Rumunsko zasáhl politický otřes. Premiér Marcel Ciolacu složil funkci a jeho Sociálně demokratická strana (PSD) odchází z vládní koalice. Reaguje tak na volební debakl svého prezidentského kandidáta, který se nedostal ani do druhého kola.
Rumunský premiér Marcel Ciolacu v pondělí oznámil rezignaci na svou funkci a zároveň informoval o odchodu své Sociálně demokratické strany (PSD) z vládní koalice. Důvodem je neúspěch kandidáta vládní trojkoalice Crina Antonesca v prezidentských volbách, který se ani neprobojoval do druhého kola.
„V prosinci byla vytvořena vládní koalice se dvěma cíli: zajistit stabilní vládu a zvolit kandidáta, který by vyhrál prezidentské volby v Rumunsku. Nepodařilo se nám dosáhnout ani jednoho z těchto dvou cílů,“ řekl Marcel Ciolacu podle rumunské stanice Digi24. „Včera jsme viděli hlasy Rumunů, což znamená, že vládnoucí koalice nemá žádnou legitimitu,“ dodal s tím, že navrhl svým kolegům odchod z vlády.
Ciolacu dále uvedl, že nechce bránit nové hlavě státu v jmenování nové vlády. „Místo toho, abych umožnil budoucímu prezidentovi, aby mě nahradil (někoho jiného), rozhodl jsem se rezignovat,“ prohlásil.
Vládní koalice složená z PSD, Národní liberální strany (PNL) a Demokratické unie Maďarů Rumunska (UDMR) podporovala v nedělním hlasování kandidáta Crina Antonesca. Ten však skončil až třetí s 20,07 procenty hlasů a nepostoupil do druhého kola.
První kolo vyhrál lídr radikálně pravicové strany AUR George Simion, který získal více než 40 procent hlasů. Druhé místo obsadil nezávislý kandidát a současný starosta Bukurešti Nicusor Dan, který obdržel 21 procent.
Současná vládní koalice vznikla po volbách 1. prosince loňského roku. Ty následovaly po zrušení prvního kola listopadových prezidentských voleb, ve kterých uspěl radikál Calin Georgescu. Navzdory zklamání z výsledků předchozí vlády se PSD, PNL a UDMR znovu spojily, premiérem zůstal právě Ciolacu.
Druhé kolo prezidentských voleb se v Rumunsku uskuteční 18. května. Výsledek bude určující pro další vývoj politické scény v zemi, která se aktuálně nachází v hluboké institucionální krizi.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.