Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Trumpova administrativa údajně doručila do Teheránu prostřednictvím Pákistánu ambiciózní patnáctibodový vyjednávací plán. Ten by měl od Íránu vyžadovat úplnou demontáž klíčových jaderných zařízení, zastavení obohacování uranu a trvalý závazek nevlastnit jaderné zbraně pod přísným dohledem mezinárodních inspektorů. Na oplátku Washington nabízí zrušení sankcí a podporu civilního jaderného programu. Součástí návrhu má být i měsíční příměří, které prosazují poradci Jared Kushner a Steve Witkoff.
Íránská strana však tyto zprávy o vyjednávání ostře a s výsměchem popírá. Mluvčí íránské armády, podplukovník Ebrahím Zolfakarí, v televizi prohlásil, že Američané vyjednávají pouze sami se sebou a že jejich vnitřní konflikty zřejmě dosáhly vrcholu. Zdůraznil, že Írán s někým, jako je Trump, nikdy na dohodu nepřistoupí. Tato tvrdá rétorika však může maskovat hluboké rozpory uvnitř íránského vedení, které se snaží reagovat na narůstající ekonomické škody.
Vojenská situace mezitím neustále eskaluje. Íránské revoluční gardy v posledních hodinách zahájily novou vlnu útoků na Izrael a americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Drony zasáhly i palivovou nádrž na mezinárodním letišti v Kuvajtu, kde vypukl rozsáhlý požár. Na libanonské frontě pokračují izraelské nálety na Sidón a palestinské uprchlické tábory, které si vyžádaly další oběti mezi civilisty.
Samotný Donald Trump v Oválné pracovně tvrdil, že Íránci „určitě uzavřou dohodu“, a dokonce naznačil, že mu Teherán nabídl „velmi specifickou cenu“ související s tokem ropy a plynu Hormuzským průlivem. Podle prezidenta Írán již souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Trump zároveň přiznal, že jeho ministr obrany Pete Hegseth a náčelník generálního štábu Dan Caine jsou z vyhlídky na příměří zklamáni, protože chtějí v konfliktu dosáhnout jednoznačného vítězství.
Realita v terénu je však tragická. Íránský velvyslanec při OSN uvedl, že od začátku války před čtyřmi týdny bylo v zemi zabito nejméně 1 348 civilistů. Teheránská vláda odmítá věřit jakýmkoli americkým nabídkám i proto, že útoky na jaderná zařízení a zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího přišly v době, kdy probíhaly předchozí diplomatické snahy. Nedůvěra je tak hluboká, že jakýkoli pokrok v jednání vypadá z pohledu Teheránu jako pokus o vysetí nesváru mezi obyvatelstvo a úřady.
Přesto se zdá, že kanály prostřednictvím Pákistánu, Ománu a Egypta skutečně fungují a předávají zprávy mezi oběma stranami. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf dokonce nabídl hostování přímých rozhovorů v Islámábádu, což Trump podpořil na své sociální síti. Tato diplomatická horečka probíhá ve stínu hrozeb útoků na energetickou infrastrukturu, které by mohly miliony lidí v Perském zálivu připravit o elektřinu a pitnou vodu.
Benjamin Netanjahu mezitím dal jasně najevo, že Izrael nehodlá v úderech na Írán a libanonský Hizballáh polevit. Podle něj „to nejlepší teprve přijde“. Izraelská armáda také naznačila plány na obsazení rozsáhlých částí jižního Libanonu, což Hizballáh označil za existenční hrozbu pro libanonský stát. Raketové útoky na Tel Aviv, z nichž jedna střela zasáhla centrum města, jen potvrzují, že Írán je stále schopen zasadit citelné rány.
Do hry vstupují i zájmy regionálních mocností. Podle zpráv z médií saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán soukromě lobboval u Trumpa za svržení íránského režimu. Veřejně se však Saúdská Arábie drží zpátky, přestože její protivzdušná obrana musela zlikvidovat 19 íránských dronů mířících na ropná pole ve Východní provincii.
Energetický trh na tyto události reaguje s velkou nervozitou. Trump odložil ultimátum pro otevření Hormuzského průlivu na tento pátek, což dočasně uklidnilo ceny ropy. Íránská média však hlásí poškození plynovodů a plynových zařízení po izraelsko-amerických náletech v centrální a jihozápadní části země. Destrukce infrastruktury se tak stává novou fází konfliktu, která má zlomit vůli protivníka.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.