Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Ačkoli role prezidenta v Polsku je primárně reprezentativní, disponuje významnými pravomocemi – včetně práva veta, které může zásadně brzdit legislativní iniciativy parlamentu. Tuskova koalice navíc nedisponuje potřebnou 60% většinou k přehlasování prezidentského veta, což Nawrockému poskytuje silný nástroj k blokování reforem.
Oba kandidáti se prohlašovali za vítěze již v neděli večer, protože předběžné odhady mírně favorizovaly Trzaskowského. Až pondělní dopoledne přineslo definitivní potvrzení vítězství pro Nawrockého. Jeho triumf rychle podle The Guardian oslavili představitelé evropské krajní pravice – maďarský premiér Viktor Orbán označil výsledek za „fantastické vítězství“ a Marine Le Penová jej označila za jasný vzkaz proti „bruselské oligarchii“.
Předvolební kampaň jasně ukázala hluboké rozdíly mezi oběma tábory. Trzaskowski podporoval liberální reformy, jako je legalizace partnerství LGBTQ+ osob nebo liberalizace přístupu k potratům. Naproti tomu Nawrocki, vycházející z konzervativního katolického rámce, slíbil, že bude „bránit tradiční rodinu“ a liberální návrhy vetovat.
Jeho vítězství tak pravděpodobně znamená konec či výrazné zpomalení snah Tuskovy vlády o modernizaci společenských zákonů. Zároveň vyvolává obavy, že Polsko začne opět směřovat k politické izolaci a distancování se od hlavního proudu EU.
Nawrocki dlouhodobě kritizuje vliv Bruselu na domácí politiku a jeho prezidentská kampaň byla podpořena i americkým hnutím MAGA napojeným na Donalda Trumpa. Podle analytiků to může vést k posílení vlivu Trumpovy politiky v regionu. Krzysztof Izdebski z nadace Stefana Batoryho varoval, že tento vývoj znamená „výraznější americký konzervativní otisk v polské politice“.
Výsledek okamžitě využila i strana Právo a spravedlnost (PiS). Její vlivný poslanec Przemysław Czarnek avizoval snahu o rozklad Tuskovy vládní koalice a vytvoření nové pravicové většiny. „Možná ne hned, ale už od úterý začneme energicky pracovat na konci této vlády,“ uvedl.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou zatím zaujímá smířlivý tón a doufá v pokračování spolupráce. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pogratuloval Nawrockému s důrazem na zachování principů právního státu.
Nicméně mnozí pozorovatelé varují, že Polsko může ztratit vliv, který si po nástupu Tuskovy vlády loni znovu vydobylo, a že vítězství Nawrockého povzbudí další populistické síly v regionu – včetně těch v Česku, kde se na podzim konají klíčové volby. Server The Guardian například upozorňuje, že výhra polského konzervativce může dodat novou energii Andreji Babišovi, který znovu usiluje o moc.
Podle profesora Alekse Szczerbiaka z britské University of Sussex může být pro Tuskovu vládu spolupráce s prezidentem Nawrockim ještě náročnější než s jeho předchůdcem Andrzejem Dudou, protože nový prezident přichází s čerstvým mandátem a silným posláním. Situace tak může vést k hlubokému patu v domácí politice, který potrvá až do příštích parlamentních voleb v roce 2027.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.