Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Tato absurdně znějící konverzace odhalila, že posedlost dlouhověkostí není mezi světovými autokraty jen pouhá fantazie. Jen v roce 2024 Kreml nařídil vědcům, aby urychlili výzkum v oblasti stárnutí buněk, kognitivního poklesu a imunitního systému. Čína zase investuje do výzkumu vodíkové terapie a různých sloučenin, které mají za cíl zpomalit stárnutí a prodloužit zdravý život.
I když mají světoví vládci představu o výměně orgánů jako o výměně automobilových pneumatik, věda podle webu Politico není zdaleka tak daleko. Prezident výkonné rady Americké společnosti transplantačních chirurgů James Markmann označil jejich myšlenku za nepodloženou.
Podle něj v současné době neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že transplantace orgánů může vést k prodloužení života až na 150 let. Markmann zároveň varuje, že neexistuje přebytek orgánů, které by bylo možné neustále používat k prodlužování života jediné osoby.
Posedlost nesmrtelností ale není žádná novinka. V minulosti si s ní pohrávalo mnoho vládců, například první čínský císař Čchin Š’-chuang, který ve snaze o věčný život polykal rtuťové pilulky, což ho nakonec zabilo.
I dnes vidíme podobnou posedlost u bohatých magnátů ze Silicon Valley, kteří investují do kryoniky, biotechnologií a tzv. „biohackingu“. Elizabeth Wishnick, expertka na rusko-čínské vztahy, tvrdí, že u bohatých a mocných lidí je tato snaha o posouvání hranic lidského těla naprosto logická.
Ačkoli je touha po nesmrtelnosti mocných velká, je ironií, že průměrná délka života v Rusku je něco málo přes 73 let a v Číně kolem 79 let. Wishnicková se domnívá, že by se Putin a Si Ťin-pching měli raději zaměřit na zlepšení zdraví celé společnosti, než na svou vlastní dlouhověkost.
Podle jejího názoru jsou oba vládci rukojmí své vlastní propagandy, která tvrdí, že jedině oni dokáží dokončit „nedokončené“ historické úkoly, jako je například získání Ukrajiny pro Rusko nebo Tchaj-wanu pro Čínu.
Touha po nesmrtelnosti ale může mít různé podoby. Třeba hliněná armáda císaře Čchin Š’-chuanga, který se pokoušel získat věčný život, stojí dodnes. Ruský car Petr Veliký, který inspiroval Putina k expanzivní politice, také žije v myslích Rusů dodnes. Zdá se, že v dnešním světě plném nanotechnologií a transplantací bude nesmrtelnost stejně spočívat především v tom, jak si vás budou pamatovat budoucí generace.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.