Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.
Zatímco v USA má klimatizaci téměř 90 % domácností, v Evropě je to průměrně jen 20 %. V Británii ji najdeme jen v 5 % domovů, v Německu dokonce jen ve 3 %. Většina lidí se tak chladí ventilátory, studenými sprchami nebo ledovými obklady.
Důvodů, proč Evropa klimatizaci dlouhodobě nevyužívá, je více. Jedním z hlavních je historicky mírnější klima, zejména na severu kontinentu. Extrémní vedra byla v minulosti spíše výjimkou, ne pravidlem. Proto klimatizace nebyla považována za nutnost, ale za zbytečný luxus.
Instalace a provoz klimatizace je finančně náročný. Ceny energií jsou v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco průměrné příjmy jsou nižší. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navíc energie výrazně podražily, což dostupnost klimatizace ještě více omezilo.
Další překážkou je samotná evropská architektura. V jižních oblastech byly sice domy navrhovány tak, aby horko tlumily — silné zdi, malé okna a dobré větrání pomáhají udržet uvnitř chlad. Naopak ve střední a severní Evropě se domy stavěly především s ohledem na zimu.
Například ve Velké Británii, která letos zaznamenala nejteplejší červen v historii, je až šestina domů starších než sto let. Instalace moderních klimatizačních systémů je u těchto budov složitá, i když ne nemožná. Problémem je často i byrokracie — v Británii se například žádosti o klimatizaci běžně zamítají kvůli estetice, zejména v památkově chráněných oblastech.
Evropská unie usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Prudký nárůst klimatizačních jednotek ale znamená vyšší spotřebu energie a další zatížení klimatu. Klimatizace nejen spotřebovávají elektřinu (často stále vyráběnou z fosilních paliv), ale zároveň ohřívají okolní prostředí. Studie z Paříže ukázala, že plošné využívání klimatizace může zvýšit venkovní teploty až o 4 °C.
Některé státy se snaží spotřebu regulovat. Například ve Španělsku platí nařízení, že klimatizace v budovách nesmí být nastavena pod 27 °C.
Jak se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa, roste i zájem o klimatizaci. Podle Mezinárodní energetické agentury by počet klimatizačních jednotek v EU mohl do roku 2050 vzrůst na 275 milionů — více než dvojnásobek oproti roku 2019. V některých zemích, jako je Velká Británie, roste poptávka tak rychle, že instalační firmy nestíhají reagovat.
Situace však přináší dilema: má Evropa masivně investovat do energeticky náročné klimatizace, nebo hledat jiné, šetrnější způsoby, jak se přizpůsobit stále extrémnějšímu počasí?
Odborníci varují, že i když klimatizace přináší úlevu, současně zvyšuje produkci emisí a tím i změnu klimatu — čímž se začarovaný kruh uzavírá. Řešením je podle nich především důraz na energetickou účinnost, moderní stavební technologie a regulace, které zajistí, že každá nová jednotka bude šetrná a dlouhodobě udržitelná.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.