Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Orbán tvrdí, že peníze určené pro Ukrajinu budou fakticky odebrány zemím střední Evropy. Podle jeho slov existuje časově omezený prostor pro začlenění Ukrajiny do unijních struktur právě před začátkem nového rozpočtového období. Maďarský lídr znovu zopakoval, že Ukrajina podle něj není schopna ochránit Evropu před Ruskem a její členství by unii neposílilo, ale naopak by ji vtáhlo do válečného konfliktu.
Místo finanční podpory Kyjeva by se měly evropské prostředky podle Orbána využít k rozvoji armád a vybavení členských zemí EU. Maďarský premiér zastává názor, že obranná linie proti Rusku neleží na ukrajinsko-ruské hranici, ale tam, kde končí hranice států NATO. Pro zajištění bezpečnosti by podle něj bylo lepší ponechat Ukrajinu jako nárazníkovou zónu mezi oběma bloky.
Tyto výroky přicházejí v době, kdy se v Maďarsku schyluje k parlamentním volbám a téma Ukrajiny se stává jedním z hlavních bodů kampaně. Orbánova strana Fidesz v aktuálních průzkumech ztrácí zhruba deset procentních bodů na opoziční stranu Tisza. Podle posledních dat agentury Zavecz Research má opoziční hnutí podporu 49 % rozhodnutých voličů, zatímco Fidesz dosahuje na 39 %.
V posledních týdnech Orbán zintenzivnil svou kampaň namířenou proti Ukrajině a snaží se propojit lídra opozice Pétera Magyara s vedením v Kyjevě a Evropskou komisí v Bruselu. Vládní weby útočí na Ukrajinu za údajné provokace a nedostatek vděku za dosavadní podporu. Opoziční stranu Tisza pak tisk blízký vládě označuje za „ukrajinské lokaje“.
Napětí mezi oběma zeměmi vyostřily také nedávné výroky Volodymyra Zelenského v Davosu. Ukrajinský prezident varoval před tím, aby se z některých evropských metropolí staly „malé Moskvy“. Zároveň uvedl, že každý, kdo žije z evropských peněz a přitom se snaží rozprodat evropské zájmy, si zaslouží ráznou odezvu. Tato slova si Orbán, který udržuje úzké vazby s Moskvou, zřejmě vyložil jako osobní útok.
Maďarská vláda se rozhodla předvolat ukrajinského velvyslance kvůli údajným pokusům o zasahování do dubnových voleb. Orbán v kampani cílí především na venkovské voliče a vykresluje Ukrajinu jako zemi, která si nezaslouží finanční pomoc. Celé hlasování pak interpretuje jako volbu mezi válkou a mírem, což je strategie, kterou v minulosti využíval například při kampaních proti migraci.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.