Po více než třech letech války se naděje na mír na Ukrajině jeví jako stále vzdálenější. Příměří se nejeví jako reálné, zejména po odmítnutí Moskvy prodloužit krátkou velikonoční přestávku v bojích, přestože Spojené státy, Velká Británie i Ukrajina projevily o takové opatření zájem.
Ani v případě, že by se podařilo překonat současné překážky, které stojí v cestě příměří, zůstává zásadní problém: žádný z hlavních aktérů konfliktu nemá jasnou představu o dohodě, která by byla přijatelná jak pro Kyjev, tak pro Moskvu.
Dřívější plány, například společná iniciativa Číny a Brazílie v květnu loňského roku, měly za cíl především dosažení příměří jako prvního kroku k jednáním o míru. I tyto návrhy však byly Ukrajinou a jejími západními spojenci odmítnuty jako příliš výhodné pro Rusko.
Odmítnutí bylo podle expertů z webu The Conversation z ukrajinské strany pochopitelné. Příměří by totiž pouze zakonzervovalo současné linie fronty, což by mohlo vést k jejich trvalému uznání, ať už by následovala mírová dohoda, či nikoliv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto v prosinci 2022 předložil vlastní mírový plán, který ale již v době prvního „Summitu o míru na Ukrajině“ ve Švýcarsku v červnu 2024 byl prakticky mrtvý. Podporu vyjádřilo jen 84 ze 100 přítomných delegací a summit skončil bez dohody o dalším setkání.
Následně Ukrajina přešla k takzvanému „internímu plánu odolnosti“, který se zaměřuje na schopnost přežít dlouhodobou válku s Ruskem. Nejde tedy o mírovou iniciativu, ale o strategii zabránění bezpodmínečné kapitulaci před Moskvou.
Podobnou strategii nyní razí i evropská koalice ochotných států, která usiluje o udržení Ukrajiny v boji, zatímco sama posiluje své obranné kapacity v očekávání možného nového globálního rozdělení sfér vlivu mezi USA, Rusko a Čínu.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa mezitím prosazují příměří, které by umožnilo USA získat privilegovaný přístup k ukrajinským zdrojům. I když jednání o této dohodě zpočátku zkrachovala na dramatické tiskové konferenci ve Washingtonu, v současnosti se zdá, že se k určitému závěru opět přibližují.
Plán, který navrhl Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg, předpokládá rozdělení Ukrajiny na sféry vlivu, přičemž Rusku by připadlo přibližně 20 % území. Přesto i takto proruské návrhy zatím nedokázaly uspokojit nároky Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž nadále věří, že může na bojišti dosáhnout úplného vítězství. Trump zároveň odmítá na Moskvu vyvíjet jakýkoli skutečný tlak, což ruské straně jen nahrává v pokračování vojenské kampaně.
V Kremlu nyní pravděpodobně panuje přesvědčení, že i v případě, že by Trumpova moc po volbách v roce 2026 zeslábla, bude mít Moskva ještě dva roky na získání dalších ukrajinských území, než by se Washington mohl pokusit o nové vyjednávání příměří.
Ani pokud Trump neukončí současné rozhovory, ani pokud jeho zmocněnec Steve Witkoff dokáže dohodu dotáhnout, nebude výsledkem pravděpodobně mírová smlouva, ale pouze dočasné příměří.
Důvod je jednoduchý: stanoviska Ukrajiny a Ruska k tomu, co je přijatelný výsledek, se od počátku konfliktu zásadně nezměnila. Putin požaduje anexi celých čtyř ukrajinských regionů a trvání ruské kontroly nad Krymem, zatímco Zelenskyj jakékoli územní ústupky kategoricky odmítá.
Západ si mezitím bolestně uvědomuje, že dosažení mírové dohody za podmínek akceptovatelných pro všechny strany je prakticky nemožné. Společné úsilí Ukrajiny, USA a evropské koalice se tak soustřeďuje především na dosažení udržitelného příměří.
Na jednání ministrů zahraničí v Paříži dne 17. dubna se diskutovalo o tom, jak příměří učinit stabilním a dlouhodobým. Přestože konkrétní detaily zůstávají nejasné, vznik inkluzivnějšího vyjednávacího procesu je vnímán jako určitý pokrok.
Trvalé příměří by však vyžadovalo dohodu o klíčových bodech, jako je stažení vojsk, monitorovací mechanismy a záruky vynutitelnosti. To představuje nesmírně vysokou laťku – a dosažení skutečné mírové smlouvy je ještě náročnější úkol.
Navíc zkušenosti z minulosti, zejména z neúspěšného naplňování dohod z Minsku v letech 2014 a 2015, ukazují, že Rusko je ochotné příměří porušit, kdykoli se mu to bude hodit.
Proto se stále více zdá, že západní strategie vsadila vše na dosažení příměří – a riskuje tím, že tato snaha nakonec nejen nenaplní mírové ambice, ale ještě více zkomplikuje vyhlídky Ukrajiny na budoucí svobodu a nezávislost.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
