Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Od Bangladéše po Slovinsko trápí mnohé státy přídělový systém paliv a narušení dopravy, což frustruje lídry čelící následkům konfliktu, který si sami nepřáli. Ani tradiční spojenci v NATO neposkytují Washingtonu takovou podporu, jakou by si administrativa zřejmě představovala. Některé země navíc otevřeně kritizují skutečnost, že s nimi Bílý dům o zahájení bojů vůbec nekonzultoval.
Kanadský premiér Mark Carney nedávno označil ekonomické vazby své země na Spojené státy za slabinu, kterou je třeba napravit. Podle něj se Kanada nemůže spoléhat na jediného zahraničního partnera a musí se postarat sama o sebe, protože nedokáže ovlivnit narušení přicházející od sousedů. Carney je vůči prezidentu Trumpovi čím dál kritičtější, mimo jiné kvůli jeho předchozím výhrůžkám vůči Grónsku.
Bývalý představitel Národní rady pro bezpečnost Thomas Wright podotýká, že spojenci nevědí, čemu mají věřit, a soupeři zase nevědí, čeho se obávat. Dokonce ani členové americké vlády prý často neznají skutečnou strategii nebo záměry svého prezidenta. Pokud bude tato nekoncepčnost pokračovat, vyvstává otázka, jakým způsobem toho v příštích letech využijí mocnosti jako Čína, Rusko či Severní Korea.
Bílý dům však jakoukoliv kritiku odmítá a trvá na tom, že přístup „Amerika na prvním místě“ vede k lepším obchodním dohodám a posílení obrany spojenců. Mluvčí Anna Kellyová zdůraznila, že světoví lídři hrozbu Íránu ignorovali 47 let, zatímco současná administrativa má odvahu ji řešit. Cílem je podle ní úplná eliminace íránské jaderné hrozby, což má v konečném důsledku zajistit bezpečnější a stabilnější svět.
Od zahájení války koncem února čelí globální energetika uzavření Hormuzského průlivu a útokům na infrastrukturu na Blízkém východě. Přestože Spojené státy jako největší producent ropy a plynu krátkodobě posílily svůj vliv, mnoho zemí nyní zrychluje přechod na obnovitelné zdroje. Snaha vyhnout se závislosti na jediném dodavateli a výkyvům cen pohání zájem o solární energii, baterie a elektromobily.
Země, které se obávají stagflace a rostoucích nákladů, se v rámci energetické transformace čím dál častěji obracejí k Číně. Peking ovládá naprostou většinu dodavatelského řetězce pro solární energii, vyrábí levné elektromobily a kontroluje většinu klíčových nerostných surovin. Pro mnohé státy se tak snaha o energetickou nezávislost na USA paradoxně stává cestou k větší závislosti na čínské ekonomice.
Napětí v amerických vojenských spojenectvích je nepřehlédnutelné a projevuje se i v praktických krocích. Velká Británie a Francie svolaly řadu jednání s desítkami spojenců bez účasti USA, aby naplánovaly udržení průchodnosti Hormuzského průlivu po skončení války. Evropská unie se zároveň snaží posílit své vlastní mechanismy kolektivní obrany, což je vnímáno jako reakce na hrozby Trumpovy administrativy vůči evropským územím.
Válka s Íránem výrazně poškodila reputaci Spojených států i v zemích, kde se dříve snažily posilovat své vztahy. Diplomatické depeše z Tádžikistánu, Bahrajnu, Indonésie či Ázerbájdžánu varují před šířením silných protiamerických narativů v tamních médiích. Konkurenti Spojených států využívají tento prostor k upevnění vlastního vlivu v regionech, které leží na křižovatce zájmů globálních mocností.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.