Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Podle jeho slov se vyjednávání o masivním úvěrovém balíčku místo pokroku spíše vrací zpět. Brusel se snaží najít způsob, jak využít výnosy z těchto prostředků, aniž by tím ohrozil stabilitu vlastních finančních institucí. Tato nejistota panuje ve chvíli, kdy je jednota sedmadvacítky pro pokračování pomoci naprosto zásadní.
Belgický premiér Bart De Wever odmítá dát celému plánu zelenou, dokud ostatní členské státy neposkytnou neprůstřelné finanční a právní záruky. Belgie se oprávněně obává tvrdé odvety ze strany Kremlu, která by mohla zasáhnout Euroclear i belgické zájmy po celém světě.
Jádrem sporu je požadavek Bruselu, aby garance poskytované ostatními vládami byly prakticky neomezené a pokryly jakýkoliv krizový scénář. Současný návrh totiž počítá s určitými stropy, které Belgie považuje za nedostatečné. Kromě toho belgická strana požaduje, aby všechny země EU vypověděly své bilaterální investiční smlouvy s Ruskem, čímž by se riziko rozmělnilo mezi všechny partnery.
Kvůli těmto komplikacím se začínají intenzivně zvažovat i alternativní cesty, jako je například vydání společného unijního dluhu. Tuto možnost, kterou podporují například Itálie, Malta či Bulharsko, připustila ve svém projevu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Problémem však zůstává nutnost naprosté jednomyslnosti, kterou dlouhodobě blokuje maďarský premiér Viktor Orbán svými hrozbami veta. Belgie se pokusila navrhnout využití nouzového článku 122, který by umožnil veto obejít, ale právníci Rady i Komise tento postup označili za právně neprůchodný. Patová situace tak trvá a tlak na nalezení kompromisu se s každou hodinou zvyšuje.
Pokud by k dohodě došlo, finanční zátěž by byla mezi státy rozdělena podle velikosti jejich ekonomik, přičemž například Německo by muselo garantovat zhruba 52 miliard eur. Tato čísla jen podtrhují obrovský rozsah plánované operace, která má Ukrajině zajistit stabilitu v boji proti agresorovi.
Diplomaté v kuloárech přiznávají frustraci a nevědí, zda se De Wevera podaří během čtvrtečního jednání přesvědčit. Celý proces je tak nyní v rukou nejvyšších představitelů, kteří musí vybalancovat národní obavy Belgie s globální odpovědností Evropy. Rozhodující bitva o ruská miliardová aktiva začíná právě teď.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.