Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
„Je to obzvlášť těžké, když vidíte děti s chronickými nemocemi, které trpí extrémní podvýživou, protože tady panuje kombinace chronických nemocí a podvýživy,“ řekl Adamkiewicz, který pracuje v těžkých podmínkách v oblasti postižené válečným konfliktem.
Lékař také dodal, že jeho kolegové „nejedli celý den“ a „jsou vyhublí“, ale zároveň vyjádřil obdiv k jejich neuvěřitelné odolnosti a obětavosti při práci.
Podle Adamkiewicze jsou ceny v Gaze „absolutně šílené“ – kilogram masa nebo cukru stojí ekvivalent 100 dolarů. „Pokud někdo tvrdí, že je dostatek potravin, nevyjadřuje to realitu těchto naprosto šílených cen, které si většina lidí nemůže dovolit,“ uvedl. „Tohle je naprosto nehumánní situace,“ dodal.
V nemocnici Adamkiewicz také viděl těžká zranění dětí, přičemž podle jeho slov byly mezi zraněnými chlapci ve věku 11 až 13 let osoby s „masivními střelnými ranami“. Když se ho Sky News zeptala na tvrzení, že v Gaze není hladomor, odpověděl: „To je naprostá lež. To není pravda, protože jsem to viděl na vlastní oči.“
Doktor Adamkiewicz se s emocemi v očích obrátil na Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který ve čtvrtek přicestoval do Izraele. „Rád bych, aby pan Witkoff přijel sem a mluvil se mnou tváří v tvář, a já mu ukážu, co tady vidíme. Pane Witkoffe, prostě sem přijďte hned teď,“ vyzval amerického diplomata.
Podle klasifikace Integrované fáze bezpečnosti potravin (IPC), přední světové autority na problematiku hladomorů, vedla válka mezi Izraelem a Hamasem a blokáda Gazy k „nejhoršímu scénáři hladomoru“ v této oblasti, která má přibližně dva miliony obyvatel.
Steve Witkoff, který vede americké snahy o ukončení téměř 22 měsíců trvajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, se včera setkal s izraelskými představiteli, aby jednal o situaci v Gaze.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), dlouhodobě varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel.
Navzdory oznámení Izraele o denních přestávkách v bojích a nových koridorech pro humanitární pomoc zásoby stále zaostávají za potřebami. Podle WFP čelí podmínkám podobným hladomoru půl milionu lidí, přičemž 90 000 žen a dětí potřebuje speciální výživu.
Situace na místě je kritická. Doktorka Salha, lékařka v nemocnici al Awda na severu Gazy, varovala, že nemocnice čelí obrovskému tlaku. "Dříve jsme pečovali o 200 žen a dětí denně, teď je to přes 2 000. Jednoduše to nezvládáme. Podvýživa ničí matky a novorozence," uvedla. Podle jejích slov se dramaticky zvýšil počet císařských řezů a potratů a lékaři mají problém s nedostatkem základních zásob pro novorozence.
"Naši kolegové minulý týden kolabovali na pohotovosti kvůli hladu, zatímco pracovali nonstop, aby se postarali o pacienty. Toto je humanitární katastrofa," dodala Salha.
Mezinárodní společenství se stále více zaměřuje na Gazu a rostoucí humanitární krizi. I přes přestávky v bojích od izraelské armády a nové koridory pro pomoc, stále není možné doručit potřebné množství pomoci. Podle zpráv z místa, včetně čerstvých obrázků podvyživených dětí, zůstává situace zoufalá.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.