Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Orbán tvrdí, že peníze určené pro Ukrajinu budou fakticky odebrány zemím střední Evropy. Podle jeho slov existuje časově omezený prostor pro začlenění Ukrajiny do unijních struktur právě před začátkem nového rozpočtového období. Maďarský lídr znovu zopakoval, že Ukrajina podle něj není schopna ochránit Evropu před Ruskem a její členství by unii neposílilo, ale naopak by ji vtáhlo do válečného konfliktu.
Místo finanční podpory Kyjeva by se měly evropské prostředky podle Orbána využít k rozvoji armád a vybavení členských zemí EU. Maďarský premiér zastává názor, že obranná linie proti Rusku neleží na ukrajinsko-ruské hranici, ale tam, kde končí hranice států NATO. Pro zajištění bezpečnosti by podle něj bylo lepší ponechat Ukrajinu jako nárazníkovou zónu mezi oběma bloky.
Tyto výroky přicházejí v době, kdy se v Maďarsku schyluje k parlamentním volbám a téma Ukrajiny se stává jedním z hlavních bodů kampaně. Orbánova strana Fidesz v aktuálních průzkumech ztrácí zhruba deset procentních bodů na opoziční stranu Tisza. Podle posledních dat agentury Zavecz Research má opoziční hnutí podporu 49 % rozhodnutých voličů, zatímco Fidesz dosahuje na 39 %.
V posledních týdnech Orbán zintenzivnil svou kampaň namířenou proti Ukrajině a snaží se propojit lídra opozice Pétera Magyara s vedením v Kyjevě a Evropskou komisí v Bruselu. Vládní weby útočí na Ukrajinu za údajné provokace a nedostatek vděku za dosavadní podporu. Opoziční stranu Tisza pak tisk blízký vládě označuje za „ukrajinské lokaje“.
Napětí mezi oběma zeměmi vyostřily také nedávné výroky Volodymyra Zelenského v Davosu. Ukrajinský prezident varoval před tím, aby se z některých evropských metropolí staly „malé Moskvy“. Zároveň uvedl, že každý, kdo žije z evropských peněz a přitom se snaží rozprodat evropské zájmy, si zaslouží ráznou odezvu. Tato slova si Orbán, který udržuje úzké vazby s Moskvou, zřejmě vyložil jako osobní útok.
Maďarská vláda se rozhodla předvolat ukrajinského velvyslance kvůli údajným pokusům o zasahování do dubnových voleb. Orbán v kampani cílí především na venkovské voliče a vykresluje Ukrajinu jako zemi, která si nezaslouží finanční pomoc. Celé hlasování pak interpretuje jako volbu mezi válkou a mírem, což je strategie, kterou v minulosti využíval například při kampaních proti migraci.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
