Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Návrhy Evropské komise byly projednány na setkání ministrů financí skupiny G7 ve Washingtonu a tento čtvrtek o nich budou jednat i lídři EU v Bruselu. Účast Spojených států zůstává stále nejasná. Polský ministr zahraničních věcí, Radosław Sikorski, prohlásil, že věří, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch oběti agrese směřuje ke šťastnému rozuzlení“. Podle něj lze dohody dosáhnout do konce roku, přičemž dodal: „Je to velmi jednoduché, buď použijeme peníze agresora, nebo budeme muset použít naše vlastní peníze. Neptejte se mě, co preferuji.“
Podle plánu, který Evropská komise nastínila v dokumentu o dvou stranách, by EU poskytla bezúročnou půjčku opírající se o zmrazené ruské prostředky držené finanční agenturou Euroclear. Půjčka by byla poskytnuta s tím předpokladem, že Rusko tyto zmrazené prostředky použije k pokrytí válečných reparací po skončení konfliktu. Jeden z vysokých úředníků EU již dříve pro média uvedl, že se nejedná o konfiskaci. Ukrajina má roční rozpočtový deficit kvůli válce a dříve se spoléhala na spojenecké vlády, které ji podporovaly dodatečnými půjčkami. Rostoucí náklady a nejistá podpora ze strany USA však zvyšují finanční závazky na evropských spojencích Ukrajiny.
Ukrajina odhadla svou potřebu vnější podpory na rok 2026 na 50 miliard dolarů. Konkrétně úředníci EU očekávají, že Ukrajina bude naléhavě potřebovat finanční injekci na válečné úsilí od dubna 2026, protože mírové rozhovory nejeví známky pokroku. V bruselském Euroclearu se nachází 183 miliard eur zmrazených aktiv. Belgie, kde je většina těchto prostředků držena, požaduje podrobné záruky, že nezůstane sama se závazky v případě selhání plánu, které by vyvolalo řadu právních sporů. Belgie rovněž volá po větším tlaku na skupinu G7, aby podnikla podobné kroky k podpoře Ukrajiny.
Ministryně financí Spojeného království, Rachel Reeves, projednala plány se svými protějšky z G7 ve Washingtonu, kde se sešli na okraj výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Součástí mechanismu je, že země G7 se spojí, aby tyto dluhy garantovaly, především aby ujistily Belgii. Velká Británie by měla přispět k této garanci, i když sama drží jen malé množství zmrazených ruských aktiv. Jednání o příspěvcích jednotlivých zemí G7 do těchto záruk, včetně účasti USA, prý stále probíhají. Účast Ameriky je méně jistá, ovšem USA drží pouze skromné množství ruských bankovních aktiv, zhruba 7 miliard dolarů. Podpora Bílého domu bude sice politicky a právně důležitá, ale není nutně kritická z ekonomického hlediska.
Mluvčí britské vlády uvedl, že G7 souhlasí s nutností nadále tlačit na Putina k jednacímu stolu a zároveň prozkoumat nový způsob financování ukrajinského válečného úsilí pomocí hodnoty ruských svrchovaných aktiv. Zdůraznil, že Spojené království zvažuje pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem a jsou ekonomicky a finančně zodpovědné. EU a Velká Británie již nyní využívají zisky generované ruskými aktivy a dávají je Ukrajině s cílem získat 45 miliard eur. Dřívější využití samotného kapitálu, dlouhodobě požadované Polskem a pobaltskými státy, odmítaly Francie a Německo, které se obávaly ohrožení stability eurozóny.
Situace se změnila minulý měsíc, kdy německý kancléř Friedrich Merz podpořil reparační půjčku na financování vojenské pomoci. V názorovém článku pro Financial Times napsal, že je potřeba „nový impuls ke změně ruských kalkulací“. Návrh textu, který viděl deník Guardian, naznačuje, že lídři EU budou ve čtvrtek požadovat vypracování podrobného návrhu na využití aktiv v souladu s mezinárodním právem a „podloženého odpovídající evropskou solidaritou a sdílením rizik“. Plán závisí na tom, že aktiva zůstanou pevně zmrazena.
Komise navrhuje využít málo známý mechanismus ve smlouvě o EU, který by zabránil tomu, aby jedna země, například Rusku nakloněné Maďarsko, vetovala prodloužení sankcí EU, které zmrazení aktiv podporují. Právníci v Radě ministrů, která zastupuje členské státy, však mají pochybnosti o legalitě takového kroku, který by přesunul hlasování o sankcích na většinové, namísto jednomyslného, rozhodování.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.
Subramanyam "Subu" Vedam, Američan, který strávil ve vězení více než 43 let za vraždu, kterou nespáchal, byl konečně zproštěn viny. Nové důkazy ho tento měsíc očistily z vraždy jeho bývalého spolubydlícího. Než se ale mohl setkat se svou rodinou, byl okamžitě zadržen americkou Imigrační a celní správou (ICE). Ta usiluje o jeho deportaci do Indie, země, ve které nežil od útlého dětství.
Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pařížský Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě, se v neděli stal cílem ozbrojené loupeže, při níž došlo ke krádeži historických šperků. Incident se odehrál v ranních hodinách, krátce po otevření, a kvůli „výjimečným důvodům“ muselo být muzeum po zbytek dne uzavřeno.
Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.