Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Tato absurdně znějící konverzace odhalila, že posedlost dlouhověkostí není mezi světovými autokraty jen pouhá fantazie. Jen v roce 2024 Kreml nařídil vědcům, aby urychlili výzkum v oblasti stárnutí buněk, kognitivního poklesu a imunitního systému. Čína zase investuje do výzkumu vodíkové terapie a různých sloučenin, které mají za cíl zpomalit stárnutí a prodloužit zdravý život.
I když mají světoví vládci představu o výměně orgánů jako o výměně automobilových pneumatik, věda podle webu Politico není zdaleka tak daleko. Prezident výkonné rady Americké společnosti transplantačních chirurgů James Markmann označil jejich myšlenku za nepodloženou.
Podle něj v současné době neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že transplantace orgánů může vést k prodloužení života až na 150 let. Markmann zároveň varuje, že neexistuje přebytek orgánů, které by bylo možné neustále používat k prodlužování života jediné osoby.
Posedlost nesmrtelností ale není žádná novinka. V minulosti si s ní pohrávalo mnoho vládců, například první čínský císař Čchin Š’-chuang, který ve snaze o věčný život polykal rtuťové pilulky, což ho nakonec zabilo.
I dnes vidíme podobnou posedlost u bohatých magnátů ze Silicon Valley, kteří investují do kryoniky, biotechnologií a tzv. „biohackingu“. Elizabeth Wishnick, expertka na rusko-čínské vztahy, tvrdí, že u bohatých a mocných lidí je tato snaha o posouvání hranic lidského těla naprosto logická.
Ačkoli je touha po nesmrtelnosti mocných velká, je ironií, že průměrná délka života v Rusku je něco málo přes 73 let a v Číně kolem 79 let. Wishnicková se domnívá, že by se Putin a Si Ťin-pching měli raději zaměřit na zlepšení zdraví celé společnosti, než na svou vlastní dlouhověkost.
Podle jejího názoru jsou oba vládci rukojmí své vlastní propagandy, která tvrdí, že jedině oni dokáží dokončit „nedokončené“ historické úkoly, jako je například získání Ukrajiny pro Rusko nebo Tchaj-wanu pro Čínu.
Touha po nesmrtelnosti ale může mít různé podoby. Třeba hliněná armáda císaře Čchin Š’-chuanga, který se pokoušel získat věčný život, stojí dodnes. Ruský car Petr Veliký, který inspiroval Putina k expanzivní politice, také žije v myslích Rusů dodnes. Zdá se, že v dnešním světě plném nanotechnologií a transplantací bude nesmrtelnost stejně spočívat především v tom, jak si vás budou pamatovat budoucí generace.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.