Prezidentské volby v Polsku skončily těsným vítězstvím nacionalistického historika Karola Nawrockého, kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi a podporovaného konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství nad liberálním, proevropským starostou Varšavy Rafałem Trzaskowským v poměru 50,89 % ku 49,11 % představuje nejen vnitropolitický zlom, ale i výstražné znamení pro budoucnost Evropské unie, Ukrajiny a ženských práv ve střední Evropě.
Ačkoli prezidentský úřad v Polsku disponuje spíše omezenými výkonnými pravomocemi, prezident má právo vetovat zákony, což může zásadně narušit legislativní práci vlády. V tomto případě to znamená, že Nawrocki může brzdit reformní úsilí premiéra Donalda Tuska a jeho proevropské koalice vedené Občanskou platformou.
Zablokování klíčových zákonů by mohlo otevřít cestu k návratu PiS k moci ve volbách roku 2027, čímž by se mohly trvale upevnit autoritářské změny, které strana prosazovala během svého předchozího vládního období (2015–2023), včetně kontroverzního převzetí kontroly nad soudnictvím.
Výhra Nawrockého podle webu Politico zároveň symbolizuje nový impuls pro krajně pravicové a protievropské síly napříč kontinentem. Podporu mu během kampaně poskytla i americká administrativa Donalda Trumpa. Současná ministryně vnitřní bezpečnosti USA Kristi Noemová veřejně označila Nawrockého za „silného vůdce“ a Trump jej dokonce přijal v Oválné pracovně ještě jako kandidáta – což bylo mimořádné porušení diplomatického zvyku nezasahovat do zahraničních voleb.
Rostoucí význam Polska ve střední Evropě se projevuje nejen v jeho silné ekonomice, ale také v jeho vojenských ambicích. Od vstupu do EU v roce 2004 se Polsko výrazně proměnilo – nyní vydává téměř 5 % HDP na obranu a disponuje větší armádou než Spojené království, Francie nebo Německo.
Tato rostoucí vojenská a ekonomická síla znamená, že vnitropolitické dění v Polsku má širší dopady na evropskou rovnováhu sil. Zejména Ukrajina vnímá Polsko jako klíčového spojence ve válce proti Rusku. Premiér Tusk se nedávno účastnil summitu v Kyjevě po boku lídrů Francie, Německa a Velké Británie, aby znovu vyjádřil podporu prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Nawrocki však během kampaně opakovaně útočil na ukrajinské uprchlíky a odmítal podporu ukrajinské integraci do EU i NATO. Přestože kvůli historickým křivdám Polsko nepatří k proruským zemím jako Maďarsko nebo Slovensko, lze očekávat, že nový prezident bude vůči Ukrajině chladnější a méně vstřícný.
Zejména pro ženy znamená jeho zvolení hrozbu. Trzaskowski během kampaně podporoval legalizaci registrovaných partnerství pro LGBTQ+ osoby a zmírnění přísného zákazu potratů, který zavedla vláda PiS. Naproti tomu Nawrocki takové změny odmítá a pravděpodobně by vetoval jakýkoli pokus o liberalizaci.
Volby měly rekordní účast téměř 73 %, což svědčí o hlubokém rozdělení společnosti. Podle výstupního průzkumu Ipsos získal Trzaskowski větší podporu mezi ženami a vysokoškolsky vzdělanými voliči, zatímco Nawrocki dominoval u mužů a osob s nižším vzděláním. Jde o vzorec, který známe i z jiných nedávných voleb ve světě – polarizace podle pohlaví, vzdělání a postoje ke globalizaci a národní identitě.
Po nedávném nečekaném úspěchu liberálního kandidáta v prezidentských volbách v Rumunsku doufali zastánci EU v podobné překvapení i v Polsku. Realita však přinesla pravý opak – posílení pravicového nacionalismu v zemi, která se stává novým geopolitickým těžištěm Evropy.
Zápas o směřování Polska tak pokračuje. Liberální síly budou muset najít způsob, jak čelit prezidentovi, který má blízko k Trumpovi a jeho autoritářskému stylu politiky, a to právě v době, kdy se východní Evropa stává klíčovým hráčem v rámci celé EU.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
