Americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil, že příměří mezi Izraelem a Íránem je nyní v platnosti. „PŘÍMĚŘÍ JE NYNÍ V PLATNOSTI. PROSÍM, NEPORUŠTE HO!“ napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social.
Tento krok přichází po dvanácti dnech intenzivních bojů mezi dvěma regionálními rivaly, během nichž izraelské letectvo zasáhlo desítky cílů na íránském území a Írán odpověděl masivními raketovými útoky, které si vyžádaly civilní oběti.
Izrael v reakci na příměří vydal oficiální prohlášení jménem vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Podle něj se Izrael rozhodl přistoupit na návrh amerického prezidenta až poté, co dosáhl „všech svých cílů – a ještě mnohem více“. V textu se hovoří o odstranění „bezprostřední dvojí existenční hrozby – jak v jaderné oblasti, tak v oblasti balistických raket“.
V prohlášení izraelské armády se rovněž tvrdí, že dosáhla „plné vzdušné kontroly nad teheránským nebem“, zasadila „tvrdý úder íránskému vojenskému velení“ a „zničila desítky klíčových cílů režimu“. Izrael znovu poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za jejich podporu při „eliminaci íránské jaderné hrozby“ a varoval, že jakékoliv porušení dohody bude mít „tvrdou odpověď“.
Podle experta CNN, penzionovaného plukovníka amerického letectva Cedrica Leightona, má příměří šanci alespoň dočasně vydržet. „Izrael dosáhl většiny svých vojenských cílů a Írán potřebuje čas na přeskupení sil,“ uvedl. Leighton také podotkl, že íránská protivzdušná obrana byla „značně oslabena“.
V Izraeli se mezitím objevují výzvy k rozšíření příměří i na pásmo Gazy, kde nadále probíhá ozbrojený konflikt mezi izraelskou armádou a hnutím Hamás, které je podporováno Íránem. Fórum rodin unesených a pohřešovaných osob vyzvalo izraelskou vládu, aby využila mezinárodní moment a rozšířila příměří i na Gazu. „Ti, kteří dokážou vyjednat příměří s Íránem, mohou také ukončit válku v Gaze,“ uvádí prohlášení fóra.
Organizace připomněla, že podle údajů vlády je v Gaze stále zadržováno 50 izraelských rukojmích, z nichž jen 20 je podle všeho naživu. Fórum označilo nynější situaci za „kritické okno příležitosti“, které by mělo být využito k jejich návratu domů. „Ukončit rozhodný zásah proti Íránu bez využití výsledků k návratu všech rukojmích by bylo vážným selháním,“ uvedli zástupci rodin.
Podobné stanovisko zaujal i izraelský opoziční lídr Jair Lapid, který na síti X napsal: „A teď Gaza. Toto je ten okamžik, kdy je třeba uzavřít i tuto frontu. Přivézt rukojmí domů, ukončit válku. Izrael se musí začít znovu stavět na nohy.“
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.