Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Návrhy Evropské komise byly projednány na setkání ministrů financí skupiny G7 ve Washingtonu a tento čtvrtek o nich budou jednat i lídři EU v Bruselu. Účast Spojených států zůstává stále nejasná. Polský ministr zahraničních věcí, Radosław Sikorski, prohlásil, že věří, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch oběti agrese směřuje ke šťastnému rozuzlení“. Podle něj lze dohody dosáhnout do konce roku, přičemž dodal: „Je to velmi jednoduché, buď použijeme peníze agresora, nebo budeme muset použít naše vlastní peníze. Neptejte se mě, co preferuji.“
Podle plánu, který Evropská komise nastínila v dokumentu o dvou stranách, by EU poskytla bezúročnou půjčku opírající se o zmrazené ruské prostředky držené finanční agenturou Euroclear. Půjčka by byla poskytnuta s tím předpokladem, že Rusko tyto zmrazené prostředky použije k pokrytí válečných reparací po skončení konfliktu. Jeden z vysokých úředníků EU již dříve pro média uvedl, že se nejedná o konfiskaci. Ukrajina má roční rozpočtový deficit kvůli válce a dříve se spoléhala na spojenecké vlády, které ji podporovaly dodatečnými půjčkami. Rostoucí náklady a nejistá podpora ze strany USA však zvyšují finanční závazky na evropských spojencích Ukrajiny.
Ukrajina odhadla svou potřebu vnější podpory na rok 2026 na 50 miliard dolarů. Konkrétně úředníci EU očekávají, že Ukrajina bude naléhavě potřebovat finanční injekci na válečné úsilí od dubna 2026, protože mírové rozhovory nejeví známky pokroku. V bruselském Euroclearu se nachází 183 miliard eur zmrazených aktiv. Belgie, kde je většina těchto prostředků držena, požaduje podrobné záruky, že nezůstane sama se závazky v případě selhání plánu, které by vyvolalo řadu právních sporů. Belgie rovněž volá po větším tlaku na skupinu G7, aby podnikla podobné kroky k podpoře Ukrajiny.
Ministryně financí Spojeného království, Rachel Reeves, projednala plány se svými protějšky z G7 ve Washingtonu, kde se sešli na okraj výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Součástí mechanismu je, že země G7 se spojí, aby tyto dluhy garantovaly, především aby ujistily Belgii. Velká Británie by měla přispět k této garanci, i když sama drží jen malé množství zmrazených ruských aktiv. Jednání o příspěvcích jednotlivých zemí G7 do těchto záruk, včetně účasti USA, prý stále probíhají. Účast Ameriky je méně jistá, ovšem USA drží pouze skromné množství ruských bankovních aktiv, zhruba 7 miliard dolarů. Podpora Bílého domu bude sice politicky a právně důležitá, ale není nutně kritická z ekonomického hlediska.
Mluvčí britské vlády uvedl, že G7 souhlasí s nutností nadále tlačit na Putina k jednacímu stolu a zároveň prozkoumat nový způsob financování ukrajinského válečného úsilí pomocí hodnoty ruských svrchovaných aktiv. Zdůraznil, že Spojené království zvažuje pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem a jsou ekonomicky a finančně zodpovědné. EU a Velká Británie již nyní využívají zisky generované ruskými aktivy a dávají je Ukrajině s cílem získat 45 miliard eur. Dřívější využití samotného kapitálu, dlouhodobě požadované Polskem a pobaltskými státy, odmítaly Francie a Německo, které se obávaly ohrožení stability eurozóny.
Situace se změnila minulý měsíc, kdy německý kancléř Friedrich Merz podpořil reparační půjčku na financování vojenské pomoci. V názorovém článku pro Financial Times napsal, že je potřeba „nový impuls ke změně ruských kalkulací“. Návrh textu, který viděl deník Guardian, naznačuje, že lídři EU budou ve čtvrtek požadovat vypracování podrobného návrhu na využití aktiv v souladu s mezinárodním právem a „podloženého odpovídající evropskou solidaritou a sdílením rizik“. Plán závisí na tom, že aktiva zůstanou pevně zmrazena.
Komise navrhuje využít málo známý mechanismus ve smlouvě o EU, který by zabránil tomu, aby jedna země, například Rusku nakloněné Maďarsko, vetovala prodloužení sankcí EU, které zmrazení aktiv podporují. Právníci v Radě ministrů, která zastupuje členské státy, však mají pochybnosti o legalitě takového kroku, který by přesunul hlasování o sankcích na většinové, namísto jednomyslného, rozhodování.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.