Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Trumpova administrativa údajně doručila do Teheránu prostřednictvím Pákistánu ambiciózní patnáctibodový vyjednávací plán. Ten by měl od Íránu vyžadovat úplnou demontáž klíčových jaderných zařízení, zastavení obohacování uranu a trvalý závazek nevlastnit jaderné zbraně pod přísným dohledem mezinárodních inspektorů. Na oplátku Washington nabízí zrušení sankcí a podporu civilního jaderného programu. Součástí návrhu má být i měsíční příměří, které prosazují poradci Jared Kushner a Steve Witkoff.
Íránská strana však tyto zprávy o vyjednávání ostře a s výsměchem popírá. Mluvčí íránské armády, podplukovník Ebrahím Zolfakarí, v televizi prohlásil, že Američané vyjednávají pouze sami se sebou a že jejich vnitřní konflikty zřejmě dosáhly vrcholu. Zdůraznil, že Írán s někým, jako je Trump, nikdy na dohodu nepřistoupí. Tato tvrdá rétorika však může maskovat hluboké rozpory uvnitř íránského vedení, které se snaží reagovat na narůstající ekonomické škody.
Vojenská situace mezitím neustále eskaluje. Íránské revoluční gardy v posledních hodinách zahájily novou vlnu útoků na Izrael a americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Drony zasáhly i palivovou nádrž na mezinárodním letišti v Kuvajtu, kde vypukl rozsáhlý požár. Na libanonské frontě pokračují izraelské nálety na Sidón a palestinské uprchlické tábory, které si vyžádaly další oběti mezi civilisty.
Samotný Donald Trump v Oválné pracovně tvrdil, že Íránci „určitě uzavřou dohodu“, a dokonce naznačil, že mu Teherán nabídl „velmi specifickou cenu“ související s tokem ropy a plynu Hormuzským průlivem. Podle prezidenta Írán již souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Trump zároveň přiznal, že jeho ministr obrany Pete Hegseth a náčelník generálního štábu Dan Caine jsou z vyhlídky na příměří zklamáni, protože chtějí v konfliktu dosáhnout jednoznačného vítězství.
Realita v terénu je však tragická. Íránský velvyslanec při OSN uvedl, že od začátku války před čtyřmi týdny bylo v zemi zabito nejméně 1 348 civilistů. Teheránská vláda odmítá věřit jakýmkoli americkým nabídkám i proto, že útoky na jaderná zařízení a zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího přišly v době, kdy probíhaly předchozí diplomatické snahy. Nedůvěra je tak hluboká, že jakýkoli pokrok v jednání vypadá z pohledu Teheránu jako pokus o vysetí nesváru mezi obyvatelstvo a úřady.
Přesto se zdá, že kanály prostřednictvím Pákistánu, Ománu a Egypta skutečně fungují a předávají zprávy mezi oběma stranami. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf dokonce nabídl hostování přímých rozhovorů v Islámábádu, což Trump podpořil na své sociální síti. Tato diplomatická horečka probíhá ve stínu hrozeb útoků na energetickou infrastrukturu, které by mohly miliony lidí v Perském zálivu připravit o elektřinu a pitnou vodu.
Benjamin Netanjahu mezitím dal jasně najevo, že Izrael nehodlá v úderech na Írán a libanonský Hizballáh polevit. Podle něj „to nejlepší teprve přijde“. Izraelská armáda také naznačila plány na obsazení rozsáhlých částí jižního Libanonu, což Hizballáh označil za existenční hrozbu pro libanonský stát. Raketové útoky na Tel Aviv, z nichž jedna střela zasáhla centrum města, jen potvrzují, že Írán je stále schopen zasadit citelné rány.
Do hry vstupují i zájmy regionálních mocností. Podle zpráv z médií saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán soukromě lobboval u Trumpa za svržení íránského režimu. Veřejně se však Saúdská Arábie drží zpátky, přestože její protivzdušná obrana musela zlikvidovat 19 íránských dronů mířících na ropná pole ve Východní provincii.
Energetický trh na tyto události reaguje s velkou nervozitou. Trump odložil ultimátum pro otevření Hormuzského průlivu na tento pátek, což dočasně uklidnilo ceny ropy. Íránská média však hlásí poškození plynovodů a plynových zařízení po izraelsko-amerických náletech v centrální a jihozápadní části země. Destrukce infrastruktury se tak stává novou fází konfliktu, která má zlomit vůli protivníka.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.