Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Ačkoli role prezidenta v Polsku je primárně reprezentativní, disponuje významnými pravomocemi – včetně práva veta, které může zásadně brzdit legislativní iniciativy parlamentu. Tuskova koalice navíc nedisponuje potřebnou 60% většinou k přehlasování prezidentského veta, což Nawrockému poskytuje silný nástroj k blokování reforem.
Oba kandidáti se prohlašovali za vítěze již v neděli večer, protože předběžné odhady mírně favorizovaly Trzaskowského. Až pondělní dopoledne přineslo definitivní potvrzení vítězství pro Nawrockého. Jeho triumf rychle podle The Guardian oslavili představitelé evropské krajní pravice – maďarský premiér Viktor Orbán označil výsledek za „fantastické vítězství“ a Marine Le Penová jej označila za jasný vzkaz proti „bruselské oligarchii“.
Předvolební kampaň jasně ukázala hluboké rozdíly mezi oběma tábory. Trzaskowski podporoval liberální reformy, jako je legalizace partnerství LGBTQ+ osob nebo liberalizace přístupu k potratům. Naproti tomu Nawrocki, vycházející z konzervativního katolického rámce, slíbil, že bude „bránit tradiční rodinu“ a liberální návrhy vetovat.
Jeho vítězství tak pravděpodobně znamená konec či výrazné zpomalení snah Tuskovy vlády o modernizaci společenských zákonů. Zároveň vyvolává obavy, že Polsko začne opět směřovat k politické izolaci a distancování se od hlavního proudu EU.
Nawrocki dlouhodobě kritizuje vliv Bruselu na domácí politiku a jeho prezidentská kampaň byla podpořena i americkým hnutím MAGA napojeným na Donalda Trumpa. Podle analytiků to může vést k posílení vlivu Trumpovy politiky v regionu. Krzysztof Izdebski z nadace Stefana Batoryho varoval, že tento vývoj znamená „výraznější americký konzervativní otisk v polské politice“.
Výsledek okamžitě využila i strana Právo a spravedlnost (PiS). Její vlivný poslanec Przemysław Czarnek avizoval snahu o rozklad Tuskovy vládní koalice a vytvoření nové pravicové většiny. „Možná ne hned, ale už od úterý začneme energicky pracovat na konci této vlády,“ uvedl.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou zatím zaujímá smířlivý tón a doufá v pokračování spolupráce. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pogratuloval Nawrockému s důrazem na zachování principů právního státu.
Nicméně mnozí pozorovatelé varují, že Polsko může ztratit vliv, který si po nástupu Tuskovy vlády loni znovu vydobylo, a že vítězství Nawrockého povzbudí další populistické síly v regionu – včetně těch v Česku, kde se na podzim konají klíčové volby. Server The Guardian například upozorňuje, že výhra polského konzervativce může dodat novou energii Andreji Babišovi, který znovu usiluje o moc.
Podle profesora Alekse Szczerbiaka z britské University of Sussex může být pro Tuskovu vládu spolupráce s prezidentem Nawrockim ještě náročnější než s jeho předchůdcem Andrzejem Dudou, protože nový prezident přichází s čerstvým mandátem a silným posláním. Situace tak může vést k hlubokému patu v domácí politice, který potrvá až do příštích parlamentních voleb v roce 2027.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.