Rumunsko zasáhl politický otřes. Premiér Marcel Ciolacu složil funkci a jeho Sociálně demokratická strana (PSD) odchází z vládní koalice. Reaguje tak na volební debakl svého prezidentského kandidáta, který se nedostal ani do druhého kola.
Rumunský premiér Marcel Ciolacu v pondělí oznámil rezignaci na svou funkci a zároveň informoval o odchodu své Sociálně demokratické strany (PSD) z vládní koalice. Důvodem je neúspěch kandidáta vládní trojkoalice Crina Antonesca v prezidentských volbách, který se ani neprobojoval do druhého kola.
„V prosinci byla vytvořena vládní koalice se dvěma cíli: zajistit stabilní vládu a zvolit kandidáta, který by vyhrál prezidentské volby v Rumunsku. Nepodařilo se nám dosáhnout ani jednoho z těchto dvou cílů,“ řekl Marcel Ciolacu podle rumunské stanice Digi24. „Včera jsme viděli hlasy Rumunů, což znamená, že vládnoucí koalice nemá žádnou legitimitu,“ dodal s tím, že navrhl svým kolegům odchod z vlády.
Ciolacu dále uvedl, že nechce bránit nové hlavě státu v jmenování nové vlády. „Místo toho, abych umožnil budoucímu prezidentovi, aby mě nahradil (někoho jiného), rozhodl jsem se rezignovat,“ prohlásil.
Vládní koalice složená z PSD, Národní liberální strany (PNL) a Demokratické unie Maďarů Rumunska (UDMR) podporovala v nedělním hlasování kandidáta Crina Antonesca. Ten však skončil až třetí s 20,07 procenty hlasů a nepostoupil do druhého kola.
První kolo vyhrál lídr radikálně pravicové strany AUR George Simion, který získal více než 40 procent hlasů. Druhé místo obsadil nezávislý kandidát a současný starosta Bukurešti Nicusor Dan, který obdržel 21 procent.
Současná vládní koalice vznikla po volbách 1. prosince loňského roku. Ty následovaly po zrušení prvního kola listopadových prezidentských voleb, ve kterých uspěl radikál Calin Georgescu. Navzdory zklamání z výsledků předchozí vlády se PSD, PNL a UDMR znovu spojily, premiérem zůstal právě Ciolacu.
Druhé kolo prezidentských voleb se v Rumunsku uskuteční 18. května. Výsledek bude určující pro další vývoj politické scény v zemi, která se aktuálně nachází v hluboké institucionální krizi.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.