Prezidentské volby v Polsku skončily těsným vítězstvím nacionalistického historika Karola Nawrockého, kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi a podporovaného konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství nad liberálním, proevropským starostou Varšavy Rafałem Trzaskowským v poměru 50,89 % ku 49,11 % představuje nejen vnitropolitický zlom, ale i výstražné znamení pro budoucnost Evropské unie, Ukrajiny a ženských práv ve střední Evropě.
Ačkoli prezidentský úřad v Polsku disponuje spíše omezenými výkonnými pravomocemi, prezident má právo vetovat zákony, což může zásadně narušit legislativní práci vlády. V tomto případě to znamená, že Nawrocki může brzdit reformní úsilí premiéra Donalda Tuska a jeho proevropské koalice vedené Občanskou platformou.
Zablokování klíčových zákonů by mohlo otevřít cestu k návratu PiS k moci ve volbách roku 2027, čímž by se mohly trvale upevnit autoritářské změny, které strana prosazovala během svého předchozího vládního období (2015–2023), včetně kontroverzního převzetí kontroly nad soudnictvím.
Výhra Nawrockého podle webu Politico zároveň symbolizuje nový impuls pro krajně pravicové a protievropské síly napříč kontinentem. Podporu mu během kampaně poskytla i americká administrativa Donalda Trumpa. Současná ministryně vnitřní bezpečnosti USA Kristi Noemová veřejně označila Nawrockého za „silného vůdce“ a Trump jej dokonce přijal v Oválné pracovně ještě jako kandidáta – což bylo mimořádné porušení diplomatického zvyku nezasahovat do zahraničních voleb.
Rostoucí význam Polska ve střední Evropě se projevuje nejen v jeho silné ekonomice, ale také v jeho vojenských ambicích. Od vstupu do EU v roce 2004 se Polsko výrazně proměnilo – nyní vydává téměř 5 % HDP na obranu a disponuje větší armádou než Spojené království, Francie nebo Německo.
Tato rostoucí vojenská a ekonomická síla znamená, že vnitropolitické dění v Polsku má širší dopady na evropskou rovnováhu sil. Zejména Ukrajina vnímá Polsko jako klíčového spojence ve válce proti Rusku. Premiér Tusk se nedávno účastnil summitu v Kyjevě po boku lídrů Francie, Německa a Velké Británie, aby znovu vyjádřil podporu prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Nawrocki však během kampaně opakovaně útočil na ukrajinské uprchlíky a odmítal podporu ukrajinské integraci do EU i NATO. Přestože kvůli historickým křivdám Polsko nepatří k proruským zemím jako Maďarsko nebo Slovensko, lze očekávat, že nový prezident bude vůči Ukrajině chladnější a méně vstřícný.
Zejména pro ženy znamená jeho zvolení hrozbu. Trzaskowski během kampaně podporoval legalizaci registrovaných partnerství pro LGBTQ+ osoby a zmírnění přísného zákazu potratů, který zavedla vláda PiS. Naproti tomu Nawrocki takové změny odmítá a pravděpodobně by vetoval jakýkoli pokus o liberalizaci.
Volby měly rekordní účast téměř 73 %, což svědčí o hlubokém rozdělení společnosti. Podle výstupního průzkumu Ipsos získal Trzaskowski větší podporu mezi ženami a vysokoškolsky vzdělanými voliči, zatímco Nawrocki dominoval u mužů a osob s nižším vzděláním. Jde o vzorec, který známe i z jiných nedávných voleb ve světě – polarizace podle pohlaví, vzdělání a postoje ke globalizaci a národní identitě.
Po nedávném nečekaném úspěchu liberálního kandidáta v prezidentských volbách v Rumunsku doufali zastánci EU v podobné překvapení i v Polsku. Realita však přinesla pravý opak – posílení pravicového nacionalismu v zemi, která se stává novým geopolitickým těžištěm Evropy.
Zápas o směřování Polska tak pokračuje. Liberální síly budou muset najít způsob, jak čelit prezidentovi, který má blízko k Trumpovi a jeho autoritářskému stylu politiky, a to právě v době, kdy se východní Evropa stává klíčovým hráčem v rámci celé EU.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
