Průlom v léčbě rakoviny: Nový lék dokáže nahradit chemoterapie

Velkou pozornost vzbudil experimentální lék v tabletách s označením GRWD5769, který dokáže zbavit nádorové buňky jejich schopnosti skrývat se před imunitním systémem. Tento přípravek v klinické studii úspěšně odstranil ochranný mechanismus nádorů, což umožnilo imunoterapeutickému léku cemiplimab efektivně identifikovat a ničit zhoubné buňky. U pacientů s šesti nejběžnějšími typy rakoviny, kteří dříve na běžnou léčbu nereagovali, došlo díky této kombinaci ke zmenšení nádorů minimálně o 30 procent. Podobně nadějné výsledky ukázaly i další inteligentní léky, jako ivonescimab nebo ozekibart, které blokují obranné mechanismy tumorů a minimalizují poškození zdravé tkáně.

Dalším historickým milníkem prezentovaným v Chicagu byla nová denní pilulka daraxonrasib určená pro pacienty s pokročilou rakovinou slinivky břišní. V klinické studii zahrnující pět stovek pacientů tento lék dokázal zdvojnásobit dobu přežití na průměrných 13,2 měsíce ve srovnání s pouhými necelými sedmi měsíci u klasické chemoterapie, a to s výrazně menším množstvím vedlejších účinků. Odborníci tento objev označili za jeden z největších průlomů u tohoto velmi agresivního onemocnění za poslední desetiletí. Na konferenci byl představen také lék mezigdomide, který u nevyléčitelné rakoviny krve funguje jako magnet přitahující a likvidující bílkoviny klíčové pro přežití myelomových buněk.

Onkologové rovněž představili výsledky rozsáhlé studie Optima vedené University College London, která sledovala čtyři tisíce žen s nově diagnostikovanou rakovinou prsu. Díky pokročilému genomickému testu mohou lékaři nově s vysokou přesností určit, které pacientky mají nízké riziko návratu nemoci a mohou bezpečně vynechat chemoterapii, aniž by to ohrozilo jejich zdraví. Těmto ženám následně stačí pouze hormonální léčba, což je ušetří náročných vedlejších účinků. Podobný pokrok nastal u rakoviny močového měchýře, kde přidání imunoterapie durvalumab k radio- a chemoterapii snížilo riziko návratu nemoci a umožnilo pacientům vyhnout se náročné operaci.

Navzdory mnoha pozitivním zprávám zazněla na konferenci i varování a zklamání. Velká klinická studie zahrnující 142 tisíc britských pacientů ukázala, že přelomový krevní test Galleri, který měl dokázat odhalit více než 50 druhů rakoviny v raném stádiu, nesplnil svůj hlavní cíl a nedokázal snížit počet diagnóz v pozdním stádiu nemoci. Ukázalo se tak, že test v této fázi očekávání nenaplnil. Lékaři navíc upozorňují, že i když moderní terapie prodlužují pacientům život, v kombinaci s rostoucí a stárnoucí globální populací bude rakovina diagnostikována u stále vyššího počtu lidí.

Podle předložených zpráv se do roku 2050 očekává celosvětový nárůst výskytu rakoviny o 21 procent, což znamená, že roční počet nově diagnostikovaných pacientů by mohl stoupnout ze současných 20 milionů na více než 35 milionů. Tento trend, kdy bude rakovina odhalena u 100 tisíc lidí denně, vystaví zdravotní systémy obrovskému tlaku. Odborníci varují před hrozící celosvětovou krizí nedostatku zdravotnického personálu, přičemž do poloviny století může v onkologické péči chybět až 100 milionů zaměstnanců. Tento deficit by mohl výrazně prodloužit čekací doby na vyšetření i samotné zahájení léčby.

Lékaři zdůrazňují, že rakovina je zásadně spjata se stárnutím organismu, a jelikož se průměrná délka života celosvětově prodlužuje, lidé se logicky dožívají věku, kdy je riziko vzniku nádorů mnohem vyšší. Tento demografický posun sice odráží úspěchy globální medicíny, vyžaduje však stejně ambiciózní reakci v onkologické infrastruktuře a prevenci. Odborníci proto apelují na nutnost zaměřit se na zdravější stravování a boj proti sedavému způsobu života, což jsou faktory, které mohou riziko vzniku onemocnění nebo úmrtí na něj prokazatelně snížit.

Významný vliv životního stylu na onkologická onemocnění potvrdily i dvě rozsáhlé americké studie analyzující data 18 milionů dospělých. Výzkumy naznačují, že nepravidelný spánek a nespavost u lidí do 50 let mohou přispívat k celosvětovému nárůstu výskytu rakoviny střev, prsu nebo dělohy u mladších generací, přičemž v některých případech měli lidé s insomnií až třikrát vyšší riziko onemocnění. Pozitivní dopad úpravy denního režimu se však projevuje i u pacientů, kteří již léčbu podstupují. Pravidelné cvičení jógy podle prezentovaných dat prokazatelně pomáhá snižovat úzkost, deprese, únavu a poruchy spánku, kterými trpí většina onkologických pacientů, a to bez nutnosti další medikace.