Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Trumpova administrativa údajně doručila do Teheránu prostřednictvím Pákistánu ambiciózní patnáctibodový vyjednávací plán. Ten by měl od Íránu vyžadovat úplnou demontáž klíčových jaderných zařízení, zastavení obohacování uranu a trvalý závazek nevlastnit jaderné zbraně pod přísným dohledem mezinárodních inspektorů. Na oplátku Washington nabízí zrušení sankcí a podporu civilního jaderného programu. Součástí návrhu má být i měsíční příměří, které prosazují poradci Jared Kushner a Steve Witkoff.
Íránská strana však tyto zprávy o vyjednávání ostře a s výsměchem popírá. Mluvčí íránské armády, podplukovník Ebrahím Zolfakarí, v televizi prohlásil, že Američané vyjednávají pouze sami se sebou a že jejich vnitřní konflikty zřejmě dosáhly vrcholu. Zdůraznil, že Írán s někým, jako je Trump, nikdy na dohodu nepřistoupí. Tato tvrdá rétorika však může maskovat hluboké rozpory uvnitř íránského vedení, které se snaží reagovat na narůstající ekonomické škody.
Vojenská situace mezitím neustále eskaluje. Íránské revoluční gardy v posledních hodinách zahájily novou vlnu útoků na Izrael a americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Drony zasáhly i palivovou nádrž na mezinárodním letišti v Kuvajtu, kde vypukl rozsáhlý požár. Na libanonské frontě pokračují izraelské nálety na Sidón a palestinské uprchlické tábory, které si vyžádaly další oběti mezi civilisty.
Samotný Donald Trump v Oválné pracovně tvrdil, že Íránci „určitě uzavřou dohodu“, a dokonce naznačil, že mu Teherán nabídl „velmi specifickou cenu“ související s tokem ropy a plynu Hormuzským průlivem. Podle prezidenta Írán již souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Trump zároveň přiznal, že jeho ministr obrany Pete Hegseth a náčelník generálního štábu Dan Caine jsou z vyhlídky na příměří zklamáni, protože chtějí v konfliktu dosáhnout jednoznačného vítězství.
Realita v terénu je však tragická. Íránský velvyslanec při OSN uvedl, že od začátku války před čtyřmi týdny bylo v zemi zabito nejméně 1 348 civilistů. Teheránská vláda odmítá věřit jakýmkoli americkým nabídkám i proto, že útoky na jaderná zařízení a zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího přišly v době, kdy probíhaly předchozí diplomatické snahy. Nedůvěra je tak hluboká, že jakýkoli pokrok v jednání vypadá z pohledu Teheránu jako pokus o vysetí nesváru mezi obyvatelstvo a úřady.
Přesto se zdá, že kanály prostřednictvím Pákistánu, Ománu a Egypta skutečně fungují a předávají zprávy mezi oběma stranami. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf dokonce nabídl hostování přímých rozhovorů v Islámábádu, což Trump podpořil na své sociální síti. Tato diplomatická horečka probíhá ve stínu hrozeb útoků na energetickou infrastrukturu, které by mohly miliony lidí v Perském zálivu připravit o elektřinu a pitnou vodu.
Benjamin Netanjahu mezitím dal jasně najevo, že Izrael nehodlá v úderech na Írán a libanonský Hizballáh polevit. Podle něj „to nejlepší teprve přijde“. Izraelská armáda také naznačila plány na obsazení rozsáhlých částí jižního Libanonu, což Hizballáh označil za existenční hrozbu pro libanonský stát. Raketové útoky na Tel Aviv, z nichž jedna střela zasáhla centrum města, jen potvrzují, že Írán je stále schopen zasadit citelné rány.
Do hry vstupují i zájmy regionálních mocností. Podle zpráv z médií saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán soukromě lobboval u Trumpa za svržení íránského režimu. Veřejně se však Saúdská Arábie drží zpátky, přestože její protivzdušná obrana musela zlikvidovat 19 íránských dronů mířících na ropná pole ve Východní provincii.
Energetický trh na tyto události reaguje s velkou nervozitou. Trump odložil ultimátum pro otevření Hormuzského průlivu na tento pátek, což dočasně uklidnilo ceny ropy. Íránská média však hlásí poškození plynovodů a plynových zařízení po izraelsko-amerických náletech v centrální a jihozápadní části země. Destrukce infrastruktury se tak stává novou fází konfliktu, která má zlomit vůli protivníka.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.