Polská politická scéna zažila další zemětřesení. V těsném souboji o prezidentský úřad, který rozděloval zemi až do poslední chvíle, zvítězil Karol Nawrocki – kandidát podporovaný nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS) a spojencem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento historik a konzervativní intelektuál porazil varšavského primátora a zástupce liberálního proudu Rafała Trzaskowského rozdílem necelých dvou procentních bodů. Výsledek volby však není jen běžnou změnou v nejvyšší funkci státu – signalizuje hluboký ideový střet, který se může během Nawrockého mandátu ještě více prohloubit.
Karol Nawrocki se narodil v roce 1983 v Gdaňsku, městě s dramatickou historií odporu proti komunistickému režimu. Jako mladý muž se rozhodl studovat historii na tamní univerzitě, kde se brzy zaměřil na období pozdního komunismu a přechod k demokracii. Už během studií dával najevo silně konzervativní hodnotovou orientaci a hluboký respekt k národnímu narativu o polském utrpení a hrdinství. Jeho doktorská práce se věnovala protikomunistickému odboji v letech 1976–1989, a tím si vytvořil ideologický rámec, kterým se dodnes řídí – historii chápe nejen jako vědu, ale jako zbraň v kulturním a politickém zápase o národní identitu.
V roce 2017 se Nawrocki stal ředitelem Muzea druhé světové války v Gdaňsku. Do této funkce ho jmenovala vláda PiS, která už tehdy kladla důraz na „vlastenecký“ výklad historie. Nawrocki ihned vyvolal bouři, když přikročil ke změnám v hlavní expozici muzea. Kritizoval ji jako příliš mezinárodní, příliš „kosmopolitní“, podle něj totiž nedostatečně zdůrazňovala polské oběti a hrdiny. Z jeho pohledu nebyl problém v historické nepřesnosti, ale v hodnotovém rámci – vadilo mu, že muzejní výklad nebyl dostatečně „národní“ a neodpovídal étosu oběti a vítězství, jak jej chápe konzervativní pravice.
Jeho zásahy vzbudily nevoli řady historiků a odborníků, ale v očích pravicových voličů si vybudoval pověst muže, který „neuhýbá“, bojuje proti levicovým elitám a hájí „pravdu o Polsku“. Tato pověst se jen posílila, když se v roce 2021 stal prezidentem Institutu národní paměti (IPN) – organizace, která je silně napojená na stát, disponuje archivními materiály a má vliv i na školní výuku a soudní řízení týkající se zločinů totalitních režimů. Nawrocki zde opět razil tvrdou národní linii a prezentoval IPN jako baštu paměti, která čelí nejen komunistickým lžím, ale nově také „neomarxistickým“ snahám o přepis dějin.
Přestože se veřejně profiluje jako morální obránce národních hodnot, během prezidentské kampaně se objevila celá řada znepokojivých informací o jeho minulosti. Média odhalila jeho dřívější kontakty s prostředím fotbalových ultras, účast na rvačkách a dokonce podezření, že v mládí spolupracoval se skupinou, která zajišťovala prostitutky pro hosty v luxusním hotelu, kde pracoval jako noční hlídač. Do popředí se dostal i případ, kdy údajně za nejasných okolností získal byt od osamělé seniorky, která později zemřela. Tyto případy nikdy nebyly soudně uzavřeny, ale sloužily jako munice pro jeho oponenty.
Nawrocki se ale odmítl omlouvat nebo vysvětlovat – reagoval útokem. Označil tato obvinění za cílenou kampaň liberálních médií a důkaz, že systém se ho bojí. Tato strategie zabrala – jeho příznivci ho vnímali jako muže, který čelí perzekuci establishmentu, a to jen posílilo jeho image bojovníka proti „elitám“.
Nawrocki svou kandidaturu stavěl na slibu návratu k „normálnosti“. Tato normalita však v jeho podání neznamená kompromis, ale návrat ke konzervativním hodnotám – k tradiční rodině, národní suverenitě, křesťanským kořenům a ostré opozici vůči progresivním společenským trendům. Otevřeně prohlásil, že bude vetovat jakékoli zákony, které budou podle něj ohrožovat morální řád – například rozšíření práv LGBTQ+ osob, změny v potratové legislativě nebo plány na zavedení genderové rovnosti ve školství.
Velmi ostře se staví i proti politice EU, zejména v otázkách klimatu, energetiky a migrace. Bruselské instituce podle něj „odtržené od reality“ vnucují státům ideologii, která není slučitelná s národní suverenitou. Během kampaně také prohlásil, že nebude podporovat vstup Ukrajiny do NATO, dokud se Kyjev jasně nevyrovná s historickými zločiny proti Polákům – čímž narazil na citlivou kapitolu vzájemných vztahů, především na volyňský masakr z roku 1943.
Polský prezident sice nemá výkonnou moc, ale disponuje právem veta a možností posílat zákony k Ústavnímu soudu. Vzhledem k tomu, že současná liberální vláda Donalda Tuska nemá v Sejmu potřebnou třípětinovou většinu k přehlasování veta, bude Nawrocki v pozici silného „negativního hráče“. V praxi to znamená, že Tuskova vláda bude čelit neustálým blokacím a zpomalování legislativního procesu.
Nawrocki sám dal najevo, že se nehodlá stát „ceremoniálním prezidentem“ – chce být aktivním obráncem konzervativních hodnot a národních zájmů. Politologové očekávají, že jeho zvolení odstartuje dlouhodobou institucionální krizi, jejímž cílem může být i pokus o vyvolání předčasných parlamentních voleb. Pokud by se PiS podařilo znovu získat většinu v Sejmu, stal by se Nawrocki klíčovou součástí nové, tvrdě pravicové ofenzivy.
Zvolení Karola Nawrockého není jen vítězstvím jedné osoby nebo strany. Je symbolem hluboké kulturní války, která Polskem zmítá už roky. Těsný výsledek volby ukazuje rozdělení země na dvě části – na liberální, otevřená města a konzervativní, tradičně smýšlející venkov. Tato dělící linie je nejen politická, ale také generační, kulturní a ekonomická.
Karol Nawrocki se v tomto rozdělení staví na stranu těch, kdo se cítí být zapomenuti, marginalizováni, a kdo hledají jistotu v tradici, národě a náboženství. Jejich hlas teď zní z prezidentského paláce. Ať už se člověk na jeho vítězství dívá s nadějí nebo s obavami, jedno je jisté: Polsko vstoupilo do nové, ostře ideologické etapy, kde prezident nebude jen symbolem jednoty, ale i aktivním hráčem v kulturním konfliktu, který zdaleka nekončí.
Český hokej v neděli bojoval o větší naději na úspěch na olympijských hrách, ale nebylo to všechno. Už 54 let připadají na 15. února narozeniny jedné hokejové legendy. Jaromír Jágr je od včera zase o rok starší, přesto stále nepověsil brusle na hřebík.
Začal závěrečný týden zimních olympijských her v Itálii, v jehož průběhu vyvrcholí i mužský hokejový turnaj za účasti hvězd zámořské NHL. Češi si v neděli výrazně zkomplikovali cestu do bojů o medaile. Už znají soupeře pro předkolo i případné čtvrtfinále.
Tři děti má Agáta Hanychová, která je hodně aktivní na sociálních sítích. Často tam s fanoušky sdílela i fotografie potomků, ale tomu je podle všeho konec. Dceru herečky Veroniky Žilkové totiž zasáhlo video, které zveřejnili policisté.
Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ.
Sníh na řadě míst zasypal Česko již v uplynulých hodinách, ale ještě to není konečná. Vyplývá to z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může napadnout dalších až 10 centimetrů sněhu.
Kreml rezolutně odmítl odpovědnost za úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného. Reagoval tak na prohlášení pěti evropských vlád, které o víkendu uvedly, že nové forenzní analýzy ukazují na otravu žabím toxinem. Podle ruské státní tiskové agentury Interfax označil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tato obvinění za zaujatá a nepodložená.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Spojené státy se zdají být jediným národem na světě, který je schopen přivést zástupce Ukrajiny a Ruska k jednacímu stolu. Podle jeho slov se o ukončení války neúspěšně pokoušela Organizace spojených národů i jednotlivé evropské země, ale žádná z nich v tomto úsilí neuspěla. Rubio zdůraznil, že cílem USA není někomu vnucovat dohodu násilím, ale pomoci zastavit konflikt, který považují za neuvěřitelně ničivý.
Matka zesnulého ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, Ljudmila Navalná, prohlásila, že nové poznatky o otravě jejího syna potvrdily její přesvědčení, že byl zavražděn. Učinila tak v pondělí při návštěvě synova hrobu v Moskvě u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí. Navalná zdůraznila, že rodina od samého počátku věděla, že Alexej v zajetí nezemřel přirozenou smrtí.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
