Americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil, že příměří mezi Izraelem a Íránem je nyní v platnosti. „PŘÍMĚŘÍ JE NYNÍ V PLATNOSTI. PROSÍM, NEPORUŠTE HO!“ napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social.
Tento krok přichází po dvanácti dnech intenzivních bojů mezi dvěma regionálními rivaly, během nichž izraelské letectvo zasáhlo desítky cílů na íránském území a Írán odpověděl masivními raketovými útoky, které si vyžádaly civilní oběti.
Izrael v reakci na příměří vydal oficiální prohlášení jménem vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Podle něj se Izrael rozhodl přistoupit na návrh amerického prezidenta až poté, co dosáhl „všech svých cílů – a ještě mnohem více“. V textu se hovoří o odstranění „bezprostřední dvojí existenční hrozby – jak v jaderné oblasti, tak v oblasti balistických raket“.
V prohlášení izraelské armády se rovněž tvrdí, že dosáhla „plné vzdušné kontroly nad teheránským nebem“, zasadila „tvrdý úder íránskému vojenskému velení“ a „zničila desítky klíčových cílů režimu“. Izrael znovu poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za jejich podporu při „eliminaci íránské jaderné hrozby“ a varoval, že jakékoliv porušení dohody bude mít „tvrdou odpověď“.
Podle experta CNN, penzionovaného plukovníka amerického letectva Cedrica Leightona, má příměří šanci alespoň dočasně vydržet. „Izrael dosáhl většiny svých vojenských cílů a Írán potřebuje čas na přeskupení sil,“ uvedl. Leighton také podotkl, že íránská protivzdušná obrana byla „značně oslabena“.
V Izraeli se mezitím objevují výzvy k rozšíření příměří i na pásmo Gazy, kde nadále probíhá ozbrojený konflikt mezi izraelskou armádou a hnutím Hamás, které je podporováno Íránem. Fórum rodin unesených a pohřešovaných osob vyzvalo izraelskou vládu, aby využila mezinárodní moment a rozšířila příměří i na Gazu. „Ti, kteří dokážou vyjednat příměří s Íránem, mohou také ukončit válku v Gaze,“ uvádí prohlášení fóra.
Organizace připomněla, že podle údajů vlády je v Gaze stále zadržováno 50 izraelských rukojmích, z nichž jen 20 je podle všeho naživu. Fórum označilo nynější situaci za „kritické okno příležitosti“, které by mělo být využito k jejich návratu domů. „Ukončit rozhodný zásah proti Íránu bez využití výsledků k návratu všech rukojmích by bylo vážným selháním,“ uvedli zástupci rodin.
Podobné stanovisko zaujal i izraelský opoziční lídr Jair Lapid, který na síti X napsal: „A teď Gaza. Toto je ten okamžik, kdy je třeba uzavřít i tuto frontu. Přivézt rukojmí domů, ukončit válku. Izrael se musí začít znovu stavět na nohy.“
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.