Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Podle statistik z posledních 25 let jsou právě bazény v Anglii a Walesu nejčastějším místem výskytu střevních infekcí přenášených vodou. Hlavním viníkem je parazit Cryptosporidium, který způsobuje nepříjemný průjem, bolesti břicha a zvracení, někdy s návratem příznaků i po odeznění akutní fáze. Infekce bývá zvládnutelná u zdravých lidí, ale rizikovou skupinou jsou děti, senioři a osoby s oslabenou imunitou.
Zdrojem infekce bývá fekální kontaminace – ať už "nehodou" v bazénu, nebo zbytky stolice na těle infikovaného člověka. Ačkoliv člověk může být bez příznaků, stále může parazita vylučovat.
Navíc se ukazuje, že spolykání vody v bazénu je běžnější, než se zdá. Studie z roku 2017 provedená v americkém Ohiu zjistila, že dospělí při hodinovém pobytu v bazénu spolykají průměrně 21 ml vody, děti až 49 ml.
Riziko nákazy roste s počtem návštěvníků – studie ze šesti bazénů v letní sezoně odhalila přítomnost kryptosporidií v 20 % vzorků vody, přičemž dvě třetiny pozitivních vzorků pocházely z období školních prázdnin, kdy byly bazény nejplnější.
Kromě kryptosporidií se v bazénech mohou vyskytovat také stafylokoky, které způsobují kožní infekce, a v šatnách hrozí i plísně, protože se zde drží teplo a vlhko. Známou nepříjemností je také tzv. plavecké ucho, infekce zvukovodu vznikající ze zbytkové vody v uchu.
Mezi vzácnější, ale závažné případy patří infekce očí způsobená parazitem acanthamoeba, která může vést až k oslepnutí. A voda může být nebezpečná i vdechnutím – bakterie legionella se v aerosolu z bazénu může dostat do plic a vyvolat legionářskou nemoc.
Přesto odborníci uklidňují – většina bazénů je dobře udržována a díky správné dezinfekci se většina patogenů nedostane k lidem v nebezpečném množství.
Ještě na počátku 20. století se voda v bazénech čistila výhradně mechanicky – filtrováním nebo jejím pravidelným vypouštěním a doplňováním. Dnes je standardem chlorování, které zabíjí většinu bakterií a virů.
Ale i zde jsou limity. Například norovirus, známý původce zvracení a průjmů, odolává běžné koncentraci chloru, zvláště pokud je hladina chemikálií v bazénu nízká nebo selže technika. Podobně je to právě s kryptosporidiemi, které jsou k chloru velmi rezistentní – vydrží v běžně ošetřené vodě i déle než týden.
Proto se bazény při větší kontaminaci musí podrobit tzv. superchloraci, kdy se dávka chloru několikanásobně zvýší, nebo se používají koagulanty a filtrace.
Známý "bazénový zápach", který cítíte hned po vstupu do haly, není čistý chlor. Jde o chloraminy – látky, které vznikají reakcí chloru s močovinou a potem, tedy především z moči a potu lidí ve vodě. Právě tyto chloraminy pak mohou dráždit oči, dýchací cesty a při dlouhodobém působení i přispět ke vzniku astmatu – zejména u plavčíků a instruktorů.
Někomu může připadat bezpečnější koupat se ve volné přírodě – v jezeře, řece nebo v moři. Ale i zde hrozí infekce. Mnohá přírodní koupaliště obsahují nezpracované splašky, případně mohou být kontaminována zvířecími exkrementy. Přímé riziko infekce zde bývá dokonce vyšší než v udržovaném bazénu.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.