Americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil, že příměří mezi Izraelem a Íránem je nyní v platnosti. „PŘÍMĚŘÍ JE NYNÍ V PLATNOSTI. PROSÍM, NEPORUŠTE HO!“ napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social.
Tento krok přichází po dvanácti dnech intenzivních bojů mezi dvěma regionálními rivaly, během nichž izraelské letectvo zasáhlo desítky cílů na íránském území a Írán odpověděl masivními raketovými útoky, které si vyžádaly civilní oběti.
Izrael v reakci na příměří vydal oficiální prohlášení jménem vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Podle něj se Izrael rozhodl přistoupit na návrh amerického prezidenta až poté, co dosáhl „všech svých cílů – a ještě mnohem více“. V textu se hovoří o odstranění „bezprostřední dvojí existenční hrozby – jak v jaderné oblasti, tak v oblasti balistických raket“.
V prohlášení izraelské armády se rovněž tvrdí, že dosáhla „plné vzdušné kontroly nad teheránským nebem“, zasadila „tvrdý úder íránskému vojenskému velení“ a „zničila desítky klíčových cílů režimu“. Izrael znovu poděkoval Trumpovi a Spojeným státům za jejich podporu při „eliminaci íránské jaderné hrozby“ a varoval, že jakékoliv porušení dohody bude mít „tvrdou odpověď“.
Podle experta CNN, penzionovaného plukovníka amerického letectva Cedrica Leightona, má příměří šanci alespoň dočasně vydržet. „Izrael dosáhl většiny svých vojenských cílů a Írán potřebuje čas na přeskupení sil,“ uvedl. Leighton také podotkl, že íránská protivzdušná obrana byla „značně oslabena“.
V Izraeli se mezitím objevují výzvy k rozšíření příměří i na pásmo Gazy, kde nadále probíhá ozbrojený konflikt mezi izraelskou armádou a hnutím Hamás, které je podporováno Íránem. Fórum rodin unesených a pohřešovaných osob vyzvalo izraelskou vládu, aby využila mezinárodní moment a rozšířila příměří i na Gazu. „Ti, kteří dokážou vyjednat příměří s Íránem, mohou také ukončit válku v Gaze,“ uvádí prohlášení fóra.
Organizace připomněla, že podle údajů vlády je v Gaze stále zadržováno 50 izraelských rukojmích, z nichž jen 20 je podle všeho naživu. Fórum označilo nynější situaci za „kritické okno příležitosti“, které by mělo být využito k jejich návratu domů. „Ukončit rozhodný zásah proti Íránu bez využití výsledků k návratu všech rukojmích by bylo vážným selháním,“ uvedli zástupci rodin.
Podobné stanovisko zaujal i izraelský opoziční lídr Jair Lapid, který na síti X napsal: „A teď Gaza. Toto je ten okamžik, kdy je třeba uzavřít i tuto frontu. Přivézt rukojmí domů, ukončit válku. Izrael se musí začít znovu stavět na nohy.“
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.