Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Podle jeho slov se vyjednávání o masivním úvěrovém balíčku místo pokroku spíše vrací zpět. Brusel se snaží najít způsob, jak využít výnosy z těchto prostředků, aniž by tím ohrozil stabilitu vlastních finančních institucí. Tato nejistota panuje ve chvíli, kdy je jednota sedmadvacítky pro pokračování pomoci naprosto zásadní.
Belgický premiér Bart De Wever odmítá dát celému plánu zelenou, dokud ostatní členské státy neposkytnou neprůstřelné finanční a právní záruky. Belgie se oprávněně obává tvrdé odvety ze strany Kremlu, která by mohla zasáhnout Euroclear i belgické zájmy po celém světě.
Jádrem sporu je požadavek Bruselu, aby garance poskytované ostatními vládami byly prakticky neomezené a pokryly jakýkoliv krizový scénář. Současný návrh totiž počítá s určitými stropy, které Belgie považuje za nedostatečné. Kromě toho belgická strana požaduje, aby všechny země EU vypověděly své bilaterální investiční smlouvy s Ruskem, čímž by se riziko rozmělnilo mezi všechny partnery.
Kvůli těmto komplikacím se začínají intenzivně zvažovat i alternativní cesty, jako je například vydání společného unijního dluhu. Tuto možnost, kterou podporují například Itálie, Malta či Bulharsko, připustila ve svém projevu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Problémem však zůstává nutnost naprosté jednomyslnosti, kterou dlouhodobě blokuje maďarský premiér Viktor Orbán svými hrozbami veta. Belgie se pokusila navrhnout využití nouzového článku 122, který by umožnil veto obejít, ale právníci Rady i Komise tento postup označili za právně neprůchodný. Patová situace tak trvá a tlak na nalezení kompromisu se s každou hodinou zvyšuje.
Pokud by k dohodě došlo, finanční zátěž by byla mezi státy rozdělena podle velikosti jejich ekonomik, přičemž například Německo by muselo garantovat zhruba 52 miliard eur. Tato čísla jen podtrhují obrovský rozsah plánované operace, která má Ukrajině zajistit stabilitu v boji proti agresorovi.
Diplomaté v kuloárech přiznávají frustraci a nevědí, zda se De Wevera podaří během čtvrtečního jednání přesvědčit. Celý proces je tak nyní v rukou nejvyšších představitelů, kteří musí vybalancovat národní obavy Belgie s globální odpovědností Evropy. Rozhodující bitva o ruská miliardová aktiva začíná právě teď.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.