Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Ačkoli role prezidenta v Polsku je primárně reprezentativní, disponuje významnými pravomocemi – včetně práva veta, které může zásadně brzdit legislativní iniciativy parlamentu. Tuskova koalice navíc nedisponuje potřebnou 60% většinou k přehlasování prezidentského veta, což Nawrockému poskytuje silný nástroj k blokování reforem.
Oba kandidáti se prohlašovali za vítěze již v neděli večer, protože předběžné odhady mírně favorizovaly Trzaskowského. Až pondělní dopoledne přineslo definitivní potvrzení vítězství pro Nawrockého. Jeho triumf rychle podle The Guardian oslavili představitelé evropské krajní pravice – maďarský premiér Viktor Orbán označil výsledek za „fantastické vítězství“ a Marine Le Penová jej označila za jasný vzkaz proti „bruselské oligarchii“.
Předvolební kampaň jasně ukázala hluboké rozdíly mezi oběma tábory. Trzaskowski podporoval liberální reformy, jako je legalizace partnerství LGBTQ+ osob nebo liberalizace přístupu k potratům. Naproti tomu Nawrocki, vycházející z konzervativního katolického rámce, slíbil, že bude „bránit tradiční rodinu“ a liberální návrhy vetovat.
Jeho vítězství tak pravděpodobně znamená konec či výrazné zpomalení snah Tuskovy vlády o modernizaci společenských zákonů. Zároveň vyvolává obavy, že Polsko začne opět směřovat k politické izolaci a distancování se od hlavního proudu EU.
Nawrocki dlouhodobě kritizuje vliv Bruselu na domácí politiku a jeho prezidentská kampaň byla podpořena i americkým hnutím MAGA napojeným na Donalda Trumpa. Podle analytiků to může vést k posílení vlivu Trumpovy politiky v regionu. Krzysztof Izdebski z nadace Stefana Batoryho varoval, že tento vývoj znamená „výraznější americký konzervativní otisk v polské politice“.
Výsledek okamžitě využila i strana Právo a spravedlnost (PiS). Její vlivný poslanec Przemysław Czarnek avizoval snahu o rozklad Tuskovy vládní koalice a vytvoření nové pravicové většiny. „Možná ne hned, ale už od úterý začneme energicky pracovat na konci této vlády,“ uvedl.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou zatím zaujímá smířlivý tón a doufá v pokračování spolupráce. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pogratuloval Nawrockému s důrazem na zachování principů právního státu.
Nicméně mnozí pozorovatelé varují, že Polsko může ztratit vliv, který si po nástupu Tuskovy vlády loni znovu vydobylo, a že vítězství Nawrockého povzbudí další populistické síly v regionu – včetně těch v Česku, kde se na podzim konají klíčové volby. Server The Guardian například upozorňuje, že výhra polského konzervativce může dodat novou energii Andreji Babišovi, který znovu usiluje o moc.
Podle profesora Alekse Szczerbiaka z britské University of Sussex může být pro Tuskovu vládu spolupráce s prezidentem Nawrockim ještě náročnější než s jeho předchůdcem Andrzejem Dudou, protože nový prezident přichází s čerstvým mandátem a silným posláním. Situace tak může vést k hlubokému patu v domácí politice, který potrvá až do příštích parlamentních voleb v roce 2027.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
Česko si dnes odpočine od silných bouřek. Pouze na den. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již avizuje, že problémy znovu nastanou již zítra. Meteorologové hodlají situaci upřesňovat v úterý či během středečního dopoledne.
Jiřina Bohdalová musela ze zdravotních důvodů vynechat další akci, na které by za normálních okolností nechtěla chybět. Legendu české kinematografie potrápil krevní tlak. A i kvůli počasí, kdy Česko neustále trápí bouřky, se rozhodla zůstat doma.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny se svým projevem u příležitosti konce aktuálního volebního období. Před poslanci mimo jiné oznámil termín parlamentních voleb, které se uskuteční ve dnech 3. a 4. října, a vyzval politické strany k věcné, korektní a slušné předvolební kampani bez osobních útoků.
Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný pokles emisí skleníkových plynů, který dosáhl osmi procent. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) to znamená, že množství emisí v EU je nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Přesto však Unie zaostává za svými vlastními klimatickými cíli, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhne Evu Decroix, poslankyni a místopředsedkyni ODS. Nahradí tak dosavadního ministra Pavla Blažka, který rezignoval v souvislosti s kontroverzním přijetím vysokého daru v podobě bitcoinů.