Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer v obsáhlém televizním rozhovoru oznámil, že Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku. Kromě toho otevřel debatu o rozšíření francouzského jaderného odstrašování na evropské spojence a varoval před oslabováním role Spojených států v Evropě.
V přímém přenosu, který trval přes tři hodiny, Macron hovořil o celé řadě domácích i mezinárodních témat. Největší pozornost však vyvolala jeho slova o bezpečnosti, evropské obraně a budoucím postupu vůči Rusku.
„Naše vůle je uvalit sankce,“ prohlásil Macron. Podle něj Evropská komise v koordinaci se Spojenými státy dokončuje nový balíček opatření, který by měl být zveřejněn „v následujících dnech“. Cílem je zasáhnout ruské finanční služby a ropný sektor, včetně tzv. sekundárních prodejců. Tyto sankce by měly být spuštěny v případě, že Moskva nepřistoupí na bezpodmínečné příměří.
Macron rovněž překvapivě uvedl, že je připraven zahájit debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na další evropské země. Učinil tak v době, kdy roste nejistota ohledně spolehlivosti americké obrany Evropy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Macron ale zdůraznil, že Francie nebude financovat bezpečnost jiných zemí a rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane výhradně v rukou francouzského prezidenta.
„V následujících týdnech a měsících oficiálně stanovím rámec této otázky,“ slíbil Macron. Tím dal najevo, že Paříž má ambici stát se vedoucím hlasem v otázkách evropské bezpečnosti v době geopolitických otřesů.
Francouzský prezident zároveň zchladil spekulace o možnosti zabavení zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur, které jsou uloženy v belgické instituci Euroclear. Ačkoliv se v posledních týdnech objevily zprávy, že Paříž k tomuto kroku mění postoj, Macron řekl jasně: „Dnes k tomu nemáme právní rámec.“
Současně upozornil, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy své závazky vůči starému kontinentu omezí. „Více a více víme, že zájmy Spojených států už nejsou tolik v Evropě,“ uvedl Macron a dodal, že Evropa sice americké vojáky — zejména na východním křídle — stále potřebuje, ale zároveň by bylo „nezodpovědné“, kdyby se nezačala sama organizovat. Vyzval proto k vybudování silnější evropské obrany během příštích pěti až deseti let.
Rozhovor se dotkl i vnitropolitických otázek. Macron čelil ostrým dotazům na rostoucí zadlužení Francie, rozpočtový deficit i reformy důchodového systému, které v zemi vyvolaly masové protesty. V debatě se střetl i se šéfkou významné odborové centrály Sophií Binetovou ohledně propouštění v hutním gigantu ArcelorMittal.
Macron v závěru rozhovoru překvapivě podpořil myšlenku vypsání několika referend, která by mohla pomoci obejít nefunkční parlament, kde jeho vláda nemá většinu. Jedním z témat by mohlo být i eutanazie, pokud se na ní zákonodárci nedohodnou. Jiné referendum by se podle něj mohlo týkat školství, sociálních otázek či ekonomiky, ale detaily neupřesnil.
Evropští spojenci Ukrajiny ještě hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, odmítlo výzvu k 30dennímu bezpodmínečnému příměří, podpořenou Washingtonem. Namísto toho Kreml pozval Ukrajinu k přímým jednáním v Istanbulu.
Zelenskyj na nabídku zareagoval souhlasem a uvedl, že je připraven setkat se s Putinem v Turecku 15. května. Někteří odborníci podle deníku Kyiv Independent tvrdí, že tento krok mohl Putina zaskočit.
Zdroje agentury Bloomberg uvádějí, že američtí a evropští představitelé vedli 12. května jednání, během nichž Bílý dům dal najevo, že chce nejprve dát prostor pro rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, než zvýší tlak na Moskvu.
Pokud se Putin se Zelenským nesetká, nebo Rusko odmítne 15. května přistoupit na okamžité a bezpodmínečné příměří, evropští lídři podle zdrojů Bloombergu vyzvou prezidenta Donalda Trumpa, aby dostál své dřívější hrozbě a uvalil na Rusko nové sankce.
Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin jednání skutečně zúčastní.
Trump v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval frustraci z pomalého postupu v mírovém procesu. Již 26. dubna naznačil, že jej Putin možná „vodí za nos“ a že ruský prezident o ukončení války nemá skutečný zájem.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
