Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Tato absurdně znějící konverzace odhalila, že posedlost dlouhověkostí není mezi světovými autokraty jen pouhá fantazie. Jen v roce 2024 Kreml nařídil vědcům, aby urychlili výzkum v oblasti stárnutí buněk, kognitivního poklesu a imunitního systému. Čína zase investuje do výzkumu vodíkové terapie a různých sloučenin, které mají za cíl zpomalit stárnutí a prodloužit zdravý život.
I když mají světoví vládci představu o výměně orgánů jako o výměně automobilových pneumatik, věda podle webu Politico není zdaleka tak daleko. Prezident výkonné rady Americké společnosti transplantačních chirurgů James Markmann označil jejich myšlenku za nepodloženou.
Podle něj v současné době neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že transplantace orgánů může vést k prodloužení života až na 150 let. Markmann zároveň varuje, že neexistuje přebytek orgánů, které by bylo možné neustále používat k prodlužování života jediné osoby.
Posedlost nesmrtelností ale není žádná novinka. V minulosti si s ní pohrávalo mnoho vládců, například první čínský císař Čchin Š’-chuang, který ve snaze o věčný život polykal rtuťové pilulky, což ho nakonec zabilo.
I dnes vidíme podobnou posedlost u bohatých magnátů ze Silicon Valley, kteří investují do kryoniky, biotechnologií a tzv. „biohackingu“. Elizabeth Wishnick, expertka na rusko-čínské vztahy, tvrdí, že u bohatých a mocných lidí je tato snaha o posouvání hranic lidského těla naprosto logická.
Ačkoli je touha po nesmrtelnosti mocných velká, je ironií, že průměrná délka života v Rusku je něco málo přes 73 let a v Číně kolem 79 let. Wishnicková se domnívá, že by se Putin a Si Ťin-pching měli raději zaměřit na zlepšení zdraví celé společnosti, než na svou vlastní dlouhověkost.
Podle jejího názoru jsou oba vládci rukojmí své vlastní propagandy, která tvrdí, že jedině oni dokáží dokončit „nedokončené“ historické úkoly, jako je například získání Ukrajiny pro Rusko nebo Tchaj-wanu pro Čínu.
Touha po nesmrtelnosti ale může mít různé podoby. Třeba hliněná armáda císaře Čchin Š’-chuanga, který se pokoušel získat věčný život, stojí dodnes. Ruský car Petr Veliký, který inspiroval Putina k expanzivní politice, také žije v myslích Rusů dodnes. Zdá se, že v dnešním světě plném nanotechnologií a transplantací bude nesmrtelnost stejně spočívat především v tom, jak si vás budou pamatovat budoucí generace.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.