Rusko trvá na podmínkách, které by znamenaly konec demokratické Ukrajiny, a po telefonátu s Trumpem zahájilo útok na Kyjev, uvedl server Politico.
Hlavním cílem americké administrativy je co nejrychlejší dosažení příměří, uvedl v neděli ministr zahraničí USA Marco Rubio. „Plán A je: Zastavit střelbu,“ prohlásil s tím, že teprve poté by měly následovat širší rozhovory o trvalém ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin však na tento přístup nepřistoupil a v úterním devadesátiminutovém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítl souhlasit s plnohodnotným třicetidenním příměřím. Jen pár hodin po hovoru Rusko zahájilo rozsáhlý útok drony na Kyjev a další ukrajinská města.
Putin nabídl pouze minimální ústupek – slíbil, že po dobu 30 dnů nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento krok je však spíše ve prospěch Ruska než Ukrajiny, protože by to zabránilo ukrajinským silám v odvetném úderu na ruský energetický sektor. Ukrajina totiž nedávno zvýšila dosah svých raket Neptune z 200 na 1000 kilometrů, čímž se ruská infrastruktura stává mnohem zranitelnější.
Trump a jeho tým, složený z různých zvláštních vyslanců, rodinných příslušníků a blízkých spojenců, se podle kritiků více zaměřují na geopolitické dohody s Moskvou než na skutečný tlak na Putina ohledně Ukrajiny.
Kreml ve svém oficiálním prohlášení po hovoru s Trumpem kladl důraz na širší „reset“ vztahů mezi Washingtonem a Moskvou – od ekonomické spolupráce až po lední hokej – zatímco otázka míru na Ukrajině zůstala na vedlejší koleji.
Moskva nadále trvá na svých maximálních požadavcích, včetně ukončení vojenské pomoci Ukrajině a zastavení jejího sbližování s NATO a EU. Rusko požaduje, aby Kyjev zůstal neutrální, s omezenými vojenskými schopnostmi. Zároveň chce mezinárodní uznání Krymu a čtyř východních oblastí Ukrajiny jako součásti Ruské federace.
Putin se snaží měnit strukturu jednání tak, aby mu co nejvíce vyhovovala. Místo toho, aby nejprve přistoupil na příměří a teprve poté řešil podmínky míru, kombinuje jednotlivé fáze jednání, čímž získává čas a posiluje svou vyjednávací pozici.
Podobnou taktiku použil už v minulosti při jednáních se Spojenými státy o Sýrii. Opakovaně vznášel nové požadavky, čímž unavoval partnery a buď dosáhl svého, nebo uvrhl jednání do nekonečného cyklu sporů.
Trumpovi vyjednavači už nyní probírají podmínky mírového urovnání ještě před dosažením příměří. Trump a Putin údajně diskutovali o „zemi, elektrárnách a rozdělení aktiv“ dříve, než se oficiálně zahájila mírová jednání.
Před telefonátem s Putinem se Trump na své sociální síti Truth Social chlubil, že „mnoho prvků konečné dohody už bylo dohodnuto“. Ukrajina o tom však nic neví. Pokud by Kyjev odmítl podmínky, na nichž se Trump s Putinem tajně shodli, mohl by ruský prezident obvinit Ukrajinu z blokování mírového procesu – což by Trumpovi usnadnilo vykreslit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako viníka.
Trumpův tábor dává jasně najevo svůj odpor k Zelenskému, což bylo patrné už během ostré schůzky v Oválné pracovně v únoru. Navíc se objevily informace o tajných jednáních mezi členy Trumpova okolí a ukrajinskými opozičními politiky s cílem podpořit předčasné volby – v naději, že Zelenský prohraje.
Podle zdrojů z ukrajinské politické scény a Republikánské strany se těchto jednání účastnili Trumpův syn Donald Jr., jeho zeť Jared Kushner, moderátor Tucker Carlson a Trumpův zvláštní vyslanec Steven Witkoff.
„V Trumpově světě panuje přesvědčení, že si mohou v Ukrajině dosadit svého spojence, ale to je naprosto naivní představa,“ uvedl jeden z republikánských expertů na zahraniční politiku.
Putinovým cílem je vnutit Spojeným státům a Ukrajině své podmínky dříve, než dojde k jakémukoli zastavení bojů. Pokud by Trump přistoupil na ruské požadavky ohledně území a neutrality Ukrajiny, fakticky by naplnil hlavní válečné cíle Moskvy – podřídit Ukrajinu ruskému vlivu a zabránit jejímu směřování na Západ.
Institut pro studium války (ISW) varoval, že „Putin částečně uspěl v držení návrhu příměří jako rukojmí ve snaze získat předběžné ústupky od Trumpa“.
Putin podle analytiků manipuluje s pořadím vyjednávání, aby dosáhl svého. Jeho cílem není mír, ale kontrola nad Ukrajinou – a Trumpova administrativa mu v tom, vědomě či nevědomě, pomáhá.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.