Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump totiž nedokáže jasně určit, koho by nakonec vinit za případný neúspěch svých snah dojednat příměří. Před útoky na Kyjev obviňoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že brzdí mírové rozhovory tím, že odmítá uznat Krym jako součást Ruska. Hned následující den však kritizoval Vladimira Putina za útoky a vyzval jej, aby okamžitě přestal.
Hlavní překážkou dosažení příměří zůstává podle webu The Conversation otázka, jak by měla finální mírová dohoda vypadat a jaké ústupky by Kyjev a jeho evropští spojenci byli ochotni přijmout. Ukrajina a Evropa v tomto zůstávají jednotné: žádné uznání nelegální ruské anexe ukrajinských území.
Postoj veřejnosti v Ukrajině podporuje tuto linii. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora i jen dočasných ústupků Rusku je minimální. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko sice naznačil, že dočasné vzdání se části území „může být řešením“, avšak obecně zůstává odpor vůči ústupkům silný.
Dohoda, kterou údajně vyjednal Trumpův zmocněnec Steve Witkoff během tří kol jednání v Rusku, byla jednoznačně odmítnuta jak Ukrajinou, tak hlavními evropskými mocnostmi — Británií, Francií a Německem. Tyto země vedou tzv. „koalici ochotných“ podporující Ukrajinu.
Po odmítnutí návrhu Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio zrušili plánované návazné rozhovory v Londýně 24. dubna. Ty skončily nicneříkajícím prohlášením o „úzké koordinaci a dalším jednání v blízké budoucnosti“.
Šance na reálné pokračování mírových rozhovorů se však rozplývají. Současně s Witkoffovou čtvrtou návštěvou Moskvy byly zveřejněny ukrajinské a evropské protinávrhy, které většinu amerických podmínek odmítají, případně jejich řešení odkládají až po dosažení příměří.
Důvody selhání těchto snah nejsou překvapivé. Washington předložil návrh, který obsahoval uznání Krymu jako součásti Ruska, příslib, že Ukrajina nevstoupí do NATO, akceptaci ruské kontroly nad východními okupovanými oblastmi a zrušení všech sankcí vůči Moskvě.
Jinými slovy: Ukrajina by se vzdala velké části svého území, nedostala by žádné bezpečnostní záruky a Rusko by bylo odměněno návratem do světové ekonomiky. Taková dohoda by byla nejen v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, ale i neudržitelná v dlouhodobém horizontu.
Podobně kontroverzní byl i návrh dalšího Trumpova poradce Keitha Kellogga, který navrhoval rozdělení Ukrajiny podobně jako Německa po roce 1945. Ač později upřesnil, že nemá na mysli formální rozdělení, důsledkem jeho návrhu by bylo faktické rozdělení země.
Kelloggův plán by znamenal zavedení evropské mírové mise západně od Dněpru, přičemž obrana zbytku ukrajinského území by zůstala na ukrajinské armádě. Takové řešení by však bylo pouze dočasné a zřejmě by vedlo k neustálému porušování příměří, jak tomu bylo po dohodách z Minsku v letech 2014 a 2015.
Na rozdíl od situace v Koreji či na Kypru by zde chyběl důvěryhodný odstrašující prvek. Trump odmítl vyslání amerických vojáků a možnost mírové mise OSN je vzhledem k postoji Ruska krajně nepravděpodobná.
Přirovnávání k rozdělení Německa po druhé světové válce je navíc zavádějící. Německo kapitulovalo bezpodmínečně a rozdělení bylo schváleno všemi vítěznými mocnostmi. Dnešní situace na Ukrajině se od toho zásadně liší.
Trumpova administrativa se domnívá, že postupuje podle lekcí z Postupimi. Ve skutečnosti však spíše opakuje chyby Mnichovské dohody z roku 1938, kdy appeasement neukojil agresora, ale naopak povzbudil k dalším útokům.
Putin považuje rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu století“ a jeho cílem je obnovit ruský vliv. Uznání jeho dobyvačných územních zisků by tak pouze připravilo půdu pro další agresi.
Evropa i Ukrajina si jsou této reality vědomy a odmítají opakovat chyby minulosti. Pokud Trump nedokáže nabídnout reálnou a spravedlivou cestu k míru, jeho snahy neuspějí — a svět se může připravit na pokračování konfliktu.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
