Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Důsledky izraelsko-palestinského konfliktu jsou skutečně katastrofální. Lidské ztráty jsou obrovské: OSN odhaduje, že od 7. října 2023 bylo zabito přes 67 000 Palestinců a téměř 170 000 zraněno, zatímco na izraelské straně zemřelo přibližně 1 200 osob a 5 400 utrpělo zranění. Samotné Gaza bylo v mnoha částech srovnáno se zemí. Podle OSN je v Gaze poškozeno 83 % všech staveb a bytových jednotek.
Vzhledem k rozsahu zkázy je nutné se zamyslet nad tím, zda je toto území vůbec schopné udržet život. Nedávné příměří sice stále trvá, ale optimismus ohledně dlouhodobého míru není příliš velký. Pokud má klid zbraní přetrvat, je nezbytné obnovit prostředky, které Gaze umožní zajistit život pro svou populaci.
Gaza je momentálně zónou katastrofy s rozsáhlým poškozením infrastruktury, které je srovnatelné s hurikány 4. nebo 5. kategorie. Stejně jako po každé katastrofě jsou okamžitou prioritou dodávky potravin, léků a balené vody. Tyto kroky zajistí přežití v krátkodobém horizontu. Za předpokladu, že se podaří otevřít hraniční přechody, dojde k záchraně životů díky rychlé humanitární pomoci.
Klíčovou roli v rekonstrukci Gazy budou hrát inženýři. Po neustálém bombardování bude nutné v první řadě obnovit zasypané inženýrské sítě, jako jsou elektrické vedení, vodovodní a kanalizační potrubí a čerpací stanice. Původní trasy potrubí sice budou známé z map, ale velká část infrastruktury bude prasklá, zlomená nebo zcela zničená. Selhání v této oblasti by mohlo vést k vypuknutí chorob, jako je tyfus a úplavice. Dále je nezbytné odstranit nevybuchlé bomby a munici. Poškozené domy a veřejné budovy představují obrovské riziko zřícení, takže bude nutná masivní demolice a odklizení milionů tun sutin. Po splnění těchto bezprostředních úkolů bude následovat stavba nebo oprava nemocnic, domů, škol, silniční sítě a vládní infrastruktury, které byly rozsáhle poškozeny.
Realisticky potrvá desítky let, než se podaří navrhnout, financovat a rekonstruovat infrastrukturu v Pásmu Gazy. Nouzové opravy mohou být provedeny během tří až šesti měsíců, ale v případě zpoždění by zima mohla přinést další oběti. Demolice vyžaduje specializované vybavení a těžkou techniku. Je to skličující úkol. Jen o kus dál čelí Bejrút dilematu, co s 32 miliony tun demoličního odpadu z nedávného konfliktu mezi Izraelem a Libanonem, a to krátce po poválečné obnově po občanské válce. Gazu čeká podobný problém vzhledem k množství sutin na zemi. Je pravděpodobné, že minimálně bude nutné zavést systém prefabrikace domů a masivní logistické úsilí. Historické příklady ukazují, jak dlouho taková obnova trvá: Stalingrad potřeboval přes 20 let na obnovu po druhé světové válce a Varšava dokončila poválečnou rekonstrukci až v 80. letech.
Budoucnost Gazy je závislá na financování a přístupu ke zdrojům. Není to jen otázka peněz, bude zapotřebí stavebních materiálů, dovedností a pracovní síly přímo v terénu. Klíčový je udržitelný mír, oddělení stávající infrastruktury a vytvoření nových možností zásobování. Všechny kritické dodávky a infrastruktura totiž nejsou pod kontrolou gazaovské vlády: elektřina, palivo a voda aktuálně přicházejí z Izraele.
Logisticky zajišťují některé služby humanitární agentury, především Úřad OSN pro pomoc a práci (UNRWA), který má za úkol poskytovat základní humanitární pomoc palestinským uprchlíkům. Například během pouhých dvou zářijových týdnů UNRWA zajistil 370 000 lidem přístup k 18 milionům litrů vody a odvezl 4 000 tun pevného odpadu. To naznačuje, že k udržení společnosti v Gaze je minimálně zapotřebí zhruba 3 miliardy litrů vody (což odpovídá naplnění asi 1 200 olympijských bazénů ročně) a odvoz přes 600 000 tun odpadu ročně. Jakékoli inženýrské řešení bude muset poskytovat minimálně tuto úroveň podpory.
Jako prioritu je třeba rozvíjet novou přístavní infrastrukturu. Pro udržení společnosti v poválečném prostředí budou nezbytné zásobovací cesty, jako jsou silnice a přístavy, nezávislé na vnější kontrole. Velká část demoličního odpadu by mohla být potenciálně využita k rekultivaci půdy z moře a vytvoření vlnolamů pro přístavy. Nicméně, tento odpad je silně kontaminovaný, což představuje další problém.
Dosažení všech těchto rekonstrukčních cílů najednou si vyžádá miliardy dolarů pomoci po mnoho desetiletí. Bez výrazné pomoci, která do regionu proudí, nevyhnutelně porostou náklady na stavební materiály a dojde k nedostatku inženýrů a techniků. Celkově vzato, bez ohledu na to, kolik peněz dárci poskytnou, bude tento projekt představovat zásadní mobilizační cvičení na dlouhé roky.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.