Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Podle statistik z posledních 25 let jsou právě bazény v Anglii a Walesu nejčastějším místem výskytu střevních infekcí přenášených vodou. Hlavním viníkem je parazit Cryptosporidium, který způsobuje nepříjemný průjem, bolesti břicha a zvracení, někdy s návratem příznaků i po odeznění akutní fáze. Infekce bývá zvládnutelná u zdravých lidí, ale rizikovou skupinou jsou děti, senioři a osoby s oslabenou imunitou.
Zdrojem infekce bývá fekální kontaminace – ať už "nehodou" v bazénu, nebo zbytky stolice na těle infikovaného člověka. Ačkoliv člověk může být bez příznaků, stále může parazita vylučovat.
Navíc se ukazuje, že spolykání vody v bazénu je běžnější, než se zdá. Studie z roku 2017 provedená v americkém Ohiu zjistila, že dospělí při hodinovém pobytu v bazénu spolykají průměrně 21 ml vody, děti až 49 ml.
Riziko nákazy roste s počtem návštěvníků – studie ze šesti bazénů v letní sezoně odhalila přítomnost kryptosporidií v 20 % vzorků vody, přičemž dvě třetiny pozitivních vzorků pocházely z období školních prázdnin, kdy byly bazény nejplnější.
Kromě kryptosporidií se v bazénech mohou vyskytovat také stafylokoky, které způsobují kožní infekce, a v šatnách hrozí i plísně, protože se zde drží teplo a vlhko. Známou nepříjemností je také tzv. plavecké ucho, infekce zvukovodu vznikající ze zbytkové vody v uchu.
Mezi vzácnější, ale závažné případy patří infekce očí způsobená parazitem acanthamoeba, která může vést až k oslepnutí. A voda může být nebezpečná i vdechnutím – bakterie legionella se v aerosolu z bazénu může dostat do plic a vyvolat legionářskou nemoc.
Přesto odborníci uklidňují – většina bazénů je dobře udržována a díky správné dezinfekci se většina patogenů nedostane k lidem v nebezpečném množství.
Ještě na počátku 20. století se voda v bazénech čistila výhradně mechanicky – filtrováním nebo jejím pravidelným vypouštěním a doplňováním. Dnes je standardem chlorování, které zabíjí většinu bakterií a virů.
Ale i zde jsou limity. Například norovirus, známý původce zvracení a průjmů, odolává běžné koncentraci chloru, zvláště pokud je hladina chemikálií v bazénu nízká nebo selže technika. Podobně je to právě s kryptosporidiemi, které jsou k chloru velmi rezistentní – vydrží v běžně ošetřené vodě i déle než týden.
Proto se bazény při větší kontaminaci musí podrobit tzv. superchloraci, kdy se dávka chloru několikanásobně zvýší, nebo se používají koagulanty a filtrace.
Známý "bazénový zápach", který cítíte hned po vstupu do haly, není čistý chlor. Jde o chloraminy – látky, které vznikají reakcí chloru s močovinou a potem, tedy především z moči a potu lidí ve vodě. Právě tyto chloraminy pak mohou dráždit oči, dýchací cesty a při dlouhodobém působení i přispět ke vzniku astmatu – zejména u plavčíků a instruktorů.
Někomu může připadat bezpečnější koupat se ve volné přírodě – v jezeře, řece nebo v moři. Ale i zde hrozí infekce. Mnohá přírodní koupaliště obsahují nezpracované splašky, případně mohou být kontaminována zvířecími exkrementy. Přímé riziko infekce zde bývá dokonce vyšší než v udržovaném bazénu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.