Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Během tiskového brífinku s cizími novináři Putin opět neopomněl obvinit Zelenského z nelegitimity a zpochybnit jeho postavení jako prezidenta Ukrajiny. K otázce ruských útoků na ukrajinské civilní oblasti reagoval, že ruské letectvo míří výhradně na vojenské cíle, a odmítl tak zjevné důkazy o útocích na civilní budovy. Jako příklad uvedl nedávný útok na devítipodlažní obytný dům, při kterém zahynulo několik lidí, s tím, že prý ruské údery směřují na zbrojní továrny, nikoli na obytné čtvrti.
Putin zároveň varoval Německo před dodávkami dalekonosných raket Taurus Ukrajině, což by podle něj mohlo Německo vtáhnout přímo do konfliktu s Ruskem. Přesto prý tyto zbraně nezabrání ruským postupům na bojišti. „Naši vojáci postupují podél celé linie kontaktu,“ uvedl Putin a vyzval Ukrajinu, aby přijala ruské podmínky mírové dohody. Jinak podle něj „může dojít ke zhoršení situace“.
Ke vztahu k NATO uvedl, že nevidí jeho zbrojení jako hrozbu, protože Rusko je soběstačné v otázce vlastní bezpečnosti. Tento výrok je však v kontrastu s dřívějšími ruskými tvrzeními, které opakovaně zdůrazňovaly NATO jako hlavního nepřítele Moskvy.
Putin také vyjádřil náklonnost vůči bývalému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, kterého ocenil za snahy o mír na Ukrajině. Podpořil Trumpovu opakovanou tvrzení, že konflikt by pravděpodobně nevznikl, kdyby byl on v roce 2022 v Bílém domě. „Kdyby byl Trump prezidentem, konflikt by skutečně mohl nevzniknout,“ uvedl Putin.
Rusko je stále pevně odhodláno pokračovat ve vojenských operacích, a zároveň zůstává neústupné v požadavcích, které klade Ukrajině. Přestože nabízí možnost jednání, podmínky jsou nastavovány tak, aby především vyhovovaly Moskvě, což výrazně komplikuje možnost dosažení kompromisu a ukončení války.
Od posledního rozloučení s Jiřím Krampolem již uplynul téměř měsíc, ale ještě se nezapomnělo na tahanice kolem organizace pohřbu. Nejméně jednou již zaznělo, že hercův manažer Miloš Schmiedberger chystá vlastní rozloučení. Podle nejnovějších informací je tomu opravdu tak.
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Paříži setká s evropskými lídry. Schůzka je součástí mezinárodního úsilí o ukončení ruské invaze, která trvá již tři a půl roku.
Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mezinárodní sdružení pro studium genocidy (IAGS) schválilo rezoluci, podle níž jednání Izraele v Pásmu Gazy splňuje právní definici genocidy. Pro návrh hlasovalo 86 % z 500 členů organizace. Rezoluce uvádí, že „politika a jednání Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy v článku II Úmluvy OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy (1948)“.
Ministři obrany České republiky a Švédska, Jana Černochová a Pål Jonson, se ve čtvrtek ve Švédsku zúčastnili slavnostního odhalení prvního bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV, které bylo vyrobeno pro českou armádu. Vozidlo vzniklo v závodě BAE Systems Hägglunds v Örnsköldsviku. Celkem bude ve Švédsku vyrobeno 39 kusů a dalších 207 vozidel se bude vyrábět v Česku, uvedl National Interest.
Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
V souvislosti s klimatickými změnami čelí malé ostrovní státy jako Tuvalu, Kiribati, Maledivy a Marshallovy ostrovy bezprecedentní právní otázce: mohou být tyto státy nadále považovány za suverénní, pokud jejich území zmizí pod hladinou moře?
Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Izraelský útok na nemocnici Náser v Chán Júnisu vyvolal rozsáhlé mezinárodní rozhořčení. Incident, který se odehrál 25. srpna, je příkladem takzvaného „dvojitého úderu“. První útok si vyžádal nejméně jednu oběť, ale když na místo dorazili záchranáři, novináři a další, následoval druhý útok, při němž zemřelo dalších dvacet lidí. Mezi nimi bylo pět novinářů a několik členů zdravotnického personálu, kteří ošetřovali raněné z prvního úderu.