Prezidentské volby v Polsku skončily těsným vítězstvím nacionalistického historika Karola Nawrockého, kandidáta blízkého Donaldu Trumpovi a podporovaného konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství nad liberálním, proevropským starostou Varšavy Rafałem Trzaskowským v poměru 50,89 % ku 49,11 % představuje nejen vnitropolitický zlom, ale i výstražné znamení pro budoucnost Evropské unie, Ukrajiny a ženských práv ve střední Evropě.
Ačkoli prezidentský úřad v Polsku disponuje spíše omezenými výkonnými pravomocemi, prezident má právo vetovat zákony, což může zásadně narušit legislativní práci vlády. V tomto případě to znamená, že Nawrocki může brzdit reformní úsilí premiéra Donalda Tuska a jeho proevropské koalice vedené Občanskou platformou.
Zablokování klíčových zákonů by mohlo otevřít cestu k návratu PiS k moci ve volbách roku 2027, čímž by se mohly trvale upevnit autoritářské změny, které strana prosazovala během svého předchozího vládního období (2015–2023), včetně kontroverzního převzetí kontroly nad soudnictvím.
Výhra Nawrockého podle webu Politico zároveň symbolizuje nový impuls pro krajně pravicové a protievropské síly napříč kontinentem. Podporu mu během kampaně poskytla i americká administrativa Donalda Trumpa. Současná ministryně vnitřní bezpečnosti USA Kristi Noemová veřejně označila Nawrockého za „silného vůdce“ a Trump jej dokonce přijal v Oválné pracovně ještě jako kandidáta – což bylo mimořádné porušení diplomatického zvyku nezasahovat do zahraničních voleb.
Rostoucí význam Polska ve střední Evropě se projevuje nejen v jeho silné ekonomice, ale také v jeho vojenských ambicích. Od vstupu do EU v roce 2004 se Polsko výrazně proměnilo – nyní vydává téměř 5 % HDP na obranu a disponuje větší armádou než Spojené království, Francie nebo Německo.
Tato rostoucí vojenská a ekonomická síla znamená, že vnitropolitické dění v Polsku má širší dopady na evropskou rovnováhu sil. Zejména Ukrajina vnímá Polsko jako klíčového spojence ve válce proti Rusku. Premiér Tusk se nedávno účastnil summitu v Kyjevě po boku lídrů Francie, Německa a Velké Británie, aby znovu vyjádřil podporu prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Nawrocki však během kampaně opakovaně útočil na ukrajinské uprchlíky a odmítal podporu ukrajinské integraci do EU i NATO. Přestože kvůli historickým křivdám Polsko nepatří k proruským zemím jako Maďarsko nebo Slovensko, lze očekávat, že nový prezident bude vůči Ukrajině chladnější a méně vstřícný.
Zejména pro ženy znamená jeho zvolení hrozbu. Trzaskowski během kampaně podporoval legalizaci registrovaných partnerství pro LGBTQ+ osoby a zmírnění přísného zákazu potratů, který zavedla vláda PiS. Naproti tomu Nawrocki takové změny odmítá a pravděpodobně by vetoval jakýkoli pokus o liberalizaci.
Volby měly rekordní účast téměř 73 %, což svědčí o hlubokém rozdělení společnosti. Podle výstupního průzkumu Ipsos získal Trzaskowski větší podporu mezi ženami a vysokoškolsky vzdělanými voliči, zatímco Nawrocki dominoval u mužů a osob s nižším vzděláním. Jde o vzorec, který známe i z jiných nedávných voleb ve světě – polarizace podle pohlaví, vzdělání a postoje ke globalizaci a národní identitě.
Po nedávném nečekaném úspěchu liberálního kandidáta v prezidentských volbách v Rumunsku doufali zastánci EU v podobné překvapení i v Polsku. Realita však přinesla pravý opak – posílení pravicového nacionalismu v zemi, která se stává novým geopolitickým těžištěm Evropy.
Zápas o směřování Polska tak pokračuje. Liberální síly budou muset najít způsob, jak čelit prezidentovi, který má blízko k Trumpovi a jeho autoritářskému stylu politiky, a to právě v době, kdy se východní Evropa stává klíčovým hráčem v rámci celé EU.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
