Rumunsko zasáhl politický otřes. Premiér Marcel Ciolacu složil funkci a jeho Sociálně demokratická strana (PSD) odchází z vládní koalice. Reaguje tak na volební debakl svého prezidentského kandidáta, který se nedostal ani do druhého kola.
Rumunský premiér Marcel Ciolacu v pondělí oznámil rezignaci na svou funkci a zároveň informoval o odchodu své Sociálně demokratické strany (PSD) z vládní koalice. Důvodem je neúspěch kandidáta vládní trojkoalice Crina Antonesca v prezidentských volbách, který se ani neprobojoval do druhého kola.
„V prosinci byla vytvořena vládní koalice se dvěma cíli: zajistit stabilní vládu a zvolit kandidáta, který by vyhrál prezidentské volby v Rumunsku. Nepodařilo se nám dosáhnout ani jednoho z těchto dvou cílů,“ řekl Marcel Ciolacu podle rumunské stanice Digi24. „Včera jsme viděli hlasy Rumunů, což znamená, že vládnoucí koalice nemá žádnou legitimitu,“ dodal s tím, že navrhl svým kolegům odchod z vlády.
Ciolacu dále uvedl, že nechce bránit nové hlavě státu v jmenování nové vlády. „Místo toho, abych umožnil budoucímu prezidentovi, aby mě nahradil (někoho jiného), rozhodl jsem se rezignovat,“ prohlásil.
Vládní koalice složená z PSD, Národní liberální strany (PNL) a Demokratické unie Maďarů Rumunska (UDMR) podporovala v nedělním hlasování kandidáta Crina Antonesca. Ten však skončil až třetí s 20,07 procenty hlasů a nepostoupil do druhého kola.
První kolo vyhrál lídr radikálně pravicové strany AUR George Simion, který získal více než 40 procent hlasů. Druhé místo obsadil nezávislý kandidát a současný starosta Bukurešti Nicusor Dan, který obdržel 21 procent.
Současná vládní koalice vznikla po volbách 1. prosince loňského roku. Ty následovaly po zrušení prvního kola listopadových prezidentských voleb, ve kterých uspěl radikál Calin Georgescu. Navzdory zklamání z výsledků předchozí vlády se PSD, PNL a UDMR znovu spojily, premiérem zůstal právě Ciolacu.
Druhé kolo prezidentských voleb se v Rumunsku uskuteční 18. května. Výsledek bude určující pro další vývoj politické scény v zemi, která se aktuálně nachází v hluboké institucionální krizi.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.