Rusko trvá na podmínkách, které by znamenaly konec demokratické Ukrajiny, a po telefonátu s Trumpem zahájilo útok na Kyjev, uvedl server Politico.
Hlavním cílem americké administrativy je co nejrychlejší dosažení příměří, uvedl v neděli ministr zahraničí USA Marco Rubio. „Plán A je: Zastavit střelbu,“ prohlásil s tím, že teprve poté by měly následovat širší rozhovory o trvalém ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin však na tento přístup nepřistoupil a v úterním devadesátiminutovém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítl souhlasit s plnohodnotným třicetidenním příměřím. Jen pár hodin po hovoru Rusko zahájilo rozsáhlý útok drony na Kyjev a další ukrajinská města.
Putin nabídl pouze minimální ústupek – slíbil, že po dobu 30 dnů nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento krok je však spíše ve prospěch Ruska než Ukrajiny, protože by to zabránilo ukrajinským silám v odvetném úderu na ruský energetický sektor. Ukrajina totiž nedávno zvýšila dosah svých raket Neptune z 200 na 1000 kilometrů, čímž se ruská infrastruktura stává mnohem zranitelnější.
Trump a jeho tým, složený z různých zvláštních vyslanců, rodinných příslušníků a blízkých spojenců, se podle kritiků více zaměřují na geopolitické dohody s Moskvou než na skutečný tlak na Putina ohledně Ukrajiny.
Kreml ve svém oficiálním prohlášení po hovoru s Trumpem kladl důraz na širší „reset“ vztahů mezi Washingtonem a Moskvou – od ekonomické spolupráce až po lední hokej – zatímco otázka míru na Ukrajině zůstala na vedlejší koleji.
Moskva nadále trvá na svých maximálních požadavcích, včetně ukončení vojenské pomoci Ukrajině a zastavení jejího sbližování s NATO a EU. Rusko požaduje, aby Kyjev zůstal neutrální, s omezenými vojenskými schopnostmi. Zároveň chce mezinárodní uznání Krymu a čtyř východních oblastí Ukrajiny jako součásti Ruské federace.
Putin se snaží měnit strukturu jednání tak, aby mu co nejvíce vyhovovala. Místo toho, aby nejprve přistoupil na příměří a teprve poté řešil podmínky míru, kombinuje jednotlivé fáze jednání, čímž získává čas a posiluje svou vyjednávací pozici.
Podobnou taktiku použil už v minulosti při jednáních se Spojenými státy o Sýrii. Opakovaně vznášel nové požadavky, čímž unavoval partnery a buď dosáhl svého, nebo uvrhl jednání do nekonečného cyklu sporů.
Trumpovi vyjednavači už nyní probírají podmínky mírového urovnání ještě před dosažením příměří. Trump a Putin údajně diskutovali o „zemi, elektrárnách a rozdělení aktiv“ dříve, než se oficiálně zahájila mírová jednání.
Před telefonátem s Putinem se Trump na své sociální síti Truth Social chlubil, že „mnoho prvků konečné dohody už bylo dohodnuto“. Ukrajina o tom však nic neví. Pokud by Kyjev odmítl podmínky, na nichž se Trump s Putinem tajně shodli, mohl by ruský prezident obvinit Ukrajinu z blokování mírového procesu – což by Trumpovi usnadnilo vykreslit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako viníka.
Trumpův tábor dává jasně najevo svůj odpor k Zelenskému, což bylo patrné už během ostré schůzky v Oválné pracovně v únoru. Navíc se objevily informace o tajných jednáních mezi členy Trumpova okolí a ukrajinskými opozičními politiky s cílem podpořit předčasné volby – v naději, že Zelenský prohraje.
Podle zdrojů z ukrajinské politické scény a Republikánské strany se těchto jednání účastnili Trumpův syn Donald Jr., jeho zeť Jared Kushner, moderátor Tucker Carlson a Trumpův zvláštní vyslanec Steven Witkoff.
„V Trumpově světě panuje přesvědčení, že si mohou v Ukrajině dosadit svého spojence, ale to je naprosto naivní představa,“ uvedl jeden z republikánských expertů na zahraniční politiku.
Putinovým cílem je vnutit Spojeným státům a Ukrajině své podmínky dříve, než dojde k jakémukoli zastavení bojů. Pokud by Trump přistoupil na ruské požadavky ohledně území a neutrality Ukrajiny, fakticky by naplnil hlavní válečné cíle Moskvy – podřídit Ukrajinu ruskému vlivu a zabránit jejímu směřování na Západ.
Institut pro studium války (ISW) varoval, že „Putin částečně uspěl v držení návrhu příměří jako rukojmí ve snaze získat předběžné ústupky od Trumpa“.
Putin podle analytiků manipuluje s pořadím vyjednávání, aby dosáhl svého. Jeho cílem není mír, ale kontrola nad Ukrajinou – a Trumpova administrativa mu v tom, vědomě či nevědomě, pomáhá.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.