Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Trump v rozhovoru s novináři popřel zprávy médií, že by se Zelenským „nikdy nediskutoval“ o úplném postoupení regionu Donbas na východě Ukrajiny Rusku. „Domníváme se, že by měli jednoduše zastavit na liniích, kde jsou, na bitevní linii,“ prohlásil americký prezident.
Navzdory tomu, že mapy konfliktu z otevřených zdrojů ukazují, že ruské síly okupují většinu Donbasu, ukrajinští vojáci si v neobsazené části regionu drží těžce vybojovanou a silně opevněnou obranu. Kyjev se zdráhá tuto linii opustit z obav, že by to mohlo umést cestu pro další invazi Vladimira Putina do země.
Trump k Donbasu dodal: „Nechte to rozdělené tak, jak to je, je to rozdělené právě teď.“ Dále tvrdil, že „myslím, že 78 procent území je již obsazeno Ruskem“. Podle něj by se mělo toto území nechat tak, jak je, a o něčem se může vyjednávat později.
Osoba obeznámená s detaily schůzky v Bílém domě pro Politico uvedla, že Trump zpočátku Ukrajině navrhl, aby se v zájmu ukončení války vzdala území ve prospěch Moskvy. Dodala, že „Američané řekli, že Putin chce dál bojovat a má silnou válečnou mašinérii“. Avšak schůzku nakonec Trump uzavřel slovy: „Dobře, zkusme to ukončit na současné linii,“ řekl zdroj.
Summit Trumpa se Zelenským se uskutečnil den poté, co americký prezident oznámil, že telefonoval s Putinem a oba se dohodli na obnovení mírových rozhovorů se setkáním v Budapešti. To vyvolalo obavy mezi ukrajinskými a evropskými představiteli, že americký lídr je opět ovlivňován narativy Kremlu.
Jiná zpráva o páteční schůzce, zveřejněná ve Financial Times, uvádí, že Trump řekl ukrajinskému prezidentovi, že buď přijme Putinovy podmínky pro mír, nebo bude Ruskem „zničen“, a že rozhovor dokonce přerostl v hádku.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.