Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump totiž nedokáže jasně určit, koho by nakonec vinit za případný neúspěch svých snah dojednat příměří. Před útoky na Kyjev obviňoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že brzdí mírové rozhovory tím, že odmítá uznat Krym jako součást Ruska. Hned následující den však kritizoval Vladimira Putina za útoky a vyzval jej, aby okamžitě přestal.
Hlavní překážkou dosažení příměří zůstává podle webu The Conversation otázka, jak by měla finální mírová dohoda vypadat a jaké ústupky by Kyjev a jeho evropští spojenci byli ochotni přijmout. Ukrajina a Evropa v tomto zůstávají jednotné: žádné uznání nelegální ruské anexe ukrajinských území.
Postoj veřejnosti v Ukrajině podporuje tuto linii. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora i jen dočasných ústupků Rusku je minimální. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko sice naznačil, že dočasné vzdání se části území „může být řešením“, avšak obecně zůstává odpor vůči ústupkům silný.
Dohoda, kterou údajně vyjednal Trumpův zmocněnec Steve Witkoff během tří kol jednání v Rusku, byla jednoznačně odmítnuta jak Ukrajinou, tak hlavními evropskými mocnostmi — Británií, Francií a Německem. Tyto země vedou tzv. „koalici ochotných“ podporující Ukrajinu.
Po odmítnutí návrhu Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio zrušili plánované návazné rozhovory v Londýně 24. dubna. Ty skončily nicneříkajícím prohlášením o „úzké koordinaci a dalším jednání v blízké budoucnosti“.
Šance na reálné pokračování mírových rozhovorů se však rozplývají. Současně s Witkoffovou čtvrtou návštěvou Moskvy byly zveřejněny ukrajinské a evropské protinávrhy, které většinu amerických podmínek odmítají, případně jejich řešení odkládají až po dosažení příměří.
Důvody selhání těchto snah nejsou překvapivé. Washington předložil návrh, který obsahoval uznání Krymu jako součásti Ruska, příslib, že Ukrajina nevstoupí do NATO, akceptaci ruské kontroly nad východními okupovanými oblastmi a zrušení všech sankcí vůči Moskvě.
Jinými slovy: Ukrajina by se vzdala velké části svého území, nedostala by žádné bezpečnostní záruky a Rusko by bylo odměněno návratem do světové ekonomiky. Taková dohoda by byla nejen v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, ale i neudržitelná v dlouhodobém horizontu.
Podobně kontroverzní byl i návrh dalšího Trumpova poradce Keitha Kellogga, který navrhoval rozdělení Ukrajiny podobně jako Německa po roce 1945. Ač později upřesnil, že nemá na mysli formální rozdělení, důsledkem jeho návrhu by bylo faktické rozdělení země.
Kelloggův plán by znamenal zavedení evropské mírové mise západně od Dněpru, přičemž obrana zbytku ukrajinského území by zůstala na ukrajinské armádě. Takové řešení by však bylo pouze dočasné a zřejmě by vedlo k neustálému porušování příměří, jak tomu bylo po dohodách z Minsku v letech 2014 a 2015.
Na rozdíl od situace v Koreji či na Kypru by zde chyběl důvěryhodný odstrašující prvek. Trump odmítl vyslání amerických vojáků a možnost mírové mise OSN je vzhledem k postoji Ruska krajně nepravděpodobná.
Přirovnávání k rozdělení Německa po druhé světové válce je navíc zavádějící. Německo kapitulovalo bezpodmínečně a rozdělení bylo schváleno všemi vítěznými mocnostmi. Dnešní situace na Ukrajině se od toho zásadně liší.
Trumpova administrativa se domnívá, že postupuje podle lekcí z Postupimi. Ve skutečnosti však spíše opakuje chyby Mnichovské dohody z roku 1938, kdy appeasement neukojil agresora, ale naopak povzbudil k dalším útokům.
Putin považuje rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu století“ a jeho cílem je obnovit ruský vliv. Uznání jeho dobyvačných územních zisků by tak pouze připravilo půdu pro další agresi.
Evropa i Ukrajina si jsou této reality vědomy a odmítají opakovat chyby minulosti. Pokud Trump nedokáže nabídnout reálnou a spravedlivou cestu k míru, jeho snahy neuspějí — a svět se může připravit na pokračování konfliktu.
V Belému, městě na ústí Amazonky, kde se letos v listopadu uskuteční klimatický summit COP30, vrcholí přípravy – a zároveň roste kritika. Aby se mohlo konat největší diplomatické setkání v historii deštného pralesa, byla část městské zeleně vykácena a nahrazena betonem a ocelovými "eko-stromy".
Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Toaleta, náš každodenní společník z porcelánu, je podle odborníků nejen zastaralá, ale i plýtvající. A jak tvrdí architekti, inženýři i specialisté na sanitaci, právě teď je na čase změnit náš přístup k tomu, jak nakládáme s lidským odpadem.
Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Fenomenální česká sportovkyně Martina Sáblíková v neděli prozradila, že už přes 10 let tají veřejnosti vztah s reprezentační kolegyní Nikolou Zdráhalovou. Sáblíková naznačila, že se je někdo chystal odhalit, proto se rozhodla jít s pravdou ven.
Po více než třech letech války se naděje na mír na Ukrajině jeví jako stále vzdálenější. Příměří se nejeví jako reálné, zejména po odmítnutí Moskvy prodloužit krátkou velikonoční přestávku v bojích, přestože Spojené státy, Velká Británie i Ukrajina projevily o takové opatření zájem.
Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".
Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že nasadila své vojáky na podporu ruských sil v bojích na Ukrajině, konkrétně v oblasti Kurské oblasti. Podle státní agentury KCNA oznámilo vedení Korejské lidové armády, že "operace na osvobození Kursku byla vítězně dokončena" a že severokorejské jednotky přispěly k "drahocennému vítězství".
Jméno letošního českého mistra neznají hokejoví fanoušci ani po dnešku. Pardubice totiž v šestém pokračování finálové série play-off extraligy zvítězily na ledě Komety Brno 5:1 a vynutily si rozhodující sedmý zápas. Dnešní vítězství vystřelil dvěma góly Lukáš Sedlák.
Není pochyb o tom, kdo je stále favoritem letošních parlamentních voleb v Česku. Téměř třetina voličů je připraven dát svůj hlas opozičnímu hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.