Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Od Bangladéše po Slovinsko trápí mnohé státy přídělový systém paliv a narušení dopravy, což frustruje lídry čelící následkům konfliktu, který si sami nepřáli. Ani tradiční spojenci v NATO neposkytují Washingtonu takovou podporu, jakou by si administrativa zřejmě představovala. Některé země navíc otevřeně kritizují skutečnost, že s nimi Bílý dům o zahájení bojů vůbec nekonzultoval.
Kanadský premiér Mark Carney nedávno označil ekonomické vazby své země na Spojené státy za slabinu, kterou je třeba napravit. Podle něj se Kanada nemůže spoléhat na jediného zahraničního partnera a musí se postarat sama o sebe, protože nedokáže ovlivnit narušení přicházející od sousedů. Carney je vůči prezidentu Trumpovi čím dál kritičtější, mimo jiné kvůli jeho předchozím výhrůžkám vůči Grónsku.
Bývalý představitel Národní rady pro bezpečnost Thomas Wright podotýká, že spojenci nevědí, čemu mají věřit, a soupeři zase nevědí, čeho se obávat. Dokonce ani členové americké vlády prý často neznají skutečnou strategii nebo záměry svého prezidenta. Pokud bude tato nekoncepčnost pokračovat, vyvstává otázka, jakým způsobem toho v příštích letech využijí mocnosti jako Čína, Rusko či Severní Korea.
Bílý dům však jakoukoliv kritiku odmítá a trvá na tom, že přístup „Amerika na prvním místě“ vede k lepším obchodním dohodám a posílení obrany spojenců. Mluvčí Anna Kellyová zdůraznila, že světoví lídři hrozbu Íránu ignorovali 47 let, zatímco současná administrativa má odvahu ji řešit. Cílem je podle ní úplná eliminace íránské jaderné hrozby, což má v konečném důsledku zajistit bezpečnější a stabilnější svět.
Od zahájení války koncem února čelí globální energetika uzavření Hormuzského průlivu a útokům na infrastrukturu na Blízkém východě. Přestože Spojené státy jako největší producent ropy a plynu krátkodobě posílily svůj vliv, mnoho zemí nyní zrychluje přechod na obnovitelné zdroje. Snaha vyhnout se závislosti na jediném dodavateli a výkyvům cen pohání zájem o solární energii, baterie a elektromobily.
Země, které se obávají stagflace a rostoucích nákladů, se v rámci energetické transformace čím dál častěji obracejí k Číně. Peking ovládá naprostou většinu dodavatelského řetězce pro solární energii, vyrábí levné elektromobily a kontroluje většinu klíčových nerostných surovin. Pro mnohé státy se tak snaha o energetickou nezávislost na USA paradoxně stává cestou k větší závislosti na čínské ekonomice.
Napětí v amerických vojenských spojenectvích je nepřehlédnutelné a projevuje se i v praktických krocích. Velká Británie a Francie svolaly řadu jednání s desítkami spojenců bez účasti USA, aby naplánovaly udržení průchodnosti Hormuzského průlivu po skončení války. Evropská unie se zároveň snaží posílit své vlastní mechanismy kolektivní obrany, což je vnímáno jako reakce na hrozby Trumpovy administrativy vůči evropským územím.
Válka s Íránem výrazně poškodila reputaci Spojených států i v zemích, kde se dříve snažily posilovat své vztahy. Diplomatické depeše z Tádžikistánu, Bahrajnu, Indonésie či Ázerbájdžánu varují před šířením silných protiamerických narativů v tamních médiích. Konkurenti Spojených států využívají tento prostor k upevnění vlastního vlivu v regionech, které leží na křižovatce zájmů globálních mocností.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
