Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Ačkoli role prezidenta v Polsku je primárně reprezentativní, disponuje významnými pravomocemi – včetně práva veta, které může zásadně brzdit legislativní iniciativy parlamentu. Tuskova koalice navíc nedisponuje potřebnou 60% většinou k přehlasování prezidentského veta, což Nawrockému poskytuje silný nástroj k blokování reforem.
Oba kandidáti se prohlašovali za vítěze již v neděli večer, protože předběžné odhady mírně favorizovaly Trzaskowského. Až pondělní dopoledne přineslo definitivní potvrzení vítězství pro Nawrockého. Jeho triumf rychle podle The Guardian oslavili představitelé evropské krajní pravice – maďarský premiér Viktor Orbán označil výsledek za „fantastické vítězství“ a Marine Le Penová jej označila za jasný vzkaz proti „bruselské oligarchii“.
Předvolební kampaň jasně ukázala hluboké rozdíly mezi oběma tábory. Trzaskowski podporoval liberální reformy, jako je legalizace partnerství LGBTQ+ osob nebo liberalizace přístupu k potratům. Naproti tomu Nawrocki, vycházející z konzervativního katolického rámce, slíbil, že bude „bránit tradiční rodinu“ a liberální návrhy vetovat.
Jeho vítězství tak pravděpodobně znamená konec či výrazné zpomalení snah Tuskovy vlády o modernizaci společenských zákonů. Zároveň vyvolává obavy, že Polsko začne opět směřovat k politické izolaci a distancování se od hlavního proudu EU.
Nawrocki dlouhodobě kritizuje vliv Bruselu na domácí politiku a jeho prezidentská kampaň byla podpořena i americkým hnutím MAGA napojeným na Donalda Trumpa. Podle analytiků to může vést k posílení vlivu Trumpovy politiky v regionu. Krzysztof Izdebski z nadace Stefana Batoryho varoval, že tento vývoj znamená „výraznější americký konzervativní otisk v polské politice“.
Výsledek okamžitě využila i strana Právo a spravedlnost (PiS). Její vlivný poslanec Przemysław Czarnek avizoval snahu o rozklad Tuskovy vládní koalice a vytvoření nové pravicové většiny. „Možná ne hned, ale už od úterý začneme energicky pracovat na konci této vlády,“ uvedl.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou zatím zaujímá smířlivý tón a doufá v pokračování spolupráce. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pogratuloval Nawrockému s důrazem na zachování principů právního státu.
Nicméně mnozí pozorovatelé varují, že Polsko může ztratit vliv, který si po nástupu Tuskovy vlády loni znovu vydobylo, a že vítězství Nawrockého povzbudí další populistické síly v regionu – včetně těch v Česku, kde se na podzim konají klíčové volby. Server The Guardian například upozorňuje, že výhra polského konzervativce může dodat novou energii Andreji Babišovi, který znovu usiluje o moc.
Podle profesora Alekse Szczerbiaka z britské University of Sussex může být pro Tuskovu vládu spolupráce s prezidentem Nawrockim ještě náročnější než s jeho předchůdcem Andrzejem Dudou, protože nový prezident přichází s čerstvým mandátem a silným posláním. Situace tak může vést k hlubokému patu v domácí politice, který potrvá až do příštích parlamentních voleb v roce 2027.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.