Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Trumpova administrativa údajně doručila do Teheránu prostřednictvím Pákistánu ambiciózní patnáctibodový vyjednávací plán. Ten by měl od Íránu vyžadovat úplnou demontáž klíčových jaderných zařízení, zastavení obohacování uranu a trvalý závazek nevlastnit jaderné zbraně pod přísným dohledem mezinárodních inspektorů. Na oplátku Washington nabízí zrušení sankcí a podporu civilního jaderného programu. Součástí návrhu má být i měsíční příměří, které prosazují poradci Jared Kushner a Steve Witkoff.
Íránská strana však tyto zprávy o vyjednávání ostře a s výsměchem popírá. Mluvčí íránské armády, podplukovník Ebrahím Zolfakarí, v televizi prohlásil, že Američané vyjednávají pouze sami se sebou a že jejich vnitřní konflikty zřejmě dosáhly vrcholu. Zdůraznil, že Írán s někým, jako je Trump, nikdy na dohodu nepřistoupí. Tato tvrdá rétorika však může maskovat hluboké rozpory uvnitř íránského vedení, které se snaží reagovat na narůstající ekonomické škody.
Vojenská situace mezitím neustále eskaluje. Íránské revoluční gardy v posledních hodinách zahájily novou vlnu útoků na Izrael a americké základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Drony zasáhly i palivovou nádrž na mezinárodním letišti v Kuvajtu, kde vypukl rozsáhlý požár. Na libanonské frontě pokračují izraelské nálety na Sidón a palestinské uprchlické tábory, které si vyžádaly další oběti mezi civilisty.
Samotný Donald Trump v Oválné pracovně tvrdil, že Íránci „určitě uzavřou dohodu“, a dokonce naznačil, že mu Teherán nabídl „velmi specifickou cenu“ související s tokem ropy a plynu Hormuzským průlivem. Podle prezidenta Írán již souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Trump zároveň přiznal, že jeho ministr obrany Pete Hegseth a náčelník generálního štábu Dan Caine jsou z vyhlídky na příměří zklamáni, protože chtějí v konfliktu dosáhnout jednoznačného vítězství.
Realita v terénu je však tragická. Íránský velvyslanec při OSN uvedl, že od začátku války před čtyřmi týdny bylo v zemi zabito nejméně 1 348 civilistů. Teheránská vláda odmítá věřit jakýmkoli americkým nabídkám i proto, že útoky na jaderná zařízení a zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího přišly v době, kdy probíhaly předchozí diplomatické snahy. Nedůvěra je tak hluboká, že jakýkoli pokrok v jednání vypadá z pohledu Teheránu jako pokus o vysetí nesváru mezi obyvatelstvo a úřady.
Přesto se zdá, že kanály prostřednictvím Pákistánu, Ománu a Egypta skutečně fungují a předávají zprávy mezi oběma stranami. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf dokonce nabídl hostování přímých rozhovorů v Islámábádu, což Trump podpořil na své sociální síti. Tato diplomatická horečka probíhá ve stínu hrozeb útoků na energetickou infrastrukturu, které by mohly miliony lidí v Perském zálivu připravit o elektřinu a pitnou vodu.
Benjamin Netanjahu mezitím dal jasně najevo, že Izrael nehodlá v úderech na Írán a libanonský Hizballáh polevit. Podle něj „to nejlepší teprve přijde“. Izraelská armáda také naznačila plány na obsazení rozsáhlých částí jižního Libanonu, což Hizballáh označil za existenční hrozbu pro libanonský stát. Raketové útoky na Tel Aviv, z nichž jedna střela zasáhla centrum města, jen potvrzují, že Írán je stále schopen zasadit citelné rány.
Do hry vstupují i zájmy regionálních mocností. Podle zpráv z médií saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán soukromě lobboval u Trumpa za svržení íránského režimu. Veřejně se však Saúdská Arábie drží zpátky, přestože její protivzdušná obrana musela zlikvidovat 19 íránských dronů mířících na ropná pole ve Východní provincii.
Energetický trh na tyto události reaguje s velkou nervozitou. Trump odložil ultimátum pro otevření Hormuzského průlivu na tento pátek, což dočasně uklidnilo ceny ropy. Íránská média však hlásí poškození plynovodů a plynových zařízení po izraelsko-amerických náletech v centrální a jihozápadní části země. Destrukce infrastruktury se tak stává novou fází konfliktu, která má zlomit vůli protivníka.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.