Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Návrhy Evropské komise byly projednány na setkání ministrů financí skupiny G7 ve Washingtonu a tento čtvrtek o nich budou jednat i lídři EU v Bruselu. Účast Spojených států zůstává stále nejasná. Polský ministr zahraničních věcí, Radosław Sikorski, prohlásil, že věří, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch oběti agrese směřuje ke šťastnému rozuzlení“. Podle něj lze dohody dosáhnout do konce roku, přičemž dodal: „Je to velmi jednoduché, buď použijeme peníze agresora, nebo budeme muset použít naše vlastní peníze. Neptejte se mě, co preferuji.“
Podle plánu, který Evropská komise nastínila v dokumentu o dvou stranách, by EU poskytla bezúročnou půjčku opírající se o zmrazené ruské prostředky držené finanční agenturou Euroclear. Půjčka by byla poskytnuta s tím předpokladem, že Rusko tyto zmrazené prostředky použije k pokrytí válečných reparací po skončení konfliktu. Jeden z vysokých úředníků EU již dříve pro média uvedl, že se nejedná o konfiskaci. Ukrajina má roční rozpočtový deficit kvůli válce a dříve se spoléhala na spojenecké vlády, které ji podporovaly dodatečnými půjčkami. Rostoucí náklady a nejistá podpora ze strany USA však zvyšují finanční závazky na evropských spojencích Ukrajiny.
Ukrajina odhadla svou potřebu vnější podpory na rok 2026 na 50 miliard dolarů. Konkrétně úředníci EU očekávají, že Ukrajina bude naléhavě potřebovat finanční injekci na válečné úsilí od dubna 2026, protože mírové rozhovory nejeví známky pokroku. V bruselském Euroclearu se nachází 183 miliard eur zmrazených aktiv. Belgie, kde je většina těchto prostředků držena, požaduje podrobné záruky, že nezůstane sama se závazky v případě selhání plánu, které by vyvolalo řadu právních sporů. Belgie rovněž volá po větším tlaku na skupinu G7, aby podnikla podobné kroky k podpoře Ukrajiny.
Ministryně financí Spojeného království, Rachel Reeves, projednala plány se svými protějšky z G7 ve Washingtonu, kde se sešli na okraj výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Součástí mechanismu je, že země G7 se spojí, aby tyto dluhy garantovaly, především aby ujistily Belgii. Velká Británie by měla přispět k této garanci, i když sama drží jen malé množství zmrazených ruských aktiv. Jednání o příspěvcích jednotlivých zemí G7 do těchto záruk, včetně účasti USA, prý stále probíhají. Účast Ameriky je méně jistá, ovšem USA drží pouze skromné množství ruských bankovních aktiv, zhruba 7 miliard dolarů. Podpora Bílého domu bude sice politicky a právně důležitá, ale není nutně kritická z ekonomického hlediska.
Mluvčí britské vlády uvedl, že G7 souhlasí s nutností nadále tlačit na Putina k jednacímu stolu a zároveň prozkoumat nový způsob financování ukrajinského válečného úsilí pomocí hodnoty ruských svrchovaných aktiv. Zdůraznil, že Spojené království zvažuje pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem a jsou ekonomicky a finančně zodpovědné. EU a Velká Británie již nyní využívají zisky generované ruskými aktivy a dávají je Ukrajině s cílem získat 45 miliard eur. Dřívější využití samotného kapitálu, dlouhodobě požadované Polskem a pobaltskými státy, odmítaly Francie a Německo, které se obávaly ohrožení stability eurozóny.
Situace se změnila minulý měsíc, kdy německý kancléř Friedrich Merz podpořil reparační půjčku na financování vojenské pomoci. V názorovém článku pro Financial Times napsal, že je potřeba „nový impuls ke změně ruských kalkulací“. Návrh textu, který viděl deník Guardian, naznačuje, že lídři EU budou ve čtvrtek požadovat vypracování podrobného návrhu na využití aktiv v souladu s mezinárodním právem a „podloženého odpovídající evropskou solidaritou a sdílením rizik“. Plán závisí na tom, že aktiva zůstanou pevně zmrazena.
Komise navrhuje využít málo známý mechanismus ve smlouvě o EU, který by zabránil tomu, aby jedna země, například Rusku nakloněné Maďarsko, vetovala prodloužení sankcí EU, které zmrazení aktiv podporují. Právníci v Radě ministrů, která zastupuje členské státy, však mají pochybnosti o legalitě takového kroku, který by přesunul hlasování o sankcích na většinové, namísto jednomyslného, rozhodování.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.