Pásmo Gazy není větší než Praha. K jeho obnově ale jen peníze nestačí

Pásmo Gazy
Pásmo Gazy, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 09:43
Sdílej:

Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než  130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.

Důsledky izraelsko-palestinského konfliktu jsou skutečně katastrofální. Lidské ztráty jsou obrovské: OSN odhaduje, že od 7. října 2023 bylo zabito přes 67 000 Palestinců a téměř 170 000 zraněno, zatímco na izraelské straně zemřelo přibližně 1 200 osob a 5 400 utrpělo zranění. Samotné Gaza bylo v mnoha částech srovnáno se zemí. Podle OSN je v Gaze poškozeno 83 % všech staveb a bytových jednotek.

Vzhledem k rozsahu zkázy je nutné se zamyslet nad tím, zda je toto území vůbec schopné udržet život. Nedávné příměří sice stále trvá, ale optimismus ohledně dlouhodobého míru není příliš velký. Pokud má klid zbraní přetrvat, je nezbytné obnovit prostředky, které Gaze umožní zajistit život pro svou populaci.

Gaza je momentálně zónou katastrofy s rozsáhlým poškozením infrastruktury, které je srovnatelné s hurikány 4. nebo 5. kategorie. Stejně jako po každé katastrofě jsou okamžitou prioritou dodávky potravin, léků a balené vody. Tyto kroky zajistí přežití v krátkodobém horizontu. Za předpokladu, že se podaří otevřít hraniční přechody, dojde k záchraně životů díky rychlé humanitární pomoci.

Klíčovou roli v rekonstrukci Gazy budou hrát inženýři. Po neustálém bombardování bude nutné v první řadě obnovit zasypané inženýrské sítě, jako jsou elektrické vedení, vodovodní a kanalizační potrubí a čerpací stanice. Původní trasy potrubí sice budou známé z map, ale velká část infrastruktury bude prasklá, zlomená nebo zcela zničená. Selhání v této oblasti by mohlo vést k vypuknutí chorob, jako je tyfus a úplavice. Dále je nezbytné odstranit nevybuchlé bomby a munici. Poškozené domy a veřejné budovy představují obrovské riziko zřícení, takže bude nutná masivní demolice a odklizení milionů tun sutin. Po splnění těchto bezprostředních úkolů bude následovat stavba nebo oprava nemocnic, domů, škol, silniční sítě a vládní infrastruktury, které byly rozsáhle poškozeny.

Realisticky potrvá desítky let, než se podaří navrhnout, financovat a rekonstruovat infrastrukturu v Pásmu Gazy. Nouzové opravy mohou být provedeny během tří až šesti měsíců, ale v případě zpoždění by zima mohla přinést další oběti. Demolice vyžaduje specializované vybavení a těžkou techniku. Je to skličující úkol. Jen o kus dál čelí Bejrút dilematu, co s 32 miliony tun demoličního odpadu z nedávného konfliktu mezi Izraelem a Libanonem, a to krátce po poválečné obnově po občanské válce. Gazu čeká podobný problém vzhledem k množství sutin na zemi. Je pravděpodobné, že minimálně bude nutné zavést systém prefabrikace domů a masivní logistické úsilí. Historické příklady ukazují, jak dlouho taková obnova trvá: Stalingrad potřeboval přes 20 let na obnovu po druhé světové válce a Varšava dokončila poválečnou rekonstrukci až v 80. letech.

Budoucnost Gazy je závislá na financování a přístupu ke zdrojům. Není to jen otázka peněz, bude zapotřebí stavebních materiálů, dovedností a pracovní síly přímo v terénu. Klíčový je udržitelný mír, oddělení stávající infrastruktury a vytvoření nových možností zásobování. Všechny kritické dodávky a infrastruktura totiž nejsou pod kontrolou gazaovské vlády: elektřina, palivo a voda aktuálně přicházejí z Izraele.

Logisticky zajišťují některé služby humanitární agentury, především Úřad OSN pro pomoc a práci (UNRWA), který má za úkol poskytovat základní humanitární pomoc palestinským uprchlíkům. Například během pouhých dvou zářijových týdnů UNRWA zajistil 370 000 lidem přístup k 18 milionům litrů vody a odvezl 4 000 tun pevného odpadu. To naznačuje, že k udržení společnosti v Gaze je minimálně zapotřebí zhruba 3 miliardy litrů vody (což odpovídá naplnění asi 1 200 olympijských bazénů ročně) a odvoz přes 600 000 tun odpadu ročně. Jakékoli inženýrské řešení bude muset poskytovat minimálně tuto úroveň podpory.

Jako prioritu je třeba rozvíjet novou přístavní infrastrukturu. Pro udržení společnosti v poválečném prostředí budou nezbytné zásobovací cesty, jako jsou silnice a přístavy, nezávislé na vnější kontrole. Velká část demoličního odpadu by mohla být potenciálně využita k rekultivaci půdy z moře a vytvoření vlnolamů pro přístavy. Nicméně, tento odpad je silně kontaminovaný, což představuje další problém.

Dosažení všech těchto rekonstrukčních cílů najednou si vyžádá miliardy dolarů pomoci po mnoho desetiletí. Bez výrazné pomoci, která do regionu proudí, nevyhnutelně porostou náklady na stavební materiály a dojde k nedostatku inženýrů a techniků. Celkově vzato, bez ohledu na to, kolik peněz dárci poskytnou, bude tento projekt představovat zásadní mobilizační cvičení na dlouhé roky.

Témata:
Stalo se
Novinky
Země

CNN: Země čelí prvnímu z nevratných katastrofických scénářů. Kolaps planety možná zažijí už naše děti

Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.

Novinky
Severokorejská armáda

Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje, překvapivě přes silně opevněnou hranici

Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.

Novinky
Ilustrační foto

EU dochází trpělivost. Chystá se zakročit proti ruské stínové flotile

Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost. 

Novinky
Znečišťování ovzduší má drtivý dopad na počasí na Zemi

The Guardian: Extrémní počasí je kriminalita v masovém měřítku. Proč se k ní nepřistupuje jako k vraždě?

Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.