Příměří dlouho nevydrželo. Izrael obvinil Írán z jeho porušení, zahájí údery v centru Teheránu

Výbuchy v Íránu
Výbuchy v Íránu, foto: reprofoto X
Klára Marková 24. června 2025 10:48
Sdílej:

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že nařídil armádě zahájit tvrdé údery proti íránským cílům v samotném hlavním městě Teheránu. Reagoval tak na údajné porušení příměří, ke kterému mělo podle izraelských ozbrojených sil dojít jen pár hodin po jeho vyhlášení.

Izraelská armáda uvedla, že přibližně dvě a půl hodiny po začátku příměří zaznamenala odpálení dvou raket z Íránu. Obě střely byly podle všeho zachyceny izraelským protiraketovým systémem, avšak obyvatelé severní části země byli varováni sirénami a slyšeli exploze, což vyvolalo další vlnu strachu.

Írán oficiálně popřel, že by po zahájení příměří podnikl jakýkoli útok na izraelské území. Íránský ministr zahraničí opětovně prohlásil, že Teherán zastaví vojenské akce pouze v případě, že Izrael učiní totéž.

Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, známý svou radikální rétorikou, v reakci na vývoj napsal na sociální síť X krátký vzkaz: „Teherán se otřese.“ Tím jen potvrdil odhodlání izraelské vlády přistoupit k tvrdé vojenské odpovědi.

Úterní incident navazuje na předchozí raketové útoky z téhož dne, kdy Írán v časných ranních hodinách odpálil několik balistických střel, které zasáhly město Be’er Ševa. Tři obytné domy byly silně poškozeny, pět lidí zemřelo a dalších nejméně dvacet utrpělo zranění. Záchranné týmy pokračují v prohledávání trosek.

Ministr Katz uvedl, že Izrael už nemůže tolerovat pokračující agrese ze strany Íránu a dal armádě pokyn k provedení silné odvety. Podle jeho slov půjde o údery přímo na „zásadní body režimu“ v Teheránu. Podrobnosti zatím zveřejněny nebyly.

Zásadní roli v posledních hodinách sehrál i americký prezident Donald Trump, který přibližně tři hodiny před útokem veřejně potvrdil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost. Vývoj, ke kterému následně došlo, tak vyvolává pochybnosti o jeho udržitelnosti. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.