Rumunsko zasáhl politický otřes. Premiér Marcel Ciolacu složil funkci a jeho Sociálně demokratická strana (PSD) odchází z vládní koalice. Reaguje tak na volební debakl svého prezidentského kandidáta, který se nedostal ani do druhého kola.
Rumunský premiér Marcel Ciolacu v pondělí oznámil rezignaci na svou funkci a zároveň informoval o odchodu své Sociálně demokratické strany (PSD) z vládní koalice. Důvodem je neúspěch kandidáta vládní trojkoalice Crina Antonesca v prezidentských volbách, který se ani neprobojoval do druhého kola.
„V prosinci byla vytvořena vládní koalice se dvěma cíli: zajistit stabilní vládu a zvolit kandidáta, který by vyhrál prezidentské volby v Rumunsku. Nepodařilo se nám dosáhnout ani jednoho z těchto dvou cílů,“ řekl Marcel Ciolacu podle rumunské stanice Digi24. „Včera jsme viděli hlasy Rumunů, což znamená, že vládnoucí koalice nemá žádnou legitimitu,“ dodal s tím, že navrhl svým kolegům odchod z vlády.
Ciolacu dále uvedl, že nechce bránit nové hlavě státu v jmenování nové vlády. „Místo toho, abych umožnil budoucímu prezidentovi, aby mě nahradil (někoho jiného), rozhodl jsem se rezignovat,“ prohlásil.
Vládní koalice složená z PSD, Národní liberální strany (PNL) a Demokratické unie Maďarů Rumunska (UDMR) podporovala v nedělním hlasování kandidáta Crina Antonesca. Ten však skončil až třetí s 20,07 procenty hlasů a nepostoupil do druhého kola.
První kolo vyhrál lídr radikálně pravicové strany AUR George Simion, který získal více než 40 procent hlasů. Druhé místo obsadil nezávislý kandidát a současný starosta Bukurešti Nicusor Dan, který obdržel 21 procent.
Současná vládní koalice vznikla po volbách 1. prosince loňského roku. Ty následovaly po zrušení prvního kola listopadových prezidentských voleb, ve kterých uspěl radikál Calin Georgescu. Navzdory zklamání z výsledků předchozí vlády se PSD, PNL a UDMR znovu spojily, premiérem zůstal právě Ciolacu.
Druhé kolo prezidentských voleb se v Rumunsku uskuteční 18. května. Výsledek bude určující pro další vývoj politické scény v zemi, která se aktuálně nachází v hluboké institucionální krizi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi PBS NewsHour uvedl, že zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk udržoval na samém počátku ruské plnohodnotné invaze přímé kontakty jak s ním, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Brazilská vláda představila vůbec první globální harmonogram neboli cestovní mapu pro postupné opouštění fosilních paliv, která má státům po celém světě posloužit jako praktický návod k přerušení závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu bez nutnosti čekat na nové technologie či hluboké ekonomické změny.
Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.
Demokraté zaznamenali v letošních amerických kongresových volbách historický triumf, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Vlna volebních úspěchů smetla republikány z moci v polovině druhého funkčního období prezidenta Donald Trumpa. Nově získaná většina v obou komorách umožní opozici blokovat prezidentskou agendu a zahájit vyšetřování administrativy. Tento výsledek představuje pro dosavadní vládní garnituru dosud největší politický otřes.