Rusko trvá na podmínkách, které by znamenaly konec demokratické Ukrajiny, a po telefonátu s Trumpem zahájilo útok na Kyjev, uvedl server Politico.
Hlavním cílem americké administrativy je co nejrychlejší dosažení příměří, uvedl v neděli ministr zahraničí USA Marco Rubio. „Plán A je: Zastavit střelbu,“ prohlásil s tím, že teprve poté by měly následovat širší rozhovory o trvalém ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin však na tento přístup nepřistoupil a v úterním devadesátiminutovém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítl souhlasit s plnohodnotným třicetidenním příměřím. Jen pár hodin po hovoru Rusko zahájilo rozsáhlý útok drony na Kyjev a další ukrajinská města.
Putin nabídl pouze minimální ústupek – slíbil, že po dobu 30 dnů nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento krok je však spíše ve prospěch Ruska než Ukrajiny, protože by to zabránilo ukrajinským silám v odvetném úderu na ruský energetický sektor. Ukrajina totiž nedávno zvýšila dosah svých raket Neptune z 200 na 1000 kilometrů, čímž se ruská infrastruktura stává mnohem zranitelnější.
Trump a jeho tým, složený z různých zvláštních vyslanců, rodinných příslušníků a blízkých spojenců, se podle kritiků více zaměřují na geopolitické dohody s Moskvou než na skutečný tlak na Putina ohledně Ukrajiny.
Kreml ve svém oficiálním prohlášení po hovoru s Trumpem kladl důraz na širší „reset“ vztahů mezi Washingtonem a Moskvou – od ekonomické spolupráce až po lední hokej – zatímco otázka míru na Ukrajině zůstala na vedlejší koleji.
Moskva nadále trvá na svých maximálních požadavcích, včetně ukončení vojenské pomoci Ukrajině a zastavení jejího sbližování s NATO a EU. Rusko požaduje, aby Kyjev zůstal neutrální, s omezenými vojenskými schopnostmi. Zároveň chce mezinárodní uznání Krymu a čtyř východních oblastí Ukrajiny jako součásti Ruské federace.
Putin se snaží měnit strukturu jednání tak, aby mu co nejvíce vyhovovala. Místo toho, aby nejprve přistoupil na příměří a teprve poté řešil podmínky míru, kombinuje jednotlivé fáze jednání, čímž získává čas a posiluje svou vyjednávací pozici.
Podobnou taktiku použil už v minulosti při jednáních se Spojenými státy o Sýrii. Opakovaně vznášel nové požadavky, čímž unavoval partnery a buď dosáhl svého, nebo uvrhl jednání do nekonečného cyklu sporů.
Trumpovi vyjednavači už nyní probírají podmínky mírového urovnání ještě před dosažením příměří. Trump a Putin údajně diskutovali o „zemi, elektrárnách a rozdělení aktiv“ dříve, než se oficiálně zahájila mírová jednání.
Před telefonátem s Putinem se Trump na své sociální síti Truth Social chlubil, že „mnoho prvků konečné dohody už bylo dohodnuto“. Ukrajina o tom však nic neví. Pokud by Kyjev odmítl podmínky, na nichž se Trump s Putinem tajně shodli, mohl by ruský prezident obvinit Ukrajinu z blokování mírového procesu – což by Trumpovi usnadnilo vykreslit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako viníka.
Trumpův tábor dává jasně najevo svůj odpor k Zelenskému, což bylo patrné už během ostré schůzky v Oválné pracovně v únoru. Navíc se objevily informace o tajných jednáních mezi členy Trumpova okolí a ukrajinskými opozičními politiky s cílem podpořit předčasné volby – v naději, že Zelenský prohraje.
Podle zdrojů z ukrajinské politické scény a Republikánské strany se těchto jednání účastnili Trumpův syn Donald Jr., jeho zeť Jared Kushner, moderátor Tucker Carlson a Trumpův zvláštní vyslanec Steven Witkoff.
„V Trumpově světě panuje přesvědčení, že si mohou v Ukrajině dosadit svého spojence, ale to je naprosto naivní představa,“ uvedl jeden z republikánských expertů na zahraniční politiku.
Putinovým cílem je vnutit Spojeným státům a Ukrajině své podmínky dříve, než dojde k jakémukoli zastavení bojů. Pokud by Trump přistoupil na ruské požadavky ohledně území a neutrality Ukrajiny, fakticky by naplnil hlavní válečné cíle Moskvy – podřídit Ukrajinu ruskému vlivu a zabránit jejímu směřování na Západ.
Institut pro studium války (ISW) varoval, že „Putin částečně uspěl v držení návrhu příměří jako rukojmí ve snaze získat předběžné ústupky od Trumpa“.
Putin podle analytiků manipuluje s pořadím vyjednávání, aby dosáhl svého. Jeho cílem není mír, ale kontrola nad Ukrajinou – a Trumpova administrativa mu v tom, vědomě či nevědomě, pomáhá.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.