Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.
Zatímco v USA má klimatizaci téměř 90 % domácností, v Evropě je to průměrně jen 20 %. V Británii ji najdeme jen v 5 % domovů, v Německu dokonce jen ve 3 %. Většina lidí se tak chladí ventilátory, studenými sprchami nebo ledovými obklady.
Důvodů, proč Evropa klimatizaci dlouhodobě nevyužívá, je více. Jedním z hlavních je historicky mírnější klima, zejména na severu kontinentu. Extrémní vedra byla v minulosti spíše výjimkou, ne pravidlem. Proto klimatizace nebyla považována za nutnost, ale za zbytečný luxus.
Instalace a provoz klimatizace je finančně náročný. Ceny energií jsou v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco průměrné příjmy jsou nižší. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navíc energie výrazně podražily, což dostupnost klimatizace ještě více omezilo.
Další překážkou je samotná evropská architektura. V jižních oblastech byly sice domy navrhovány tak, aby horko tlumily — silné zdi, malé okna a dobré větrání pomáhají udržet uvnitř chlad. Naopak ve střední a severní Evropě se domy stavěly především s ohledem na zimu.
Například ve Velké Británii, která letos zaznamenala nejteplejší červen v historii, je až šestina domů starších než sto let. Instalace moderních klimatizačních systémů je u těchto budov složitá, i když ne nemožná. Problémem je často i byrokracie — v Británii se například žádosti o klimatizaci běžně zamítají kvůli estetice, zejména v památkově chráněných oblastech.
Evropská unie usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Prudký nárůst klimatizačních jednotek ale znamená vyšší spotřebu energie a další zatížení klimatu. Klimatizace nejen spotřebovávají elektřinu (často stále vyráběnou z fosilních paliv), ale zároveň ohřívají okolní prostředí. Studie z Paříže ukázala, že plošné využívání klimatizace může zvýšit venkovní teploty až o 4 °C.
Některé státy se snaží spotřebu regulovat. Například ve Španělsku platí nařízení, že klimatizace v budovách nesmí být nastavena pod 27 °C.
Jak se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa, roste i zájem o klimatizaci. Podle Mezinárodní energetické agentury by počet klimatizačních jednotek v EU mohl do roku 2050 vzrůst na 275 milionů — více než dvojnásobek oproti roku 2019. V některých zemích, jako je Velká Británie, roste poptávka tak rychle, že instalační firmy nestíhají reagovat.
Situace však přináší dilema: má Evropa masivně investovat do energeticky náročné klimatizace, nebo hledat jiné, šetrnější způsoby, jak se přizpůsobit stále extrémnějšímu počasí?
Odborníci varují, že i když klimatizace přináší úlevu, současně zvyšuje produkci emisí a tím i změnu klimatu — čímž se začarovaný kruh uzavírá. Řešením je podle nich především důraz na energetickou účinnost, moderní stavební technologie a regulace, které zajistí, že každá nová jednotka bude šetrná a dlouhodobě udržitelná.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.