Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Tato absurdně znějící konverzace odhalila, že posedlost dlouhověkostí není mezi světovými autokraty jen pouhá fantazie. Jen v roce 2024 Kreml nařídil vědcům, aby urychlili výzkum v oblasti stárnutí buněk, kognitivního poklesu a imunitního systému. Čína zase investuje do výzkumu vodíkové terapie a různých sloučenin, které mají za cíl zpomalit stárnutí a prodloužit zdravý život.
I když mají světoví vládci představu o výměně orgánů jako o výměně automobilových pneumatik, věda podle webu Politico není zdaleka tak daleko. Prezident výkonné rady Americké společnosti transplantačních chirurgů James Markmann označil jejich myšlenku za nepodloženou.
Podle něj v současné době neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že transplantace orgánů může vést k prodloužení života až na 150 let. Markmann zároveň varuje, že neexistuje přebytek orgánů, které by bylo možné neustále používat k prodlužování života jediné osoby.
Posedlost nesmrtelností ale není žádná novinka. V minulosti si s ní pohrávalo mnoho vládců, například první čínský císař Čchin Š’-chuang, který ve snaze o věčný život polykal rtuťové pilulky, což ho nakonec zabilo.
I dnes vidíme podobnou posedlost u bohatých magnátů ze Silicon Valley, kteří investují do kryoniky, biotechnologií a tzv. „biohackingu“. Elizabeth Wishnick, expertka na rusko-čínské vztahy, tvrdí, že u bohatých a mocných lidí je tato snaha o posouvání hranic lidského těla naprosto logická.
Ačkoli je touha po nesmrtelnosti mocných velká, je ironií, že průměrná délka života v Rusku je něco málo přes 73 let a v Číně kolem 79 let. Wishnicková se domnívá, že by se Putin a Si Ťin-pching měli raději zaměřit na zlepšení zdraví celé společnosti, než na svou vlastní dlouhověkost.
Podle jejího názoru jsou oba vládci rukojmí své vlastní propagandy, která tvrdí, že jedině oni dokáží dokončit „nedokončené“ historické úkoly, jako je například získání Ukrajiny pro Rusko nebo Tchaj-wanu pro Čínu.
Touha po nesmrtelnosti ale může mít různé podoby. Třeba hliněná armáda císaře Čchin Š’-chuanga, který se pokoušel získat věčný život, stojí dodnes. Ruský car Petr Veliký, který inspiroval Putina k expanzivní politice, také žije v myslích Rusů dodnes. Zdá se, že v dnešním světě plném nanotechnologií a transplantací bude nesmrtelnost stejně spočívat především v tom, jak si vás budou pamatovat budoucí generace.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.