Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
„Je to obzvlášť těžké, když vidíte děti s chronickými nemocemi, které trpí extrémní podvýživou, protože tady panuje kombinace chronických nemocí a podvýživy,“ řekl Adamkiewicz, který pracuje v těžkých podmínkách v oblasti postižené válečným konfliktem.
Lékař také dodal, že jeho kolegové „nejedli celý den“ a „jsou vyhublí“, ale zároveň vyjádřil obdiv k jejich neuvěřitelné odolnosti a obětavosti při práci.
Podle Adamkiewicze jsou ceny v Gaze „absolutně šílené“ – kilogram masa nebo cukru stojí ekvivalent 100 dolarů. „Pokud někdo tvrdí, že je dostatek potravin, nevyjadřuje to realitu těchto naprosto šílených cen, které si většina lidí nemůže dovolit,“ uvedl. „Tohle je naprosto nehumánní situace,“ dodal.
V nemocnici Adamkiewicz také viděl těžká zranění dětí, přičemž podle jeho slov byly mezi zraněnými chlapci ve věku 11 až 13 let osoby s „masivními střelnými ranami“. Když se ho Sky News zeptala na tvrzení, že v Gaze není hladomor, odpověděl: „To je naprostá lež. To není pravda, protože jsem to viděl na vlastní oči.“
Doktor Adamkiewicz se s emocemi v očích obrátil na Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který ve čtvrtek přicestoval do Izraele. „Rád bych, aby pan Witkoff přijel sem a mluvil se mnou tváří v tvář, a já mu ukážu, co tady vidíme. Pane Witkoffe, prostě sem přijďte hned teď,“ vyzval amerického diplomata.
Podle klasifikace Integrované fáze bezpečnosti potravin (IPC), přední světové autority na problematiku hladomorů, vedla válka mezi Izraelem a Hamasem a blokáda Gazy k „nejhoršímu scénáři hladomoru“ v této oblasti, která má přibližně dva miliony obyvatel.
Steve Witkoff, který vede americké snahy o ukončení téměř 22 měsíců trvajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, se včera setkal s izraelskými představiteli, aby jednal o situaci v Gaze.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), dlouhodobě varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel.
Navzdory oznámení Izraele o denních přestávkách v bojích a nových koridorech pro humanitární pomoc zásoby stále zaostávají za potřebami. Podle WFP čelí podmínkám podobným hladomoru půl milionu lidí, přičemž 90 000 žen a dětí potřebuje speciální výživu.
Situace na místě je kritická. Doktorka Salha, lékařka v nemocnici al Awda na severu Gazy, varovala, že nemocnice čelí obrovskému tlaku. "Dříve jsme pečovali o 200 žen a dětí denně, teď je to přes 2 000. Jednoduše to nezvládáme. Podvýživa ničí matky a novorozence," uvedla. Podle jejích slov se dramaticky zvýšil počet císařských řezů a potratů a lékaři mají problém s nedostatkem základních zásob pro novorozence.
"Naši kolegové minulý týden kolabovali na pohotovosti kvůli hladu, zatímco pracovali nonstop, aby se postarali o pacienty. Toto je humanitární katastrofa," dodala Salha.
Mezinárodní společenství se stále více zaměřuje na Gazu a rostoucí humanitární krizi. I přes přestávky v bojích od izraelské armády a nové koridory pro pomoc, stále není možné doručit potřebné množství pomoci. Podle zpráv z místa, včetně čerstvých obrázků podvyživených dětí, zůstává situace zoufalá.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.