Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump totiž nedokáže jasně určit, koho by nakonec vinit za případný neúspěch svých snah dojednat příměří. Před útoky na Kyjev obviňoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že brzdí mírové rozhovory tím, že odmítá uznat Krym jako součást Ruska. Hned následující den však kritizoval Vladimira Putina za útoky a vyzval jej, aby okamžitě přestal.
Hlavní překážkou dosažení příměří zůstává podle webu The Conversation otázka, jak by měla finální mírová dohoda vypadat a jaké ústupky by Kyjev a jeho evropští spojenci byli ochotni přijmout. Ukrajina a Evropa v tomto zůstávají jednotné: žádné uznání nelegální ruské anexe ukrajinských území.
Postoj veřejnosti v Ukrajině podporuje tuto linii. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora i jen dočasných ústupků Rusku je minimální. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko sice naznačil, že dočasné vzdání se části území „může být řešením“, avšak obecně zůstává odpor vůči ústupkům silný.
Dohoda, kterou údajně vyjednal Trumpův zmocněnec Steve Witkoff během tří kol jednání v Rusku, byla jednoznačně odmítnuta jak Ukrajinou, tak hlavními evropskými mocnostmi — Británií, Francií a Německem. Tyto země vedou tzv. „koalici ochotných“ podporující Ukrajinu.
Po odmítnutí návrhu Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio zrušili plánované návazné rozhovory v Londýně 24. dubna. Ty skončily nicneříkajícím prohlášením o „úzké koordinaci a dalším jednání v blízké budoucnosti“.
Šance na reálné pokračování mírových rozhovorů se však rozplývají. Současně s Witkoffovou čtvrtou návštěvou Moskvy byly zveřejněny ukrajinské a evropské protinávrhy, které většinu amerických podmínek odmítají, případně jejich řešení odkládají až po dosažení příměří.
Důvody selhání těchto snah nejsou překvapivé. Washington předložil návrh, který obsahoval uznání Krymu jako součásti Ruska, příslib, že Ukrajina nevstoupí do NATO, akceptaci ruské kontroly nad východními okupovanými oblastmi a zrušení všech sankcí vůči Moskvě.
Jinými slovy: Ukrajina by se vzdala velké části svého území, nedostala by žádné bezpečnostní záruky a Rusko by bylo odměněno návratem do světové ekonomiky. Taková dohoda by byla nejen v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, ale i neudržitelná v dlouhodobém horizontu.
Podobně kontroverzní byl i návrh dalšího Trumpova poradce Keitha Kellogga, který navrhoval rozdělení Ukrajiny podobně jako Německa po roce 1945. Ač později upřesnil, že nemá na mysli formální rozdělení, důsledkem jeho návrhu by bylo faktické rozdělení země.
Kelloggův plán by znamenal zavedení evropské mírové mise západně od Dněpru, přičemž obrana zbytku ukrajinského území by zůstala na ukrajinské armádě. Takové řešení by však bylo pouze dočasné a zřejmě by vedlo k neustálému porušování příměří, jak tomu bylo po dohodách z Minsku v letech 2014 a 2015.
Na rozdíl od situace v Koreji či na Kypru by zde chyběl důvěryhodný odstrašující prvek. Trump odmítl vyslání amerických vojáků a možnost mírové mise OSN je vzhledem k postoji Ruska krajně nepravděpodobná.
Přirovnávání k rozdělení Německa po druhé světové válce je navíc zavádějící. Německo kapitulovalo bezpodmínečně a rozdělení bylo schváleno všemi vítěznými mocnostmi. Dnešní situace na Ukrajině se od toho zásadně liší.
Trumpova administrativa se domnívá, že postupuje podle lekcí z Postupimi. Ve skutečnosti však spíše opakuje chyby Mnichovské dohody z roku 1938, kdy appeasement neukojil agresora, ale naopak povzbudil k dalším útokům.
Putin považuje rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu století“ a jeho cílem je obnovit ruský vliv. Uznání jeho dobyvačných územních zisků by tak pouze připravilo půdu pro další agresi.
Evropa i Ukrajina si jsou této reality vědomy a odmítají opakovat chyby minulosti. Pokud Trump nedokáže nabídnout reálnou a spravedlivou cestu k míru, jeho snahy neuspějí — a svět se může připravit na pokračování konfliktu.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
