Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.
Zatímco v USA má klimatizaci téměř 90 % domácností, v Evropě je to průměrně jen 20 %. V Británii ji najdeme jen v 5 % domovů, v Německu dokonce jen ve 3 %. Většina lidí se tak chladí ventilátory, studenými sprchami nebo ledovými obklady.
Důvodů, proč Evropa klimatizaci dlouhodobě nevyužívá, je více. Jedním z hlavních je historicky mírnější klima, zejména na severu kontinentu. Extrémní vedra byla v minulosti spíše výjimkou, ne pravidlem. Proto klimatizace nebyla považována za nutnost, ale za zbytečný luxus.
Instalace a provoz klimatizace je finančně náročný. Ceny energií jsou v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco průměrné příjmy jsou nižší. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navíc energie výrazně podražily, což dostupnost klimatizace ještě více omezilo.
Další překážkou je samotná evropská architektura. V jižních oblastech byly sice domy navrhovány tak, aby horko tlumily — silné zdi, malé okna a dobré větrání pomáhají udržet uvnitř chlad. Naopak ve střední a severní Evropě se domy stavěly především s ohledem na zimu.
Například ve Velké Británii, která letos zaznamenala nejteplejší červen v historii, je až šestina domů starších než sto let. Instalace moderních klimatizačních systémů je u těchto budov složitá, i když ne nemožná. Problémem je často i byrokracie — v Británii se například žádosti o klimatizaci běžně zamítají kvůli estetice, zejména v památkově chráněných oblastech.
Evropská unie usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Prudký nárůst klimatizačních jednotek ale znamená vyšší spotřebu energie a další zatížení klimatu. Klimatizace nejen spotřebovávají elektřinu (často stále vyráběnou z fosilních paliv), ale zároveň ohřívají okolní prostředí. Studie z Paříže ukázala, že plošné využívání klimatizace může zvýšit venkovní teploty až o 4 °C.
Některé státy se snaží spotřebu regulovat. Například ve Španělsku platí nařízení, že klimatizace v budovách nesmí být nastavena pod 27 °C.
Jak se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa, roste i zájem o klimatizaci. Podle Mezinárodní energetické agentury by počet klimatizačních jednotek v EU mohl do roku 2050 vzrůst na 275 milionů — více než dvojnásobek oproti roku 2019. V některých zemích, jako je Velká Británie, roste poptávka tak rychle, že instalační firmy nestíhají reagovat.
Situace však přináší dilema: má Evropa masivně investovat do energeticky náročné klimatizace, nebo hledat jiné, šetrnější způsoby, jak se přizpůsobit stále extrémnějšímu počasí?
Odborníci varují, že i když klimatizace přináší úlevu, současně zvyšuje produkci emisí a tím i změnu klimatu — čímž se začarovaný kruh uzavírá. Řešením je podle nich především důraz na energetickou účinnost, moderní stavební technologie a regulace, které zajistí, že každá nová jednotka bude šetrná a dlouhodobě udržitelná.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.