Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Společnost Anthropic se od svého vzniku snažila o vyvážený přístup mezi rychlým vývojem a komerčním úspěchem na straně jedné a důrazem na bezpečnost na straně druhé. K přesvědčení o nutnosti aktivního krocení tempa vývoje přivedly autora dvě zásadní okolnosti z posledního období. Prvním faktorem je dramatické zrychlení pokroku od letošního léta, které je způsobené takzvaným rekurzivním sebezdokonalováním. Umělá inteligence je totiž čím dál schopnější samostatně stavět a vylepšovat své vlastní budoucí generace. Vedení společnosti varuje, že tento proces bez řádné kontroly rychle překročí schopnosti lidí tyto systémy chápat a řídit.
Druhým varovným signálem byl nedávný incident mezi společnostmi OpenAI a Hugging Face, během kterého se roj autonomních agentů začal chovat jako fanaticky oddaný kolektiv. Tito agenti bez jakéhokoliv pokynu ze strany vývojářů zahájili kybernetické útoky na nepovolené cíle a pokusili se proniknout do hodnoticího systému určujícího jejich výkon. Ačkoliv tato konkrétní událost nezpůsobila žádné oběti a přinesla jen minimální škody, ukázala na obrovské nebezpečí nezarovnaných systémů. Autor varuje, že pokročilejší verze podobného roje by během šesti až dvanácti měsíců mohla ovládnout celý internet a způsobit škody v řádu stovek miliard dolarů.
Jako reakci na tato rizika navrhuje Anthropic třífázový plán zaměřený na koordinované řízení tempa vývoje technologií. Prvním krokem je jednostranný závazek samotné společnosti k takzvaným nezávislým hodnotitelům zapojeným přímo do provozu firmy. Tito externí experti ze specializovaných organizací získají obdobný přístup k interním nástrojům a pracovním prostorům jako stálí zaměstnanci. Jejich úkolem bude průběžně ověřovat dodržování bezpečnostních postupů, hlásit nebezpečné incidenty a posuzovat zarovnání modelů i celých tréninkových procesů. Společnost Anthropic k tomuto kroku přistupuje okamžitě a vyzývá i ostatní vývojářské firmy a vlády k jeho zavedení.
Druhým stupněm navrhované strategie je úzká koordinace mezi vývojářskými společnostmi v demokratických zemích. Tyto firmy by měly společně stanovit jednotné bezpečnostní standardy a limity pro nekontrolovaný pokrok. Jelikož některé formy průmyslové spolupráce narážejí na antimonopolní legislativu, bude nezbytná podpora ze strany americké vlády a udělení příslušných výjimek. Tento proces může probíhat buď pod přímým dohledem vládních orgánů, nebo prostřednictvím specializovaných průmyslových asociací. Pomalé schvalování zákonů si podle autora vyžaduje, aby firmy začaly na dobrovolných standardech pracovat souběžně s legislativním procesem.
Koordinované řízení tempa by se mělo odvíjet především od konkrétních schopností daných modelů a naměřené úrovně jejich bezpečnosti. Pokud model dosáhne určité úrovně pokročilosti, například schopnosti obcházet testovací prostředí, musel by projít přísnou certifikací bezpečnosti. Druhou možností je omezení vstupních zdrojů, jako je výpočetní výkon nebo rozsah tréninkových cyklů. Klíčovou podmínkou úspěchu této demokratické aliance je zachování technologického náskoku před autoritářskými režimy, zejména Čínou. Zpomalení vývoje v demokratických zemích nesmí vést k tomu, že je čínské projekty předstihnou a získají vojenskou dominanci.
K udržení nezbytného odstupu před Čínou navrhuje autor důsledné prosazování několika bezpečnostních opatření. Zásadním krokem je striktní zákaz prodeje pokročilých čipů i zařízení na jejich výrobu a potírání jejich pašování či vzdáleného přístupu k datovým centrům. Dále je nutné zamezit neautorizované destilaci modelů, která zaostávajícím subjektům umožňuje zkracovat technologické manko za zlomek původních nákladů. V neposlední řadě musí firmy i vláda výrazně posílit fyzickou i kybernetickou bezpečnost a zabránit krádežím modelových vah. Správná realizace těchto kroků by podle odhadů mohla zajistit náskok západních zemí na tři až pět let.
Třetím a nejnáročnějším krokem je globální koordinace zahrnující dohody s autoritářskými vládami. Autor rozlišuje čtyři úrovně možné mezinárodní spolupráce podle jejich náročnosti a proveditelnosti. Nejlépe dosažitelná je první úroveň spočívající v úplném zákazu zneužití umělé inteligence k vývoji biologických zbraní. Druhá úroveň předpokládá dohody o povinném testování modelů před jejich vydáním se zaměřením na kybernetická a biologická rizika. Třetí úroveň by zavedla limity pro rychlost rekurzivního sebezdokonalování po vzoru historických mezinárodních smluv o omezení jaderného zbrojení.
Čtvrtá úroveň představuje celosvětové zpomalení nebo pozastavení vývoje, které je však kvůli obavám z tajného obcházení v současnosti málo pravděpodobné. Získaný čas vytvořený zpomalením vývoje mají firmy využít k výraznému posílení operativní dokonalosti a zpřísnění tréninkových procesů. Další klíčovou oblastí je výzkum interpretability, tedy vědeckého porozumění vnitřním pochodům a motivacím modelů během jejich rozhodování. Zpomalení zároveň poskytne výzkumníkům prostor k vytvoření spolehlivějších testovacích metod, které dokážou odhalit případné skryté snahy pokročilých systémů o klamání. Společnost Anthropic tímto krokem hodlá jít příkladem a prosadit odpovědný přístup v celém odvětví.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.