Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Trumpova administrativa údajně doručila do Teheránu prostřednictvím Pákistánu ambiciózní patnáctibodový vyjednávací plán. Ten by měl od Íránu vyžadovat úplnou demontáž klíčových jaderných zařízení, zastavení obohacování uranu a trvalý závazek nevlastnit jaderné zbraně pod přísným dohledem mezinárodních inspektorů. Na oplátku Washington nabízí zrušení sankcí a podporu civilního jaderného programu. Součástí návrhu má být i měsíční příměří, které prosazují poradci Jared Kushner a Steve Witkoff.
Íránská strana však tyto zprávy o vyjednávání ostře a s výsměchem popírá. Mluvčí íránské armády, podplukovník Ebrahím Zolfakarí, v televizi prohlásil, že Američané vyjednávají pouze sami se sebou a že jejich vnitřní konflikty zřejmě dosáhly vrcholu. Zdůraznil, že Írán s někým, jako je Trump, nikdy na dohodu nepřistoupí. Tato tvrdá rétorika však může maskovat hluboké rozpory uvnitř íránského vedení, které se snaží reagovat na narůstající ekonomické škody.
Vojenská situace mezitím neustále eskaluje. Íránské revoluční gardy v posledních hodinách zahájily novou vlnu útoků na Izrael a americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Drony zasáhly i palivovou nádrž na mezinárodním letišti v Kuvajtu, kde vypukl rozsáhlý požár. Na libanonské frontě pokračují izraelské nálety na Sidón a palestinské uprchlické tábory, které si vyžádaly další oběti mezi civilisty.
Samotný Donald Trump v Oválné pracovně tvrdil, že Íránci „určitě uzavřou dohodu“, a dokonce naznačil, že mu Teherán nabídl „velmi specifickou cenu“ související s tokem ropy a plynu Hormuzským průlivem. Podle prezidenta Írán již souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Trump zároveň přiznal, že jeho ministr obrany Pete Hegseth a náčelník generálního štábu Dan Caine jsou z vyhlídky na příměří zklamáni, protože chtějí v konfliktu dosáhnout jednoznačného vítězství.
Realita v terénu je však tragická. Íránský velvyslanec při OSN uvedl, že od začátku války před čtyřmi týdny bylo v zemi zabito nejméně 1 348 civilistů. Teheránská vláda odmítá věřit jakýmkoli americkým nabídkám i proto, že útoky na jaderná zařízení a zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího přišly v době, kdy probíhaly předchozí diplomatické snahy. Nedůvěra je tak hluboká, že jakýkoli pokrok v jednání vypadá z pohledu Teheránu jako pokus o vysetí nesváru mezi obyvatelstvo a úřady.
Přesto se zdá, že kanály prostřednictvím Pákistánu, Ománu a Egypta skutečně fungují a předávají zprávy mezi oběma stranami. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf dokonce nabídl hostování přímých rozhovorů v Islámábádu, což Trump podpořil na své sociální síti. Tato diplomatická horečka probíhá ve stínu hrozeb útoků na energetickou infrastrukturu, které by mohly miliony lidí v Perském zálivu připravit o elektřinu a pitnou vodu.
Benjamin Netanjahu mezitím dal jasně najevo, že Izrael nehodlá v úderech na Írán a libanonský Hizballáh polevit. Podle něj „to nejlepší teprve přijde“. Izraelská armáda také naznačila plány na obsazení rozsáhlých částí jižního Libanonu, což Hizballáh označil za existenční hrozbu pro libanonský stát. Raketové útoky na Tel Aviv, z nichž jedna střela zasáhla centrum města, jen potvrzují, že Írán je stále schopen zasadit citelné rány.
Do hry vstupují i zájmy regionálních mocností. Podle zpráv z médií saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán soukromě lobboval u Trumpa za svržení íránského režimu. Veřejně se však Saúdská Arábie drží zpátky, přestože její protivzdušná obrana musela zlikvidovat 19 íránských dronů mířících na ropná pole ve Východní provincii.
Energetický trh na tyto události reaguje s velkou nervozitou. Trump odložil ultimátum pro otevření Hormuzského průlivu na tento pátek, což dočasně uklidnilo ceny ropy. Íránská média však hlásí poškození plynovodů a plynových zařízení po izraelsko-amerických náletech v centrální a jihozápadní části země. Destrukce infrastruktury se tak stává novou fází konfliktu, která má zlomit vůli protivníka.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.