Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Od Bangladéše po Slovinsko trápí mnohé státy přídělový systém paliv a narušení dopravy, což frustruje lídry čelící následkům konfliktu, který si sami nepřáli. Ani tradiční spojenci v NATO neposkytují Washingtonu takovou podporu, jakou by si administrativa zřejmě představovala. Některé země navíc otevřeně kritizují skutečnost, že s nimi Bílý dům o zahájení bojů vůbec nekonzultoval.
Kanadský premiér Mark Carney nedávno označil ekonomické vazby své země na Spojené státy za slabinu, kterou je třeba napravit. Podle něj se Kanada nemůže spoléhat na jediného zahraničního partnera a musí se postarat sama o sebe, protože nedokáže ovlivnit narušení přicházející od sousedů. Carney je vůči prezidentu Trumpovi čím dál kritičtější, mimo jiné kvůli jeho předchozím výhrůžkám vůči Grónsku.
Bývalý představitel Národní rady pro bezpečnost Thomas Wright podotýká, že spojenci nevědí, čemu mají věřit, a soupeři zase nevědí, čeho se obávat. Dokonce ani členové americké vlády prý často neznají skutečnou strategii nebo záměry svého prezidenta. Pokud bude tato nekoncepčnost pokračovat, vyvstává otázka, jakým způsobem toho v příštích letech využijí mocnosti jako Čína, Rusko či Severní Korea.
Bílý dům však jakoukoliv kritiku odmítá a trvá na tom, že přístup „Amerika na prvním místě“ vede k lepším obchodním dohodám a posílení obrany spojenců. Mluvčí Anna Kellyová zdůraznila, že světoví lídři hrozbu Íránu ignorovali 47 let, zatímco současná administrativa má odvahu ji řešit. Cílem je podle ní úplná eliminace íránské jaderné hrozby, což má v konečném důsledku zajistit bezpečnější a stabilnější svět.
Od zahájení války koncem února čelí globální energetika uzavření Hormuzského průlivu a útokům na infrastrukturu na Blízkém východě. Přestože Spojené státy jako největší producent ropy a plynu krátkodobě posílily svůj vliv, mnoho zemí nyní zrychluje přechod na obnovitelné zdroje. Snaha vyhnout se závislosti na jediném dodavateli a výkyvům cen pohání zájem o solární energii, baterie a elektromobily.
Země, které se obávají stagflace a rostoucích nákladů, se v rámci energetické transformace čím dál častěji obracejí k Číně. Peking ovládá naprostou většinu dodavatelského řetězce pro solární energii, vyrábí levné elektromobily a kontroluje většinu klíčových nerostných surovin. Pro mnohé státy se tak snaha o energetickou nezávislost na USA paradoxně stává cestou k větší závislosti na čínské ekonomice.
Napětí v amerických vojenských spojenectvích je nepřehlédnutelné a projevuje se i v praktických krocích. Velká Británie a Francie svolaly řadu jednání s desítkami spojenců bez účasti USA, aby naplánovaly udržení průchodnosti Hormuzského průlivu po skončení války. Evropská unie se zároveň snaží posílit své vlastní mechanismy kolektivní obrany, což je vnímáno jako reakce na hrozby Trumpovy administrativy vůči evropským územím.
Válka s Íránem výrazně poškodila reputaci Spojených států i v zemích, kde se dříve snažily posilovat své vztahy. Diplomatické depeše z Tádžikistánu, Bahrajnu, Indonésie či Ázerbájdžánu varují před šířením silných protiamerických narativů v tamních médiích. Konkurenti Spojených států využívají tento prostor k upevnění vlastního vlivu v regionech, které leží na křižovatce zájmů globálních mocností.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.