Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Návrhy Evropské komise byly projednány na setkání ministrů financí skupiny G7 ve Washingtonu a tento čtvrtek o nich budou jednat i lídři EU v Bruselu. Účast Spojených států zůstává stále nejasná. Polský ministr zahraničních věcí, Radosław Sikorski, prohlásil, že věří, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch oběti agrese směřuje ke šťastnému rozuzlení“. Podle něj lze dohody dosáhnout do konce roku, přičemž dodal: „Je to velmi jednoduché, buď použijeme peníze agresora, nebo budeme muset použít naše vlastní peníze. Neptejte se mě, co preferuji.“
Podle plánu, který Evropská komise nastínila v dokumentu o dvou stranách, by EU poskytla bezúročnou půjčku opírající se o zmrazené ruské prostředky držené finanční agenturou Euroclear. Půjčka by byla poskytnuta s tím předpokladem, že Rusko tyto zmrazené prostředky použije k pokrytí válečných reparací po skončení konfliktu. Jeden z vysokých úředníků EU již dříve pro média uvedl, že se nejedná o konfiskaci. Ukrajina má roční rozpočtový deficit kvůli válce a dříve se spoléhala na spojenecké vlády, které ji podporovaly dodatečnými půjčkami. Rostoucí náklady a nejistá podpora ze strany USA však zvyšují finanční závazky na evropských spojencích Ukrajiny.
Ukrajina odhadla svou potřebu vnější podpory na rok 2026 na 50 miliard dolarů. Konkrétně úředníci EU očekávají, že Ukrajina bude naléhavě potřebovat finanční injekci na válečné úsilí od dubna 2026, protože mírové rozhovory nejeví známky pokroku. V bruselském Euroclearu se nachází 183 miliard eur zmrazených aktiv. Belgie, kde je většina těchto prostředků držena, požaduje podrobné záruky, že nezůstane sama se závazky v případě selhání plánu, které by vyvolalo řadu právních sporů. Belgie rovněž volá po větším tlaku na skupinu G7, aby podnikla podobné kroky k podpoře Ukrajiny.
Ministryně financí Spojeného království, Rachel Reeves, projednala plány se svými protějšky z G7 ve Washingtonu, kde se sešli na okraj výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Součástí mechanismu je, že země G7 se spojí, aby tyto dluhy garantovaly, především aby ujistily Belgii. Velká Británie by měla přispět k této garanci, i když sama drží jen malé množství zmrazených ruských aktiv. Jednání o příspěvcích jednotlivých zemí G7 do těchto záruk, včetně účasti USA, prý stále probíhají. Účast Ameriky je méně jistá, ovšem USA drží pouze skromné množství ruských bankovních aktiv, zhruba 7 miliard dolarů. Podpora Bílého domu bude sice politicky a právně důležitá, ale není nutně kritická z ekonomického hlediska.
Mluvčí britské vlády uvedl, že G7 souhlasí s nutností nadále tlačit na Putina k jednacímu stolu a zároveň prozkoumat nový způsob financování ukrajinského válečného úsilí pomocí hodnoty ruských svrchovaných aktiv. Zdůraznil, že Spojené království zvažuje pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem a jsou ekonomicky a finančně zodpovědné. EU a Velká Británie již nyní využívají zisky generované ruskými aktivy a dávají je Ukrajině s cílem získat 45 miliard eur. Dřívější využití samotného kapitálu, dlouhodobě požadované Polskem a pobaltskými státy, odmítaly Francie a Německo, které se obávaly ohrožení stability eurozóny.
Situace se změnila minulý měsíc, kdy německý kancléř Friedrich Merz podpořil reparační půjčku na financování vojenské pomoci. V názorovém článku pro Financial Times napsal, že je potřeba „nový impuls ke změně ruských kalkulací“. Návrh textu, který viděl deník Guardian, naznačuje, že lídři EU budou ve čtvrtek požadovat vypracování podrobného návrhu na využití aktiv v souladu s mezinárodním právem a „podloženého odpovídající evropskou solidaritou a sdílením rizik“. Plán závisí na tom, že aktiva zůstanou pevně zmrazena.
Komise navrhuje využít málo známý mechanismus ve smlouvě o EU, který by zabránil tomu, aby jedna země, například Rusku nakloněné Maďarsko, vetovala prodloužení sankcí EU, které zmrazení aktiv podporují. Právníci v Radě ministrů, která zastupuje členské státy, však mají pochybnosti o legalitě takového kroku, který by přesunul hlasování o sankcích na většinové, namísto jednomyslného, rozhodování.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.