Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Podle jeho slov se vyjednávání o masivním úvěrovém balíčku místo pokroku spíše vrací zpět. Brusel se snaží najít způsob, jak využít výnosy z těchto prostředků, aniž by tím ohrozil stabilitu vlastních finančních institucí. Tato nejistota panuje ve chvíli, kdy je jednota sedmadvacítky pro pokračování pomoci naprosto zásadní.
Belgický premiér Bart De Wever odmítá dát celému plánu zelenou, dokud ostatní členské státy neposkytnou neprůstřelné finanční a právní záruky. Belgie se oprávněně obává tvrdé odvety ze strany Kremlu, která by mohla zasáhnout Euroclear i belgické zájmy po celém světě.
Jádrem sporu je požadavek Bruselu, aby garance poskytované ostatními vládami byly prakticky neomezené a pokryly jakýkoliv krizový scénář. Současný návrh totiž počítá s určitými stropy, které Belgie považuje za nedostatečné. Kromě toho belgická strana požaduje, aby všechny země EU vypověděly své bilaterální investiční smlouvy s Ruskem, čímž by se riziko rozmělnilo mezi všechny partnery.
Kvůli těmto komplikacím se začínají intenzivně zvažovat i alternativní cesty, jako je například vydání společného unijního dluhu. Tuto možnost, kterou podporují například Itálie, Malta či Bulharsko, připustila ve svém projevu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Problémem však zůstává nutnost naprosté jednomyslnosti, kterou dlouhodobě blokuje maďarský premiér Viktor Orbán svými hrozbami veta. Belgie se pokusila navrhnout využití nouzového článku 122, který by umožnil veto obejít, ale právníci Rady i Komise tento postup označili za právně neprůchodný. Patová situace tak trvá a tlak na nalezení kompromisu se s každou hodinou zvyšuje.
Pokud by k dohodě došlo, finanční zátěž by byla mezi státy rozdělena podle velikosti jejich ekonomik, přičemž například Německo by muselo garantovat zhruba 52 miliard eur. Tato čísla jen podtrhují obrovský rozsah plánované operace, která má Ukrajině zajistit stabilitu v boji proti agresorovi.
Diplomaté v kuloárech přiznávají frustraci a nevědí, zda se De Wevera podaří během čtvrtečního jednání přesvědčit. Celý proces je tak nyní v rukou nejvyšších představitelů, kteří musí vybalancovat národní obavy Belgie s globální odpovědností Evropy. Rozhodující bitva o ruská miliardová aktiva začíná právě teď.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.