Po více než třech letech války se naděje na mír na Ukrajině jeví jako stále vzdálenější. Příměří se nejeví jako reálné, zejména po odmítnutí Moskvy prodloužit krátkou velikonoční přestávku v bojích, přestože Spojené státy, Velká Británie i Ukrajina projevily o takové opatření zájem.
Ani v případě, že by se podařilo překonat současné překážky, které stojí v cestě příměří, zůstává zásadní problém: žádný z hlavních aktérů konfliktu nemá jasnou představu o dohodě, která by byla přijatelná jak pro Kyjev, tak pro Moskvu.
Dřívější plány, například společná iniciativa Číny a Brazílie v květnu loňského roku, měly za cíl především dosažení příměří jako prvního kroku k jednáním o míru. I tyto návrhy však byly Ukrajinou a jejími západními spojenci odmítnuty jako příliš výhodné pro Rusko.
Odmítnutí bylo podle expertů z webu The Conversation z ukrajinské strany pochopitelné. Příměří by totiž pouze zakonzervovalo současné linie fronty, což by mohlo vést k jejich trvalému uznání, ať už by následovala mírová dohoda, či nikoliv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto v prosinci 2022 předložil vlastní mírový plán, který ale již v době prvního „Summitu o míru na Ukrajině“ ve Švýcarsku v červnu 2024 byl prakticky mrtvý. Podporu vyjádřilo jen 84 ze 100 přítomných delegací a summit skončil bez dohody o dalším setkání.
Následně Ukrajina přešla k takzvanému „internímu plánu odolnosti“, který se zaměřuje na schopnost přežít dlouhodobou válku s Ruskem. Nejde tedy o mírovou iniciativu, ale o strategii zabránění bezpodmínečné kapitulaci před Moskvou.
Podobnou strategii nyní razí i evropská koalice ochotných států, která usiluje o udržení Ukrajiny v boji, zatímco sama posiluje své obranné kapacity v očekávání možného nového globálního rozdělení sfér vlivu mezi USA, Rusko a Čínu.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa mezitím prosazují příměří, které by umožnilo USA získat privilegovaný přístup k ukrajinským zdrojům. I když jednání o této dohodě zpočátku zkrachovala na dramatické tiskové konferenci ve Washingtonu, v současnosti se zdá, že se k určitému závěru opět přibližují.
Plán, který navrhl Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg, předpokládá rozdělení Ukrajiny na sféry vlivu, přičemž Rusku by připadlo přibližně 20 % území. Přesto i takto proruské návrhy zatím nedokázaly uspokojit nároky Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž nadále věří, že může na bojišti dosáhnout úplného vítězství. Trump zároveň odmítá na Moskvu vyvíjet jakýkoli skutečný tlak, což ruské straně jen nahrává v pokračování vojenské kampaně.
V Kremlu nyní pravděpodobně panuje přesvědčení, že i v případě, že by Trumpova moc po volbách v roce 2026 zeslábla, bude mít Moskva ještě dva roky na získání dalších ukrajinských území, než by se Washington mohl pokusit o nové vyjednávání příměří.
Ani pokud Trump neukončí současné rozhovory, ani pokud jeho zmocněnec Steve Witkoff dokáže dohodu dotáhnout, nebude výsledkem pravděpodobně mírová smlouva, ale pouze dočasné příměří.
Důvod je jednoduchý: stanoviska Ukrajiny a Ruska k tomu, co je přijatelný výsledek, se od počátku konfliktu zásadně nezměnila. Putin požaduje anexi celých čtyř ukrajinských regionů a trvání ruské kontroly nad Krymem, zatímco Zelenskyj jakékoli územní ústupky kategoricky odmítá.
Západ si mezitím bolestně uvědomuje, že dosažení mírové dohody za podmínek akceptovatelných pro všechny strany je prakticky nemožné. Společné úsilí Ukrajiny, USA a evropské koalice se tak soustřeďuje především na dosažení udržitelného příměří.
Na jednání ministrů zahraničí v Paříži dne 17. dubna se diskutovalo o tom, jak příměří učinit stabilním a dlouhodobým. Přestože konkrétní detaily zůstávají nejasné, vznik inkluzivnějšího vyjednávacího procesu je vnímán jako určitý pokrok.
Trvalé příměří by však vyžadovalo dohodu o klíčových bodech, jako je stažení vojsk, monitorovací mechanismy a záruky vynutitelnosti. To představuje nesmírně vysokou laťku – a dosažení skutečné mírové smlouvy je ještě náročnější úkol.
Navíc zkušenosti z minulosti, zejména z neúspěšného naplňování dohod z Minsku v letech 2014 a 2015, ukazují, že Rusko je ochotné příměří porušit, kdykoli se mu to bude hodit.
Proto se stále více zdá, že západní strategie vsadila vše na dosažení příměří – a riskuje tím, že tato snaha nakonec nejen nenaplní mírové ambice, ale ještě více zkomplikuje vyhlídky Ukrajiny na budoucí svobodu a nezávislost.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
Není už žádným tajemstvím, že je Veronika Žilková - ačkoliv tvrdila, že si s muži nějaký čas nebude nic začínat - opět zadaná. Ví se také, kdo je jejím novým objevem. Scénárista Ivan Hubač se tentokrát objevil na veřejnosti bez své partnerky, ale řeč na ni samozřejmě přišla.
