Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump totiž nedokáže jasně určit, koho by nakonec vinit za případný neúspěch svých snah dojednat příměří. Před útoky na Kyjev obviňoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že brzdí mírové rozhovory tím, že odmítá uznat Krym jako součást Ruska. Hned následující den však kritizoval Vladimira Putina za útoky a vyzval jej, aby okamžitě přestal.
Hlavní překážkou dosažení příměří zůstává podle webu The Conversation otázka, jak by měla finální mírová dohoda vypadat a jaké ústupky by Kyjev a jeho evropští spojenci byli ochotni přijmout. Ukrajina a Evropa v tomto zůstávají jednotné: žádné uznání nelegální ruské anexe ukrajinských území.
Postoj veřejnosti v Ukrajině podporuje tuto linii. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora i jen dočasných ústupků Rusku je minimální. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko sice naznačil, že dočasné vzdání se části území „může být řešením“, avšak obecně zůstává odpor vůči ústupkům silný.
Dohoda, kterou údajně vyjednal Trumpův zmocněnec Steve Witkoff během tří kol jednání v Rusku, byla jednoznačně odmítnuta jak Ukrajinou, tak hlavními evropskými mocnostmi — Británií, Francií a Německem. Tyto země vedou tzv. „koalici ochotných“ podporující Ukrajinu.
Po odmítnutí návrhu Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio zrušili plánované návazné rozhovory v Londýně 24. dubna. Ty skončily nicneříkajícím prohlášením o „úzké koordinaci a dalším jednání v blízké budoucnosti“.
Šance na reálné pokračování mírových rozhovorů se však rozplývají. Současně s Witkoffovou čtvrtou návštěvou Moskvy byly zveřejněny ukrajinské a evropské protinávrhy, které většinu amerických podmínek odmítají, případně jejich řešení odkládají až po dosažení příměří.
Důvody selhání těchto snah nejsou překvapivé. Washington předložil návrh, který obsahoval uznání Krymu jako součásti Ruska, příslib, že Ukrajina nevstoupí do NATO, akceptaci ruské kontroly nad východními okupovanými oblastmi a zrušení všech sankcí vůči Moskvě.
Jinými slovy: Ukrajina by se vzdala velké části svého území, nedostala by žádné bezpečnostní záruky a Rusko by bylo odměněno návratem do světové ekonomiky. Taková dohoda by byla nejen v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, ale i neudržitelná v dlouhodobém horizontu.
Podobně kontroverzní byl i návrh dalšího Trumpova poradce Keitha Kellogga, který navrhoval rozdělení Ukrajiny podobně jako Německa po roce 1945. Ač později upřesnil, že nemá na mysli formální rozdělení, důsledkem jeho návrhu by bylo faktické rozdělení země.
Kelloggův plán by znamenal zavedení evropské mírové mise západně od Dněpru, přičemž obrana zbytku ukrajinského území by zůstala na ukrajinské armádě. Takové řešení by však bylo pouze dočasné a zřejmě by vedlo k neustálému porušování příměří, jak tomu bylo po dohodách z Minsku v letech 2014 a 2015.
Na rozdíl od situace v Koreji či na Kypru by zde chyběl důvěryhodný odstrašující prvek. Trump odmítl vyslání amerických vojáků a možnost mírové mise OSN je vzhledem k postoji Ruska krajně nepravděpodobná.
Přirovnávání k rozdělení Německa po druhé světové válce je navíc zavádějící. Německo kapitulovalo bezpodmínečně a rozdělení bylo schváleno všemi vítěznými mocnostmi. Dnešní situace na Ukrajině se od toho zásadně liší.
Trumpova administrativa se domnívá, že postupuje podle lekcí z Postupimi. Ve skutečnosti však spíše opakuje chyby Mnichovské dohody z roku 1938, kdy appeasement neukojil agresora, ale naopak povzbudil k dalším útokům.
Putin považuje rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu století“ a jeho cílem je obnovit ruský vliv. Uznání jeho dobyvačných územních zisků by tak pouze připravilo půdu pro další agresi.
Evropa i Ukrajina si jsou této reality vědomy a odmítají opakovat chyby minulosti. Pokud Trump nedokáže nabídnout reálnou a spravedlivou cestu k míru, jeho snahy neuspějí — a svět se může připravit na pokračování konfliktu.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
