Po více než třech letech války se naděje na mír na Ukrajině jeví jako stále vzdálenější. Příměří se nejeví jako reálné, zejména po odmítnutí Moskvy prodloužit krátkou velikonoční přestávku v bojích, přestože Spojené státy, Velká Británie i Ukrajina projevily o takové opatření zájem.
Ani v případě, že by se podařilo překonat současné překážky, které stojí v cestě příměří, zůstává zásadní problém: žádný z hlavních aktérů konfliktu nemá jasnou představu o dohodě, která by byla přijatelná jak pro Kyjev, tak pro Moskvu.
Dřívější plány, například společná iniciativa Číny a Brazílie v květnu loňského roku, měly za cíl především dosažení příměří jako prvního kroku k jednáním o míru. I tyto návrhy však byly Ukrajinou a jejími západními spojenci odmítnuty jako příliš výhodné pro Rusko.
Odmítnutí bylo podle expertů z webu The Conversation z ukrajinské strany pochopitelné. Příměří by totiž pouze zakonzervovalo současné linie fronty, což by mohlo vést k jejich trvalému uznání, ať už by následovala mírová dohoda, či nikoliv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto v prosinci 2022 předložil vlastní mírový plán, který ale již v době prvního „Summitu o míru na Ukrajině“ ve Švýcarsku v červnu 2024 byl prakticky mrtvý. Podporu vyjádřilo jen 84 ze 100 přítomných delegací a summit skončil bez dohody o dalším setkání.
Následně Ukrajina přešla k takzvanému „internímu plánu odolnosti“, který se zaměřuje na schopnost přežít dlouhodobou válku s Ruskem. Nejde tedy o mírovou iniciativu, ale o strategii zabránění bezpodmínečné kapitulaci před Moskvou.
Podobnou strategii nyní razí i evropská koalice ochotných států, která usiluje o udržení Ukrajiny v boji, zatímco sama posiluje své obranné kapacity v očekávání možného nového globálního rozdělení sfér vlivu mezi USA, Rusko a Čínu.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa mezitím prosazují příměří, které by umožnilo USA získat privilegovaný přístup k ukrajinským zdrojům. I když jednání o této dohodě zpočátku zkrachovala na dramatické tiskové konferenci ve Washingtonu, v současnosti se zdá, že se k určitému závěru opět přibližují.
Plán, který navrhl Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg, předpokládá rozdělení Ukrajiny na sféry vlivu, přičemž Rusku by připadlo přibližně 20 % území. Přesto i takto proruské návrhy zatím nedokázaly uspokojit nároky Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž nadále věří, že může na bojišti dosáhnout úplného vítězství. Trump zároveň odmítá na Moskvu vyvíjet jakýkoli skutečný tlak, což ruské straně jen nahrává v pokračování vojenské kampaně.
V Kremlu nyní pravděpodobně panuje přesvědčení, že i v případě, že by Trumpova moc po volbách v roce 2026 zeslábla, bude mít Moskva ještě dva roky na získání dalších ukrajinských území, než by se Washington mohl pokusit o nové vyjednávání příměří.
Ani pokud Trump neukončí současné rozhovory, ani pokud jeho zmocněnec Steve Witkoff dokáže dohodu dotáhnout, nebude výsledkem pravděpodobně mírová smlouva, ale pouze dočasné příměří.
Důvod je jednoduchý: stanoviska Ukrajiny a Ruska k tomu, co je přijatelný výsledek, se od počátku konfliktu zásadně nezměnila. Putin požaduje anexi celých čtyř ukrajinských regionů a trvání ruské kontroly nad Krymem, zatímco Zelenskyj jakékoli územní ústupky kategoricky odmítá.
Západ si mezitím bolestně uvědomuje, že dosažení mírové dohody za podmínek akceptovatelných pro všechny strany je prakticky nemožné. Společné úsilí Ukrajiny, USA a evropské koalice se tak soustřeďuje především na dosažení udržitelného příměří.
Na jednání ministrů zahraničí v Paříži dne 17. dubna se diskutovalo o tom, jak příměří učinit stabilním a dlouhodobým. Přestože konkrétní detaily zůstávají nejasné, vznik inkluzivnějšího vyjednávacího procesu je vnímán jako určitý pokrok.
Trvalé příměří by však vyžadovalo dohodu o klíčových bodech, jako je stažení vojsk, monitorovací mechanismy a záruky vynutitelnosti. To představuje nesmírně vysokou laťku – a dosažení skutečné mírové smlouvy je ještě náročnější úkol.
Navíc zkušenosti z minulosti, zejména z neúspěšného naplňování dohod z Minsku v letech 2014 a 2015, ukazují, že Rusko je ochotné příměří porušit, kdykoli se mu to bude hodit.
Proto se stále více zdá, že západní strategie vsadila vše na dosažení příměří – a riskuje tím, že tato snaha nakonec nejen nenaplní mírové ambice, ale ještě více zkomplikuje vyhlídky Ukrajiny na budoucí svobodu a nezávislost.
V Belému, městě na ústí Amazonky, kde se letos v listopadu uskuteční klimatický summit COP30, vrcholí přípravy – a zároveň roste kritika. Aby se mohlo konat největší diplomatické setkání v historii deštného pralesa, byla část městské zeleně vykácena a nahrazena betonem a ocelovými "eko-stromy".
Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Toaleta, náš každodenní společník z porcelánu, je podle odborníků nejen zastaralá, ale i plýtvající. A jak tvrdí architekti, inženýři i specialisté na sanitaci, právě teď je na čase změnit náš přístup k tomu, jak nakládáme s lidským odpadem.
Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Fenomenální česká sportovkyně Martina Sáblíková v neděli prozradila, že už přes 10 let tají veřejnosti vztah s reprezentační kolegyní Nikolou Zdráhalovou. Sáblíková naznačila, že se je někdo chystal odhalit, proto se rozhodla jít s pravdou ven.
Po více než třech letech války se naděje na mír na Ukrajině jeví jako stále vzdálenější. Příměří se nejeví jako reálné, zejména po odmítnutí Moskvy prodloužit krátkou velikonoční přestávku v bojích, přestože Spojené státy, Velká Británie i Ukrajina projevily o takové opatření zájem.
Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".
Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že nasadila své vojáky na podporu ruských sil v bojích na Ukrajině, konkrétně v oblasti Kurské oblasti. Podle státní agentury KCNA oznámilo vedení Korejské lidové armády, že "operace na osvobození Kursku byla vítězně dokončena" a že severokorejské jednotky přispěly k "drahocennému vítězství".
Jméno letošního českého mistra neznají hokejoví fanoušci ani po dnešku. Pardubice totiž v šestém pokračování finálové série play-off extraligy zvítězily na ledě Komety Brno 5:1 a vynutily si rozhodující sedmý zápas. Dnešní vítězství vystřelil dvěma góly Lukáš Sedlák.
Není pochyb o tom, kdo je stále favoritem letošních parlamentních voleb v Česku. Téměř třetina voličů je připraven dát svůj hlas opozičnímu hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.