Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Důsledky izraelsko-palestinského konfliktu jsou skutečně katastrofální. Lidské ztráty jsou obrovské: OSN odhaduje, že od 7. října 2023 bylo zabito přes 67 000 Palestinců a téměř 170 000 zraněno, zatímco na izraelské straně zemřelo přibližně 1 200 osob a 5 400 utrpělo zranění. Samotné Gaza bylo v mnoha částech srovnáno se zemí. Podle OSN je v Gaze poškozeno 83 % všech staveb a bytových jednotek.
Vzhledem k rozsahu zkázy je nutné se zamyslet nad tím, zda je toto území vůbec schopné udržet život. Nedávné příměří sice stále trvá, ale optimismus ohledně dlouhodobého míru není příliš velký. Pokud má klid zbraní přetrvat, je nezbytné obnovit prostředky, které Gaze umožní zajistit život pro svou populaci.
Gaza je momentálně zónou katastrofy s rozsáhlým poškozením infrastruktury, které je srovnatelné s hurikány 4. nebo 5. kategorie. Stejně jako po každé katastrofě jsou okamžitou prioritou dodávky potravin, léků a balené vody. Tyto kroky zajistí přežití v krátkodobém horizontu. Za předpokladu, že se podaří otevřít hraniční přechody, dojde k záchraně životů díky rychlé humanitární pomoci.
Klíčovou roli v rekonstrukci Gazy budou hrát inženýři. Po neustálém bombardování bude nutné v první řadě obnovit zasypané inženýrské sítě, jako jsou elektrické vedení, vodovodní a kanalizační potrubí a čerpací stanice. Původní trasy potrubí sice budou známé z map, ale velká část infrastruktury bude prasklá, zlomená nebo zcela zničená. Selhání v této oblasti by mohlo vést k vypuknutí chorob, jako je tyfus a úplavice. Dále je nezbytné odstranit nevybuchlé bomby a munici. Poškozené domy a veřejné budovy představují obrovské riziko zřícení, takže bude nutná masivní demolice a odklizení milionů tun sutin. Po splnění těchto bezprostředních úkolů bude následovat stavba nebo oprava nemocnic, domů, škol, silniční sítě a vládní infrastruktury, které byly rozsáhle poškozeny.
Realisticky potrvá desítky let, než se podaří navrhnout, financovat a rekonstruovat infrastrukturu v Pásmu Gazy. Nouzové opravy mohou být provedeny během tří až šesti měsíců, ale v případě zpoždění by zima mohla přinést další oběti. Demolice vyžaduje specializované vybavení a těžkou techniku. Je to skličující úkol. Jen o kus dál čelí Bejrút dilematu, co s 32 miliony tun demoličního odpadu z nedávného konfliktu mezi Izraelem a Libanonem, a to krátce po poválečné obnově po občanské válce. Gazu čeká podobný problém vzhledem k množství sutin na zemi. Je pravděpodobné, že minimálně bude nutné zavést systém prefabrikace domů a masivní logistické úsilí. Historické příklady ukazují, jak dlouho taková obnova trvá: Stalingrad potřeboval přes 20 let na obnovu po druhé světové válce a Varšava dokončila poválečnou rekonstrukci až v 80. letech.
Budoucnost Gazy je závislá na financování a přístupu ke zdrojům. Není to jen otázka peněz, bude zapotřebí stavebních materiálů, dovedností a pracovní síly přímo v terénu. Klíčový je udržitelný mír, oddělení stávající infrastruktury a vytvoření nových možností zásobování. Všechny kritické dodávky a infrastruktura totiž nejsou pod kontrolou gazaovské vlády: elektřina, palivo a voda aktuálně přicházejí z Izraele.
Logisticky zajišťují některé služby humanitární agentury, především Úřad OSN pro pomoc a práci (UNRWA), který má za úkol poskytovat základní humanitární pomoc palestinským uprchlíkům. Například během pouhých dvou zářijových týdnů UNRWA zajistil 370 000 lidem přístup k 18 milionům litrů vody a odvezl 4 000 tun pevného odpadu. To naznačuje, že k udržení společnosti v Gaze je minimálně zapotřebí zhruba 3 miliardy litrů vody (což odpovídá naplnění asi 1 200 olympijských bazénů ročně) a odvoz přes 600 000 tun odpadu ročně. Jakékoli inženýrské řešení bude muset poskytovat minimálně tuto úroveň podpory.
Jako prioritu je třeba rozvíjet novou přístavní infrastrukturu. Pro udržení společnosti v poválečném prostředí budou nezbytné zásobovací cesty, jako jsou silnice a přístavy, nezávislé na vnější kontrole. Velká část demoličního odpadu by mohla být potenciálně využita k rekultivaci půdy z moře a vytvoření vlnolamů pro přístavy. Nicméně, tento odpad je silně kontaminovaný, což představuje další problém.
Dosažení všech těchto rekonstrukčních cílů najednou si vyžádá miliardy dolarů pomoci po mnoho desetiletí. Bez výrazné pomoci, která do regionu proudí, nevyhnutelně porostou náklady na stavební materiály a dojde k nedostatku inženýrů a techniků. Celkově vzato, bez ohledu na to, kolik peněz dárci poskytnou, bude tento projekt představovat zásadní mobilizační cvičení na dlouhé roky.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.