Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.
Zatímco v USA má klimatizaci téměř 90 % domácností, v Evropě je to průměrně jen 20 %. V Británii ji najdeme jen v 5 % domovů, v Německu dokonce jen ve 3 %. Většina lidí se tak chladí ventilátory, studenými sprchami nebo ledovými obklady.
Důvodů, proč Evropa klimatizaci dlouhodobě nevyužívá, je více. Jedním z hlavních je historicky mírnější klima, zejména na severu kontinentu. Extrémní vedra byla v minulosti spíše výjimkou, ne pravidlem. Proto klimatizace nebyla považována za nutnost, ale za zbytečný luxus.
Instalace a provoz klimatizace je finančně náročný. Ceny energií jsou v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco průměrné příjmy jsou nižší. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navíc energie výrazně podražily, což dostupnost klimatizace ještě více omezilo.
Další překážkou je samotná evropská architektura. V jižních oblastech byly sice domy navrhovány tak, aby horko tlumily — silné zdi, malé okna a dobré větrání pomáhají udržet uvnitř chlad. Naopak ve střední a severní Evropě se domy stavěly především s ohledem na zimu.
Například ve Velké Británii, která letos zaznamenala nejteplejší červen v historii, je až šestina domů starších než sto let. Instalace moderních klimatizačních systémů je u těchto budov složitá, i když ne nemožná. Problémem je často i byrokracie — v Británii se například žádosti o klimatizaci běžně zamítají kvůli estetice, zejména v památkově chráněných oblastech.
Evropská unie usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Prudký nárůst klimatizačních jednotek ale znamená vyšší spotřebu energie a další zatížení klimatu. Klimatizace nejen spotřebovávají elektřinu (často stále vyráběnou z fosilních paliv), ale zároveň ohřívají okolní prostředí. Studie z Paříže ukázala, že plošné využívání klimatizace může zvýšit venkovní teploty až o 4 °C.
Některé státy se snaží spotřebu regulovat. Například ve Španělsku platí nařízení, že klimatizace v budovách nesmí být nastavena pod 27 °C.
Jak se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa, roste i zájem o klimatizaci. Podle Mezinárodní energetické agentury by počet klimatizačních jednotek v EU mohl do roku 2050 vzrůst na 275 milionů — více než dvojnásobek oproti roku 2019. V některých zemích, jako je Velká Británie, roste poptávka tak rychle, že instalační firmy nestíhají reagovat.
Situace však přináší dilema: má Evropa masivně investovat do energeticky náročné klimatizace, nebo hledat jiné, šetrnější způsoby, jak se přizpůsobit stále extrémnějšímu počasí?
Odborníci varují, že i když klimatizace přináší úlevu, současně zvyšuje produkci emisí a tím i změnu klimatu — čímž se začarovaný kruh uzavírá. Řešením je podle nich především důraz na energetickou účinnost, moderní stavební technologie a regulace, které zajistí, že každá nová jednotka bude šetrná a dlouhodobě udržitelná.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.