Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Návrhy Evropské komise byly projednány na setkání ministrů financí skupiny G7 ve Washingtonu a tento čtvrtek o nich budou jednat i lídři EU v Bruselu. Účast Spojených států zůstává stále nejasná. Polský ministr zahraničních věcí, Radosław Sikorski, prohlásil, že věří, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch oběti agrese směřuje ke šťastnému rozuzlení“. Podle něj lze dohody dosáhnout do konce roku, přičemž dodal: „Je to velmi jednoduché, buď použijeme peníze agresora, nebo budeme muset použít naše vlastní peníze. Neptejte se mě, co preferuji.“
Podle plánu, který Evropská komise nastínila v dokumentu o dvou stranách, by EU poskytla bezúročnou půjčku opírající se o zmrazené ruské prostředky držené finanční agenturou Euroclear. Půjčka by byla poskytnuta s tím předpokladem, že Rusko tyto zmrazené prostředky použije k pokrytí válečných reparací po skončení konfliktu. Jeden z vysokých úředníků EU již dříve pro média uvedl, že se nejedná o konfiskaci. Ukrajina má roční rozpočtový deficit kvůli válce a dříve se spoléhala na spojenecké vlády, které ji podporovaly dodatečnými půjčkami. Rostoucí náklady a nejistá podpora ze strany USA však zvyšují finanční závazky na evropských spojencích Ukrajiny.
Ukrajina odhadla svou potřebu vnější podpory na rok 2026 na 50 miliard dolarů. Konkrétně úředníci EU očekávají, že Ukrajina bude naléhavě potřebovat finanční injekci na válečné úsilí od dubna 2026, protože mírové rozhovory nejeví známky pokroku. V bruselském Euroclearu se nachází 183 miliard eur zmrazených aktiv. Belgie, kde je většina těchto prostředků držena, požaduje podrobné záruky, že nezůstane sama se závazky v případě selhání plánu, které by vyvolalo řadu právních sporů. Belgie rovněž volá po větším tlaku na skupinu G7, aby podnikla podobné kroky k podpoře Ukrajiny.
Ministryně financí Spojeného království, Rachel Reeves, projednala plány se svými protějšky z G7 ve Washingtonu, kde se sešli na okraj výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Součástí mechanismu je, že země G7 se spojí, aby tyto dluhy garantovaly, především aby ujistily Belgii. Velká Británie by měla přispět k této garanci, i když sama drží jen malé množství zmrazených ruských aktiv. Jednání o příspěvcích jednotlivých zemí G7 do těchto záruk, včetně účasti USA, prý stále probíhají. Účast Ameriky je méně jistá, ovšem USA drží pouze skromné množství ruských bankovních aktiv, zhruba 7 miliard dolarů. Podpora Bílého domu bude sice politicky a právně důležitá, ale není nutně kritická z ekonomického hlediska.
Mluvčí britské vlády uvedl, že G7 souhlasí s nutností nadále tlačit na Putina k jednacímu stolu a zároveň prozkoumat nový způsob financování ukrajinského válečného úsilí pomocí hodnoty ruských svrchovaných aktiv. Zdůraznil, že Spojené království zvažuje pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem a jsou ekonomicky a finančně zodpovědné. EU a Velká Británie již nyní využívají zisky generované ruskými aktivy a dávají je Ukrajině s cílem získat 45 miliard eur. Dřívější využití samotného kapitálu, dlouhodobě požadované Polskem a pobaltskými státy, odmítaly Francie a Německo, které se obávaly ohrožení stability eurozóny.
Situace se změnila minulý měsíc, kdy německý kancléř Friedrich Merz podpořil reparační půjčku na financování vojenské pomoci. V názorovém článku pro Financial Times napsal, že je potřeba „nový impuls ke změně ruských kalkulací“. Návrh textu, který viděl deník Guardian, naznačuje, že lídři EU budou ve čtvrtek požadovat vypracování podrobného návrhu na využití aktiv v souladu s mezinárodním právem a „podloženého odpovídající evropskou solidaritou a sdílením rizik“. Plán závisí na tom, že aktiva zůstanou pevně zmrazena.
Komise navrhuje využít málo známý mechanismus ve smlouvě o EU, který by zabránil tomu, aby jedna země, například Rusku nakloněné Maďarsko, vetovala prodloužení sankcí EU, které zmrazení aktiv podporují. Právníci v Radě ministrů, která zastupuje členské státy, však mají pochybnosti o legalitě takového kroku, který by přesunul hlasování o sankcích na většinové, namísto jednomyslného, rozhodování.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.