém přenosu, který trval přes tři hodiny, Macron hovořil o celé řadě domácích i mezinárodních témat. Největší pozornost však vyvolala jeho slova o bezpečnosti, evropské obraně a budoucím postupu vůči Rusku.
„Naše vůle je uvalit sankce,“ prohlásil Macron. Podle něj Evropská komise v koordinaci se Spojenými státy dokončuje nový balíček opatření, který by měl být zveřejněn „v následujících dnech“. Cílem je zasáhnout ruské finanční služby a ropný sektor, včetně tzv. sekundárních prodejců. Tyto sankce by měly být spuštěny v případě, že Moskva nepřistoupí na bezpodmínečné příměří.
Macron rovněž překvapivě uvedl, že je připraven zahájit debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na další evropské země. Učinil tak v době, kdy roste nejistota ohledně spolehlivosti americké obrany Evropy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Macron ale zdůraznil, že Francie nebude financovat bezpečnost jiných zemí a rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane výhradně v rukou francouzského prezidenta.
„V následujících týdnech a měsících oficiálně stanovím rámec této otázky,“ slíbil Macron. Tím dal najevo, že Paříž má ambici stát se vedoucím hlasem v otázkách evropské bezpečnosti v době geopolitických otřesů.
Francouzský prezident zároveň zchladil spekulace o možnosti zabavení zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur, které jsou uloženy v belgické instituci Euroclear. Ačkoliv se v posledních týdnech objevily zprávy, že Paříž k tomuto kroku mění postoj, Macron řekl jasně: „Dnes k tomu nemáme právní rámec.“
Současně upozornil, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy své závazky vůči starému kontinentu omezí. „Více a více víme, že zájmy Spojených států už nejsou tolik v Evropě,“ uvedl Macron a dodal, že Evropa sice americké vojáky — zejména na východním křídle — stále potřebuje, ale zároveň by bylo „nezodpovědné“, kdyby se nezačala sama organizovat. Vyzval proto k vybudování silnější evropské obrany během příštích pěti až deseti let.
Rozhovor se dotkl i vnitropolitických otázek. Macron čelil ostrým dotazům na rostoucí zadlužení Francie, rozpočtový deficit i reformy důchodového systému, které v zemi vyvolaly masové protesty. V debatě se střetl i se šéfkou významné odborové centrály Sophií Binetovou ohledně propouštění v hutním gigantu ArcelorMittal.
Macron v závěru rozhovoru překvapivě podpořil myšlenku vypsání několika referend, která by mohla pomoci obejít nefunkční parlament, kde jeho vláda nemá většinu. Jedním z témat by mohlo být i eutanazie, pokud se na ní zákonodárci nedohodnou. Jiné referendum by se podle něj mohlo týkat školství, sociálních otázek či ekonomiky, ale detaily neupřesnil.
Evropští spojenci Ukrajiny ještě hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, odmítlo výzvu k 30dennímu bezpodmínečnému příměří, podpořenou Washingtonem. Namísto toho Kreml pozval Ukrajinu k přímým jednáním v Istanbulu.
Zelenskyj na nabídku zareagoval souhlasem a uvedl, že je připraven setkat se s Putinem v Turecku 15. května. Někteří odborníci podle deníku Kyiv Independent tvrdí, že tento krok mohl Putina zaskočit.
Zdroje agentury Bloomberg uvádějí, že američtí a evropští představitelé vedli 12. května jednání, během nichž Bílý dům dal najevo, že chce nejprve dát prostor pro rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, než zvýší tlak na Moskvu.
Pokud se Putin se Zelenským nesetká, nebo Rusko odmítne 15. května přistoupit na okamžité a bezpodmínečné příměří, evropští lídři podle zdrojů Bloombergu vyzvou prezidenta Donalda Trumpa, aby dostál své dřívější hrozbě a uvalil na Rusko nové sankce.
Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin jednání skutečně zúčastní.
Trump v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval frustraci z pomalého postupu v mírovém procesu. Již 26. dubna naznačil, že jej Putin možná „vodí za nos“ a že ruský prezident o ukončení války nemá skutečný zájem.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
