Prezidentské volby v Polsku skončily těsným vítězstvím nacionalistického historika Karola Nawrockého, kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi a podporovaného konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství nad liberálním, proevropským starostou Varšavy Rafałem Trzaskowským v poměru 50,89 % ku 49,11 % představuje nejen vnitropolitický zlom, ale i výstražné znamení pro budoucnost Evropské unie, Ukrajiny a ženských práv ve střední Evropě.
Ačkoli prezidentský úřad v Polsku disponuje spíše omezenými výkonnými pravomocemi, prezident má právo vetovat zákony, což může zásadně narušit legislativní práci vlády. V tomto případě to znamená, že Nawrocki může brzdit reformní úsilí premiéra Donalda Tuska a jeho proevropské koalice vedené Občanskou platformou.
Zablokování klíčových zákonů by mohlo otevřít cestu k návratu PiS k moci ve volbách roku 2027, čímž by se mohly trvale upevnit autoritářské změny, které strana prosazovala během svého předchozího vládního období (2015–2023), včetně kontroverzního převzetí kontroly nad soudnictvím.
Výhra Nawrockého podle webu Politico zároveň symbolizuje nový impuls pro krajně pravicové a protievropské síly napříč kontinentem. Podporu mu během kampaně poskytla i americká administrativa Donalda Trumpa. Současná ministryně vnitřní bezpečnosti USA Kristi Noemová veřejně označila Nawrockého za „silného vůdce“ a Trump jej dokonce přijal v Oválné pracovně ještě jako kandidáta – což bylo mimořádné porušení diplomatického zvyku nezasahovat do zahraničních voleb.
Rostoucí význam Polska ve střední Evropě se projevuje nejen v jeho silné ekonomice, ale také v jeho vojenských ambicích. Od vstupu do EU v roce 2004 se Polsko výrazně proměnilo – nyní vydává téměř 5 % HDP na obranu a disponuje větší armádou než Spojené království, Francie nebo Německo.
Tato rostoucí vojenská a ekonomická síla znamená, že vnitropolitické dění v Polsku má širší dopady na evropskou rovnováhu sil. Zejména Ukrajina vnímá Polsko jako klíčového spojence ve válce proti Rusku. Premiér Tusk se nedávno účastnil summitu v Kyjevě po boku lídrů Francie, Německa a Velké Británie, aby znovu vyjádřil podporu prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Nawrocki však během kampaně opakovaně útočil na ukrajinské uprchlíky a odmítal podporu ukrajinské integraci do EU i NATO. Přestože kvůli historickým křivdám Polsko nepatří k proruským zemím jako Maďarsko nebo Slovensko, lze očekávat, že nový prezident bude vůči Ukrajině chladnější a méně vstřícný.
Zejména pro ženy znamená jeho zvolení hrozbu. Trzaskowski během kampaně podporoval legalizaci registrovaných partnerství pro LGBTQ+ osoby a zmírnění přísného zákazu potratů, který zavedla vláda PiS. Naproti tomu Nawrocki takové změny odmítá a pravděpodobně by vetoval jakýkoli pokus o liberalizaci.
Volby měly rekordní účast téměř 73 %, což svědčí o hlubokém rozdělení společnosti. Podle výstupního průzkumu Ipsos získal Trzaskowski větší podporu mezi ženami a vysokoškolsky vzdělanými voliči, zatímco Nawrocki dominoval u mužů a osob s nižším vzděláním. Jde o vzorec, který známe i z jiných nedávných voleb ve světě – polarizace podle pohlaví, vzdělání a postoje ke globalizaci a národní identitě.
Po nedávném nečekaném úspěchu liberálního kandidáta v prezidentských volbách v Rumunsku doufali zastánci EU v podobné překvapení i v Polsku. Realita však přinesla pravý opak – posílení pravicového nacionalismu v zemi, která se stává novým geopolitickým těžištěm Evropy.
Zápas o směřování Polska tak pokračuje. Liberální síly budou muset najít způsob, jak čelit prezidentovi, který má blízko k Trumpovi a jeho autoritářskému stylu politiky, a to právě v době, kdy se východní Evropa stává klíčovým hráčem v rámci celé EU.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
