Půjčka Ukrajině v Belgii tvrdě narazila. Evropa De Wevera zřejmě nepřesvědčí, přiznávají diplomaté

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).
Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025)., foto: president.gov.ua
Klára Marková 17. prosince 2025 20:31
Sdílej:

Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi. 

Podle jeho slov se vyjednávání o masivním úvěrovém balíčku místo pokroku spíše vrací zpět. Brusel se snaží najít způsob, jak využít výnosy z těchto prostředků, aniž by tím ohrozil stabilitu vlastních finančních institucí. Tato nejistota panuje ve chvíli, kdy je jednota sedmadvacítky pro pokračování pomoci naprosto zásadní.

Belgický premiér Bart De Wever odmítá dát celému plánu zelenou, dokud ostatní členské státy neposkytnou neprůstřelné finanční a právní záruky. Belgie se oprávněně obává tvrdé odvety ze strany Kremlu, která by mohla zasáhnout Euroclear i belgické zájmy po celém světě.

Jádrem sporu je požadavek Bruselu, aby garance poskytované ostatními vládami byly prakticky neomezené a pokryly jakýkoliv krizový scénář. Současný návrh totiž počítá s určitými stropy, které Belgie považuje za nedostatečné. Kromě toho belgická strana požaduje, aby všechny země EU vypověděly své bilaterální investiční smlouvy s Ruskem, čímž by se riziko rozmělnilo mezi všechny partnery.

Kvůli těmto komplikacím se začínají intenzivně zvažovat i alternativní cesty, jako je například vydání společného unijního dluhu. Tuto možnost, kterou podporují například Itálie, Malta či Bulharsko, připustila ve svém projevu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Problémem však zůstává nutnost naprosté jednomyslnosti, kterou dlouhodobě blokuje maďarský premiér Viktor Orbán svými hrozbami veta. Belgie se pokusila navrhnout využití nouzového článku 122, který by umožnil veto obejít, ale právníci Rady i Komise tento postup označili za právně neprůchodný. Patová situace tak trvá a tlak na nalezení kompromisu se s každou hodinou zvyšuje.

Pokud by k dohodě došlo, finanční zátěž by byla mezi státy rozdělena podle velikosti jejich ekonomik, přičemž například Německo by muselo garantovat zhruba 52 miliard eur. Tato čísla jen podtrhují obrovský rozsah plánované operace, která má Ukrajině zajistit stabilitu v boji proti agresorovi.

Diplomaté v kuloárech přiznávají frustraci a nevědí, zda se De Wevera podaří během čtvrtečního jednání přesvědčit. Celý proces je tak nyní v rukou nejvyšších představitelů, kteří musí vybalancovat národní obavy Belgie s globální odpovědností Evropy. Rozhodující bitva o ruská miliardová aktiva začíná právě teď.

Stalo se