Prezidentské volby v Polsku skončily těsným vítězstvím nacionalistického historika Karola Nawrockého, kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi a podporovaného konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství nad liberálním, proevropským starostou Varšavy Rafałem Trzaskowským v poměru 50,89 % ku 49,11 % představuje nejen vnitropolitický zlom, ale i výstražné znamení pro budoucnost Evropské unie, Ukrajiny a ženských práv ve střední Evropě.
Ačkoli prezidentský úřad v Polsku disponuje spíše omezenými výkonnými pravomocemi, prezident má právo vetovat zákony, což může zásadně narušit legislativní práci vlády. V tomto případě to znamená, že Nawrocki může brzdit reformní úsilí premiéra Donalda Tuska a jeho proevropské koalice vedené Občanskou platformou.
Zablokování klíčových zákonů by mohlo otevřít cestu k návratu PiS k moci ve volbách roku 2027, čímž by se mohly trvale upevnit autoritářské změny, které strana prosazovala během svého předchozího vládního období (2015–2023), včetně kontroverzního převzetí kontroly nad soudnictvím.
Výhra Nawrockého podle webu Politico zároveň symbolizuje nový impuls pro krajně pravicové a protievropské síly napříč kontinentem. Podporu mu během kampaně poskytla i americká administrativa Donalda Trumpa. Současná ministryně vnitřní bezpečnosti USA Kristi Noemová veřejně označila Nawrockého za „silného vůdce“ a Trump jej dokonce přijal v Oválné pracovně ještě jako kandidáta – což bylo mimořádné porušení diplomatického zvyku nezasahovat do zahraničních voleb.
Rostoucí význam Polska ve střední Evropě se projevuje nejen v jeho silné ekonomice, ale také v jeho vojenských ambicích. Od vstupu do EU v roce 2004 se Polsko výrazně proměnilo – nyní vydává téměř 5 % HDP na obranu a disponuje větší armádou než Spojené království, Francie nebo Německo.
Tato rostoucí vojenská a ekonomická síla znamená, že vnitropolitické dění v Polsku má širší dopady na evropskou rovnováhu sil. Zejména Ukrajina vnímá Polsko jako klíčového spojence ve válce proti Rusku. Premiér Tusk se nedávno účastnil summitu v Kyjevě po boku lídrů Francie, Německa a Velké Británie, aby znovu vyjádřil podporu prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Nawrocki však během kampaně opakovaně útočil na ukrajinské uprchlíky a odmítal podporu ukrajinské integraci do EU i NATO. Přestože kvůli historickým křivdám Polsko nepatří k proruským zemím jako Maďarsko nebo Slovensko, lze očekávat, že nový prezident bude vůči Ukrajině chladnější a méně vstřícný.
Zejména pro ženy znamená jeho zvolení hrozbu. Trzaskowski během kampaně podporoval legalizaci registrovaných partnerství pro LGBTQ+ osoby a zmírnění přísného zákazu potratů, který zavedla vláda PiS. Naproti tomu Nawrocki takové změny odmítá a pravděpodobně by vetoval jakýkoli pokus o liberalizaci.
Volby měly rekordní účast téměř 73 %, což svědčí o hlubokém rozdělení společnosti. Podle výstupního průzkumu Ipsos získal Trzaskowski větší podporu mezi ženami a vysokoškolsky vzdělanými voliči, zatímco Nawrocki dominoval u mužů a osob s nižším vzděláním. Jde o vzorec, který známe i z jiných nedávných voleb ve světě – polarizace podle pohlaví, vzdělání a postoje ke globalizaci a národní identitě.
Po nedávném nečekaném úspěchu liberálního kandidáta v prezidentských volbách v Rumunsku doufali zastánci EU v podobné překvapení i v Polsku. Realita však přinesla pravý opak – posílení pravicového nacionalismu v zemi, která se stává novým geopolitickým těžištěm Evropy.
Zápas o směřování Polska tak pokračuje. Liberální síly budou muset najít způsob, jak čelit prezidentovi, který má blízko k Trumpovi a jeho autoritářskému stylu politiky, a to právě v době, kdy se východní Evropa stává klíčovým hráčem v rámci celé EU.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
