Počasí v létě je v Evropě stále brutálnější. Proč i přesto zůstává klimatizace vzácností?

Zatímco v USA má klimatizaci téměř 90 % domácností, v Evropě je to průměrně jen 20 %. V Británii ji najdeme jen v 5 % domovů, v Německu dokonce jen ve 3 %. Většina lidí se tak chladí ventilátory, studenými sprchami nebo ledovými obklady.

Důvodů, proč Evropa klimatizaci dlouhodobě nevyužívá, je více. Jedním z hlavních je historicky mírnější klima, zejména na severu kontinentu. Extrémní vedra byla v minulosti spíše výjimkou, ne pravidlem. Proto klimatizace nebyla považována za nutnost, ale za zbytečný luxus.

Instalace a provoz klimatizace je finančně náročný. Ceny energií jsou v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco průměrné příjmy jsou nižší. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navíc energie výrazně podražily, což dostupnost klimatizace ještě více omezilo.

Další překážkou je samotná evropská architektura. V jižních oblastech byly sice domy navrhovány tak, aby horko tlumily — silné zdi, malé okna a dobré větrání pomáhají udržet uvnitř chlad. Naopak ve střední a severní Evropě se domy stavěly především s ohledem na zimu.

Například ve Velké Británii, která letos zaznamenala nejteplejší červen v historii, je až šestina domů starších než sto let. Instalace moderních klimatizačních systémů je u těchto budov složitá, i když ne nemožná. Problémem je často i byrokracie — v Británii se například žádosti o klimatizaci běžně zamítají kvůli estetice, zejména v památkově chráněných oblastech.

Evropská unie usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Prudký nárůst klimatizačních jednotek ale znamená vyšší spotřebu energie a další zatížení klimatu. Klimatizace nejen spotřebovávají elektřinu (často stále vyráběnou z fosilních paliv), ale zároveň ohřívají okolní prostředí. Studie z Paříže ukázala, že plošné využívání klimatizace může zvýšit venkovní teploty až o 4 °C.

Některé státy se snaží spotřebu regulovat. Například ve Španělsku platí nařízení, že klimatizace v budovách nesmí být nastavena pod 27 °C.

Jak se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa, roste i zájem o klimatizaci. Podle Mezinárodní energetické agentury by počet klimatizačních jednotek v EU mohl do roku 2050 vzrůst na 275 milionů — více než dvojnásobek oproti roku 2019. V některých zemích, jako je Velká Británie, roste poptávka tak rychle, že instalační firmy nestíhají reagovat.

Situace však přináší dilema: má Evropa masivně investovat do energeticky náročné klimatizace, nebo hledat jiné, šetrnější způsoby, jak se přizpůsobit stále extrémnějšímu počasí?

Odborníci varují, že i když klimatizace přináší úlevu, současně zvyšuje produkci emisí a tím i změnu klimatu — čímž se začarovaný kruh uzavírá. Řešením je podle nich především důraz na energetickou účinnost, moderní stavební technologie a regulace, které zajistí, že každá nová jednotka bude šetrná a dlouhodobě udržitelná.