Rusko trvá na podmínkách, které by znamenaly konec demokratické Ukrajiny, a po telefonátu s Trumpem zahájilo útok na Kyjev, uvedl server Politico.
Hlavním cílem americké administrativy je co nejrychlejší dosažení příměří, uvedl v neděli ministr zahraničí USA Marco Rubio. „Plán A je: Zastavit střelbu,“ prohlásil s tím, že teprve poté by měly následovat širší rozhovory o trvalém ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin však na tento přístup nepřistoupil a v úterním devadesátiminutovém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítl souhlasit s plnohodnotným třicetidenním příměřím. Jen pár hodin po hovoru Rusko zahájilo rozsáhlý útok drony na Kyjev a další ukrajinská města.
Putin nabídl pouze minimální ústupek – slíbil, že po dobu 30 dnů nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento krok je však spíše ve prospěch Ruska než Ukrajiny, protože by to zabránilo ukrajinským silám v odvetném úderu na ruský energetický sektor. Ukrajina totiž nedávno zvýšila dosah svých raket Neptune z 200 na 1000 kilometrů, čímž se ruská infrastruktura stává mnohem zranitelnější.
Trump a jeho tým, složený z různých zvláštních vyslanců, rodinných příslušníků a blízkých spojenců, se podle kritiků více zaměřují na geopolitické dohody s Moskvou než na skutečný tlak na Putina ohledně Ukrajiny.
Kreml ve svém oficiálním prohlášení po hovoru s Trumpem kladl důraz na širší „reset“ vztahů mezi Washingtonem a Moskvou – od ekonomické spolupráce až po lední hokej – zatímco otázka míru na Ukrajině zůstala na vedlejší koleji.
Moskva nadále trvá na svých maximálních požadavcích, včetně ukončení vojenské pomoci Ukrajině a zastavení jejího sbližování s NATO a EU. Rusko požaduje, aby Kyjev zůstal neutrální, s omezenými vojenskými schopnostmi. Zároveň chce mezinárodní uznání Krymu a čtyř východních oblastí Ukrajiny jako součásti Ruské federace.
Putin se snaží měnit strukturu jednání tak, aby mu co nejvíce vyhovovala. Místo toho, aby nejprve přistoupil na příměří a teprve poté řešil podmínky míru, kombinuje jednotlivé fáze jednání, čímž získává čas a posiluje svou vyjednávací pozici.
Podobnou taktiku použil už v minulosti při jednáních se Spojenými státy o Sýrii. Opakovaně vznášel nové požadavky, čímž unavoval partnery a buď dosáhl svého, nebo uvrhl jednání do nekonečného cyklu sporů.
Trumpovi vyjednavači už nyní probírají podmínky mírového urovnání ještě před dosažením příměří. Trump a Putin údajně diskutovali o „zemi, elektrárnách a rozdělení aktiv“ dříve, než se oficiálně zahájila mírová jednání.
Před telefonátem s Putinem se Trump na své sociální síti Truth Social chlubil, že „mnoho prvků konečné dohody už bylo dohodnuto“. Ukrajina o tom však nic neví. Pokud by Kyjev odmítl podmínky, na nichž se Trump s Putinem tajně shodli, mohl by ruský prezident obvinit Ukrajinu z blokování mírového procesu – což by Trumpovi usnadnilo vykreslit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako viníka.
Trumpův tábor dává jasně najevo svůj odpor k Zelenskému, což bylo patrné už během ostré schůzky v Oválné pracovně v únoru. Navíc se objevily informace o tajných jednáních mezi členy Trumpova okolí a ukrajinskými opozičními politiky s cílem podpořit předčasné volby – v naději, že Zelenský prohraje.
Podle zdrojů z ukrajinské politické scény a Republikánské strany se těchto jednání účastnili Trumpův syn Donald Jr., jeho zeť Jared Kushner, moderátor Tucker Carlson a Trumpův zvláštní vyslanec Steven Witkoff.
„V Trumpově světě panuje přesvědčení, že si mohou v Ukrajině dosadit svého spojence, ale to je naprosto naivní představa,“ uvedl jeden z republikánských expertů na zahraniční politiku.
Putinovým cílem je vnutit Spojeným státům a Ukrajině své podmínky dříve, než dojde k jakémukoli zastavení bojů. Pokud by Trump přistoupil na ruské požadavky ohledně území a neutrality Ukrajiny, fakticky by naplnil hlavní válečné cíle Moskvy – podřídit Ukrajinu ruskému vlivu a zabránit jejímu směřování na Západ.
Institut pro studium války (ISW) varoval, že „Putin částečně uspěl v držení návrhu příměří jako rukojmí ve snaze získat předběžné ústupky od Trumpa“.
Putin podle analytiků manipuluje s pořadím vyjednávání, aby dosáhl svého. Jeho cílem není mír, ale kontrola nad Ukrajinou – a Trumpova administrativa mu v tom, vědomě či nevědomě, pomáhá.
Dnes, v neděli 4. května 2025, zůstane celý areál Pražského hradu uzavřen pro veřejnost. Vedení Hradu oznámilo, že od 11:00 do 19:00 nebude možný vstup do žádné části areálu, včetně zahrad, výstavních prostor, pokladen ani informačních středisek. Poslední návštěvníci budou vpuštěni nejpozději v 10:30.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, udržuje s Českou republikou úzké a přátelské vztahy, které se v posledních letech výrazně prohloubily v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Česko patří mezi klíčové evropské partnery Ukrajiny a poskytuje jí významnou vojenskou, humanitární i politickou podporu.
Tři roky od začátku invaze na Ukrajinu zůstává ruský vojensko-průmyslový komplex navzdory tvrdým sankcím funkční. Rusko nadále vyrábí dělostřeleckou munici, drony i obrněná vozidla – ne špičkové kvality, ale „dostatečně dobré“, aby pokryly aktuální potřeby armády. Bez pomoci zahraničních partnerů a zprostředkovatelů by to však bylo téměř nemožné.
Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
Více než dva miliony fanoušků dorazily na pláž Copacabana v brazilském Riu de Janeiru, aby si užily bezplatný koncert americké popové hvězdy Lady Gaga. Podle místních úřadů šlo o její dosud největší vystoupení.
Počasí v Česku v příštím týdnu přinese citelné ochlazení. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se teploty během čtvrtečního státního svátku i následujících dní budou držet výrazně níže než v uplynulém týdnu.
Silné bouře v sobotu udeřily na části Česka s takovou razancí, že meteorologové zaznamenali výskyt extrémního jevu zvaného downburst – prudkého sestupného poryvu větru schopného napáchat vážné škody. Na mimořádné projevy počasí upozorňoval Český hydrometeorologický ústav už v páteční výstraze.
Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
V rodině Miloše Zemana se po několika měsících opět slavilo kulaté jubileum. Po loňských 80. narozeninách exprezidenta měla v úterý šedesátiny jeho manželka Ivana, bývalá první dáma. A dostala jeden hodnotný dar.
Slavní se většinou na prvního máje chlubí fotografiemi polibků, ale politik Jiří Pospíšil se letos rozhodl ukázat něco jiného. Konkrétně zveřejnil první snímek s dcerou Medou, která dostala jméno po zesnulé mecenášce Medě Mládkové.
Policie zasahovala v sobotu odpoledne na Karlově mostě v Praze, dokonce ho musela uzavřít. Reagovala tak na muže s nožem, který vylezl na jednu ze soch a chtěl spáchat sebevraždu. Vyjednavači ho nakonec přesvědčili, aby slezl dolů.