Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Ačkoli role prezidenta v Polsku je primárně reprezentativní, disponuje významnými pravomocemi – včetně práva veta, které může zásadně brzdit legislativní iniciativy parlamentu. Tuskova koalice navíc nedisponuje potřebnou 60% většinou k přehlasování prezidentského veta, což Nawrockému poskytuje silný nástroj k blokování reforem.
Oba kandidáti se prohlašovali za vítěze již v neděli večer, protože předběžné odhady mírně favorizovaly Trzaskowského. Až pondělní dopoledne přineslo definitivní potvrzení vítězství pro Nawrockého. Jeho triumf rychle podle The Guardian oslavili představitelé evropské krajní pravice – maďarský premiér Viktor Orbán označil výsledek za „fantastické vítězství“ a Marine Le Penová jej označila za jasný vzkaz proti „bruselské oligarchii“.
Předvolební kampaň jasně ukázala hluboké rozdíly mezi oběma tábory. Trzaskowski podporoval liberální reformy, jako je legalizace partnerství LGBTQ+ osob nebo liberalizace přístupu k potratům. Naproti tomu Nawrocki, vycházející z konzervativního katolického rámce, slíbil, že bude „bránit tradiční rodinu“ a liberální návrhy vetovat.
Jeho vítězství tak pravděpodobně znamená konec či výrazné zpomalení snah Tuskovy vlády o modernizaci společenských zákonů. Zároveň vyvolává obavy, že Polsko začne opět směřovat k politické izolaci a distancování se od hlavního proudu EU.
Nawrocki dlouhodobě kritizuje vliv Bruselu na domácí politiku a jeho prezidentská kampaň byla podpořena i americkým hnutím MAGA napojeným na Donalda Trumpa. Podle analytiků to může vést k posílení vlivu Trumpovy politiky v regionu. Krzysztof Izdebski z nadace Stefana Batoryho varoval, že tento vývoj znamená „výraznější americký konzervativní otisk v polské politice“.
Výsledek okamžitě využila i strana Právo a spravedlnost (PiS). Její vlivný poslanec Przemysław Czarnek avizoval snahu o rozklad Tuskovy vládní koalice a vytvoření nové pravicové většiny. „Možná ne hned, ale už od úterý začneme energicky pracovat na konci této vlády,“ uvedl.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou zatím zaujímá smířlivý tón a doufá v pokračování spolupráce. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pogratuloval Nawrockému s důrazem na zachování principů právního státu.
Nicméně mnozí pozorovatelé varují, že Polsko může ztratit vliv, který si po nástupu Tuskovy vlády loni znovu vydobylo, a že vítězství Nawrockého povzbudí další populistické síly v regionu – včetně těch v Česku, kde se na podzim konají klíčové volby. Server The Guardian například upozorňuje, že výhra polského konzervativce může dodat novou energii Andreji Babišovi, který znovu usiluje o moc.
Podle profesora Alekse Szczerbiaka z britské University of Sussex může být pro Tuskovu vládu spolupráce s prezidentem Nawrockim ještě náročnější než s jeho předchůdcem Andrzejem Dudou, protože nový prezident přichází s čerstvým mandátem a silným posláním. Situace tak může vést k hlubokému patu v domácí politice, který potrvá až do příštích parlamentních voleb v roce 2027.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.