Americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil, že příměří mezi Izraelem a Íránem je nyní v platnosti. „PŘÍMĚŘÍ JE NYNÍ V PLATNOSTI. PROSÍM, NEPORUŠTE HO!“ napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social.
Tento krok přichází po dvanácti dnech intenzivních bojů mezi dvěma regionálními rivaly, během nichž izraelské letectvo zasáhlo desítky cílů na íránském území a Írán odpověděl masivními raketovými útoky, které si vyžádaly civilní oběti.
Izrael v reakci na příměří vydal oficiální prohlášení jménem vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Podle něj se Izrael rozhodl přistoupit na návrh amerického prezidenta až poté, co dosáhl „všech svých cílů – a ještě mnohem více“. V textu se hovoří o odstranění „bezprostřední dvojí existenční hrozby – jak v jaderné oblasti, tak v oblasti balistických raket“.
V prohlášení izraelské armády se rovněž tvrdí, že dosáhla „plné vzdušné kontroly nad teheránským nebem“, zasadila „tvrdý úder íránskému vojenskému velení“ a „zničila desítky klíčových cílů režimu“. Izrael znovu poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za jejich podporu při „eliminaci íránské jaderné hrozby“ a varoval, že jakékoliv porušení dohody bude mít „tvrdou odpověď“.
Podle experta CNN, penzionovaného plukovníka amerického letectva Cedrica Leightona, má příměří šanci alespoň dočasně vydržet. „Izrael dosáhl většiny svých vojenských cílů a Írán potřebuje čas na přeskupení sil,“ uvedl. Leighton také podotkl, že íránská protivzdušná obrana byla „značně oslabena“.
V Izraeli se mezitím objevují výzvy k rozšíření příměří i na pásmo Gazy, kde nadále probíhá ozbrojený konflikt mezi izraelskou armádou a hnutím Hamás, které je podporováno Íránem. Fórum rodin unesených a pohřešovaných osob vyzvalo izraelskou vládu, aby využila mezinárodní moment a rozšířila příměří i na Gazu. „Ti, kteří dokážou vyjednat příměří s Íránem, mohou také ukončit válku v Gaze,“ uvádí prohlášení fóra.
Organizace připomněla, že podle údajů vlády je v Gaze stále zadržováno 50 izraelských rukojmích, z nichž jen 20 je podle všeho naživu. Fórum označilo nynější situaci za „kritické okno příležitosti“, které by mělo být využito k jejich návratu domů. „Ukončit rozhodný zásah proti Íránu bez využití výsledků k návratu všech rukojmích by bylo vážným selháním,“ uvedli zástupci rodin.
Podobné stanovisko zaujal i izraelský opoziční lídr Jair Lapid, který na síti X napsal: „A teď Gaza. Toto je ten okamžik, kdy je třeba uzavřít i tuto frontu. Přivézt rukojmí domů, ukončit válku. Izrael se musí začít znovu stavět na nohy.“
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.