Rusko trvá na podmínkách, které by znamenaly konec demokratické Ukrajiny, a po telefonátu s Trumpem zahájilo útok na Kyjev, uvedl server Politico.
Hlavním cílem americké administrativy je co nejrychlejší dosažení příměří, uvedl v neděli ministr zahraničí USA Marco Rubio. „Plán A je: Zastavit střelbu,“ prohlásil s tím, že teprve poté by měly následovat širší rozhovory o trvalém ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin však na tento přístup nepřistoupil a v úterním devadesátiminutovém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítl souhlasit s plnohodnotným třicetidenním příměřím. Jen pár hodin po hovoru Rusko zahájilo rozsáhlý útok drony na Kyjev a další ukrajinská města.
Putin nabídl pouze minimální ústupek – slíbil, že po dobu 30 dnů nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento krok je však spíše ve prospěch Ruska než Ukrajiny, protože by to zabránilo ukrajinským silám v odvetném úderu na ruský energetický sektor. Ukrajina totiž nedávno zvýšila dosah svých raket Neptune z 200 na 1000 kilometrů, čímž se ruská infrastruktura stává mnohem zranitelnější.
Trump a jeho tým, složený z různých zvláštních vyslanců, rodinných příslušníků a blízkých spojenců, se podle kritiků více zaměřují na geopolitické dohody s Moskvou než na skutečný tlak na Putina ohledně Ukrajiny.
Kreml ve svém oficiálním prohlášení po hovoru s Trumpem kladl důraz na širší „reset“ vztahů mezi Washingtonem a Moskvou – od ekonomické spolupráce až po lední hokej – zatímco otázka míru na Ukrajině zůstala na vedlejší koleji.
Moskva nadále trvá na svých maximálních požadavcích, včetně ukončení vojenské pomoci Ukrajině a zastavení jejího sbližování s NATO a EU. Rusko požaduje, aby Kyjev zůstal neutrální, s omezenými vojenskými schopnostmi. Zároveň chce mezinárodní uznání Krymu a čtyř východních oblastí Ukrajiny jako součásti Ruské federace.
Putin se snaží měnit strukturu jednání tak, aby mu co nejvíce vyhovovala. Místo toho, aby nejprve přistoupil na příměří a teprve poté řešil podmínky míru, kombinuje jednotlivé fáze jednání, čímž získává čas a posiluje svou vyjednávací pozici.
Podobnou taktiku použil už v minulosti při jednáních se Spojenými státy o Sýrii. Opakovaně vznášel nové požadavky, čímž unavoval partnery a buď dosáhl svého, nebo uvrhl jednání do nekonečného cyklu sporů.
Trumpovi vyjednavači už nyní probírají podmínky mírového urovnání ještě před dosažením příměří. Trump a Putin údajně diskutovali o „zemi, elektrárnách a rozdělení aktiv“ dříve, než se oficiálně zahájila mírová jednání.
Před telefonátem s Putinem se Trump na své sociální síti Truth Social chlubil, že „mnoho prvků konečné dohody už bylo dohodnuto“. Ukrajina o tom však nic neví. Pokud by Kyjev odmítl podmínky, na nichž se Trump s Putinem tajně shodli, mohl by ruský prezident obvinit Ukrajinu z blokování mírového procesu – což by Trumpovi usnadnilo vykreslit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako viníka.
Trumpův tábor dává jasně najevo svůj odpor k Zelenskému, což bylo patrné už během ostré schůzky v Oválné pracovně v únoru. Navíc se objevily informace o tajných jednáních mezi členy Trumpova okolí a ukrajinskými opozičními politiky s cílem podpořit předčasné volby – v naději, že Zelenský prohraje.
Podle zdrojů z ukrajinské politické scény a Republikánské strany se těchto jednání účastnili Trumpův syn Donald Jr., jeho zeť Jared Kushner, moderátor Tucker Carlson a Trumpův zvláštní vyslanec Steven Witkoff.
„V Trumpově světě panuje přesvědčení, že si mohou v Ukrajině dosadit svého spojence, ale to je naprosto naivní představa,“ uvedl jeden z republikánských expertů na zahraniční politiku.
Putinovým cílem je vnutit Spojeným státům a Ukrajině své podmínky dříve, než dojde k jakémukoli zastavení bojů. Pokud by Trump přistoupil na ruské požadavky ohledně území a neutrality Ukrajiny, fakticky by naplnil hlavní válečné cíle Moskvy – podřídit Ukrajinu ruskému vlivu a zabránit jejímu směřování na Západ.
Institut pro studium války (ISW) varoval, že „Putin částečně uspěl v držení návrhu příměří jako rukojmí ve snaze získat předběžné ústupky od Trumpa“.
Putin podle analytiků manipuluje s pořadím vyjednávání, aby dosáhl svého. Jeho cílem není mír, ale kontrola nad Ukrajinou – a Trumpova administrativa mu v tom, vědomě či nevědomě, pomáhá.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.