Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že nařídil armádě zahájit tvrdé údery proti íránským cílům v samotném hlavním městě Teheránu. Reagoval tak na údajné porušení příměří, ke kterému mělo podle izraelských ozbrojených sil dojít jen pár hodin po jeho vyhlášení.
Izraelská armáda uvedla, že přibližně dvě a půl hodiny po začátku příměří zaznamenala odpálení dvou raket z Íránu. Obě střely byly podle všeho zachyceny izraelským protiraketovým systémem, avšak obyvatelé severní části země byli varováni sirénami a slyšeli exploze, což vyvolalo další vlnu strachu.
Írán oficiálně popřel, že by po zahájení příměří podnikl jakýkoli útok na izraelské území. Íránský ministr zahraničí opětovně prohlásil, že Teherán zastaví vojenské akce pouze v případě, že Izrael učiní totéž.
Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, známý svou radikální rétorikou, v reakci na vývoj napsal na sociální síť X krátký vzkaz: „Teherán se otřese.“ Tím jen potvrdil odhodlání izraelské vlády přistoupit k tvrdé vojenské odpovědi.
Úterní incident navazuje na předchozí raketové útoky z téhož dne, kdy Írán v časných ranních hodinách odpálil několik balistických střel, které zasáhly město Be’er Ševa. Tři obytné domy byly silně poškozeny, pět lidí zemřelo a dalších nejméně dvacet utrpělo zranění. Záchranné týmy pokračují v prohledávání trosek.
Ministr Katz uvedl, že Izrael už nemůže tolerovat pokračující agrese ze strany Íránu a dal armádě pokyn k provedení silné odvety. Podle jeho slov půjde o údery přímo na „zásadní body režimu“ v Teheránu. Podrobnosti zatím zveřejněny nebyly.
Zásadní roli v posledních hodinách sehrál i americký prezident Donald Trump, který přibližně tři hodiny před útokem veřejně potvrdil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost. Vývoj, ke kterému následně došlo, tak vyvolává pochybnosti o jeho udržitelnosti.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.
